|
|
Když na začátku tohoto roku vyšel špionážní titul Splinter Cell, způsobil pro většinu hráčů takovou malou revoluci v maličko upadajícím žánru stealth akcí. Našlo se však i několik větších či menších kritiků, ale většina hráčské obce byla okouzlena drsným hrdinou, skvělou grafikou, parádními technologickými vychytávkami ve stylu Jamese Bonda či (do jisté míry) a velkou škálou možných akcí. Především velký prodejní úspěch tak rozhodl, že se vytvoří pokračování, zprvu plánované jako datadisk, nyní však prohlašované za regulérní díl série s podtitulem Pandora Tomorrow.
Na geniálním herním systému předchůdce se pranic nezměnilo. Opět se nám pod ruku dostane agent supertajné organizace Third Echelon, Sam Fischer, na nějž budeme nahlížet z pohledu třetí osoby. Jeho náplň práce se od minula vůbec neliší, pořád se rád pohybuje ve stínu a krade dokumenty, zabraňuje mocenským spiknutím či zachraňuje rukojmí. To by ale na pokračování bylo rozhodně málo - tvůrci tak do hry přidali ještě jednu, pro mnohé velice důležitou, ingredienci, kterou je multiplayer. Pojďme se na to všechno společně kouknout 
a můžu již předem prozradit - bude to rozhodně zajímavé.
Design levelů Splinter Cellu byl veskrze lineární. Samovy skvělé speciální předměty však umožňovaly situace řešit mnoha způsoby. Pandora Tomorrow by navíc měla přinést možnost přemístit se z bodu A do bodu B vícero cestami a ne jenom jednou, jako tomu bylo minule. Hlavní designer projektu Julian Gerithy ukazuje sílu tohoto přístupu na jedné z misí odehrávající se čistě na vlaku, který projíždí Francií, a kde jsou drženi rukojmí čekající na vysvobození. Sam je vysazen na střeše a ke kýženému řídícímu vagónu, v němž se nachází cíl mise se musí dostat jak lezením po podvozku, tak i po straně vagónu, kde hrozí, že ho lidé zahlédnou a prozradí. Je tedy nutné se pohybovat především tehdy, když nejste osvíceni září lamp nebo když pasažéři spí. Hrozí však i náhodné situace, jako že si jistá lady bude šminkovat svůj obličej a Sama uvidí v zrcátku. Mise by se měly vůbec odehrávat mnohem více v rozlehlých venkovních areálech a ne v uzavřených stinných místnostech. Pro Sama je to zvláště nepříjemné ve dne, kdy slunce sice svými paprsky zkrášluje krajinu, ale stín je minimální, což plíživému stylu mnoho nenahrává. Mnohem častěji tak bude záhodno vzít do ruky pistoli a odstranit nepřátele. Ale fanoušci minulého dílu se nemusí bát, většina úkolů půjde vyřešit i pacifistickým způsobem, bez jediného výstřelu. Jen to bude o něco těžší!
V další misi bude mít náš hlavní hrdina za úkol infiltrovat jistý utajený komplex, kde se mají nacházet důležité důkazy o zakázaných zbraních. Hlavní je se do budovy dostat před rozedněním, ale to není nic jednoduchého, jelikož všude v okolí se nachází hlídky s odstřelovači majícími skoro celou plochu v merku. Nezbývá tak nic jiného než jít do podřepu a prodírat se postupně hlubokou trávou. Rozhodně překvapí, že se tato bude realisticky lámat i naklánět. Stačí však jeden neuvážený krok, který vede ke vzbuzení hejna ptáků, jež přivedou do pozoru hlídku. Musíte se tedy na čas uklidit a po chvíli je zase vše OK a Sam může pokračovat…
Přestože se na Samově hlavě objevují tu a tam šediny, pořád patří k nejobratnějším hrdinům počítačových her vůbec, což potvrzuje i zde. K více než 25 speciálním pohybům přibudou ještě další jako vylepšený rozštěp mezi stěnami, kdy přeneseme váhu na jednu nohu, abychom mohli docílit ještě vyšší úrovně a eliminovat možné zpozorování nepřítelem na minimum. Při ručkování se Sam pověsí za nohy, což mu uvolní ruce pro střelbu do všech stran. Autoři chystají mnohem propracovanější design úrovní, v nichž bychom měli být donuceni k používání valné většiny těchto akrobatických pohybů. Doufejme však, že se nebude přesně nalinkováno, kde udělat rozštěp mezi zdmi či něco jiného, ale že budeme mít vždy na výběr z více možností.
Umělá inteligence oponentů by měla být ještě více vylepšena a opět si uvedeme názorný příklad. Pozornost nepřátel se dělí do tří stupňů. Prvního dosáhnete spuštěním alarmu a má za následek zvýšenou pozornost všech hlídek v prostoru. V případě, že se vám povede poplach spustit ještě jednou, můžeme se spolehnout na to, že si protivníci oblečou neprůstřelné vesty a budou systematicky pročišťovat podezřelý sektor. No a pokud budete stále živí a alarm se vám spustíte ještě potřetí, vezmou si na sebe všichni ještě helmy a zvýší stavy z okolních oblastí. V tomto případě se takřka můžete rozloučit se životem. Vývojáři opět touží po tom, abyste se poplachu co možná nejvíce vyvarovali, ale, jak už jsme si řekli, v některých misích bude možný i více akční přístup.
Hra se odehrává v roce 2006, tedy dva roky po prvním dílu. K příběhu nám zatím tvůrci nechtějí nic moc prozradit, říkají jen, že název Pandora Tomorrow můžeme brát takřka doslovně. To ukazuje na zřejmé ohrožení celého lidstva. Opět se prý setkáme se starými známými z velitelství, tedy Lambertem a navigátorkou Grimsdottir. Naším hlavním protivníkem bude velitel Guerilly - Suhadi Sadomo a Douglas Shetland se svou privátní armádní organizací. Nejasnou roli má dosud léta nezvěstný agent CIA Norman Soth, který by mohl mít na svědomí několik pěkných kliček ve zřejmě opět perfektním příběhu plném zla, kdy Sam může věřit jen sám sobě. Dodáme jen, že se podíváme do indonéské džungle i do Francie, další lokality bohužel známy nejsou.
Obrovským příslibem se zdá být multiplayer, který přinese velké množství nových prvků do upadajícího žánrů akčních her. Tím nejvýraznějším je rozdělení hráčů na dva týmy po čtyřech osobách, na agenty a vojáky. Agenti jsou vlastně jen bezejmenní Samové a mohou využívat veškerých možností známých ze singlu. Budeme je sledovat klasicky s kamerou umístěnou za zády a jejich cílem je splnit zadaný úkol, jako například zcizení tajných dokumentů v určitém časovém limitu. Jak už asi tušíte, vojáci jim v tom budou bránit. V jejich kůži však na hru pohlédneme z vlastních očí.
Agenti jsou jen lehce ozbrojení a k úspěšnému splnění úkolu využívají především tmavosti stínů. Zvládají nejrůznější kotouly, úskoky atd. Protivníka dokáží vyřadit dlouhým skokem zakončeným kopem. Jejich helma zvládne dva módy vidění - noční a termální. Pro úspěch budou nutné i kouřové granáty, v jejichž rauši se agent znovu vytratí do neznáma. Na druhé straně stojící vojáci spoléhají především na těžké zbraně jako brokovnice či nejrůznější pušky. Disponují výbušnými granáty a na helmě mají připevněnou lampu, avšak jejich krok není zdaleka tak ladný jako u agentů.
Vybavení obou skupin se již nyní jeví velice vyváženě a funguje na systému kámen-nůžky-papír, kdy neexistuje žádná ultimátní taktika, která by vyřadila z možných stupňů vítězů jednu či druhou skupinu. 
Na každou akci nepřítele je prostě k dispozici dostatečně rázná odpověď. Vítězství tak bude důsledkem dokonalé souhry týmu s využitím všech nabízených možností. Parťáci spolu budou moci komunikovat pomocí headsetu, což bude, více než kde jinde, velice důležité. Parádní se nám jeví možnost, že pokud uchopíme nepřítele do kravaty, můžeme mu říct pár povzbuzujících slov „na cestu“.
Ubi Soft údajně vylepšil engine Splinter Cellu, především pro zobrazení rozsáhlejších venkovních lokací. Hra světla a stínů by měla být na ještě vyšší úrovni, což už si jen těžko dokážeme představit. Samův obraz se bude odrážet od skla atp. Prostě o technickou stránku věci bych rozhodně obavy neměl.
Tvůrci k celé té parádě férově dodávají, že ani nyní se nebude jednat o kdovíjak dlouhé dobrodružství pro jednoho hráče, délka bude asi tak na stejné úrovni jako minule, ale multiplayer vše hravě napraví. Něco podobného jsme tu totiž již dlouho neměli, na naprostou odlišnost dvou stran jsme zvyklí především ze strategií, ale nyní se tento prvek dostává i do plíživých akcí. Multiplayerových map snad bude dostatek, ale co je důležitější, nové budou přibývat, jelikož Ubi Soft, na rozdíl od jiných výrobců, na fanoušky svých her nezapomíná.
Index očekávání: 8,5/10
