Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Over G Fighters – oblaka plná rozpaků

  12:00aktualizováno  3. srpna 1:18
Že by se konečně na konzolových oblacích objevil ten pravý letecký simulátor? Nebo že by k němu měli alespoň Over G Fighters hodně blízko? Daleko od pravdy toto tvrzení nebude.

Over G Fighters Svítání na lepší časy se sice možná úplně nekoná, ale přítomnost již druhé letecké hry pro v současnosti jedinou next-gen platformu je jistě potěšující. Tentokrát jde o produkt až ze země vycházejícího slunce. Na svědomí ho má v Japonsku velmi populární Taito, které u nás sice mnoho fanoušků nemá, ale to je do jisté míry dané i tím, že u nás není dost coin-opových heren. Taito se na výrobu videoherních automatů specializuje, dokáže tedy vyrobit hru kvalitativně odpovídající standardům X360?

Samotná hra obsahuje nadmíru dlouhý singleplayer.

Over G Fighters (dále jen OGF) na první pohled nevypadají o moc lépe, než jakákoliv letadla pro PS2. Hra se sice odehrává na všech obydlených kontinentech, ale že byste se kochali krásnými panoramaty, to se říci opravdu nedá. Lokace, nad kterými se proletíte, jsou obvykle pouze barevně odlišné plochy. Velice vtipně pak působí hlášky vašich spolu-pilotů o krásné krajině, zvěři Over G Fighters pobíhající po ní apod. Následný pohled na rozmazané cosi pod vámi pak způsobuje nekontrolovatelné záchvaty smíchu. Zpracování samotných letounů už však špatné rozhodně není, ba naopak. V OGF narazíte v průběhu hry na více jak 30 detailně zpracovaných letadel, vizuálně věrným svým reálným protějškům. Skvěle vypadají též vzlety letadel. Ano, hráči toužící po letecké konzolové hře, ve které budou s aeroplány sami startovat i přistávat se po dlouhé době opět dočkali, ale o tom až později. Opravdu povedeně vypadá i animace techniků pobíhajících po letišti. Oproti pobíhajícím tečkám z jediné konkurenční letecké hry pro X360 – Blazing Angels – které tyto mechaniky měly znázorňovat, je to docela velký pokrok. Nebýt ošklivých prostředí, dali by se OGF označit za vzhlednou hru, takto ovšem ani nápad.

Zvuková stránka na tom přitom není o moc lépe než ta vizuální. Samotné zvuky nejsou identické s těmi reálnými, ale na druhou stranu, těm skutečným se alespoň podobají. Trysky znějí jako trysky a ne jako vysavač v naprosto úděsném pokusu o leteckou Over G Fighters hru jménem Deadly Skies III. Hudba se řadí žánrově mezi rock a metal v tradičním asijském stylu. Nám konkrétně trvalo zhruba deset vteřin, než jsme sáhli po volbě tvorby vlastního soundtracku. Naštěstí je tato funkce bezproblémová a vámi zvolená hudba se dokonale sladí v hlasitosti s herními zvuky. Žádný šum na pozadí, čehož jsme u některých her na X360 byli svědky, protože tvůrci tuto zajímavou a šikovnou funkci často zanedbávají.

Nejzajímavější na OGF je ovšem samotné nastavení letounu a zbrojní výbavy.

Samotná hra obsahuje nadmíru dlouhý singleplayer, jehož páteří je story mód s více jak 75 misemi ke splnění. Náplň jednotlivých úkolů vás však pravděpodobně nikterak dlouho bavit nebude. Zpočátku je startování z letadlové lodi a sestřelení několika prvních nepřátelských letounů zábava, ale později rychle zjistíte, že s designem misí si v Taitu moc práce nedali. Některé počáteční úkoly se totiž skládají z pouhého sestřelení dvou letících cílů, takže se cca po minutě dočkáte nápisu Mission Acomplished. Křivka Over G Fighters obtížnosti se ale z ničeho nic zvedne dosti radikálním způsobem a hráč se nestačí divit. OGF jsou totiž daleko více než kterákoliv jiná letecká konzolová hra simulací, než arkádou. Za klasický simulátor bychom je sice přímo neoznačili, ale rozhodně má k tomu nejblíže ze všech dosavadních konzolových pokusů. Již zmiňované vzlétání vám dá nějaký ten čas k osvojení. Zapnout trysky, nastavit klapky, vyrovnat letoun, zatáhnout podvozek a následně nastavit správný směr samotného vzlétání je otázkou cviku. Při několika prvních pokusech se pravděpodobně neodlepíte od země a skončíte zabořeni v zemi několik metrů od vzletové dráhy. Několik dalších pokusů skončí sice možná vzletem, ale též následným a též velmi rychlým pádem. Akt vzletu chce píli a cvik. Samotný let rovněž není procházka růžovým arkádovým sadem, ale pokud jste se už od země odlepili, tak vám i aspekty samotného letu přejdou do krve. Důležité je především sledovat výšku a kontrolovat funkci klapek.

Half-Life 2 Survivor

Oproti relativně chudému repertoáru her pro konzole jsou coin-opy hlavním zdrojem výdělků japonského Taita. Pro Evropany dost možná nejzajímavějším kouskem právě HL2S. Jde o automatovou verzi slavné PC střílečky od Valve, která se dočkala i více, než důstojné konverze pro Xbox. Jde o relativně velký kabinet s velkou HDTV, opatřený dvěma joysticky pro ovládání obou horních končetin a pedály pro pohyb samotné postavy. Hra obsahuje některé známé akční pasáže z původní hry i některé nové v klasických HL2 lokacích jako Ravenholm apod. Úkoly jsou přitom zjednodušeny na „znič všechny respawn body zombiím“ či „uteč v časovém limitu“. Zatím se ale bohužel neuvažuje o uvedení HL2S ani na americký trh, natož pak na náš evropský.

Over G Fighters Po seznámení se všemi detaily ovládání se můžete plně vrhnout na plnění z části dosti repetitivních úkolů. Naštěstí připadá na deset stupidních misí typů „sestřel X cílů, než ony sestřelí tebe“ vždy alespoň jedna s daleko zajímavější náplní. Například v jednom z pokročilejších úkolů máte za úkol zlikvidovat větší počet pozemních cílů směřujících směrem od vás. Oněch cílů je ale více, než máte k dispozici raket, takže budete muset uprostřed mise přistát a na základně doplnit střelivo. Obdobné problémy zažijete i s palivem. Uprostřed letu budete pravděpodobně rozhořčeni nutností potřeby mezipřistání, ale následný pocit z reálné potřeby tohoto aktu naplní pocitem uspokojení, že konečně někdo myslel i na tyto detaily. Velmi nás potěšil i detailní náhled do kokpitu, který OGF nabízí jako jeden ze standardních pohledů. Tento pohled jsme totiž v drtivé většině všech konzolových leteckých her postrádali. Samozřejmě nechybí ani klasický „zpoza ocasu“ i jiné. Dále nabízí OGF i několik vedlejších módů v čele s Challenge módem, kde se budete postupně utkávat s novými a novými nálety nepřátel.

Over G Fighters Nejzajímavější na OGF je ovšem samotné nastavení letounu a zbrojní výbavy. Není ale vyloučeno, že se v něm při prvním seznamování i lehce zamotáte. Voleb je nespočet a správné nastavení je základ pro kladné splnění každé mise. Před každou misí se dozvíte z krátkého brífinku (s hodně špatným dabingem), co vás nadále čeká a krom nastavení si můžete zvolit i co-pilota, který vás bude ve svém letounu v bojích doprovázet.

Ani OGF se nevyhnula podpora Xbox Live zúročená ve vcelku povedeném multiplayeru, byť nabízí pouze dva módy. V Arena režimu si vyberete jednu ze čtyř stran a vrhnete se v jednom z možných letounů do vírů boje. Druhý zmiňovaný mód Versus je potom týmová obdoba předešlého jmenovaného. Offline hra více hráčů přitom nabízí pouze první jmenovanou možnost a je určena hráčům pouze dvěma.

Klady a zápory

Plus Hra má nejblíže ke klasickému simulátoru
Plus Dlouhá kampaň
Plus Velký výběr letounů

Mínus Nevzhledná krajina
Mínus Špatný design misí
Mínus Velmi repetivní

OGF není lehké hrát. Jejich největším problémem přitom není notný důraz na realismus, ale vedle nepříliš působivé grafiky a slabšího designu misí i naprosto děsivá prezentace. Už úvodní menu vás vystraší svým opravdu odpuzujícím retro vzhledem. Připočtěte si k tomu prakticky neposlouchatelnou originální hudbu, primitivní dabing a ani relativně reálný letecký model nemůže zachránit OGF před katastrofou. Vyložená hloupost hra sice určitě není, ale k vrcholu jí zbývají kilometry pomyslné výšky. Má sice dobré základy, ale bohužel se na nich nestavělo a to je obrovská chyba.

Over G Fighters
Výrobce/Vydavatel Taito/Ubisoft
Platforma Xbox 360
Multiplayer: 2 hráči, 2-8 online
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 216 kB
Verdikt: Ke klasickému leteckému simulátoru mají sice OGF nejblíže ze všech konzolových pokusů, ale i tak díky většímu počtů neduhů pravděpodobně propadnou. Do značné míry po zásluze.
Hodnocení: 57% (info)




Nejčtenější

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...

RECENZE: Kingdom Come naučí svět milovat českou historii

Kingdom Come: Deliverance

Nejočekávanější česká hra poslední dekády nezklamala. Je to sice o dost náročnější záležitost, než na jaké jsme si v...



Hrajete už Kingdom Come: Deliverance? Jak se vám zatím líbí?

Kingdom Come: Deliverance

Dnešní anketa je určena pro ty z vás, kteří už se ponořili do české hardcore hry na hrdiny Kingdom Come: Deliverance....

RETRO: Winter Challenge je i po 25 letech nejlepší herní olympiádou

Winter Challenge

Je to s podivem, ale i po čtvrt století od vydání zůstávají neoficiální zimní hry od Accolade tou nejlepší olympijskou...

KOMENTÁŘ: Historická tematika boduje, proč je jí ve hrách tak málo?

Kingdom Come: Deliverance

Na české hře Kingdom Come: Deliverance je dobře vidět, že historická témata a dobová autentičnost nejsou hráčům cizí. A...

Další z rubriky

Promarněná příležitost i zábava. Star Wars Battlefront 2 v multiplayeru

Star Wars Battlefront II

Multiplayer očekávané akce Star Wars Battlefront 2 hodnotíme ve dvou. Zatímco Honza Srp je za toho hodného, role kata...

Zabíjet nácky ve Wolfesteinovi je zábava i bez hrdiny Blazkowitze

Wolfenstein II: The Adventures of Gunslinger Joe

Přídavek pro letošního Wolfensteina určitě neoslní originalitou, ale o to tu přeci nejde. Další tři levely plné...

Druhý přídavek k Wolfensteinovi dokazuje, že střílení nácků se neomrzí

Wolfenstein 2: The Diaries of Agent Silent Death

V novém DLC k Wolfensteinovi sice tentokrát hrajeme za tajnou agentku, náplň je však pořád stejná: mordovat nácky po...

Najdete na iDNES.cz