Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pán prstenů: Dvě věže - recenze filmu

  12:00aktualizováno  11:16
Očekávaný filmový snímek The Lord of the Rings: The Two Towers sice v Čechách má premiéru až v půli měsíce ledna, ale s vánočním časem jsme vám chtěli udělat radost a proto tady od nás máte takový malý dárek! Takže pojďme společně ve šlépějích jednotlivých členů rozpadnuvšího se Společenstva vstříc osudu Středozemě!

Pán prstenů: Dvě věže

Máte dojem, že vám něco podstatného ve vašem životě uteklo? Máte pocit, že jste neudělali něco důležitého? Tak já vám to tedy prozradím. Nečetli jste úžasnou fantasy ságu od britského spisovatele a lingvisty J.R.R. Tolkiena Pán prstenů! Pravděpodobně však již mluvím ke čtenářské obci, jež má tuto nádhernou zkušenost za sebou, pročež nezbývá, než se rovnýma nohama vrhnout do přiblížení druhého dílu epického filmového projektu Petera Jacksona právě na motivy citovaného Pána prstenů, jenž se v něm vydal na nelehkou cestu. Na plátno převést celý ten komplexní svět Tolkienovy fiktivní Středozemě, ve kterém se odehrává nesmírně dramatický střet mezi silami dobra a zla. Je vhodné připomenout, že ač Pána prstenů osobně řadím mezi literární klenoty, finálová podoba tohoto veledíla tak, jak ji dnes známe, se rodila řadu let. Zde mám na mysli finálový vývojový cyklus obnášející několikero vydání, přičemž ty zcela první ještě obsahovaly některé faktické chyby či nelogičnosti, které se Tolkienovi za pomoci jeho čtenářů podařilo opravit a celý epos takříkajíc vyladit do současné podoby. Velice úspěšné podoby, anžto se trilogie Pán prstenů po celém světě prodalo přes 100 miliónů výtisků a dá se předpokládat, že další Pán prstenů: Dvě věže nárůst zájmu bude následovat, k čemuž vydatnou měrou přispěje i filmové ztvárnění. Sám jsem byl v poslední době nejednou svědkem toho, že ke knize Pán prstenů usedli lidé, kteří ji k mému velkému údivu buď neznali či nečetli a tím impulsem pro začtení se do příhod malého hobita Frodo Pytlíka bylo právě poutavé zpracování Společenstva prstenu, jehož minulý rok v kinech představil režisér P. Jackson! Mimochodem, avizovaná první filmová kapitola, zdařile kopírující knižní scénář, vydělala $860 miliónů a byla nominována ve 13-ti kategoriích na Oscara, což se ten rok nepodařilo nikomu z konkurence. Sluší se připomenout, že pomyslnou palmu vítězství (nezaměňovat tady s Cannes:o) si odneslo hned ve čtyřech kategoriích a to včetně Best Visual Effects. Podobně se mu vedlo při předávání cen BAFTA (British Academy of Film and Television Arts), kde získalo cenu jako nejlepší film!

Ale vraťme se ještě na kratičký okamžik ke knize, jíž někteří kritici přirovnávají ke Spencerově Královně víl či Maloryho Artušově smrti Pán prstenů: Dvě věže (i když ve druhém případě to patrně bude myšleno spíše odkazově, neboť Malory se při vší úctě nedá moc číst – samozřejmě je však nutno přihlédnout k faktu, že jde o dílo poněkud staršího data, časový odstup činí několik století). Tolkien skrze svého Pána prstenů ovlivnil celé generace čtenářů, kteří mu však za to jsou nesmírně vděční. Již to bylo řečeno dříve, že je veliká škoda, že se mu na škole věnuje tak málo prostoru. Jeho zařazení do zábavné literatury, kam patří například výborný Král krysa od J. Clavella, kredit Pána prstenů pochopitelně nesnižuje, ale odvažuji se tvrdit, že i v této kategorii je Tolkien špičkou, neboť představuje náročnější a zajímavější pokus, než shora uvedený příklad zasazený do nelítostného prostředí japonského zajateckého tábora z konce druhé světové války…

Martin Kaller: 90%
Troufám si dopředu říci, že Oscar za vizuální efekty Dvě věže prostě nemůže minout. A začíná mi být konečně jasné, kde že se utopily ty milióny v rozpočtu - až totiž uvidíte neuvěřitelný střet desetitisíců
Pán prstenů: Dvě věže skurut-hai v Helmově žlebu, poslední výspy Rohanských, budete uvedeni v úžas. Převaha skřetích válečníků, jejichž plemeno Morgoth vypěstoval za úsvitu Prvního věku, je opravdu značná a při tom všem se musí nechat ta pečlivost, s jakou si s nimi vyhráli maskéři a taktéž celková rozmanitost jejich druhu, nabízející několik opravdu nehezkých pohledů tváří v tvář. A navrch má zdejší bojování vkus. Jestliže si chcete vychutnat nějaké brutální scény, zkuste raději Statečné srdce. Ve Dvou věžích se obvyklým detailně provedeným "anatomickým záběrům" dokázali tvůrci bravurně vyhnout a přitom vše vypadá velice autenticky. Helmův žleb není však jediné místo ve Dvou věžích, kde se urputně válčí. On de facto celý druhý díl, vyjma některých příběhových fragmentů posouvajících děj zase o kus dále, je hlavně o bojování a v řadě případů má tato fáze doslova epické kontury korunované pak podařenými triky. Krvelační vrrci jsou děsiví, létající tvor z dávných časů - na němž sedí nazgúl - připomíná strašlivé draky ze zapomenutých příběhů a konečně, ať se síly trochu vyrovnají, zmíním alespoň olbřímí Enty, pastýře stromů, jejichž monumentálnost je v jedné konkrétní scéně maximálně umocněna, skutečně úžasné!

Pán prstenů: Dvě věže

U prezentace jednotlivých zástupců již rozbitého společenstva se musím na chvíli pozastavit nad osobou trpaslíka Gimmliho, jenž tu působí jako element zlehčující svým nechtěným humorem případné napětí a musím říci, že mi to možná překvapivě až tolik nevadilo. Stejně jako momenty, ve kterých se Jackson odchýlil od knižního scénáře trochu více, než bylo až dosud obvyklé. V tomto kontextu jsem tedy mocně zvědav na finále, nicméně nevěřím, že by jej tvůrci byli ochotni byť jen dílčím způsobem pozměnit, takže asi každý dojde svého hořkého konce. Tedy i Arwen Večernice, která si svou láskou ke smrtelnému člověku zvolila osud, jemuž elfové tak zcela nerozumí. Nicméně Arwen, jejíž občasné retrospektivní či snové vstupy na scénu kvituji s povděkem, není jedinou zástupkyni hezčí poloviny "lidstva". Třebaže se ve Dvou věžích žen příliš nedočkáme, odvážná Éowyn (Miranda Otto) zde má dosti velký prostor a velice se těším na její další vypodobnění v Návratu krále.
Jestliže vás z nějakého důvodu mrzelo, že Aragorn není v knize snad nějakým výrazným bijcem made in AD&D, zde nás tvůrci možná zbytečně často přesvědčují o jeho neprůstřelnosti a to díky velkorysým soubojovým momentům, ve kterých se však také zbyvší členové družiny - Legolas a Gimmli, činí takovým způsobem, že až Pán prstenů: Dvě věže zůstává rozum stát. Ale budiž. Protože Dvě věže jsou strhující a profesionálně výtečně zpracované dílo, jež v mnoha aspektech nemá srovnání. Pravda, trochu mi tu vadila absence silnějšího příběhu a málo prostoru pro lepší vypodobnění jednotlivých klíčových charakterů. Tedy až na dva, řeč je o Frodovi, jehož se prsten začíná pomalu ale jistě zmocňovat a Glumovi, vytvořenému v počítačových studiích. Že nejde o skutečnou postavu tak prozrazují jenom jeho "skleněné" oči, jinak tedy všechna čest. Smeknout mohu i před kamerovými záběry zabírajícími několikrát velkolepým způsobem fantastické exteriéry Nového Zélandu, jež mi nedají spát. Mimochodem víte, že na tomto ostrově na vás nečíhají žádná nebezpečenství? Zatímco v relativně blízké Austrálii máme jedovaté pavouky či hady, na Novém Zélandě se jeho obyvatelé mohli na rok a půl bát toliko Sauronova hněvu…

Svět se opravdu změnil. Je to skutečně cítit jak ve vodě, ve vzduchu, či v zemi. Je nevýslovná škoda, že na konci války o Středozemi, připomínající do značné míry náš kontinent, odchází sličný lid přes Moře na Západ, odkud není návratu, protože současnost by moudrost elfů potřebovala. Takhle jsou lidé na Pán prstenů: Dvě věže všechno sami a díky jejich smrtelnosti na mnohé ze strašlivých věcí z minulosti hloupě zapomínají.
Stejně jako se jednou asi zapomene na Dvě věže, které však v tuto chvíli musím ohodnotit jen s o málo menším nadšením, než předchozí Společenstvo prstenu.

Petr Poláček: 85%
První díl filmové adaptace Tolkienova životního díla - The Lord of The Rings, který pod názvem Fellowship of The Ring před rokem rozpoutal hotovou mánii, se rozhodně povedl. Ač jsem k němu zprvu přistupoval s neskrývanou skepsí, musel jsem uznat, že okamžiků, které se mi skutečně příčily a nebyl jsem jejich převod na celuloidový pás schopen akceptovat, bylo skutečně málo. Druhou část jsem tedy očekával s napětím a neskrývanou nedočkavostí. Důvodem samozřejmě byl i fakt, že druhá část LOTRa - Two Towers (Dvě věže) je i v knize mnohem bohatší na události a masivní bitvy. Před několika dny jsem se tedy dočkal, Dvě věže jsem zhlédl a jsem spokojen. Opět se jedná o umně podaný příběh se spoustou Pán prstenů: Dvě věže efektních hollywoodských záběrů a navíc - obrovskými bitvami. Mluvíme-li o speciálních efektech, nejvíce se povedlo zpracování Entů, ať již Stromovouse, nebo celého útoku pastýřů stromů na Železný pas. Za zmínku však také stojí digitálně vytvořený Glum, u nějž autoři dokonale vystihli schizofrenii jeho povahy. Člověku až mrazí v zádech, když nakonec zvítězí jeho špatné já toužící po svém Miláššškovi. Působivou podívanou je určitě celá bitva o Helmův žleb a proměna krále Rohirů Theodéna, jíž s velkou pompou obstará Gandalf. Je velmi těžké na několika řádcích říci, které ze scén se povedly a které ne. Ostatně u každého je to pocit čistě individuální. Záleží totiž na tom, zda jste knihu četli před, nebo po zhlédnutí filmu, zda se režisér Peter Jackson strefil do vašeho vkusu a představ. Vlivných faktorů je opravdu příliš mnoho. Dvě věže jsou stejně jako Společenstvo v podání filmařů více pohádkou, než epickým příběhem, který je vyprávěn v knize. A je to asi dobře. Jinak by jednotlivé části filmu nebyly dlouhé 3 hodiny, ale mnohem více. Co do kvality technického zpracování a efektů je druhá část úplně stejná jako první. Je to logické, když bylo vše natočeno naráz. I styl vyprávění příběhu je totožný. Vyloženě slabé okamžiky ale také přijdou. Hlavně když Aragorn, Legolas a Gimli cestují skrze Pán prstenů: Dvě věže Rohan a hledají své unesené přátele – Smělmíra a Pipina. Místo se našlo i na okamžiky vyloženě trapné, stačí jmenovat Legolasovu jízdu po schodech na štítu jako na skateboardu. Tyto momenty celou práci filmového štábu a herců nesmírně shazují. V mých očích je to však vyváženo záběry, jež u mě vyvolají citové reakce. Mohu jmenovat například snové scény Aragorna s Arwen, nebo slza na tváři Grímy Červivce, když Saruman posílá své skřety plenit a vraždit do Rohanu. Celý film bude podle mě možné posoudit až za rok, po uvedení závěrečné části. Pokud je však nutné mermomocí zhodnotit i samostatnou část druhou, potom musím říci, že se mi Dvě věže líbí, stejně jako Společenstvo. Někdy se do mých představ utvořených na základě knihy filmaři strefili, někdy ne, ale to jim nelze vytýkat. Snažili se a odvedli vynikající práci. Jen těch komornějších záběrů, jako jsou zmiňované scény Arwen s Aragornem, mohlo být více. Tedy z pohledu „debilního romantika“, což je titul, kterým mne jistá osoba ocejchovala. Na závěr mohu říci jediné - běžte do kina a bavte se. Dvě věže je vynikající výpravná pohádka, která vám jistě zavdá dostatek důvodů zase rok čekat na závěrečnou část. A mě nezbývá než doufat, že se někdo odhodlá natočit Silmarillion, podle mne Tolkienovo nejlepší dílko.

Pán prstenů: Dvě věže

Ondřej Zach: 90%
Oproti úvodu série (LOTR: Fellowship of the Ring), o kterém se předpokládá, že se již počítá na vaše konto zhlédnutých filmů, dochází ve Two Towers k několika změnám. Zatímco Fellowship byl víceméně skoupý na dialogy, Two Towers ve své většině spoléhá na vznešené krátké útržkovité komentáře. Příklad - družina se pohybuje po skalách, následuje nádherný kamerový přelet po horách, aby jeden z hrdinů komentoval, že slunce je dnes rudé, poněvadž včera teklo mnoho krve. Opět se setkáváme s krásnými lidmi - postavami, ve své většině nekompromisně rozdělenými do svých charakterových škatulek v ohromném kontrastu s odpornými skřety. Vzletné myšlenky a vzpomínky pak střídají potyčky, které samozřejmě směrují až k velkolepé bitvě druhého dílu. Dvě věže plné klišé (když padá k zemi vlajka Rohanského království), plné kýče, dozajista nepadnou do oka vyhraněným příznivcům filmového klubu ČT2, přesto po stránce řemeslného zpracování i vizuálního podání lze jen těžko co vytýkat. Nakonec - ne všechny filmy na špici komerční vlny musí být špatné a Two Towers to jenom dokazují. Oproti občas už trochu zdlouhavému a nudnému úvodnímu Fellowshipu potěší mnohem větší spád - tedy jednoznačně dobrá volba.

Zdeněk Polách: 90%
Pán prstenů: Dvě věže Ze všech lidí v redakci budu asi vypadat jako největší neandrtálec, možná proto mě ovšem film tak zaujal. Knihu jsem nečetl a první díl filmové trilogie jsem viděl teprve před pár dny, navíc ještě ve speciální prodloužené verzi, což jistě ovlivní moje hodnocení. Film vám popisovat nebudu, o to se postarali všichni přede mnou, za sebe jen mohu říct, že Two Towers nabízejí velmi kvalitní, dokonalý zvukový i vizuální zážitek plný efektních triků, který přibije do sedadel každého. Technicky i dějově jsou, řekl bych, na stejné úrovni co první díl, byť ten měl o něco větší spád - to ovšem tvůrcům, kteří se drží literární předlohy vyčítat nemůžeme. Povedly se všechny masivní bojové obrazy a naprosto realisticky vypadají i počítačem vymodelované scény. Pokud jste příznivcem knižní trilogie Pán prstenů a viděli jste i první díl, jsou pro vás Dvě věže povinností - pokud jste předchozí Společenstvo prstenů však neviděli, pak spěchejte do nejbližšího hypermarketu, DVD i VHS se prodávají za přijatelné ceny (700, resp. 400 Kč) a do premiéry Dvou věží ještě pár týdnů zbývá.

P.S. A pro srovnání tu nakonec máme připomenutí posledních herních inkarnací na motivy Pána prstenů, jmenovitě jde o tituly Fellowship of the Ring a Two Towers.

Autor:


Témata: Humor, Neandrtálci


Nejčtenější

Call of Duty: WWII
Američan na webu prodával kradené kopie Call of Duty: WW2

V americké Indianě byl zatčen muž za přeprodávání fyzických kopií dosud nevydané hry Call of Duty: WWII.  celý článek

Fire Emblem Warriors
RECENZE: Ve Fire Emblem Warriors sekáte nepřátele po desítkách najednou

Ve Fire Emblem Warriors budete na bojišti rozsévat smrt jako nepřemožitelný hrdina nebo hrdinka. A to vše umocněné přepálenými animacemi zdrcujících úderů.  celý článek

Grand Theft Auto 5
Jakým typem hráče jste?

Stejně jako se hry dělí do mnoha různých žárů, z nichž každý má svoje specifické publikum, dělí se do kategorií i hráči. Vzájemné nepochopení těchto skupin pak...  celý článek

Mario & Luigi: Superstar Saga + Bowser’s Minions
Hopsavé RPG je zpět a krásnější. Recenze Mario & Luigi: Superstar Saga

Netradiční, avšak stoprocentně funkční a zábavná kombinace RPG a hopsačky se ukázala jako recept na hit. Proč si tak nezopakovat díl, kterým to vše začalo?  celý článek

Gabe Newell
Gabe Newell se díky Steamu zařadil mezi 100 nejbohatších Američanů

Slavný ředitel firmy Valve patří podle magazínu Forbes mezi stovku nejbohatších Američanů.  celý článek

Další z rubriky

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Vývojáři prozradili některé triky, které používají k oblbnutí hráčů

Abyste se u her co nejvíce bavili, používají vývojáři spoustu triků, kterými nenápadně mění pravidla. Ve čtení pokračujte jen na vlastní nebezpečí, některé...  celý článek

For Games 2017
Tipy z For Games: před vydáním si můžete zahrát očekávané pecky

Na veletrhu videoher a interaktivní zábavy For Games, který až do neděle 22. října probíhá v areálu PVA Letňany, si můžete zahrát hned několik her před jejich...  celý článek

Grand Theft Auto 5
Jakým typem hráče jste?

Stejně jako se hry dělí do mnoha různých žárů, z nichž každý má svoje specifické publikum, dělí se do kategorií i hráči. Vzájemné nepochopení těchto skupin pak...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.