Počítačové hry a umění? Machinarium je důkaz, že to jde

Nezávislá česká hra svým uměleckým zpracováním s přehledem válcuje veškerou konkurenci.

Machinarium (PC)

Nestává se příliš často, abychom se v hlavní rubrice recenzí věnovali nezávislým indie hrám. Také se ale moc nestává, aby nějaká hra z této kategorie dokázala bez přivření oka konkurovat klasickým, plně komerčním titulům. A co nás obzvláště těší je fakt, že Machinarium mají na svědomí "zlaté české ručičky".

Jde se o klasickou adventuru, která svojí náplní nijak nevyčnívá nad dvacet let starými kusy. Čím je tedy tak výjimečná? Budete se divit, ale je to především výtvarnou prezentací.

Ač na Bonuswebu dáváme přednost spíše hratelnosti než grafice, tentokrát uděláme výjimku. Vizuální stránka je totiž v Machinariu tím nejdůležitějším a tvoří minimálně 60 procent celkového herního zážitku. Nepochopte to špatně, v jádru je to výborná adventura, která má co nabídnout sama o sobě. To, co z hraní činí jedinečný a neopakovatelný zážitek je ale umělecké zpracování.

Jakub Dvorský, který má celou hru na svědomí, jasně dokázal, jak zbytečné je hnát se za každou cenu za třetím rozměrem a že sebedokonaleji renderovaná scéna se nikdy nevyrovná poctivé ručně kreslené grafice. Všechny obrazy (jinak se mistrovským pozadím opravdu říkat nedá) byly stvořeny tužkou na papír a pouze minimálně upravovány pomocí počítačů. Ale co tady budu plýtvat slovy při popisech nepopsatelného – obrázky, které vidíte všude kolem, řeknou mnohem více.

Co na obrázcích neuvidíte je dokonalá animace. Každý pohyb je vypiplaný do nejmenšího detailu, což nešlo udělat jinak než pomocí tradiční stop motion animace. Muselo to dát strašné práce, ale výsledek za to rozhodně stál.

Celkovou atmosféru dotváří zvuková stránka. O tu se postaral hudebník Tomáš Dvořák aka Floex, mimo jiné držitel hudební ceny Anděl za rok 2001. Ten vytvořil naprosto unikátní hudební kulisu, která se jen tak neoposlouchá a například skladba, kterou hraje na náměstí robotická kapela za využití bicích, saxofonu a didgeridoo je vyložená hitovka.

Celá tahle nádhera však není samoúčelná a pod naleštěnou slupkou se nachází i skutečně propracovaná hra. Jednoduchý příběh odehrávající se na planetě obydlené pouze roboty je sice jen stokrát viděným putováním hlavního hrdiny za záchranou své vyvolené, ale díky netradičnímu zpracování to vůbec nevadí.

Na začátku hry se probouzíte na skládce za městem a teprve s úspěšným postupem hrou se retrospektivně dozvídáte, co tomu předcházelo. Tvůrcům se povedl husarský kousek, jelikož ve hře nenajdete žádné dialogy. Veškerá komunikace se odehrává pomocí komixových bublin, v nichž se přehraje kratičké video. Přes tuto maximálně zjednodušenou formu je celá zápletka napínavá a sama o sobě je dostatečným hnacím motorem vašeho postupu.

"S pohodovým vyzněním celého dílka však ostře kontrastuje obtížnost, která dá zapotit i těm nejzkušenějším."

Díky roztomilému zpracování a snadno pochopitelnému příběhu budí Machinarium na první pohled dojem ideální hry pro dětské publikum. S pohodovým vyzněním celého dílka však ostře kontrastuje obtížnost, která dá zapotit i těm nejzkušenějším.

Jde o adventuru ze staré školy, jež spíše než na používání předmětů na správných místech vsází na nejrůznější hádanky, puzzly a hlavolamy, které rozhodně potrápí vaše mozkové buňky. Pokud opravdu nadobro zakysnete, můžete použít zabudované nápovědy, ale asi vám nemusím říkat, jak toto rozhodnutí ničí pocit uspokojení z nalezení vlastního řešení.

Od ostatních žánrových kolegů se hra liší ještě dvěmi drobnostmi. Jednak se aktivní místa zobrazují pouze ve vašem nejbližším okolí (to úspěšně znemožňuje podlou taktiku zkoušení všeho na všechno), jednak může vámi ovládaný robůtek plynule měnit svojí výšku, čehož využijete při neobvyklých řešení některých problémů.

Blížíme se pomalu k závěru recenze a přichází tedy čas zničit vám iluzi dokonalé hry vyjmenováním jejích nedostatků. Jenže… ani po několika dnech přemýšlení jsem na žádný nepřišel.

U klasické hry bych si patrně stěžoval na celkovou pomalost hry a nemožnost přeskočit některé animace. Díky božské grafice to ale opravdu nevadí a sledovat dokonale provedené pohyby hlavního hrdiny je zábavné i postopadesáté.

Aby se ale neřeklo, že jsem se nesnažil, zmíním alespoň ošklivý kurzor, který se do jinak vymazlené prezentace nehodí. Je to samozřejmě zapříčiněné tím, že je celá hra stvořena ve Flashi (!!!).

Machinarium je naprosto unikátní titul a pokud vás o tom tato recenze nepřesvědčila, vyzkoušejte alespoň demo (35 MB). Strhující technologické provedení skrývá poctivou hru schopnou uspokojit i ty nejnáročnější. Vzhledem k nízké ceně a zanedbatelné HW náročnosti ho nemůžeme nedoporučit a to nejen příznivcům adventur, ale úplně všem. Až vám zase někdo bude tvrdit, že počítačové hry jsou pouze zábavou pro zastydlé puberťáky, Machinarium je tou nejlepší odpovědí.