Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Mechcommander 2 - osudová přitažlivost

  12:00aktualizováno  29. července 10:58
Příznivci realtimových strategií, zbystřete mysl a zostřete zrak. Po třech letech vychází pokračování veleúspěšné hry Mechcommander. Druhý díl překonal zakladatele rodu a zařadil se mezi nejlepší kousky ve svém žánru. Chcete-li se dozvědět o jedné z nejlepších her tohoto roku, tak jste na správném místě.

BonusWeb HIT Mechcommander 2 Před několika lety vydal Microsoft hru Age of Empires a způsobil tak malou revoluci v žánru RTS. Dnes Microsoft přichází s další RTS, která revoluci sice nezpůsobí, ale svými kvalitami, jak už ostatně prozradil letmý pohled na závěrečné hodnocení (nezapírejte, stejně jste se tam už podívali), se zařadí mezi herní smetánku.

Myšlenka bojů obrovských strojů – Mechů – se poprvé zrodila před zhruba sto osmdesáti měsíci ve stolní hře BattleTech. Svět BattleTechu má své vlastní zákonitosti i historii a sám o sobě je dost zajímavý. Ve vzdálené budoucnosti mezi sebou bojuje několik rodů a největším bohatstvím je obrovský válečný stroj – Mech. Kdo má větší armády Mechů, ten má také větší šanci přežít. Vše se točí kolem bitev o planety a také kolem soubojů Mechů mezi sebou, ale i s ostatní vojenskou technikou, jenomže tanky a pěchota moc šancí proti těmto obrovským kolosům nemají.

Většina stolních her se dostala dříve nebo později na obrazovky monitorů a BattleTech není v tomto směru žádnou výjimkou. Populární série her Mechwarrior (dnes už díky několika datadiskům spíš sága) vás posadí do kokpitu Mecha, takže se Mechcommander 2 účastníte války z pohledu vlastních očí. Každý díl si obvykle vysluhuje známky kolem 90%, což jasně svědčí o kvalitách této série. Taktéž realtimová strategie Mechcommander vzbudila obrovskou pozitivní vlnu ohlasu, a tudíž druhý díl byl velmi dlouho s napětím očekáván. A nyní si již konečně můžeme blahopřát k tomu, že i pokračování Mechcommandera se opravdu povedlo a překvapivě nemá až na pár maličkostí s původním titulem nic společného. Raději se tedy vyhneme větám „v prvním díle to bylo tak a tak, ve druhém je to zase tak a tak“ a budeme k Mechcommanderovi 2 přistupovat jako k v fungl nové hře.

Příběh vás, velitele jedné žoldácké skupiny, zavede na planetu Carver V, která se zmítá v těžkých bojích. O nadvládu nad ní válčí několik rodů i partyzáni, kteří požadují svobodu jejich planety. Jako správný žoldák se snažíte vetřít ke všem zúčastněným, samozřejmě kromě partyzánů, a plníte vše, co se po vás žádá. Jenomže nic není takové, jak se zdá, a brzy se z vašich přátel vyklubou nepřátelé a z nepřátel přátelé. Nakonec se ukotvíte u partyzánů a pomůžete planetě Carver V v cestě za nezávislostí. Ač se by se mohlo z tohoto suchého a krátkého nastínění příběhu zdát, že dějová linie je nic moc, tak je to zdání zcestné. Mechcommander 2 Mechcommander 2 obsahuje ve svém nitru naprosto skvělý příběh, jenž svými kvalitami dalece přesahuje ostatní RTS a přicucne vás k židli, nebo na čem sedíte, dokud neuvidíte závěrečnou animačku.

Základem každé akce je příprava začínající v podobě filmové sekvence, tak, jak ji známe třeba z realtimových strategií od Westwoodu. V porovnání s nimi však Mechcommander 2 vypadá jako chudý příbuzný, neboť animace běží v malinkém okénku a jsou jenom jakýmsi krátkým brífinkem od velitelů. Nicméně ve zlomových okamžicích hry se dočkáte celoobrazovkové sekvence, jež vás posune v příběhu o kousek dál. Děj sledujete pomocí debatního pořadu a televizních zpráv informujících o válce na planetě Carver V a pokaždé vidíte, jak televize každé strany na skutečnosti něco ubrala a něco přidala. Tak či onak, filmové sekvence splňují svůj účel a co je nejdůležitější, autoři se nesoustředili na ně, ale hlavně na samotnou hru.

V průběhu kampaně se vám pod ruce dostane celá řádka nejrůznějších Mechů. Vzorem – ten umí to a ten zas tohle – se řídí i Mechcommander 2. Průzkumní Mechové (mají senzory a před těmi nepřátelskými jsou maskováni) toho moc nevydrží a jejich palebný Mechcommander 2 potenciální nedosahuje velkoleposti objemnějších kolegů. Některý Mech zase plní úkol artilérie, avšak nedisponuje zbraněmi na blízko. Pestrá škála Mechů (celkem jich je devětadvacet typů) se může podle vaší fantazie rozrůstat. Každý Mech jde totiž libovolně modifikovat a upravovat. Při jejich vyzbrojování jste omezeni pouze předdefinovaným místem (těžší Mech unese více zbraní) a teplem, které zbraně produkují. Na výběr postupně budete mít obrovské množství zbraní a jen na vás je, jakým dáte přednost. Většinou je značná výhoda (třeba velká síla) vyvážena obrovskou nevýhodou (v našem případě vysoká cena a malá kadence). Modifikování Mechů přináší i myšlenky, jak si zvolit ten nejlepší tým. Nemůžete si vzít početnou armádu těch největších strojů, neboť jste limitováni určitou vahou, již vám na misi doveze přepravní lod‘. Váhový limit rozhodně není benevolentní, sice se pro každou misi mění, ale obvykle nepřesahuje tři sta tun. Do nich se vám zhruba vejde jeden průzkumný Uller, dva Catapulty s velkým dostřelem a dvě mašiny na zkázu – Mad Caty. Jakákoliv ztráta proto nepříznivě ovlivňuje průběh mise. Peněz, jež získáváte za plnění primárních a sekundárních úkolů, je naštěstí přehršel, takže pokud misi ukončíte se ztrátami, tak se nic moc neděje.

Mechcommander 2 V Mondyho novince padla zmínka o RPG prvcích. Tady autoři uhodili kladívkem na hřebíček a splnili tajné sny všech stratégů. Mech má svého pilota – Mechwarriora, jehož schopnosti se v průběhu bitev zlepšují. Aby se hra stala ještě zajímavější, tak se po určitém stupni zkušeností Mechwarrior dočká povýšení na vyšší hodnost, což s sebou přináší jednu super-extra vlastnost dle vašeho výběru – specializace na konkrétní typ Mecha, lepší ovládání nějaké zbraně, specializaci na senzory, průzkum atp. Díky tomu máte pocit, že se opravdu účastníte války a zažíváte něco kontinuálního, protože na začátku jste viděli nazelenalé zelenáče a při závěrečné bitvě namakaná esa. K naprosté dokonalosti nic nechybí, neboť zažijete i udělování zvláštních ocenění a metálů. Po misi následuje přehled všech zúčastněných Mechwarriorů a podle určitých kritérií se jim přidělují vyznamenání (za zničení sedmi a více Mechů během jedné mise, za mimořádnou odvahu, statečnost a obětování se apod.). Konečně někdo pochopil, jak navodit tu správnou atmosféru.

Mechcommander 2 se diametrálně odlišuje od ostatních RTS a s nadšením budete hltat nové nápady. Nečekejte klasickou stavbu základny, klasické vypínaní mozku a klasické neuvažování. Pokud si do detailu nepřečtete brífink a neprostudujete schématickou mapku, ani si neškrtnete, přesněji řečeno nepřítel vás rozškrtá jedna dvě. Jaké Mechy si vezmete do Mechcommander 2 mise, záleží jen na vás, nicméně během akce už nic nakupovat nebudete, což ovšem není nic převratného. Mapa a průzkum ale koketuje s udělením Nobelovy ceny. Fog of war byste hledali marně. Mapu spatříte ve své nahotě již od začátku, takže máte přehled o všech instalacích a budovách, avšak ne o jednotkách. S těmi buď navážete vizuální kontakt, nebo je odhalíte pomocí senzorů, jež má ovšem jen málokterý Mech. Kolik získáte informací, záleží na Mechwarriorovi. Největší tvrďáci dokáží ihned zařadit nepřátelskou jednotku do příslušné kategorie (lehký Mech, těžké vozidlo atp.) a úplní zelenáči zase nepoznají skoro nic – jenom, že se tam a tam něco nachází. Průzkum je ostatně dosti zajímavá záležitost. Klidně se vám může stát, že stojíte na jedné straně kopce a z ničeho nic se z odvrácené strany vynoří banda tanků a Mechů. No jo, skrz kopec vidět nejde, tady pomohou jen senzory. Fyzikální model je vskutku propracovaný – například stromy pod nohama Mechů padají, takže v momentě, kdy se v lese začnou samy od sebe kácet stromy, začíná být důvod k obezřetnosti.

Kampaň čítá kolem čtyřiadvaceti misí. Málo, že? No jo, ale když řeknu, že jsem na druhou nejtěžší obtížnost hrál Mechcommandera 2 kolem čtyřiceti hodin čistého času (znáte to – člověk nejí, nespí, nemyje se…), tak se všechno rázem mění. To vše jsou jenom holá, Mechcommander 2 nic neříkající fakta, jenom bych rád zdůraznil, ať se připravíte na opravdovou zábavu. Mise se nesestávají z obyčejného – znič všechny jednotky, někoho vysvoboď atp., ale z cílů typu – obsaď základnu, po cestě znič konvoj a továrnu a deset minut braň, co jsi obsadil. Někdy vám půjde o holé přežití a někdy vás bude tlačit časový limit. Na počátku vás velitelé pověří jasným cílem a pokud ho splníte, tak se na vás vynoří několik dalších úkolů. Obvykle na vás čeká kolem pětice cílů a pravověrného stratéga asi zarazí, že jsou na minimapě nakresleny číslice představující ten či onen úkol. Vše máte prakticky naservírováno přímo pod nos, jenomže často budete řešit dilema – mám nejdříve obsadit tamtu základnu, kde opravím Mechy, nebo mám obsadit senzorovou věž a získat tak přehled nad celou mapou? Po cestě ale narazím na bandu hlídkujících nepřátel, ovšem někde na mapě se pohybuje konvoj, který mám zničit, tak potřebuju ty senzory. Život je těžký a těchto procesů, při kterých se kouří z hlavy, vás čeká celá řada. Cíle misí se během kampaně postupně mění, takže ani náhodou se vám nestane, že byste se nudili. Pokaždé vás Mechcommander 2 překvapí něčím novým, a to je také důvod vysoké známky, kterou dostal. V prvních misích se úkoly spíše přidávají v samotné akci, v těch pozdějších už máte všechny úkoly od začátku pevně dány a spíše vám přibudou alternativní cíle, jejichž nepovinné plnění vám obvykle přinese nějakou Mechcommander 2 tu výhodu – pokud např. obsadíte sklad zbraní, tak se po návratu na základnu můžete radovat z úlovku v podobě modernějšího arzenálu.

Bojovat se bude všude a kdykoliv – ve dne, v noci, za soumraku, uprostřed zelených plání i v tundře. Prostředí se prostě hned tak neokouká. Mechcommander 2 obsahuje něco těžko definovatelného, co udrží vaši pozornost až do poslední mise. Asi to bude stylem soubojů. Zapomeňte na schéma – vezmu nejsilnější jednotku – kliknu na nepřítele a jen koukám, jak dostává na frak. První problém představuje dostřel zbraní, jenž se dělí na tři pásma (krátký, střední, dlouhý). Pokud se k vašemu Catapultovi, který je v silnější variantě vyzbrojen jenom dalekonosnými raketami s velkým rozptylem, dostane několik rychlých Mechů s lasery a plamenomety (obojí má krátký dostřel), jste v háji. Ani jednou totiž nevypálíte. Rakety létají jenom do větších vzdáleností. Člověk by řekl – vezmu si Mechy s vícerem zbraní, které pokrývají všechna tři pásma dostřelu, avšak takový Mech má obrovskou váhu, a tudíž se pohybuje jako slimák. Mechové vypadají zhruba stejně jako člověk, a tak si můžete vybrat, kam mají vaši Mechwarrioři soustředit palbu. Na hlavu, což vyžaduje přesnou mušku, a vyřadit tak Mecha i Mechwarriora v něm několika ranami? Nebo bude lepší mířit na nohy a nějakou ustřelit? A co trup? Kdyby se podařilo zničit zbraně na Mechcommander 2 rukou, tak je vše hned snazší. Anebo nebudete nic rozkazovat a necháte Mechwarriory, ať střílejí do Mecha a normálně jej zničí? Kromě toho vám budou znepříjemňovat život hordy nejrůznějších tanků i raketometů. Jejich eliminace je už podstatně rychlejší, protože tank nepředstavuje žádnou vážnější hrozbu.

S dalším zajímavým prvekem se budete setkávat po celou hru. Resource pointy dostanete přiděleny na počátku mise a zvyšovat jejich konto lze obsazováním skladišť a jakýchsi náklaďáků. A k čemu se resource poiny využívají? Za ně nakoupíte opravářské vozidlo, průzkumné helikoptéry nebo necháte zbombardovat určitou oblast. Záleží jen na vás, kdy tyto podpůrné prostředky využijete. To takhle k vám přiletí obrovské letadlo a vysadí před vás třeba fixní altilérii. V obranných misích zase budete hojně využívat autíčko (v porovnání s velikosti Mechů je toto pojmenování zcela na místě), které dokáže zaminovat obrovský kus půdy a znepříjemnit tím pochod druhé straně. Někdy se ovšem hluboko v nepřátelském prostoru budete muset bez této pomoci obejít. Pokud se někdy stane, že nějaký Mech dostane na frak a zůstane ležet na zemi, ale nevybuchne, tak do něj stačí hodit pilota, opravit jej a už se Mech může účastnit boje. Tento postup se stává klíčovým v polovině hry, kdy nepřítel Mechcommander 2 disponuje daleko, daleko kvalitnějšími Mechy, jež ve vašem arzenálu chybějí. Stačí je ale ukořistit a hned se síly vyrovnají.

Umělá inteligence vašich svěřenců i těch na druhé straně barikády se pohybuje v mírném nadprůměru. Potěší, že pokud označíte více jednotek a pošlete je na jedno místo, tak nekráčejí jako tupci v jedné lajně za sebou, ale každý jde svou cestou. Také potěší, že při střelbě Mechové nestojí na místě a sami od sebe dělají úkroky, aby se jakž takž vyhnuli nepřátelské palbě. Vlastní jednotky tedy inteligenčně dosahují úrovně slona, ovšem nepřítele bych viděl tak na prase nebo kozu. Na jedné straně útočí na oslabené Mechy, na druhou stranu od nich nic překvapivého nečekejte (třebas útok z několika stran). To ovšem neznamená, že byste se při hraní nezapotili. Ani náhodou! Nepřítel vždy disponuje kvalitnějšími Mechy i početní převahou. Už na nejlehčí obtížnost budete mít problémy (nebojte, návodu se dočkáte v horizontu několika dní) a mnohokrát budete přemýšlet nad správnou taktikou. S přístupem – pošlu všechno, co mám, na nejbližší jednotku – rychle pohoříte. Zaplaťpánbůh za ukládání hry během mise. Pozice je jednom jedna, a ta se přepisuje. Cha! Vopruz? Ale kdepak. Sami uvidíte, jak se budete klepat strachy o své Mechy.

Mechcommander 2 Za ovládání dostává Mechcommander 2 výbornou. Plně vystačíte s jednou rukou a nosem k úderům do mezerníku (při jeho zmáčknutí Mechové běží), druhou končetinu lze použít k celé řadě jiných činností (krmení, škrábání se na nejrůznějších částech těla apod.). Perfektně zpracovaný tutorial vás zasvětí do tajů hry a osvětlí intuitivní ovládání. Tady není o čem diskutovat. Ovládání je prostě super. Stejně jako detailně zpracovaná encyklopedie, v níž naleznete přehled a popis všech Mechů, vozidel, budov, zbraní a hlavních postav. Paráda.

K atmosféře nemalou měrou přispívá dynamická hudba. Melodie jsou samy o sobě naprosto dokonalé a ona dynamičnost se projevuje tím, že rytmy reagují na dění na obrazovce. Jak to vypadá v reálu? To si takhle jdete kolem lesa a z bedniček se line jakási poklidná melodie. V momentě, kdy se z křovin vynoří bandička Mechů, se hudba změní na pestrobarevnou škálu rychlých rytmů. A když jde do tuhého a blíží se nějaký veledůležitý cíl, tak se melodie stane poněkud vážnější. Ruku v ruce s hudbou jde grafika. Přiložené obrázky jasně dokazují, že se Mechcommander 2 drží trendu 3D zpracování a vypadá opravdu fešně. V pestré škále rozlišení (od 640x480 až po 1600x1200) si každý najde své. Pohled na bojiště Mechcommander 2 jde různě otáčet i přibližovat – tady opět Mechcommander 2 exceluje, protože poprvé v životě uvidíte opravdu přehlednou strategii v 3D. Smysl pro detail grafikům nechybí, Mechové jsou vyvedeni do posledních podrobností. Třebas v půdě zanechávají šlápoty a při zničení se rozkošně rozpadnou na několik kusů. Jak už bývá u 3D zpracování zvykem, kolem kamery se rozprostírá mlha, avšak až tak markantně se nemlží, takže se vám nestane, že by se vám před nosem ze šera vynořila partička tanků. Poslední prvek technického zpracování tvoří zvuky. K nim netřeba nic říkat, výbuchy znějí jako výbuchy a namluvení jednotlivých Mechwarriorů by sice mohlo být lepší, avšak zcela dostačuje. Co se týče harwarových požadavků, na v současné době průměrné konfiguraci (procesor 800 MHz, 128 MB RAM, 32 MB RIVA TNT 2) běží Mechcommader 2 při plných detailech v rozlišení 1024x768 bez jakýchkoliv sekanců.

Nikdo není dokonalý, ani Mechcommander 2 ne. Jediná vážnější výtka se týká ukládání hry. Chcete třeba jít pro instantní polévky do obchodu (kdo by ztrácel čas vařením…), takže kliknete na quick save. Přijdete z hypermarketu a rádi byste pokračovali. Nejdříve ale musíte začít nějakou misi od začátku, čekat, až se nahraje, potom v misi Mechcommander 2 kliknout na quick load a opět čekat. Načítání misí trvá velmi dlouho, nicméně během této akce harddisk vůbec nechroustá. Potom tady jsou ještě menší vady na kráse, o kterých se ale nebudu zmiňovat, protože pokud nemusíte psát recenzi a vykládat o chybách hry, ani si jich nevšimnete a jejich vysvětlování by zabralo celý odstavec.

Multiplayerové šílenství vás potká v sedmi různých variantách hry, ze kterých si vybere opravdu každý. Navíc své tvůrčí schopnosti uplatníte ve vynikajícím editoru, s jehož pomocí vytvoříte mapu, jakou chcete, a tu si pak zahrajete proti kamarádům i proti počítači. Navíc se do kolonky solo mission v průběhu kampaně ukládají zdárně ukončené mise, které pak lze opět projít, tentokrát již s libovolnými Mechy. Co se týče znovuhratelnosti, Mechcommander 2 dostává plný počet bodů.

Až na atraktivní prostředí a pár nápadů není Mechcommander 2 nijak zásadně revoluční hra. Jenomže hratelnost dosahuje té nejvyšší hladiny a dokud nepadnete hladem či vyžízněním, tak vás nikdo od počítače neodtáhne. Microsoft se prostě trefil do černého. Chcete-li zábavu na velmi dlouho, nemáte lepší volbu. Dosti už ale bylo recenzentských řečí, hybaj pro cédéčko s Mechcommanderem 2!

Mechcommander 2
Výrobce: Microsoft
Vydavatel: Microsoft
Distribuce v ČR: Microsoft
Oficiální homepage: www.mechcommander2.com
Minimální konfigurace: procesor 266 MHz, 64 MB RAM, 8 MB grafická karta, 400 MB HDD
Doporučená konfigurace: procesor 400 MHz, 128 MB RAM, 16 MB grafická karta, 523 HDD
3D karty: ano
Multiplayer: 2 - 8 hráčů (LAN, TCP/IP)
Verdikt: Špičková strategie, aneb nářez se vším všudy.
Hodnocení 93%

Autor:
  • Nejčtenější

Nebýt seriálu o Buffy, jsem bezdomovec, přiznala hvězda The Last of Us

Osmačtyřicetiletý herec Pedro Pascal dnes díky seriálům jako The Last of Us, Mandalorian nebo...

Nový trend na Twitchi: Streamerky promítají hry na svá prsa a pozadí

Streamerka Morgpie objevila nový způsob, jak zaujmout své převážně mužské fanoušky na Twitchi, když...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pozapomenutá hra od mistrů žánru RPG už se dá zase pořídit legálně

Špionážní klasika Alpha Protocol od legendárního studia Obsidian se vrátila do oficiální...

Už hrajeme šestý díl, provokují vývojáři The Elder Scrolls fanoušky

Do vydání dalšího dílu legendární RPG série The Elder Scrolls zbývají ještě dlouhé roky, vývojáři...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Úspěšní vývojáři zepsuli velká vydavatelství. Padla i velmi vulgární slova

V posledním roce obchází herním průmyslem strašidlo masivního propouštění, svou pozicí si nemohou...

Vypadají zajímavě, datum je nejasné. Stihne těchto 20 her letošní vydání?

Máme za sebou teprve první čtvrtletí letošního roku, takže u spousty her pořád není jasné přesné...

Předplatitelé PS Plus dostanou v dubnu nedoceněný herní propadák

Největším tahákem dubnové nabídky pro předplatitele služby PS Plus je loňská fantasy střílečka...

Vývojáři mobilní hříčky utratili za marketing více, než stojí vývoj velké hry

Aktuální mobilní hit Monopoly GO! vydělal během pouhých deseti měsíců od uvedení již dvě miliardy...

Judas nechce být novým Bioshockem, sází na znovuhratelnost

Legendární herní vývojář Ken Levine konečně poodhalil detaily o své dlouhé roky připravované hře...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...