Už zmatky s názvem naznačují, že Severance: Blade of Darkness není rozhodně tuctový titul. Hra se původně jmenovala Blade a pod tímto názvem se také prodává ve Španělsku a Jižní Americe. Protože ale vznikl konflikt názvů se stejnojmenným comicsem nakladatelství Marvel a také s filmem a hrou založenou na tomto comicsu, distribuuje se ve zbytku Evropy pod názvem Severance: Blade of Darkness. Ve Spojených státech ale mají přecitlivělé publikum, a protože je slovo Severance příliš extrémní (?) pro použití v názvu hry, prodává se zde pouze jako Blade of Darkness.
Severance: Blade of Darkness vytvořila jako svou prvotinu španělská vývojová firma Rebel Act Studios a distribuuje ji společnost Codemasters. Musím před Španěly smeknout pomyslný klobouk, protože na to, že je to jejich první hra (i když někteří členové mají zkušenosti z jiných vývojových týmů), vypadá Severance: Blade of Darkness opravdu výborně. Troufl bych si dokonce tvrdit, že se jedná o jednu z nejlepších, ne-li úplně nejlepší hru svého žánru.
A jaký je to žánr? Z okolních obrázků si na tuto otázku jistě dokážete odpovědět sami. Ano, jedná se o 3D akční hru z pohledu třetí osoby, tedy žánr, který odstartovala bujnými vnadami
obdařená Lara Croft v titulu Tomb Raider. Nutno říci, že v poslední době se objevilo několik her, které svou kvalitou nad příběhy sličné archeoložky s přehledem vítězí, a Severance: Blade of Darkness je dozajista jednou z nich.
V poslední době se (asi ve snaze oslovit co nejširší hráčské publikum) vydávají hry, které kombinují několik herních žánrů. Zřejmě již odzvonilo čistokrevným adventurám, poctivým akčním střílečkám či ryzím dungeonům. Vývoj směřuje k herním mixům, které obsahují jak akční část, tak prvky adventury (sbírání a používání předmětů, rozhovory s postavami ve hře) či RPG (vývoj postavy, zlepšování dovedností, vylepšování zbraní a brnění atd.). Vše bývá okořeněno více či méně obtížnými logickými problémy, takže je nutno u hraní občas i přemýšlet. Recenzenti pak mají ztíženou úlohu, neboť některé hry se jen velmi těžce vměstnávají do nějaké škatulky. V případě Severance: Blade of Darkness ale nemusíme dlouho váhat. Je sice pravda, že se zde v poměrně hojné míře objevují prvky známé především z RPG her (zvyšování úrovně postavy, získávání lepších zbraní a brnění atd.) a s přimhouřením obou očí bychom nalezli i prvky adventure a logické problémy (i když se většinou jedná pouze o hledání a používání klíčů, případně o nalezení místa, kde se otevřely
tajné dveře po stisknutí páky), těžiště hry spočívá bezpochyby v akci. Navíc tento žánrový koktejl zde (na rozdíl od některých starších titulů) nepůsobí nijak uměle ani křečovitě.
Tématicky se jedná o klasickou fantasy. Příběh, který je zde prezentován, jsme již v různých obdobách slyšeli mnohokrát. Kdysi v dávných dobách se v boji Dobra a Zla utkali udatný hrdina Blade a mocný ohnivý drak, který hrozil zničit celou zemi. Blade pomocí kouzelného meče, který ukovala bohyně Aiha, draka porazil, ten však nakonec unikl a ukryl se ve své jeskyni, kde se celá staletí léčil ze svých zranění. Bohužel Blade zraněním, které v souboji s drakem utrpěl, nakonec podlehl. Jeho přátelé jej spolu s kouzelným mečem pochovali do hrobky, kterou uzamkli pěti klíči. Klíče byly uschovány v různých částech země.
O pár tisíc let později se snaží temný mág Dal Gurak ovládnout svět. Ví, že pomocí Bladova kouzelného meče by dokázal draka ovládnout a s jeho pomocí zvítězit. Navíc se mu již podařilo získat jeden z pěti klíčů. Čtyři rasy (lidé, trpaslíci, barbaři a amazonky) se spojily a snaží se nalézt klíče dříve než Dal Gurak. V tomto okamžiku hra začíná…
Jak jste již možná pochopili, můžete si hlavního hrdinu vybrat z těchto čtyř ras. Přitom volba rasy není jen okrajovou záležitostí – nejen, že postava hlavního hrdiny vypadá jinak, ale také používá jiné zbraně a dokonce se v závislosti na výběru hrdiny liší děj a některé úrovně jsou diametrálně odlišné. Podívejme se nyní blíže na jednotlivé hrdiny.
Sargon je zástupce lidí. Je to rytíř, bojující nejčastěji pomocí jednoručního meče a štítu. Výborně však ovládá všechny zbraně (snad kromě těch opravdu nejtěžších). Je dobře chráněn svým brněním. Pro většinu hráčů to bude nejvýhodnější postava, právě pro svou univerzálnost a vyváženost svých schopností.
Turakam, barbarský bojovník ze severních plání, preferuje těžké obouruční meče, se kterými dokáže jednou ranou přeseknout protivníka v půli. Pohrdá štíty a jakýmkoli brněním a nejraději bojuje do půli těla nahý. Jeho největší předností je obrovská fyzická síla, kterou dokáže při soubojích dobře využívat.
Nagifar, malý křivonohý trpaslík s dlouhým plnovousem, je jen zdánlivě slabý bojovník.
Pravda, je sice trochu pomalý, ale na druhou stranu je odolný vůči jedům a magii. Oblíbenou zbraní je válečná sekera, kterou dokáže roztočit v neuvěřitelně rychlých kruzích a jejíž svištící ostří zasévá smrt do nepřátelských řad.
Zoe, amazanoka, je jediná zástupkyně ženského pohlaví (i když u trpaslíků si nikdy nikdo není úplně jistý…). Co jí chybí na síle, nahrazuje rychlostí a obratností. Nemůže sice používat těžší zbraně, ale v zacházení s lukem a šípy nebo oštěpem je nedostižná. Již mnoho nepřátel ji podcenilo a pak jen užasle sledovali, jak díky své mrštnosti uniká jejich útoku a z nečekaných směrů pak zasazuje rychlé, přesné a hlavně smrtící údery.
Celkem se v Severance: Blade of Darkness setkáte téměř se stovkou (!) nejrůznějších zbraní, od mečů, seker, oštěpů, luků, palcátů, přes píky, halapartny, štíty, těžké obouruční meče a obrovské sekery až ke speciálním magickým zbraním, které jediné platí na finální příšery. Můžete také sbírat zbraně po zabitých nepřátelích, takže časem se vaše sbírka slušně rozroste. Každá zbraň má pět základních úderů, navíc v závislosti na úrovni vaší postavy budete moci používat efektní, ale hlavně efektivní komba. Samozřejmě můžete používat
vykrývání úderů pomocí štítu. Většinu zbraní můžete také po nepříteli hodit. Když o zbraň přijdete, nezbývá než z boje utéct a najít si novou. Potěšil mne například okamžik, když jsem bojoval za amazonku a došly mi šípy. Protože žádná jiná zbraň v dohledu nebyla, vyběhla amazonka z bezpečí hradních sklepů a nechala se ostřelovat šípy, kterým díky své rychlosti dokázala uhýbat. Pak již jen stačilo šípy zabodnuté do země posbírat a nepřítele elegantně zničit.
Zbraně se vám budou určitě hodit, neboť proti vám bude stát něco přes dvacet různých typů nepřátel – orkové, trolové, golemové, démoni, kostlivci, pavouci, zombie, minotauři atd. To vše se odehrává v 18 úrovních, každá v jiném prostředí: poušť, doly, hinduínské kláštery, vulkán, arabský palác, ledová pustina, kamenný hrad atd.
Velkým plusem Severance: Blade of Darkness je unikátní a téměř k dokonalosti dovedený systém soubojů. Nepřítele si pomocí klávesy „zalockujete“ a nadále jste k němu stále otočeni čelem. Můžete jej úkroky obcházet v kruhu, poté rychle přiskočit, bleskově zaútočit a opět se stáhnout do bezpečné vzdálenosti. Ani nepřátelé ovšem neútočí bezhlavě a
stereotypně, takže si musíte dávat dobrý pozor. Pokud narazíte na skupinu nepřátel, snaží se vás obklíčit a zaútočit najednou z více směrů. Během souboje se objevují na postavě nepřátel (a v tom horším případě i na vaší) krvavé šrámy, souboje často končí useknutím hlavy, ruky se zbraní nebo přeseknutím těla v půli. Vše je doprovázeno místy až příliš realistickými výstřiky krve a kutálením useknutých hlav – hra rozhodně není určena pro nejmladší publikum. Na rozdíl od některých her však zde není velké množství krve samoúčelné, naopak skvěle dokresluje temnou a syrovou atmosféru hry.
Úžasná je také velká interaktivita prostředí. Každý předmět je možno sebrat a použít jako zbraň, případně hodit po nepříteli. Dřevěné sudy, bedny a nábytek je možné rozseknout mečem či jinou zbraní, případně zapálit (není to samoúčelné – v bednách a sudech často naleznete potravu či léčivé lektvary a párkrát se dostanete do situace, že zapálení bedny je jediná možnost, jak projít dále). Vše se chová podle fyzikálních zákonů a respektuje gravitaci.
Co je ovšem na této hře naprosto fascinující, je její grafické zpracování. Prohlédněte si obrázky a uvažte, že toto všechno se plynule a velmi realisticky pohybuje (však tomu také
odpovídají hardwarové nároky…). Úžasné je především zpracování světel a stínů, pravděpodobně nejlepší, jaké kdy bylo ve hře použito. Každý předmět ve hře vrhá stín, který vypadá velmi realisticky. Protože většina interiérů je osvětlena krby, lucernami, hořícími pochodněmi a dalšími zdroji světla, dostáváme v konečném výsledku velmi efektní podívanou. Stačí najít na zemi pochodeň, zapálit ji od hořící pochodně připevněné na stěně a pak s ní jen jít a pozorovat pohybující se stíny, které vrhá vaše postava a okolní předměty.
Neméně realistické je zpracování dalších efektů, jako je kouř, odraz od vodní hladiny, tekoucí voda, oblaka prachu atd. Na animaci postav byl použit motion capturing a na výsledku je to znát – celkem je prý ve hře přes 1700 animací a pohyby postav působí velmi věrohodně. Navíc jsou postavy tvořeny velmi vysokým počtem polygonů, které jsou ještě speciální technologií zaobleny, takže ani při nevětším přiblížení neuvidíte hranaté postavičky. Děj hry je hojně prokládán filmovými sekvencemi.
Vývojáři se snad již poučili z dětských nemocí, které měla první generace 3D akčních her z pohledu třetí osoby. Pohyb kamery je v Severance: Blade of Darkness precizní a
inteligentní, kamera je vždy přesně na tom místě, abyste viděli svou postavu z toho nejvýhodnějšího úhlu. Můžete přepínat mezi třemi různými pohledy kamery (liší se vzdáleností od postavy) a dokonce se přepnout na pohled z vlastních očí (určitě jej budete používat při střelbě lukem a při podrobném zkoumání některých lokací, klidně však můžete odehrát celou hru při použití tohoto pohledu).
Ovládání se zdá na první pohled trošku kostrbaté, ale časem si na ně zvyknete a později uznáte, že je vlastně navrženo velmi dobře. Navíc se samozřejmě dá klávesa pro každou akci nadefinovat, takže si můžete doladit ovládání podle svých představ či zvyklostí. Kdo má myš s kolečkem, s výhodou ji využije pro rychlé prohazování zbraní a štítů. Některé pohyby postavám sice chybí (např. sehnutí a plížení by se občas hodilo), celkově však působí ovládání rozumně a vyváženě.
Zvuková stránka není tak výrazná jako grafická, přesto je v Severance: Blade of Darkness také velmi dobře provedená. Svištění čepelí, sténání nepřátel, praskání ohně, křik ptáků a mnoho dalších zvuků podmalovává ponurou atmosféru hry, stejně jako temné
melodie či naopak svižné bojové rytmy.
Protože úrovně jsou primárně určeny pro hru pro jednoho hráče a na multiplayer se příliš nehodí, přidal výrobce několik multiplayerových arén, kde se můžete dosyta vyřádit v boji muže proti muži. Kouzlo hry ve více hráčích je zde ještě umocněno naprosto odlišnými postavami i jejich zbraněmi, takže se skutečně máte na co těšit.
I této hře se samozřejmě nevyhnulo pár drobných chybek. Pomineme-li vysokou hardwarovou náročnost a občasnou trhanost na slabších strojích, narazíme zde (i když velmi zřídka) na nedoléhající texturu či předměty částečně procházející zdí (většinou si toho ovšem v zápalu boje ani nepovšimnete). V některých úrovních se také po čase dostaví mírný stereotyp – běháte po hradu, hledáte klíče od vrat a zabíjíte stále stejné příšery.
Celkově se ovšem jedná o vynikající hru, která se bezpochyby může řadit k tomu nejlepšímu, co kdy bylo na poli akčních her vytvořeno. Konkurence bude mít dost práce, aby se hře Severance: Blade of Darkness alespoň vyrovnala, natož ji překonala.
| Severance: Blade of Darkness | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
