Herní scéna se neustále mění. Zatímco dnes jsou v kurzu střílečky a akční hratelnost se přelévá i do her na hrdiny, v minulosti byly číslem jedna strategie či adventury (dobrodružné hry). Čas od času o nějakém herním žánru zazní, že je už mrtvý. Jak ale ukazuje náš výčet, žádný žánr neumírá úplně.
5. Strategie
Zástupci: Dune 2, Command and Conquer, Warcraft, SimCity, Transport Tycoon, Civilization
Zlatá éra: Rozmanitý strategický žánr se dočkal největší slávy v 90. letech. Převtělil vás do role vůdce civilizací, armád i třeba pouze města. V době na pohled zubatých lineárních stříleček strategie nabízely slušivý grafický kabátek i barvitou hratelnost. Žánr definovaly Civilization v roce 1991 a o rok později hit Dune 2, který se již hrál v reálném čase a ne na tahy. Zatímco spolu v dalších letech zápasila studia Westwood a Blizzard se svými tituly C&C a WarCraft (respektive StarCraft), opodál trůnily deriváty Civilization jako Total War, a úspěšné byly i budovatelské strategie typu městského SimCity.
Mrtvá éra: Rozvoj grafických karet a možnost otevřené hratelnosti ve střílečkách byl počátkem konce klasických strategií. Svého času přišly snahy o strategie z pohledu vojáků, například Battlezone. Objevily se i snahy žánr renovovat. V druhé půlce prvního desetiletí 21. století se tak vylouply třeba akční tituly World in Conflict a Company of Heroes. I tyto pokusy o revoluci ale skomíraly na úbytě. Vývoj her se prodražoval a strategie jednoduše neoslovily takový počet zákazníků. Také se říkalo, že v žánru se prostě už vyzkoušelo úplně všechno.
Dnešní éra: StarCraft II drží nad vodou především jeho popularita v komunitě profesionálních hráčů. Civilization se pokusila vyjít vstříc novým zákazníkům svým jednodušším pátým dílem, hardcore strategiím se také věnují menší studia s tituly jako Cities XL, Sword of the Stars II či End of Nations. Pravé renesance se žánr dočkal na hráči proklínaných sociálních sítích, jako je Facebook. Hry jako Cityville, Sims Social či Civilization World tu našly miliony nadšenců.
Dune 2
StarCraft II
4. Dungeony
Zástupci: Dungeon Master, Liberation, Bloodwych, Eye of Beholder, Stonekeep, Might and Magic, Wizardry
Zlatá éra: S přezdívkou "krokovací RPG" (RPG - Role Playing Game, česky zhruba hra na hrdiny) byly takzvané dungeony velmi populární na přelomu 80. a 90. let. Nabízely totiž pseudo 3D zpracování: hráč ovládal skupinu dobrodruhů a oponenty během boje viděl v pohledu z vlastních očí. Vtip je v tom, že oponenti byli jednoduše animované postavy na statickém pozadí. Hráč mohl prozkoumávat prostředí, ale pohyboval se jím "trhaně", čili po krocích. Po vydání Dungeon Master v roce 1987 následovala záplava jeho kopií, jako například Eye of Beholder. Objevil se ale i sci-fi "dungeon" Liberation. Tento typ her je ovšem od začátku spojen téměř výhradně s fantasy tematikou.
Mrtvá éra: S tím, jak herní enginy začaly zvládat otevřené prostory, přestaly dungeony být populární a přerodily se v klasické hry na hrdiny, v nichž hráč chodí svobodně po krajině. Mezi poslední záchvěvy patřil Stonekeep v roce 1995, už tehdy mu ale konkuroval první díl Elder Scrolls, tedy pradědeček aktuální hitovky Skyrim.
Dnešní éra: Hry na hrdiny (RPG) dnes patří mezi nejpopulárnější tituly a jejich prvky už dávno prosakují i do stříleček a dalších žánrů. Jenže dungeony měly jednu podstatnou výhodu. Podobně jako tahové strategie totiž často dovolovaly pomalejší hratelnost plnou taktiky a přemýšlení. Mimo komerčních her ale existují i ty nezávislé, pro které zůstává levný vývoj stále důležitý. Zdarma jsou tak k dostání nové i staré "dungeony" jako Desktop Dungeons, Brány Skeldalu či Undercroft.
Dungeon Master
Stonekeep
3. Simulátory
Zástupci: F29 Retaliator, Red Baron, Commanche, Microsoft Flight Simulator, Falcon 4.0, Mechwarrior
Zlatá éra: Letecké simulátory byly nesmírně populární začátkem 90. let. Už o dekádu dříve je začal popularizovat Microsoft Flight Simulator (MSF, 1982). Opět to částečně souvisí s kapacitou počítačů. Ty sice začaly zvládat 3D enginy, stále ale ještě s velmi primitivním rozlišením nevhodným pro pozemní boje z pohledu panáčka. Móda kulminovala řadou civilních i bitevních simulátorů, které přinášely stále kvalitnější zobrazení herních modelů i země. Dávno před Call of Duty a dalšími střílečkami navíc tyto hry zobrazovaly historické i fiktivní války. Podžánrem pak byly vesmírné simulátory jako Elite nebo X-Wing. Jako simulátory se prezentovaly také akční simulace bojových strojů, nejtypičtěji Mechwarrior.
Mrtvá éra: Vývojáři leteckých simulátorů se spolu s hráči stále více dostávali do spirály důrazu na realismus. Zatímco rané letecké simulátory z 90. let byly v podstatě akčními a odpočinkovými hrami, koncem desetiletí už připomínaly spíše trenažéry pro vojenské piloty. Masoví hráči ale chtěli především zábavu.
Dnešní éra: Především konzolový trh nabízí hromadu bojových her s letadly v hlavní roli, například Ace Combat. Tyto hry jsou ale známé pro zjednodušenou akční hratelnost. Studio MSF bylo zrušeno v roce 2009, poslední Il-2 Sturmovik zase vyšel zoufale plný chyb. Scénu drží nad vodou především její komunita, které nevadí obětovat čas a peníze na rozšíření her. Je přitom podezřelé, že ačkoliv je úbytek pochopitelný u náročných simulací (ne každý chce číst stovky stránek dlouhý manuál), nedošlo dodnes na renesanci akčnějších her jako Mechwarrior. Moderní akční hry si raději stále hrají na "věrné" napodobení skutečných konfliktů.
F29 Retaliator
Il-2 Sturmovik
2. Adventury
Zástupci: Polda, Monkey Island, Sam & Max, Space Quest, King's Quest, Grim Fandango, Myst
Zlatá éra: Největší rozmach dobrodružných her, tzv. adventur, přišel na přelomu 80. a 90. let, přestože textové adventury tu byly již předtím. Žánr je tradičně definován jako mírumilovné řešení úkolů od hádanek po dialogy na pozadí komplikovaného příběhu. Nesprávně je mu také přisuzována absence soubojů. Adventury je mohou obsahovat, nejsou ale na nich postavené. Jméno dala tomuto žánru hra Colossal Cave Adventure. Největší slávy v něm dosáhlo studio LucasArts začátkem 90. let, kdy vznikaly komplikované tituly, jejichž nejlepším představitelem je nejspíše Monkey Island. Studio ale produkovalo adventury až do konce desetiletí, kdy vytvořilo dodnes nedoceněný titul Grim Fandango.
Mrtvá éra: Rozvoj her na hrdiny dnešního střihu v druhé půli 90. let znamenal i útlum adventur. Ty spolu se střílečkami začaly koncem 90. let přejímat složitější příběhy a třeba i filmověji vypadající scény nebo dialogy. Díky předrendrované 3D grafice se hitem ještě v roce 1993 stal titul Myst, herní enginy jeho kvality ale brzy předběhly.
Dnešní éra: S tím, jak videohry jako mediální žánr zrají a stárnou, se znovu objevují velkoformátové tituly, které se řadí do žánru adventur. Pomineme-li Japonsko (kde mají interaktivní romány silnou pozici na trhu), loni to byl experimentální Heavy Rain, letos zase nečekaně L.A. Noire. Ač navenek působil jako klon Grand Theft Auto, šlo zde především o dialogy. Dokonce hra dovolovala i přeskočit různé akční pasáže. Ve více či méně přizpůsobených podobách se adventurám vcelku dobře daří i na handheldech. Typickým příkladem může být například série Ace Attorney nebo Hotel Dusk pro Nintendo DS. A činí se i nezávislá scéna: například experimentální adventury jako !, 15 Minutes či Improviso umožňují prožít příběh na hony vzdálený průměrné komerční hře.
Monkey Island
L.A. Noire
1. Arkády/plošinovky
Zástupci: Donkey Kong, Super Mario Bros, Pitfall!, Mega Man, Contra, Prince of Persia, Sonic, Jazz Jackrabbit
Zlatá éra: Arkády stály na úplném počátku videoherní zábavy. Spacewar! z roku 1971 je označován jako první hra vůbec. Původně šlo o automaty, do nichž se házely peníze, a hráč v nich nejčastěji v pohledu zboku či shora ovládal strašlivého bijce klátícího si cestu davy nepřátel. Z většiny arkád jako her na automatech se tak vylouply plošinovky a oba termíny se často zaměňují. Žánr se přesunul z ulic do konzolí a počítačů a stal se nejpopulárnějším žánrem 70. a 80. let.
Mezi základní hry žánru patří Donkey Kong (1981), který jako první přišel s hopsáním přes překážky. Jeho vývojář Shigeru Miyamoto vlastně definoval žánr plošinovek, například se Super Mario Bros z roku 1985. Japonské hry dominovaly, ale objevil se třeba i Prince of Persia z roku 1989. Rozhodně přitom neplatí, že šlo pouze o nenásilné hry. Podžánr run-and-gun (běhání, skákání, střílení) s hrami jako Contra či Turrican byl neméně populární.
Mrtvá éra: Arkády se během 90. let v podstatě nenásilně změnily v akční střílečky z pohledu první či třetí osoby, jak dokumentuje série Duke Nukem. Její první dva díly jsou 2D arkádami, třetí díl byl ale hitem stříleček z pohledu první osoby. Arkády se pak ještě dočkaly krátké renesance počátkem 90. let, kdy se změnily z dvourozměrných v trojrozměrné. Jejich novější bratrské střílečky nakonec ale zcela převzaly otěže a staly se novou dominantou videoherního trhu.
Dnešní éra: Arkády nejsou mrtvé, jenom odpočívají. Primárně těží z toho, že jejich někdejší hráči jsou už odrostlí a chtějí si u nich připomenout mládí. Znovu jsou tak k nalezení na nezávislé scéně, a to nejenom mezi hříčkami zdarma, ale také prostřednictvím on-line služeb PlayStation Network či Xbox Live Arcade. Jejich jednodušší enginy totiž umožňují neskonalou destrukci, vedle které bledne i Battlefield 3. A svobodné prostředí dovoluje vyřádit se herním umělcům, díky čemuž vznikají kouzelné tituly jako Limbo či Psychonauts.
Limbo
