Píše se rok 1940, německá armáda obsazuje Francii a její jednotky se přibližují k Dunkirku, odkud se Britové snaží evakuovat poslední zbytky jejich armád. Naše jednotka Battlehawks má za úkol vzdušné krytí celé operace. Stojím nedaleko stojánku a laškuji s příjemnou členkou WAAF. Zrovna když se chystám požádat ji o další schůzku, je ticho přerušeno naléhavým hlášením rozhlasu a zároveň se rozeřvou sirény. „Poplach, poplach, 20 banditů směruje k Dunkirku, kurz 90, výška 8000, vzdálenost 20 mil !“. Sakra, stačím jen zamumlat rychlou omluvu a už se řítím ke svému Hurricanu, kde mechanici již zahřívají motor. V okamžiku jsem připoután a dávám pokyn k odstranění špalků. Za pár minut sedím bezpečně ve vzduchu a mířím vstříc nepříteli.
Tak nějak to vypadalo krátce po začátku 2. světové války a díky vývojářům z Totally Games a společnosti Lucas Arts si toto období budete moci vyzkoušet na vlastní kůži v leteckém akčním simulátoru Secret Weapons over Normandy (dále jen SWON). Poměrně silný vývojářský tým a křídla společnosti Lucas Arts ve mně od začátku vzbuzují důvěru, tak netrpělivě očekávám, co pro nás mají tentokrát. Po skvělé sérii X-Wingů 
usednete tentokrát do kokpitů nejrůznějších letounů, proslavených ve 2. světové válce. Zaměření je spíše akční, takže důraz na realitu je bohužel trochu potlačen do pozadí.
Po spuštění hry jste uvedeni do menu, kde máte na výběr kampaň, instant actions a historii. Kampaň samotná obsahuje kromě hlavní dějové roviny ještě další samostatné mise, takže o zábavu budete mít postaráno opravdu na hodně dlouho. V sekci historie mimo jiné naleznete animovanou sekvenci z leteckého muzea a postupně vám hra bude odemykat různé spoty z vývoje hry, které rozhodně stojí za zhlédnutí.
Vlastní kampaň SWON začínáte jako James Chase, což je jeden z pilotů spojenecké elitní jednotky Battlehawks. Jak již praví podtitul hry, vaším úkolem - kromě eliminace nepřátelských jednotek - bude zabránit využití utajovaných odvetných zbraní hitlerovského Německa. Jak víme z historie, vyvíjeno jich bylo velké množství a jejich zničení si vyžádá určité úsilí. Samozřejmě i německá strana má podobnou jednotku jako Battlewaks a tou je váš hlavní protivník - 
Nemesis. Děj začíná roku 1940, kde vás činnost nepřítele donutí bránit Dunkirk při jeho evakuaci. Postupně se proletíte nad různými bojišti 2. světové války. Uvidíte třeba barmsko-čínské válčiště či východní frontu. Norsko, Německo a útok na Peenemunde. Také na vlastní kůži zažijete útok japonského letectva na americkou flotilu v bitvě o Midway (což Yamamotovi po odražení útoku vrátíte i s úroky) a bude-li vaše počínání úspěšné, zakončíte svou pouť při podpoře operace Overlord, kde vyvstane šance jednou provždy skoncovat s jednotkou Nemesis. K tomu všemu vám tedy kromě Boha bude dopomáhat váš válečný oř. Letový park je poměrně rozmanitý a strojů je opravdu mnoho. V prvních misích usednete za knipl slavného Hawkera Hurricane a postupně vystřídáte spoustu dalších jako jsou například: Spitfire, Junkers 88, Mosquito, P51 Mustang, ME-262 Schwalbe, IL2 Sturmovik atd.
Mise jsou různorodé, poměrně nápadité a občas překvapí nečekaným zvratem. Na druhou stranu od Lucas Arts bych nečekal nic jiného. V počáteční fázi vás čeká obrana anglického pobřeží, která vyústí v útok 
ukořistěným Junkersem 88 na německé invazní jednotky, jež mají sehrát klíčovou úlohu v operaci „Sea Lion“. Dále na vás čeká osvobození zajatce, ochrana prchajícího vědce či transportního letounu, útoky na pozemní cíle, nebo budete za pomoci Wallisových Highballů útočit na generátor vodní elektrárny. Mně osobně se nejvíce líbila mise na východní frontě, kdy jsem se proháněl v IL2 Sturmoviku a redukoval počet Adolfových obrněnců. Občas sice náplň mise silně skřípe co do reálnosti, ale dá se to přehlédnout. V tomto ohledu mi utkvěla v paměti mise, kde na počátku bráníte svaz bombardérů B17 ve střelecké věži a po dosažení cíle, kterým je nepřátelské letiště, jste pověřeni vyskočit a ukořistit Messerschmit 262, kterým dále chráníte celý svaz (už se vidím, jak nadšen poskakuji mezi vybuchujícími bombami, abych objevil samotného, nechráněného, natankovaného, vyzbrojeného ME262 a ještě s ním bezstarostně odstartoval).
Aby na vaší straně byla silnější motivace než je pouhé splnění úkolu, máte možnost během mise získat body na upgrade stroje a občas nějaký ten metál. Vše záleží na splnění úkolů. Každá mise se dělí do několika 
hlavních a druhořadých úkolů. Pokud se vám podaří splnit vše, odměna vás nemine. Na letounech lze upgradovat motor, výzbroj a ovladatelnost. Množství bodů je úměrné počtu splněných úkolů. Dále potom po splnění určité mise vám program odemyká další letouny, které můžete využít v některých dalších herních módech. Tento výběr jde dokonce až tak daleko, že po splnění většiny misí a celé kampaně se zpřístupní bonusové stroje, které by zde běžný smrtelník opravdu nečekal. Nebudu vás napínat, jedná se o známý X-Wing a Tie Fighter z Hvězdných válek.
Ovládání je umožněno buď pomocí joysticku nebo gamepadu, ve dvou módech, basic a advanced. Jediný rozdíl je v ovládání směrovky, kdy v basic módu se natáčí automaticky s vychýlením křidélek, kdežto v advanced ji ovládáte zvlášť. Celkově se dá říct, že ovládání není špatné, jen si musíte zvyknout. Bohužel to není klasický simulátor, ale arkáda, což hovoří za vše.
Hratelnost je na rozporuplné úrovni, nicméně ji hodnotím jako dobrou. Obtížnost misí kolísá mezi dětsky snadnými až po hardcore úkoly, kdy si budete rvát vlasy a přemýšlet, který předmět ve vašem dosahu vrhnete po nebohém monitoru. V tomto ohledu excelují mise, kde máte za úkol něco chránit, příval 
nepřátel je velký a např. před bitvou o Midway doporučuji jít do učení k Vilému Tellovi. Protivník létá předskriptovaně a ve hře je obtížnost dána jeho počtem, nikoliv kvalitou. K docílení pocitu osobní účasti přispívají animované sekvence, tvořené sestřihem dobových záběrů.
Historická přesnost a realita se bohužel SWON vyhnula velikým obloukem. Dalším problémem jsou zbytečné nedodělky. Začnu nejdříve historií. Obávám se, že jediné historicky správné informace jsou ty, že se nacházíte v 2. světové válce, data jednotlivých akcí a některé letouny. Zbytek je uspořádán tak, jak se to autorům hodilo. Zejména mě překvapilo zařazení amerického experimentálního letounu XF5U-1, který vznikl pouze jako prototyp v roce 1945 a nikdy se neúčastnil bojů. Dalším překvapením byl nálet mistelů na vyloďovací jednotky při operaci Overlord, což je také trochu přitažené za vlasy. Když jsem nicméně formací Mistelů prolétal, ke svému pobavení jsem zaregistroval jediný funkční motor u řídícího FW190, celý JU88 s náloží je pouze mrtvá váha (resp. jeho motory začnou pracovat až po oddělení od vedoucího FW190). Podobným překvapením byla obrana bombardérů. Představte si svaz několika B-17, na které útočí jedna letka nepřítele za druhou (1xB17 = 
cca 11 kulometů) a jediná zbraň, která střílí na obranu, je vaše kulometné dvojče ve spodní věži. To samé se opakuje, když je v další části kryjete ze vzduchu. Za to bych nechal programátory na místě zastřelit. Takovýchto přehmatů je v SWON mnoho a celkově by to vydalo na delší slohovou práci.
Grafické zpracování je bohužel největším zklamáním. Modely letounů jsou dělané velice jednoduše a použité textury vypadají nepřirozeně. Do toho všeho je ještě zamontována snaha využít různých efektů, takže se dočkáte například oprýskaného plátěného potahu Hawkeru Hurricane, který hází odlesky a podobně. Modelování terénu a různých pozemních objektů je na tom o trochu lépe, nicméně i zde je poměrně mnoho rezerv. Zklamán jsem byl především ztvárněním vody, která se svým provedením rozhodně nemůže rovnat s tím, co lze vidět v jiných současných titulech. Výbuchy a kouře vypadají poměrně hezky, ale k realitě jim také dost chybí. Rozlišení veškerých textur je nedostačující, to, co by možná bylo akceptovatelné před zhruba 4 lety, se nedá v dnešní době omluvit. Přeci i u akční hry jde udělat perfektní grafika, vzpomeňme si na Airfix Dogfighters nebo na Yagera.
Zvuková stránka je bez výtky. Všechny dialogy, zvuky, komentáře jsou perfektní. Scénická hudba nahraná orchestrem dotváří atmosféru hry a patří k tomu lepšímu, co lze slyšet.
Díky jednoduššímu grafickému zpracování neklade SWON přehnané požadavky na hardware vašeho počítače. Zahrajete si ho již na PIII 850MHz, 256MB RAM, 32MB grafickém akcelerátoru.
Pro mě osobně znamená SWON zklamání. Od velikánů typu Lucas Arts přeci jen čekám kvalitu a precizní práci. Do jisté míry bylo sice mé očekávání naplněno, hra je zábavná a má vazbu na hráče, ale její zejména grafické zpracování a zanedbání do očí bijících detailů tento titul sráží někam mezi spíše průměrné hry. Dalším faktorem je částečně i výběr scénáře. Přeci jen 2. světová válka je velice tenký led a spousta lidí velice neochotně přijímá výklady nebo fikce rozdílné od skutečnosti. Věřím tomu, že kdyby se SWON striktně držel historické roviny a měl odpovídající grafické ztvárnění, jeho hodnocení by bylo vyšší.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
