NVIDIA a ATI dva, Matrox tedy
tři
Každý, kdo trochu sleduje dění v hardwarové branži, bezpochyby
zaregistroval nedávný návrat firmy
Matrox na scénu nejvýkonnějších grafických čipů. GPU Parhelia-512 není sice
naprostou výkonnostní špičkou, nestojí zrovna málo, ale přesto má vlastnosti,
které by nám jakožto hráčům mohly imponovat. Kromě vynikající kvality obrazu
a velmi dobrého výkonu při zapnutém celoobrazovkovém antialiasingu
a anizotropickém filtrování je zde něco, co dosud žádná grafická karta
hráčům nenabídla: možnost hrát na třech zobrazovacích jednotkách
najednou. Je nasnadě, že tato věc otevírá nové perspektivy prakticky pro
všechny herní žánry, a při dobré implementaci ze strany vývojářů může
bezpochyby vést k většímu požitku ze hry.
Nový standard pro bohaté
hráče? Uvidíme...
Matrox se snaží svůj Surround Gaming (SG) mezi
hráčskou komunitou vehementně propagovat a učinit z něj standard
luxusního hraní pro všechny, kteří si mohou Parhelii a tři monitory
dovolit. Na jeho stránkách najdeme
seznam již dostupných a momentálně se rodících her s podporou SG; tato
podpora ovšem nemusí být oficiální, tj. deklarovaná výrobcem dané hry, ale pouze
„obnažená“ Matroxem. Ke každé z dostupných her je zde uveden i postup,
jak SG zprovoznit – vzhledem k mládí této technologie je za tímto účelem
často nutné přistoupit k editaci konfiguračních souborů hry a drobným
zásahům do registru Windows. Narozdíl od práce se dvěma zobrazovacími
jednotkami SG vyžaduje, aby všechny tři monitory používaly stejné rozlišení,
barevnou hloubku i obnovovací frekvenci, přičemž maximálním rozlišením je
velmi dobře akceptovatelných 1280x1024 – napříč všemi třemi monitory tedy
dostáváme 3840x1024.
Surround Gaming a herní
žánry
Server FiringSquad (FS) se nedávno podjal úkolu otestovat SG
na několika hrách a zhodnotit, jaký požitek mohou tři zobrazovací jednotky
hráči přinést. Jako platforma posloužily kromě Parhelie-512 tři 19palcové
monitory Sony s trinitronovou obrazovkou, Athlon XP 1800+, základní deska
Abit KR7A RAID a 256 MB paměti DDR PC2700. Jako zástupci
nejpopulárnějších žánrů byly vybrány 3D akce Quake III Arena,
Neverwinter Nights za RPG, demoverze Imperium Galactica 3
(strategie) a Nascar 2002 (simulátor aut).
Co se týče 3D akcí, FS konstatuje, že ze současné nabídky je SG pravděpodobně nejpřínosnější u méně hektických her, v nichž je třeba se spíše plížit a sledovat široké okolí (Rainbow Six, Deus Ex atd.), než u her, které vyžadují velmi rychlý pohyb a akci. V rozlišení 3072x768, tj. 3x 1024x768, běžel Q3A na výše uvedené sestavě při nastavení high quality rychlostí přesahující 70 snímků za sekundu, což by mělo být plně uspokojivé. Protože Quake III není plně uzpůsoben pro SG, nastává při hře (podle zvolené konfigurace) jedna ze dvou drobných (?) nepříjemností: buď je nečitelné menu a text konzole, anebo se spodní pruh indikující zdraví, brnění a počet nábojů roztáhne přes všechny tři monitory, což ho samozřejmě zdeformuje a znepřehlední. Prubířským kamenem, na kterém se postaví či zhroutí popularita SG pro rychlé multiplayerové akce, bude zřejmě Unreal Tournament 2003, který by měl využít všeho, co je Parhelia-512 schopna v této oblasti nabídnout.
RPG je přirozeně žánrem, u kterého každou „pracovní“ plochu navíc velmi oceníme, a proto si myslím, že má spolu se strategiemi a leteckými simulátory největší potenciál vydobýt Parhelii-512 hráčské výsluní. Potřeba častého vyvolávání a zavírání oken s kouzly, parametry postavy, inventářem, mapami, deníky a jinými rekvizitami jistě čas od času irituje většinu z nás, kteří si hrajeme na počítačové hrdiny, a bylo by hezké si tyto věci odsunout z hlavního zorného pole a přitom je mít stále zobrazené a k dispozici. Neverwinter Nights jakožto mladá hra podporují Parhelii-512 nativně, takže není nutné se uchylovat k žádným obskurním manipulacím – všechno lze nastavit z uživatelského rozhraní hry. I když zde jde jen o prosté roztažení hrací plochy, FS považuje implementaci SG v Neverwinter Nights za zdařilou, a ačkoli se momentálně jedná o jediné RPG využívající SG, věřím, že Matrox na tomto poli neponechá nic náhodě.
Strategie přinášejí podle svého charakteru široké možnosti využití SG a pravděpodobně se budeme setkávat s rozmanitými způsoby využití tří monitorů. Prosté zvětšení základní hrací plochy je jistě užitečné, ale možnost sledovat několik důležitých míst mapy zároveň je vynikající. U kvalitně implementovaného SG zde bude velký rozdíl mezi způsobem hraní s jedním a s více monitory, a Imperium Galactica 3 dobře naznačuje směr, kterým se SG ve strategiích bude ubírat.
U simulátorů jsou výhody SG také nasnadě. Oceníme možnost mít zároveň zobrazené velké množství indikátorů a ovládacích prvků, zbavíme se úzkého „tunelového“ pohledu vpřed a konečně budeme moci zapojit do hry i periferní vidění – něco, od čeho jsme si u počítačových her museli odvyknout. Dívat se z bočních okének vašeho stroje je podle zkušeností FS něco, od čeho už není pro vášnivého hráče cesty zpět, a Nascar 2002 to dobře dokumentuje.
Tři dobré monitory znamenají
hodně peněz...
... a Parhelia-512 také není zadarmo. Marná sláva,
Surround Gaming bude bezpochyby ještě dlouho patřit k vymoženostem „horních
deseti tisíc hráčů“, a to nejen u nás, ale i ve světě. Ne že by
se jednalo o absolutně nedosažitelnou finanční částku, ale cit pro to,
jakou pozici mají (či by měly mít :-) počítačové hry v našem životě, mi
zatím velí odkázat třímonitorové herní sestavy do pokojíčků milionářských
synků.
Zdroje: FiringSquad, Matrox
