Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Outforce - remorkéry do boje!

  12:00aktualizováno  10. července 2001 10:22
Remorkér je vlečná loď a tudíž je nesmysl posílat ho na palebnou čáru. Situace se však radikálně změní v okamžiku, kdy za sebou vleče velkorážní laserový kanón. To je totiž jeden z originálních nápadů, kterými hýří tvůrci nové realtimovky Outforce.

OutforceKoncept realtimových strategií "základnu postavím, nepřítele odpravím" je hráčům důvěrně známý a v praxi stokrát ozkoušený. Rozdíl mezi úspěšnou a neúspěšnou realtimovkou je za těchto okolností dán atraktivností příběhu, kvalitou grafického zpracování, proslulostí značky (případ ságy Command and Conquer) a v neposlední řadě drobnými inovacemi, kterými se tvůrci snaží odlišit svůj titul od konkurence.

Co se týče atraktivnosti příběhu Outforce, posuďte sami. Lidstvo začne expandovat do vesmíru, načež se připlete do války mezi dvě konkurenční civilizace - Criony a Gibony. Po letech přeukrutného mordování dospějí všichni tři protivníci k názoru, že nastal čas pro mírový proces. Diplomaté však nezasedají v přímořských letoviscích či luxusních bungalovech uprostřed lesa, nýbrž v obrovské kosmické stanici. Ta zničehonic zmizí beze stopy, načež začne jedna strana obviňovat z této podlosti druhou, druhá třetí a válka začne nanovo. V tomto okamžiku vstoupí do hry hráč, který se stane velitelem armády pozemšťanů.

OutforceKvalita grafického zpracování, další důležitý předpoklad úspěchu nové RTS, je u Outforce neoddiskutovatelná. Autoři těží na plné čáře z toho, že svou hru zasadili do volného kosmického prostoru. Pěkně vymodelované a na první pohled od sebe odlišitelné bojové jednotky se pohybují na malebném pozadí jakýchsi vesmírných oblak, jejichž barva osciluje od mléčně bílé až po krvavě rudou. Občas hráč narazí na kulatou planetku, neforemný asteroid či zbytky obrovských konstrukcí. V cestě stojí i mračna jakýchsi blíže nespecifikovaných úlomků, které slouží jako univerzální těžební surovina pro výrobu staveb a jednotek všeho druhu. Uprostřed té vesmírné krásy se střetávají v boji na život a na smrt obrovské flotily těžce vyzbrojených kosmických korábů. Bitvy jsou doprovázené výborně zpracovanými výbuchy, které jsou vakuum nevakuum náležitě hřmotné. Kromě toho tvůrci do enginu vcelku zdařile implementovali Newtonovy základní poučky: exploze zapůsobí na okolní jednotky či neukotvené stavby patřičnou odstředivou silou a při vlečení určitého předmětu, což je činnost v Outforce poměrně častá, působí na něj náležitá síla setrvačnosti.

OutforceSamozřejmě, že o nějaké přemíře reality se mluvit nedá. Pominu-li dunivé výbuchy rozléhající se vzduchoprázdnem, i samotný způsob zobrazení vesmíru je krajně nereálný. Nejde ani o to, že klasickou modravou temnotu, v níž se blyští démanty hvězd, hráč během hry vlastně neuvidí. Spíše je nelogické, že hra se neodehrává ve volném trojrozměrném prostoru, nýbrž vlastně na ploše. Překážky, které stojí v cestě, nejde podletět či nadletět, pouze obejít. Za těchto okolností není divu, že k ochraně "kosmické základny" může posloužit i klasický plot. Všechny tyto námitky se však dají odbít s tím, že je to konec konců prostě hra.

Prvkem, který může nové real-timeovce ulehčit cestu za slávou, je proslulost značky. O té se v případě Outforce nedá příliš mluvit. Za hrou stojí nepříliš známý švédský tým O3 Games a Outforce je pro něj v podstatě opus číslo jedna. Jedná se však o debut více než zdařilý a v případě, že se někdy objeví druhý díl, bude mít už do hráčských srdcí vyšlapanou cestičku. Co však tvůrcům chybí na proslulosti, to se snaží dohnat Outforceprostřednictvím drobných inovací, kterých je v Outforce celá řada. Zmínku si zaslouží především vlečné lodě - jakési kosmické remorkéry. Jejich použití je nutné, neboť hráč má ve většině misí za úkol něco někam odvléct. Když se na vlečení tělesa použije více remorkérů, docílí se rychlejšího pohybu. Nabízí se však i další varianta jejich použití. Štvalo vás už od dob hraní Duny 2, jak vaše dlouze budovaná armáda hyne v palbě nepřátelských obranných věží? V Outforce je řešení nasnadě: přivlečte si k nepříteli věže vlastní! Stavba remorkéru i obranné věže dohromady vyjde daleko levněji než budování ekvivalentně vyzbrojeného hvězdoletu a počítačový protivník se navíc nejprve snaží zničit remorkéry a obranné věže nechává bez povšimnutí. Jedinou vadou této originální taktiky je, že spojovat dohromady věže a remorkéry vyžaduje hodně kliknutí myší, a tak sem v závěrečných misích hry přesedlal na bezhlavou stavbu nejsilnějších hvězdoletů, které jsem k nepříteli posílal po desítkách. O suroviny totiž v Outforce nikdy není nouze, a tak může hráč své armády nechat masakrovat před branami protivníkovi základny bez obav. Nakonec se přes obranu stejně převalí.

OutforceZatím jsem na Outforce pěl samou chválu. Hra má však jedno kardinální ALE a tím je její přílišná krátkost. Jeden hráč si může užít pouhých deseti misí na straně lidí. Za zbylé dvě strany se lze bít jen v multiplayeru. Singleplayer je navíc skutečná procházka růžovým sadem. Až do deváté mise se hráč bude cítit jako lovec, který se vydal střílet krocany. V desáté misi najednou obtížnost prudce naroste - nepřítel na hráče urputně valí další a další posily, takže se asi dvacet minut nedá dělat nic jiného, než se urputně bránit a pomalinku budovat záložní armádu. Škoda, že i ostatní mise nejsou v podobném duchu. Po nevyhnutelné porážce mimozemšťanů se hráč za odměnu dočká pěkného animovaného filmečku zachycujícího zánik nepřátelské základny, načež následují závěrečné titulky, ve kterých autoři děkují svým maminkám, tatínkům, sourozencům a domácím zvířatům za jejich všestrannou podporu. A to je trochu málo. Pokud však hráč bude trpělivý a nechá děkovačky doběhnout až do konce, objeví se na obrazovce nápis ve smyslu "A mimochodem, je tu ještě jedna tajná mise!". Tajnou misi jsem hrál s chutí asi pět minut, pak se z ničeho nic objevilo hejno nepřátelských lodí, které byly oproti předcházejícím misím nadány jakousi nadpřirozenou silou, takže jakoukoliv stavbu rozbily jediným výstřelem. Za těchto Outforcefrustrujících okolností jsem se na "tajnou misi" raději vykašlal.

Můj výsledný dojem z Outforce je poněkud rozporuplný. Grafika je pěkná, hudba skvěle podbarvuje galaktické bitvy na obrazovce, jednotky a stavby jsou dobře navržené, design a ovládaní jsou příjemné. Herní doba stěží dosáhne deseti hodin, na druhou stranu jsem se během této doby ucházejícím způsobem bavil. Sečteno a podtrženo, je to taková obyčejná dobrá realtimovka. Otázkou je, pro koho se taková obyčejná dobrá realtimovka hodí. Odpověď zní: buďto pro hráče, který ještě žádnou RTS neviděl a chce si prostě pořídit některého typického představitele žánru, anebo naopak pro fanatické milovníky realtimovek, kterým žádný nový exemplář nesmí v jejich sbírce chybět. Je však vysoce pravděpodobné, že obě skupiny dají v současnosti před Outforce přednost čerstvému pokračování Red Alert.

Outforce
Výrobce: O3 Games
Distributor: PAN
Minimální konfigurace: Pentium 233 Mhz, 64 MB RAM, 3D karta 4 MB
Doporučená konfigurace: Pentium III 500 MHz, 128 MB RAM, 3D karta 16 MB
3D karty: ano
Multiplayer: ano
Verdikt: Docela obyčejná realtimovka, která v konkurenci Red Alert 2 nemá mnoho šancí.
Hodnocení: 69%

Autor:


Témata: Asteroid, Planetka, Srdce


Nejčtenější

Huang Wenbin při návštěvě fotbalového klubu Runcorn Linnets.
Fanoušek cestoval přes půl světa, aby poznal oblíbený tým z fotbalové hry

Čínský fanoušek cestoval více než 10 tisíc kilometrů ze své domoviny, aby mohl navštívit klub hrající až devátou nejvyšší fotbalovou ligu v Británii.  celý článek

Watch Dogs
KOMENTÁŘ: Herní kauzy a pseudokauzy. Čemu věřit?

Pokud pravidelně sledujete dění na herní scéně, jistě vám nebude dělat problém vybavit si nějaký prohřešek, trapas, nebo prostě „fail“, kterého se vůči...  celý článek

Star Wars Battlefront II
Příběh nového Star Wars Battlefront 2 prý zvládnete za pět hodin

Kampaň pro jednoho hráče bude sice intenzivní, ale také velice krátká. Podle producenta hry Davida Robillarda její dohrání zabere něco mezi pěti až sedmi...  celý článek

Wolfenstein: The New Order
Která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc?

Napište nám, která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc a proč. Na vaše odpovědi se těšíme v diskuzi pod článkem.   celý článek

Mario & Luigi: Superstar Saga + Bowser’s Minions
Hopsavé RPG je zpět a krásnější. Recenze Mario & Luigi: Superstar Saga

Netradiční, avšak stoprocentně funkční a zábavná kombinace RPG a hopsačky se ukázala jako recept na hit. Proč si tak nezopakovat díl, kterým to vše začalo?  celý článek

Další z rubriky

Hearthstone: Knights of the Frozen Throne
Hearthstone: Knights of the Frozen Throne patří k těm nejzábavnějším expanzím

Nová expanze Knights of the Frozen Throne pro karetní Hearthstone je venku pár dní, a tak se pojďme podívat, jak se hrou zahýbaly nové karty.   celý článek

Impact Winter
RECENZE: Postapokalyptický Impact Winter vás odnaučí milovat zimu

Očekávaný simulátor přežití Impact Winter vám ukáže, že konec světa bude pěkně ledový. Jako vedoucí skupiny přeživších se budete muset postarat nejen o sebe,...  celý článek

Total War: Warhammer II
RECENZE: Válečné kladivo opět udeřilo. Total War: Warhammer II je skvost

Pokud jste si mysleli, že strategický Total War: Warhammer byl vrcholem, tak jste se mýlili. V tomto případě známé pravidlo, že díl první je vždy lepší,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.