Před koncem minulého roku vyšla na konzoli PSX úsměvná dětská hra Party Time with Winnie the Pooh. Třebaže se k tomuto titulu určenému primárně pro ty nejmenší vracíme trochu pozdě (ale přece), s ohledem na skutečnost, že se jedná o velice specifický projekt mu zkrátka musíme věnovat něco místa.
Takže, pokud máte doma nějaké her chtivé ratolesti, s ohledem na budgetovou cenu tohoto titulu nemusí být tak úplně špatným kompromisem podstrčit jim tento herní počin, v němž vystupují známé charaktery z pohádkových příběhů medvídka Pú. Třebaže si minimálně v začátcích hry ke svým dítkům budete muset na chvíli přisednout (přeci jenom ta jazyková bariéra, díky níž jim musíte patřičně vysvětlit zdejší herní pravidla a mechanismy), čeká je tady – a možná že i vás - poměrně zajímavá analogie známých videoherních témat. Ale popořadě.
Po spuštění hry budete mít na výběr z několika možností. Mód Adventure, klasický a hlavní singleplayerový režim; Quick Play pro rychlý vstup do nějaké ze zde obsažených miniher, které se
postupně otevřou vaším pokrokem v singleplayeru; Multiplayer pro soupeření ve dvou hráčích (či čtyřech při zapojení MultiTapu); zajímavostí nakonec je několik voleb obtížnosti a Movie Selection pro prohlížení filmečků. Jak totiž postupujete ve hře dále, odvíjí se před vašima očima zdejší skromná příběhová linie pomocí půvabných filmových sekvencí vpřed a právě tyto sekvence si skrze tuto nabídku můžete vždy a kdykoliv přehrát znovu. Nutno poznamenat, že bez českého dabingu!
Vstupme nyní rovnýma nohama do Adventure. Tento je rozčleněný na pár „misí“, jež jsou zde prezentovány jako jednoduchá čtverečkovaná cestička z místa A, kde začínáte, do místa B, v němž končíte. Každý čtvereček pak představuje jedno políčko, na němž se dle nakresleného symbolu můžete nadít nepříjemností či naopak zajímavého bonusu. Ale o kolik políček na tomhle jednoduchém herním plánu postoupíte rozhodne vždy až váš úspěch v každé z miniher, které tvoří jádro téhle "disneyovky". Minihry jsou de facto pouze čtyři, přičemž se sice nadějete jejich různých modifikací a to nejenom vizuálních, ale pořád zůstává jenom tento malý počet:
tedy na směšně malém prostoru, ale vezměte prosím v potaz, že to je uzpůsobené skutečně pro ty nejmenší. Závod se pak jede na deset kol, přičemž zde naleznete různé urychlovače pro krátkodobé zrychlení vašeho favorita, náhodně se generující ikony, jež vás naopak zpomalí apod. Samozřejmě, dle objektů na trati, která se snaží s postupujícím časem tvářit alespoň trochu členitě, volíte také jistou strategii jízdy, při níž lze úspěšně blokovat konkurenci nebo ji vytlačovat z ostrých zatáček.
ikony na obrazovce (obr.3) a děláte při jejich sbírání naschvály vašim soupeřům, samozřejmě že nejpilnější sběrač pak vyhrává. Vcelku zábavná podívaná a nelze ji upřít zajímavý taktický podrámec.
Tak to bychom měli. Při vstupu na shora zmiňovaný herní plán nejprve musíte absolvovat jednu z miniher. Za první místo v ní je šest bodů, za poslední - čtvrté – jenom jeden. Tyto body pak charakterizují váš postup na herním plánu, to znamená, že za vítězství v minihře můžete, resp. musíte, postoupit o celých šest políček. Jenomže v uvedených
minihrách vedle snahy o vítězství usilujete také o zisk stále se objevujících symbolů hrníčků s medem, přičemž každá desítka těchto předmětů vám posléze umožní – dle vašeho rozhodnutí - na herním plánu postoupit o další jedno políčko vpřed. Což se může leckdy hodně šiknout, například když vidíte, že vaše cesta vás neodvratně zavádí na čtvereček s nějakým rizikovým symbolem. Ona se však jistá strategie vašeho postupu po herním plánu dá vysledovat i jinak. Pokud třebas vidíte, že stojíte jeden čtvereček od políčka se symbolem zkratky, není důvod se v nově přicházející minihře nějak zvlášť stresovat, raději se můžete soustředit na sběr bonusových medových hrníčků, skončit v pohodě na posledním místě s jedním bodíkem, právě s nímž se tak dostáváte na herním plánu o to jedno políčko na onen žádaný čtvereček, který vám cestu k cílové pásce příjemně urychlí.
Vše se pochopitelně opakuje systémem postup vpřed na herním plánu - minihra - postup dále na herním plánu - znovu minihra...
Multiplayerová klání pak mají vcelku pochopitelně mnohem větší kouzlo už jenom z toho důvodu, že si můžete vybrat jakoukoliv vám vyhovující minihru a ve čtyřech lidech se mohou královsky bavit i starší. Nemluvě o faktu, že si zde lze zahrát i singleplayerovou kampaň!
Co na tom, že 3D polygonové zpracování, jehož v licenci Disneye mají na
triku Doki Denki, tu nedává skutečné síle PSX ani zdaleka vyniknout a načítací časy pak zejména s ohledem na tuto skutečnost mohly býti o něco kratší. To ani tolik nebolí. Horší to již je s faktem, že přes zřejmou snahu o zpestřování uvedených miniher se jejich motiv vlastně stále točí dokola, což může být už zanedlouho docela únavné. Hra jako taková však není nijak zvlášť dlouhá a hlavně, tento titul je prostě cílen na jasnou věkovou kategorii, takže nebudu a ani nemůžu jej hodnotit laťkou, kterou obvykle používám. Vlastně, nebudu jej hodnotit vůbec. Ono se to v tomto případě totiž skutečně nedá. Na adresu Party Time with Winnie the Poo tak jenom prohlásím, že se jedná o velice příjemně koncipované představení pro nejmenší, přičemž zdejších klání se s nimi mohou účastnit i rodiče, takže jako takový dárek pro ty vaše malá zlobidla a raubíře to není vůbec špatná alternativa. Byť zde už jednou citovaná jazyková bariéra naznačuje, že tu halt budete muset býti všichni trpělivější!
| Disney’s Party Time with Winnie the Poo | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
