Člověk nemusí být zrovna populární zpěvák Stopangin, aby dokázal ve svých vizích projektovat chmurnou budoucnost roku 2005 a 2006. Zářným příkladem mohou být vývojáři z BattleGoat Studios, kteří chystají hardcore ekonomickou strategii Supreme Ruler 2010. Posuďte sami – rozdělení Microsoftu v roce 2004 a následná laxní reakce FEDu (v podstatě ČNB v americkém podání) spustilo vlnu výprodejů na burzách v celém světě. Situace se dále vyhrotila v listopadu roku 2005, kdy slabé srdce šéfa FEDu neuneslo další špatné zprávy o poklesu burzovních indexů a starý pán podlehl infarktu. Během následné paniky na finančních trzích ztratil Dow Jones 40% za pouhých pět hodin. Během následujících dvou týdnů ztratily téměř všechny akcie minimálně 65% své hodnoty. V reakci na potíže globální ekonomiky se již od začátku roku 2006 snažily jednotlivé státy co možná nejlépe izolovat své trhy. OSN se rozpadá, třenice na hranicích znesvářených zemí jsou na denním pořádku. Rok 2008 s sebou přinesl revoluci – jednotlivé průmyslové regiony, které se pomalu ale jistě dostávaly z krize, se začaly odtrhávat
od zbytků států. Jako první se osamostatnila oblast kolem Sydney, pak přišla jižní Kalifornie a mnoho dalších. O rok později se již nejsilnější regiony pravidelně scházely na půdě organizace „World Market“, nástupce OSN...
Právě do světa po ekonomické apokalypse přivádí hráče Supreme Ruler 2010. Cíl hry je jednoduchý – stát se hlavním vládcem celého světa, samozřejmě za použití všech dostupných prostředků. Nezbývá tedy než si vybrat jeden ze sedmi set regionů zasazených do autentické krajiny vymodelované ze satelitních snímků a postavit se do čela tamní vlády. Vůdce regionu má neomezené pravomoci ve všech oblastech ekonomiky, diplomacie i vojenství a zejména ekonomický model bude patřit k nejsilnějším stránkám hry. Autoři slibují, že bude možné ovlivňovat většinu makroekonomických faktorů, které mají vliv na celkovou výkonnost ekonomiky – daně, cla, úrokové míry centrální banky, výdaje na zdravotnictví, školství, armádu i ekologii, imigrační politiku, emise dluhopisů, nebo průmyslové i zemědělské dotace. Aby toho
nebylo málo, je možné do jisté míry ovlivňovat i výrobní řetězce – tedy způsob, za jakých podmínek budou podniky zpracovávat strategické suroviny (ropa, rudy, voda, uran), priority při výrobě a distribuci energie (to slibuje možnost dohadů s virtuálním Horním Rakouskem o virtuální Temelín) i zásobování potravin (nechat na polích pěstovat jenom technické plodiny se nemusí vyplatit – konopím či řepkou olejkou obyvatele maximálně před smrtí hladem omámíte a následně naposledy pomažete). Jak už to tak v ekonomice chodí, všechno souvisí se vším, a tak bude nutné pečlivě vážit každý krok – roztočit inflační spirálu není zas tak obtížné. Kromě reálné ekonomiky nebude chybět ani diplomatický či vojenský model. Slabšího souseda tak půjde prostřednictvím vývozního embarga vyhladovět, aby následně podlehl rychlému a účinnému útoku moderní armády (500 druhů jednotek dovoluje vytvoření úderné síly doslova „na míru“).
Jak už to tak u hardcore strategií bývá, neoplývají zrovna kdovíjak dokonalým grafickým prostředím. I v případě Supreme Rulera půjde o jednoduchou 2D grafiku, kdy je fotka té které země rozdělená na hexy, po kterých se pohybují jednotlivé jednotky.
Tu a tam probleskne nějaký ten animovaný filmeček (většinou video vojenské jednotky z veřejných archivů NATO, nebo šot z televizních zpráv), ale většinu času stejně stráví hráči v obsáhlých menu jednotlivých nastavení, popřípadě na mapě. Zajímavá bude bezesporu možnost volby mezi „klasickým“ tahovým modelem, nebo hrou v reálném čase – každému dle jeho gusta. Narozdíl od sporé grafiky by měla umělá inteligence patřit spolu s ekonomickým modelem k tomu nejpropracovanějšímu, co bylo doposud možné na monitorech vidět – jednotliví protivníci mají mít své vlastní vyhraněné osobnosti, a tak se bude každý chovat jinak, než jeho kolega (někdo bude holt nevypočitatelný zuřivec, jiný chladný kliďas...). Komu by nevyhovovala hra proti počítačové inteligenci, může se spojit až s patnácti dalšími kamarády po síti a pustit se „do živých“.
Supreme Ruler 2010 rozhodně nebude hrou pro široké obecenstvo. To ostatně samotní tvůrci otevřeně přiznávají – ačkoliv implementovali i systém poradců, na jejichž bedra půjde naložit většina starostí s neposednou ekonomikou, povede cesta k úspěchu jedině skrze trpělivou mravenčí práci a brilantní strategické plánování. Doufejme, že se Supreme Ruler 2010 dostane po svém vydání (první čtvrtletí roku 2002) rovněž do rukou našich vládních úředníků - na učení není nikdy příliš pozdě...
