Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Outforce - remorkéry do boje!

  12:00aktualizováno  10. července 2001 10:22
Remorkér je vlečná loď a tudíž je nesmysl posílat ho na palebnou čáru. Situace se však radikálně změní v okamžiku, kdy za sebou vleče velkorážní laserový kanón. To je totiž jeden z originálních nápadů, kterými hýří tvůrci nové realtimovky Outforce.

OutforceKoncept realtimových strategií "základnu postavím, nepřítele odpravím" je hráčům důvěrně známý a v praxi stokrát ozkoušený. Rozdíl mezi úspěšnou a neúspěšnou realtimovkou je za těchto okolností dán atraktivností příběhu, kvalitou grafického zpracování, proslulostí značky (případ ságy Command and Conquer) a v neposlední řadě drobnými inovacemi, kterými se tvůrci snaží odlišit svůj titul od konkurence.

Co se týče atraktivnosti příběhu Outforce, posuďte sami. Lidstvo začne expandovat do vesmíru, načež se připlete do války mezi dvě konkurenční civilizace - Criony a Gibony. Po letech přeukrutného mordování dospějí všichni tři protivníci k názoru, že nastal čas pro mírový proces. Diplomaté však nezasedají v přímořských letoviscích či luxusních bungalovech uprostřed lesa, nýbrž v obrovské kosmické stanici. Ta zničehonic zmizí beze stopy, načež začne jedna strana obviňovat z této podlosti druhou, druhá třetí a válka začne nanovo. V tomto okamžiku vstoupí do hry hráč, který se stane velitelem armády pozemšťanů.

OutforceKvalita grafického zpracování, další důležitý předpoklad úspěchu nové RTS, je u Outforce neoddiskutovatelná. Autoři těží na plné čáře z toho, že svou hru zasadili do volného kosmického prostoru. Pěkně vymodelované a na první pohled od sebe odlišitelné bojové jednotky se pohybují na malebném pozadí jakýchsi vesmírných oblak, jejichž barva osciluje od mléčně bílé až po krvavě rudou. Občas hráč narazí na kulatou planetku, neforemný asteroid či zbytky obrovských konstrukcí. V cestě stojí i mračna jakýchsi blíže nespecifikovaných úlomků, které slouží jako univerzální těžební surovina pro výrobu staveb a jednotek všeho druhu. Uprostřed té vesmírné krásy se střetávají v boji na život a na smrt obrovské flotily těžce vyzbrojených kosmických korábů. Bitvy jsou doprovázené výborně zpracovanými výbuchy, které jsou vakuum nevakuum náležitě hřmotné. Kromě toho tvůrci do enginu vcelku zdařile implementovali Newtonovy základní poučky: exploze zapůsobí na okolní jednotky či neukotvené stavby patřičnou odstředivou silou a při vlečení určitého předmětu, což je činnost v Outforce poměrně častá, působí na něj náležitá síla setrvačnosti.

OutforceSamozřejmě, že o nějaké přemíře reality se mluvit nedá. Pominu-li dunivé výbuchy rozléhající se vzduchoprázdnem, i samotný způsob zobrazení vesmíru je krajně nereálný. Nejde ani o to, že klasickou modravou temnotu, v níž se blyští démanty hvězd, hráč během hry vlastně neuvidí. Spíše je nelogické, že hra se neodehrává ve volném trojrozměrném prostoru, nýbrž vlastně na ploše. Překážky, které stojí v cestě, nejde podletět či nadletět, pouze obejít. Za těchto okolností není divu, že k ochraně "kosmické základny" může posloužit i klasický plot. Všechny tyto námitky se však dají odbít s tím, že je to konec konců prostě hra.

Prvkem, který může nové real-timeovce ulehčit cestu za slávou, je proslulost značky. O té se v případě Outforce nedá příliš mluvit. Za hrou stojí nepříliš známý švédský tým O3 Games a Outforce je pro něj v podstatě opus číslo jedna. Jedná se však o debut více než zdařilý a v případě, že se někdy objeví druhý díl, bude mít už do hráčských srdcí vyšlapanou cestičku. Co však tvůrcům chybí na proslulosti, to se snaží dohnat Outforceprostřednictvím drobných inovací, kterých je v Outforce celá řada. Zmínku si zaslouží především vlečné lodě - jakési kosmické remorkéry. Jejich použití je nutné, neboť hráč má ve většině misí za úkol něco někam odvléct. Když se na vlečení tělesa použije více remorkérů, docílí se rychlejšího pohybu. Nabízí se však i další varianta jejich použití. Štvalo vás už od dob hraní Duny 2, jak vaše dlouze budovaná armáda hyne v palbě nepřátelských obranných věží? V Outforce je řešení nasnadě: přivlečte si k nepříteli věže vlastní! Stavba remorkéru i obranné věže dohromady vyjde daleko levněji než budování ekvivalentně vyzbrojeného hvězdoletu a počítačový protivník se navíc nejprve snaží zničit remorkéry a obranné věže nechává bez povšimnutí. Jedinou vadou této originální taktiky je, že spojovat dohromady věže a remorkéry vyžaduje hodně kliknutí myší, a tak sem v závěrečných misích hry přesedlal na bezhlavou stavbu nejsilnějších hvězdoletů, které jsem k nepříteli posílal po desítkách. O suroviny totiž v Outforce nikdy není nouze, a tak může hráč své armády nechat masakrovat před branami protivníkovi základny bez obav. Nakonec se přes obranu stejně převalí.

OutforceZatím jsem na Outforce pěl samou chválu. Hra má však jedno kardinální ALE a tím je její přílišná krátkost. Jeden hráč si může užít pouhých deseti misí na straně lidí. Za zbylé dvě strany se lze bít jen v multiplayeru. Singleplayer je navíc skutečná procházka růžovým sadem. Až do deváté mise se hráč bude cítit jako lovec, který se vydal střílet krocany. V desáté misi najednou obtížnost prudce naroste - nepřítel na hráče urputně valí další a další posily, takže se asi dvacet minut nedá dělat nic jiného, než se urputně bránit a pomalinku budovat záložní armádu. Škoda, že i ostatní mise nejsou v podobném duchu. Po nevyhnutelné porážce mimozemšťanů se hráč za odměnu dočká pěkného animovaného filmečku zachycujícího zánik nepřátelské základny, načež následují závěrečné titulky, ve kterých autoři děkují svým maminkám, tatínkům, sourozencům a domácím zvířatům za jejich všestrannou podporu. A to je trochu málo. Pokud však hráč bude trpělivý a nechá děkovačky doběhnout až do konce, objeví se na obrazovce nápis ve smyslu "A mimochodem, je tu ještě jedna tajná mise!". Tajnou misi jsem hrál s chutí asi pět minut, pak se z ničeho nic objevilo hejno nepřátelských lodí, které byly oproti předcházejícím misím nadány jakousi nadpřirozenou silou, takže jakoukoliv stavbu rozbily jediným výstřelem. Za těchto Outforcefrustrujících okolností jsem se na "tajnou misi" raději vykašlal.

Můj výsledný dojem z Outforce je poněkud rozporuplný. Grafika je pěkná, hudba skvěle podbarvuje galaktické bitvy na obrazovce, jednotky a stavby jsou dobře navržené, design a ovládaní jsou příjemné. Herní doba stěží dosáhne deseti hodin, na druhou stranu jsem se během této doby ucházejícím způsobem bavil. Sečteno a podtrženo, je to taková obyčejná dobrá realtimovka. Otázkou je, pro koho se taková obyčejná dobrá realtimovka hodí. Odpověď zní: buďto pro hráče, který ještě žádnou RTS neviděl a chce si prostě pořídit některého typického představitele žánru, anebo naopak pro fanatické milovníky realtimovek, kterým žádný nový exemplář nesmí v jejich sbírce chybět. Je však vysoce pravděpodobné, že obě skupiny dají v současnosti před Outforce přednost čerstvému pokračování Red Alert.

Outforce
Výrobce: O3 Games
Distributor: PAN
Minimální konfigurace: Pentium 233 Mhz, 64 MB RAM, 3D karta 4 MB
Doporučená konfigurace: Pentium III 500 MHz, 128 MB RAM, 3D karta 16 MB
3D karty: ano
Multiplayer: ano
Verdikt: Docela obyčejná realtimovka, která v konkurenci Red Alert 2 nemá mnoho šancí.
Hodnocení: 69%

Autor:


Témata: Asteroid, Planetka, Srdce

Nejčtenější

Revoluční rok 1998 ve hrách. Zvolte tu nejlepší

Nejlepší hry roku 1998

Rok 1998 byl pro hry mimořádně požehnaný. Kromě toho, že vznikl Bonusweb, vyšla celá řada her, které dodnes platí za...

Konec dohadů. Unreal, nebo Quake?

Střílečka Quake je šestnáct let stará a stále září.

Pokud byste si museli vybrat, dáváte, případně dávali jste přednost značce Quake, nebo raději konkurenci v podobě...



Hry a porno generují největší příjmy z virtuální reality

Pornografická videa v VR

Největším motorem v oblasti virtuální reality jsou hry a porno videa. Vyplývá to z úniků dat Valve a analýzy...

Lepší než GTA? Ohlédnutí za prvním dílem Red Dead Redemption

Red Dead Redemption

Původní Red Dead Redemption patřilo s přehledem k nejlepším hrám minulé generace konzolí. Cenami ověnčená kovbojka...

Vynikající střílečka Insurgency je dočasně zdarma

Insurgency

Multiplayerová střílečka Insuregncy dostane 18. září nepřímé pokračování nazvané Sandstorm. Aby její autoři zvětšili...

Další z rubriky

RECENZE: Far Cry 5 ve Vietnamu jde cestou Ramba, tiché zabíjení netřeba

Far Cry 5: Hours of Darkness

Hours of Darkness je první placené rozšíření střílečky Far Cry 5. Jako jednohubka na dvě až tři hodiny svůj účel splní....

RECENZE: Pamatujete na sci-fi simulátor Descent? Overload je to samé

Overload - fotky z recenzování

Descent patří mezi ty hry, na které hráči kolem třicítky vzpomínají s nostalgickou slzou v oku, zatímco ti mladší...

RECENZE: WarioWare Gold láká na tři sta hříček i svérázný humor

WarioWare Gold

Zlý, tlustý a po penězích toužící Wario je zpět v plné síle. WarioWare Gold baví prověřenou hratelností, spoustou...



Najdete na iDNES.cz