Frontline: Kursk

Pokud je vám už zle ze stálého honění za nejlepší grafikou, nejpestřejší hratelností a nej nej herními nápady, a nejraději byste si užili oldschool strategii, Frontline: Kursk by pro vás mohl být tou správnou volbou. Čtěte dál...

Real-time strategií z druhé světové války je na trhu jak máku, a ačkoli se do časového rozmezí 1939-1945 nevejde více, než tam skutečně bylo, vznikají stále nové a nové reinkarnace této největší a nejkrutější války všech dob. Jedním z dalších přídavků do dlouhé řady válečných strategií je Frontline: Kursk od Nival Interactive, který se tentokrát nesousředí na celou válku, ale pouze na bitku u Kursku, která je dosud považována za jednu z největších tankových bitev vůbec. Takže si nabijte samopaly a vyleštěte helmy, jde se do boje!

Hned na začátku musím konstatovat, že se Frontline: Kursk (dále jen FK) v žádném případě nemůže řadit do police s takovými hity, jako je např. Company of Heroes, což je ve světě strategií něco jako Roger Federer ve světě tenisovém. Srovnávání s tímto gigantem si tedy ihned odmyslete, FK je spíše něco jako odpolední oddychovka, když už máte dost všech těch filmových efektů a chcete si jen odpočinout. Jak již samotný název napovídá, podíváte se do bitvy u Kursku roku 1943, což byl takový poslední zoufalý krok němců, poslední možnost zvrátit již téměř neodvratnou porážku. Tato bitva se zapsala do historie především neuvěřitelnou krutostí a obrovským počtem tanků, které dosud nikdy nebyly použity v takové míře. Jednalo se také o výrazný šťouch pro společnost, která začala investovat neuvěřitelné sumy do výroby tanků a jiných prostředků hromadného ničení.

Hlavní kampaň se dělí na dvě základní části, a to taktickou a real-time boje, a jde hrát jak na straně rusů, tak i fašistického německa. V taktické části prakticky sedíte nad mapou, sledujete pohyb jednotek, dění na frontách a manipulujete v makroekonomickém měřítku :). V real-time sekci se dostáváte bezprostředně na mapy a svádíte kruté boje o území. Zde se dostávají so švihu klasické úkoly typu obsaď vesnici, udrž ji do příjezdu pomoci, vyžeňte němce z území, braňte mosty do města atd. To vše za předpokladu, že hrajete za ruskou armádu. Za němce jsou úkoly sic stejného rázu, ale jsou mnohem akčnější (hlavně protože je německá armáda mnohem větší) a tím i jednodušší. Dohromady máte v kampani za obě strany něco kolem 20 misí, každá z nichž ukazuje jednotlivou bitku u Kursku.

Hratelností je FK nejvíce podobný sérii Blitzkrieg či Sudden Strike, a někdy je podobných detailů více, než by se slušelo. Kromě taktické stránky je hlavní náplní především boj, a pokud se do něj zapojí více jednotek, jedná se o zajimavou podívanou. Nejvíce mě zajímalo, jak moc bude prostředí zničitelné a vůbec "živé". Zklamání se naštěstí nedostavilo, pod náporem tanků se vyvrácejí stromy, bortí zdi i budovy a tříští se i ploty. Pokud se uprostřed lesa setkají dvě armády, můžete brát popcorn a volat sourozence, protože se rozpoutá opravdová válka, jak jen to engine a možnosti hry dovolí.

Čeho si však lze všimnout na první pohled je naprostá jednotvárnost prostředí, ve kterém se nacházíte. Po celou hru jsem snad nepotkal jinou než zelenou a hnědou barvu a dokonce tu nenarazíte ani na příjemné maličkosti jako je déšť či jiné výkyvy počasí. Což o to, pověšené prádlo na dvorku či běhající zvířectvo tu sice je, ale po půlce už začánají jednotvárné vesničky a lesy hodně lézt na nervy. Chtělo by to oživení v podobě bitvy v pustině, pak zase v městském prostředí, poté zas u řeky atd. Prostě zkusit co nejvíce zamezit stereotypu. Bohužel se nestalo.

Možná je to také daň za snahu o co největší realitu popisovaného konfliktu, a to jak prostředí, tak i všeho, co se v něm nachází. Inu, máme tu přes sto druhů jednotek (pěší, hodně druhů tanků, vozy převážějící zbraně a vojáky, mobilní děla a spoustu dalšího), vše navíc vytvořeno podle svých skutečných předloh, o různorodost tu tedy není nouze. Těšit se také můžete na letadla všeho druhu, od průzkumných po stíhače, nebo třeba bombardéry. Realita tu zašla tak daleko, že mají ve hře svoje předlohy i zbraně, které používají vojáci a všechny jednotky mají své reálné vlastnosti (sílu, výdrž, mobilitu, dostřel). Je toho tedy celkem dost, takže tu můžeme udělat křížek za splněným úkolem.

Ovládání je hodně zjednodušené, což bych bral z části také jako plus. Kromě již nepostradatelné mini mapky v levém dolním rohu obrazovky máte uprostřed klasickou lištu se vším, co máte v danou dobu pod kontrolou. Pak už jen zbývá malý ovládací panel vpravo dole, kde máte veškeré povely a vůbec "řízení" jednotek. Celá hra se dá pohodlně zvládnout myší (i kamera, která disponuje pouze malým zoomem, na otáčení rovnou zapomeňte), takže na klávesnici zbývají zkratky, se kterými už takový problém není. Ovládání tedy neurazí, ale ani nepřekvapí.

Poté, co absolvujete singleplayerovou kampaň, můžete se vrhnout do multiplayerové části, která je podstatně zajimavější. Až v osmi hráčích si můžete zařádit přes LAN či se rovnou vrhnout do bojů online. Je tu připraveno více jak dvacet map a hlavní úkol je většinou stejný. Na mapě je rozmístěno několik vlajek, které je potřeba obsadit a udržet co nejdéle, protože z každé obsazené vlajky vám plynou na účet bodíky, za které si můžete mimojiné zavolat třeba leteckou podporu. Na konci vyhrává samozřejmě ten, kdo má obsazených bodů nejvíce. Samozřejmostí jsou pak klasické módy typu „kdo vydrží nejdéle naživu“ a další. Tohle všechno lze samozřejmě trénovat ve skirmishi s velkými možnostmi nastavení (počet jednotek, vlajek, druh mapy atd.).

Všechno vaše válčení se bude odehrávat na Enigma enginu (který byl primárně vytvořen pro Blitzkrieg 2), a opět tu vstupuje pocit deja vu, protože je zpracování až moc podobné výše vyjmenovaným titulům, díky čemuž vypadá FK jako ze staré školy (což nemusí být nutně na škodu). Jistě, ze stejného enginu se moc rozdílů vycucat nedá, ale vzpomeňme si na takový poslední Doom a Prey, což byly dvě naprosto odlišné hry, sic používaly stejný engine. Zde musíte zapomenout na oslnivé efekty, fyzikální vlastnosti i kompletní destrukci prostředí, tady naleznete pouze hezky pohádkové prostředí, které kazí pouze přítomnost tanků a jiné havěti. Ostatně se mrkněte na obrázky a ihned budete vědět, o čem mluvím. Ne, že by grafika byla špatná, to skutečně nikoli. Všechny ty výbuchy, prach po pádu stromu atd., vše vypadá více než pěkně, jen není grafika natolik vyspělá, jak ji dneska můžete očekávat. Pokud vám tedy ve hrách nejde jen o grafiku, bude vám styl FK bohatě stačit. Ostatní ať si odskočí do sekce „Jsme machři“ pro Company of Heroes.

Tady naleznete pouze hezky pohádkové prostředí, které kazí pouze přítomnost tanků a jiné havěti

Klady a zápory

Pro jednou zajimavá historická událost
Tuna různorodých jednotek

Hodně jednotvárné prostředí
Zastaralé grafické zpracování
Na jedno odpoledne

499 Kč
České titulky

Stránka zvuková je na tom podstatně lépe. Kromě ruských a německých hlášek, které se vám zavrtají do kůry mozkové díky neuvěřitelně častému opakování, tu také máme nádhernou sentimentální hudbu, kterou považuji za téměř nejlepší složku hry :)). Ostatní zvuky prostředí jsou na průměru a ničím nevybočují ze zajetých kolejí. Tu praskne strom po zásahu, tu se drtí budova, pak zase steny umírajících a chorály letících projektilů. Inu, taková je válka.

Frontline: Kursk bych označil za příjemné večerní posezení, které je stejně krátké, jako celá tato recenze. Nenajdete tu nic nového, kvůli čemu byste si sedli na zadek a tak stojí za vyzkoušení alespoň díky přiměřené ceně, stanovené na 499 Kč. Ti ostaní z vás, které peníze nezajímají a chtějí jenom propařit dlouhé dny, si holt musí dojít pro již zmiňovaé, několikrát opěvované a lesknoucí se Company of Heroes, které se poprávu honosí titulem "nejlepší RTS roku". Inu, tohle je mediální svět.