Osadníci z Katanu

Osadníci z Katanu

Osadníci z Katanu – nejznámější desková hra ve verzi pro dva

  • 4
Jedna z nejznámějších deskových her existuje i ve verzi pro dva hráče. Dnes se podíváme jak se hraje.

Osadníci z KatanuDnes vám představíme hru, jejíž název patří k těm nejznámějším. Ano, máte pravdu, pokud vám na mysli vytanuli Osadníci z Katanu.

Vzhledem k popularitě a známosti této hry se nebudeme zabývat základní verzí, ale vrhneme se na variantu, kterou dost možná ani neznáte, nebo nevíte, že existuje. A to verzí pouze pro dva hráče.

Sami si přiznejte, že ne vždy, když máte náladu si zahrát nějakou hru, je možno dát dohromady více lidí. V tomto případě bude stačit již jen jeden další hráč.

"Každý má svoje oddělené panství, do kterého mu soupeř nemůže, až na drobné výjimky, zasahovat."

Ihned zapomeňte na jeden veliký ostrov - tahle hra nejen že vypadá úplně jinak, ona se i jinak hraje. Každý má svoje oddělené panství, do kterého mu soupeř nemůže, až na drobné výjimky, zasahovat.

Osadníci z KatanuNa začátku mají oba hráči dvě vesnice propojené cestou a k tomu šest surovinových políček, každé s jednou surovinou a v ruce tři kartičky. A pak už záleží jen na schopnostech a náhodě, kdo nasbírá více vítězných bodů a tím pádem vyhraje.

Vítězné body se získávají za vesnice a města, některé postavené budovy, za vojenskou a obchodní převahu.

První věcí, o kterou se zřejmě bude každý hráč starat, je rozšíření panství (i když to nemusí být vždy to nejlepší). To se děje tak, že zaplatíte suroviny a doprava či doleva přidáte vedle vesnice kartičku s cestou. Když už jsme u toho, tak surovin je šest typů a na jednom políčku mohou být uskladněny maximálně tři kusy, což je znázorněno natočením kartičky. Pak můžeme dát další vesnici, pak cestu a tak dále, dokud vesnice nedojdou. Ve hře je totiž jen omezený počet kartiček s vesnicí, a to lichý, takže pokaždé je jeden hráč ve výhodě (ke každé postavené vesnici přibudou automaticky i surovinová políčka).

Osadníci z KatanuAle jak postavit něco dalšího? Každý hráč může postavit jen to, co má na kartičce v ruce. A samozřejmě, každá stavební kartička stojí nějaké suroviny. Takže když chci něco postavit, tak pootočím příslušná surovinová políčka (pokud vůbec mám dostatek surovin) a vyložím kartičku z ruky k nějaké vesnici či městu.

Jen tak mimochodem, v tom je docela rozdíl, protože některé kartičky mohou být jen ve městě a navíc, u vesnic je omezen počet na dvě a u města na čtyři, takže je dobré si vše řádně promyslet.

Každá kartička má i nějaké ty bonusové schopnosti, které pomáhají hráči, který ji postavil. Existují například produkční kartičky, které zdvojnásobují produkci určité suroviny na sousedním políčku, ochranné kartičky, které chrání před loupežníky nebo morem a mnoho dalších. Dále tu máme čtyři speciální typy kartiček.

Prvním jsou rytíři, kteří zajišťují vojenskou převahu a nejmocnějšímu hráči přinášejí figurku rytíře. Druhou jsou stavby s ikonkou mlýnu a kdo jich má víc, získává figurku mlýna. Za každou z těchto figurek získává její majitel jeden vítězný bod, ale může mu přinést i jiné výhody (viz níže). Třetí a možná nejdůležitější typ kartiček jsou budovy s ikonou vlaječky, které přímo přidávají tolik vítězných bodů, kolik mají vlaječek.

A posledním typem jsou tzv. akční. Ty nestojí žádné suroviny, ale zato mohou docela pomoci, nebo řádně zavařit soupeři. Může to být zvěd, který vám umožní vybrat si konkrétní surovinová políčka k nově postavené vesnici (jinak je to náhodné), nebo kartička, díky které ukradnete suroviny soupeři, nebo mu vrátíte postavenou budovu do ruky.

Osadníci z Katanu

A jak to funguje v reálu? Nejdříve se hodí speciální kostkou „náhody,“ která přináší do hry další zajímavý prvek náhody – kdo má našetřeno moc surovin, měl by se obávat loupežníků! Na druhou stranu, když padne symbol mlýnku, majitel odpovídající figurky si přidá libovolnou surovinu. To samozřejmě není vše, ale proč si nenechat nějaké to tajemství!?

Pak přichází na řadu obyčejná šestistěnná kostka, která určí na kterých políčkách přibude oběma hráčům jedna surovina. Potom hráč, který je na řadě, může použít libovolné množství kartiček, které má na ruce (samozřejmě s přihlédnutím k surovinám). A na konci si dolíže chybějící kartičky.

Z vlastní zkušenosti musím říct, že hra je to dost zábavná a mnohdy plná zvratů. Přestože se neřadí k intelektuálně nejnáročnějším hrám, je nutné vše řešit s jistou dávkou rozvahy, protože i levné a dle prvního pohledu bezvýznamné stavby mohou v konečném výsledku celou partii rozhodnout. Takže pokud jste jen dva a máte trochu času, tak určitě tuto hru doporučuji.


Témata: Rozvaha