Peacemakers - strategie plná novinářů

Rozdíl mezi jinými strategiemi a Peacemakers je hlavně v tom, že zatímco jinde stačí k porážce nepřítele vyhladit ho do posledního muže a poslední budovy, tady musíte do akce zapojit i politické intriky a hyenovité žurnalisty hladovějící po senzačních odhaleních všeho druhu.
Peacemakers

Pokud vás někdy napadlo, že většině válečných strategií do realistického válčení něco podstatného chybí, nejste už jediní. Napadlo to i francouzský tým MASA (Mathématiques Appliquées), který se to promptně rozhodl napravit a vydat strategickou hru, která bude trochu jiná. To, v čem se Peacemakers budou od svých soukmenovců lišit, je vcelku jednoduchá věc - když si představíte jakýkoliv reálný válečný konflikt, narazíte dříve či později na myšlenku, že je vlastně škoda používat ke zničení nepřítele jen konvenční zbraně, když jsou po ruce i jiné, minimálně stejně účinné. Které? Tak třeba politické intriky nebývají k zahození, často stačí tu vyslídit nějaké státní tajemství, onde uvalit embargo a výsledek se dostaví se stejně drtivým účinkem, jaký dokáže vyrobit nálet tuctu bombardérů. Podobně destruktivní silou disponují i média - kdo se v očích veřejnosti plácá kdesi u dna popularity, nejsou mu ani nejlepší armády nic moc platné.

Na těchto úvahách je postavená základní myšlenka Peacemakers - pravděpodobně první realtimové strategie, která vás nutí zničit svého protivníka nejen vojensky, ale i politicky. Vy představujete mezinárodní mírové síly (International Corps for Peace) a proti vám stojí odporné diktátorské režimy. Někde uprostřed se utábořili novináři, kteří se mohou stát jak vaší oporou, tak i zkázou - záleží na vašich rozhodnutích. Podle nich budete v tisku a televizi prezentováni buďto jako altruističtí spasitelé světa nebo naopak jako tyrani bez kouska svědomí, zato se zálibou v rozpoutávání zbytečných válek. Bez podpory veřejného mínění a pořádné slušňácké image vám ani vyhrané boje nebudou k ničemu, protože vaše úspěšnost se měří dvojím metrem - jedny body získáváte za válečné dovednosti a druhé za popularitu mezi lidem. Klesne-li počet Peacemakerskterýchkoliv z nich do nízkých čísel, dříve či později skončí vaše mise neúspěchem. Musíte proto dávat pozor na všechny aspekty, který by vaši oblibu mezi veřejností mohly poškodit; například není radno kašlat na civilisty, kteří se často motají na exponovaných místech a nějakou smrt si přímo koledují. Zemře-li při vašich mírových operacích civilistů přespříliš, je už potom jedno, zda v urovnání konfliktu uspějete či ne, tak jako tak je mise ztracená, protože novináři to nepěkně rozmáznou a o vás se celý svět dozví, co jste za netvora. Zajímavým prvkem je i zapojení mediálních cestiček. V levém dolním rohu obrazovky budete mít malé okénko s živým zpravodajstvím ze světa, které se dá zvětšit na celou obrazovku, abyste mohli pohodlně sledovat, jak si v žebříčku popularity aktuálně stojíte.

Hra bude rozdělená do dvou kampaní, z nichž každá by se dál měla dělit do šestnácti misí. Po 3D terénu se bude prohánět kolem stovky různých jednotek (vojáci, tanky, džípy, helikoptéry ...), povrchy se budou měnit z písečných na travnaté či sněhové. Umělá inteligence každé jednotky by jí měla zajišťovat vlastní motivace, schopnost učení se z prožitých situací či zlepšování taktiky. Abyste se nemuseli o každého vojáka starat osobně, budete mít k dispozici velitele, kteří budou své skupiny ovládat sami - dokonce by se měli snažit imitovat vaše vlastní postupy vedoucí k vítězství a umožnit vám tak, abyste se mohli soustředit na důležitější úkony, v kterých vás nikdo nezastoupí. Z vítězných bitev si velitelé odnášejí zkušenosti a vylepšují si tak osobní statistiky.

Vydavatelská firma Ubi Soft zatím jako datum vydání udává listopad 2000.