„Já, doktor Henry Jekyll, jsem se konečně rozhodnul jednou provždy skoncovat se svými výzkumnými pokusy o rozdělení Dobra a Zla, které se skrývají v tělesné schránce každého z nás. Po úmrtí mé ženy mi na světě zbyla jediná věc, na níž mi opravdu záleží – moje milovaná dcera Laurie. Bez rozpaků bych za ni položil svůj život…“
Známé dílo o muži dvou tváři, Dr. Jekyll & Mr. Hyde, se poprvé dočkává svého počítačového zpracování. Jeho vývoj má na svědomí francouzské In Utero, pracující pod ochrannými křídly Crya, jež se nám před časem představilo svým debutem Odyssey, u nás vydaném kompletně v češtině. Zatímco však Odyssey byla klasická adventura s hybridním 2D/3D zpracováním, vykračuje Jekyll and Hyde zcela jinou cestou. Cestou kompletně trojrozměrnou a také o poznání akčnější. Hodně akčnější… Možná až moc. Použití termínu „tombraiderovka“ by nebylo zase až tak od věci.
Příběh působí tak trochu laciným dojmem a ukazuje, že pro tvůrce nebyl v žebříčku důležitosti na prvním místě. Nacházíme se v Londýně roku 1890 – tedy v době, kdy doktor zanechal svých výzkumů a experimentů na lidských duších a svoji temnou tvář, pana Hydea, již dávno a s konečnou platností pohřbil. Jednoho dne se však stane něco nečekaného – v jindy poklidném blázinci doktora Jekylla dojde k záhadné vzpouře pacientů a jejich následnému útěku z cel. Ukazuje se, že za vším stojí jeden z pacientů jménem Burnwell, který vzpoury využil k únosu doktorovy malé dcerky Laurie. Jekyll se okamžitě vydává po stopách únosce napříč svým blázincem plným pobíhajících agresivních pacientů, až ho téměř dostihne… A v tu chvíli konečně zjistí, o co Burnwellovi vlastně jde. Chce po doktorovi, aby se znova ponořil do své záhadné minulosti… aby znovu přivedl k životu pana Hydea a díky tomu vytvořil i tu zázračnou tekutinu, která tyto přeměny způsobuje… A právě tato tekutina
je tím, po čem Burnwell touží. A co víc – dává na to Jekyllovi pouze jednu jedinou noc, jinak už nikdy nespatří svoji dcerku živou. Doktor tedy nemá na vybranou. Sic pln zloby, přece nemá jinou možnost, než oprášit staré vybavení ve své laboratoři jen proto, aby se vrátil do těch hrůzostrašných nočních můr, o nichž se domníval, že jsou nadobro za jeho zády.
Jekyll and Hyde bude v podstatě obyčejná 3D akční adventura zasazená do neobyčejného komixového prostředí. A teď dávejte velký pozor – přestože je hra kompletně 3D… je celá ručně kreslená. Zní to neskutečně? Ale je to tak! Opravdu. Všechny textury, ať už se jedná o stěny, stoly, podlahu, lustr nebo dokonce o samotné postavy, jsou výsledkem tahů štětce a tužek. Žádné 3D Studio. Žádné efekty z Photoshopu. Všechno tohle někdo nakreslil na papír, naskenoval a nalepil na tu hromadu polygonů, z nichž je hra seskládána. A výsledek? Těžko říct… je to něco, co tu ještě nebylo asi to bude chvilku trvat, než si na to zvyknete. Grafika působí rozhodně originálním, nicméně značně kýčovitým dojmem. Přeci jen, spojení komixu a 3D zní už na první poslech bláznivě. Tvůrci nás ale přesvědčují o tom, že jejich šílené surrealistické grafice se docela dobře daří vystihovat svět plný šílenství, o němž Jekyll and Hyde pojednává.
Textury jsou jedna věc, ale 3D modely věc druhá a na tomto místě se designéři příliš nevytáhli. Laicky řečeno, všechno je prostě příliš hranaté. Tak třeba celé stěny, dveře, skříně – to vše je naprosto ploché a vytvořené z prakticky jediného polygonového kvádru. Nalezneme sice na nich spoustu reliéfů, okapů, oken, trámů, ale tohle už jsou pouze 2D textury nalepené na rovné ploše. O mnoho lépe na tom nejsou ani postavy, na nichž se taktéž s polygony zatraceně šetřilo s tím, že kvalitní textury to všechno vynahradí. Mno… Pravda je, že během samotné hry se postavy drží v od kamery v dostatečné vzdálenosti na to, abyste jejich
hranatost považovali za snesitelnou. Avšak jakmile přijde na řadu rozhovor nebo videosekvence, spadne vám brada a budete nevěřícně zírat, co že je to před vámi za kostkovanou mazanici. Svůj podíl na tom má právě záměr tvůrců držet se komiksového zpracování, které se nevyhnulo ani postavám. Jejich anatomie je přinejmenším podivuhodná a textury, jimiž jsou oblepeny, dvojnásob. Vše je pochopitelně opět ruční práce, což vás překvapí hlavně na obličejích. Například takový sluha dr. Jekylla nemá svým zevnějškem k tisíce let staré mumii příliš daleko.
Veškeré vaše dění ve hře je sledováno kamerou poletující nad vaším ramenem. Ne vždy ale kamera zabírá ten prostor, jenž vás zajímá, takže jistě uvítáte možnost s ní otáčet do stran. Škoda jen, že nejde změnit taky její sklon, protože často zabírá vaši postavu z příliš kolmého úhlu a prostor někde dál před vámi je tudíž zahalen tajemstvím. Právě v takové situaci, kdy ztrácíte orientaci v nepřehledném území, se vyplatí přepnout se do 1st person pohledu a v klidu se po okolní krajině rozhlédnout. Má to však jen estetický význam – při pohledu z vlastních očí se sice můžete rozhlížet, ale nikoliv pohybovat. Jinak postavu doktora Jekylla ovládáte klasicky na klávesnici – šipkami chodíte, se stisknutým Shiftem běžíte, mezerníkem skáčete, Enter slouží k používání předmětů a klávesou CTRL kolem sebe začnete máchat svojí holí. Všechny funkční klávesy si můžete v menu přenastavit dle vlastní libosti.
Tak. Řekli jsme si, o čem Jekyll and Hyde je, jak vypadá a jak se ovládá. Ale co je vlastně její náplní? Demoverze, již jsme obdrželi na E3, dává tušit, že se hra bude skládat 1/3 z akce, 1/3 z arkády a 1/3 z adventury. Demo začíná v Jekyllově blázinci a jakmile se vydáte po stopách únosce Burnwella, narazíte všude po chodbách na šílené pacienty, kteří vás napadají a vy se jich tudíž musíte v zajmu zachování vlastního života zbavit. K tomu vám
poslouží hůl, již držíte neustále v ruce, a všem protivníkům postačí dvě až tři rány přes kebuli. V postupu kupředu vám nebrání jenom vzteklí cvoci, ale taky vysoké stěny, propadliště či nevhodně postavený nábytek. Přichází tedy na řadu skákání, šplhání nebo ručkování po římsách. A kde že se nám vytratilo adventuření? To je zastoupeno v podobě sbírání předmětů, jejich skladování v inventáři a pozdějším používání. Nejdůležitějšími předměty jsou bezesporu lahvičky s léčivou tekutinou a s roztokem, jenž vás přemění v pana Hydea. Ano, ani o tuto zajímavou možnost ve hře nepřijdete a kdykoliv budete chtít, můžete se změnit na vzteklou vraždící bestii. Návrat do původní podoby již ale neovlivníte, ten se po nějaké době dostaví automaticky. Ještě jsem se nezmínil o dialozích. I ty jsou pochopitelně ve hře přítomny, ale pouze ve velmi omezené formě a odvíjejí se zcela automaticky, bez vašeho přičinění.
Závěrem mi zbývá ještě uvést, že hru můžete spustit v celé škále grafických rozlišeních od 320x200 až po 1280x1024 a velmi pochvalná je ta skutečnost, že na mém Celeronku 450 se 128 MB RAM byla rychlost hry obstojná i v 1024x768. Slova chvály si zaslouží taktéž kvalitní hudba, která je sice mírně ulítlá, ale o to více zapadá do komixově zpracovaného prostředí blázince.
Jekyll and Hyde bude určitě hodně zajímavý projekt. Tedy, zajímavý spíše svým zpracováním než hratelností, protože to zatím vypadá na další ze série tombraideraiderek s adventurními prvky. Hratelná demoverze ve mně zanechala velmi zvláštní dojmy a přestože byla docela obsáhlá, ani po jejím dohrání nemohu jednoznačně říci, jsou-li mé pocity spíše kladné nebo záporné. Je to prostě „divná“ hra :o). V obchodech ji očekávejte již na přelomu června a července, a to jak pro PC, tak i pro PlayStation 2.
