Když jsem se probudil, v krku jsem měl strašné sucho a slunce mi pálilo do obličeje. Jak to, vždyť včera večer, než jsem vypnul počítač, venku sněžilo. Otevřel jsem oči. Sakra co se to děje, kde je můj pokoj a co dělám uprostřed pouště. Asi nějaký sen, spím dál. Ale dlouho to nevydrželo. No tak, necháte toho, kam mně to vlečete? Ale nářky a prosby mi nebyly nic platné. Skupina ozbrojenců mě odtáhla k velkému množství otroků a připojila k nim řetězy. Ty dny, co nás vlekli pouští, si moc nepamatuji a jediné na co si vzpomínám, byla velikánská žízeň. Ale přežil jsem. Po týdenní cestě jsme dorazili k cíli. Město Men-nefer bylo obrovské, kam oko dohlédlo, byly jen samé domy, chrámy a obchody. Lidé nakupovali v bazarech, bavili se u pouličních stánků plných žongléřů, zpěváků a tanečníků. Nádeníci na polích zrovna sklízeli roční úrodu, protože se blížila doba záplav. A na všechno to dole shlížela rozestavěná faraónova hrobka. A právě k ní jsme se přibližovali. Veliké množství otroků táhlo k hrobce obrovské kamenné kvádry. Pot, který jim stékal po těle, se díky rozžhavenému slunci zase vysušil. Po chvíli mi došlo, za jakým účelem nás sem vedou. Zapřáhli mně do spřežení otroků, kteří táhli kvádry a vydali jsme se na úmornou cestu k rozestavěné hrobce...
Známá firma Impressions, která už léta vydává pod Sierrou, nám přinesla další z městských strategií. Tentokráte se nejedná o žádného Caesara 4, ale o hru Pharaoh. Těm z vás, kteří jste Caesara 3 hráli, může Pharaoh připadat spíše jako jeho pokračování nebo datadisk. Ani jedno ovšem není pravda. Pharaoh je plně samostatná hra a s Caesarem 3 ho spojuje jediná věc a to engine. Je pravda, že engine této hry je hodně modifikovaná verze enginu z Caesara 3, ale proč by mělo vadit, že zůstalo něco, co perfektně fungovalo.
Pro ty co Caesara nehráli, je Pharaoh real-timová startegie, kde vaším hlavním úkolem je postavit co nejlépe fungující město. Dalo by se říci, že se jedná o takové starověké SimCity, ale zde je hra rozdělena do různých misí, zato v SimCity máte jednu stavěcí plochu, na které můžete stavět a piplat se svým městem snad až do zblbnutí. Mise jsou v Pharaoh velmi různorodé: od vybudování malého pobřežního městečka, přes důlní expedici, kdy hledáte pro faraóna potřebné suroviny na vedení války, až do doby kdy se sám stanete faraónem. Ale ve všech jde vždy o jedno, vybudovat perfektně fungující město.
Každou misi začínáte na zelené louce (nebo spíše poušti) a první věcí je, přilákat do svého města imigranty. Stavíte tím pádem domy, které se pak podle ceny pozemku mění v lepší. Když takový dům má přístup k vodě, zábavě, bazaru a dalším vymoženostem, jeho cena se zvětšuje a vzhled domu mění. Do takovéhoto domu se pak vejde více lidí nežli do nějaké dřevěné chaloupky, která tam stála dříve a ti lidé pak platí větší daně. Lidé jsou v této hře základem všeho a s jejich nedostatkem nebudou budovy pracovat tak jak mají a vám pak budou různé obchody, sýpky a farmy na nic. Na rozdíl od reality, kdy se plno lidí hrozí velké nezaměstnanosti, vám při zjištění, že máte 6% nezaměstnaných, poskočí srdce radostí, že můžete konečně postavit ten nový zlatý důl, na který předtím nebylo dostatek pracujících.
A hlavní lákadlo na lidi je dostatek, nebo radši přebytek jídla. Oproti Caesarovi 3, kde stačilo postavit farmy a ty, pokud bylo dostatek pracujících, vás neustále zásobily proviantem, ve Pharaoh se vše kolem jídla točí i kolem záplav. Nil se totiž jednou za rok rozvodní a když se pak stáhne z břehů, nechává za sebou úrodnou půdu. Vaši nádeníci pak mají plné ruce práce, aby toho z úrodné půdy stihli do další záplavy vypěstovat co nejvíce. Dostatek sýpek je pak nutností, protože přes celý rok jsou vaši lidé živi jen ze zásob v nich. Jídlo se dá obstarat i lovem pštrosů, rybolovem či později i zavlažováním, ale hlavní důraz je kladen na rozvodněný Nil. Nejhorší co se pak může stát je, že nemáte dostatek zásob jídla a netrpělivě čekáte na období záplav, ale ono nepřijde, protože jste málo uctívali Osirise, Boha zemědělství a záplav.
No a tím jsme se dostali k další důležité části, kterou je náboženství. Náklonnost Bohů zde není jen tak pro srandu králíkům, ale má velký vliv na úspěšné vedení města. Každý Bůh zde zastává určitou oblast egyptského života. Osiris je Bohem zemědělství a záplav, při jeho uctívání vás jako odměna čekají velké záplavy a tím pádem i dostatek úrodné půdy. Re, Bůh říše, vám zase dopomůže k větší popularitě v celé říši a faraón pak na vás bude shlížet s obdivem. Prah má zase pod svými křídli řemeslníky a pokud ho budete mít na své straně, váš průmysl bude pracovat rychleji a efektivněji. Sutech je zde za ty vojensky založené a díky němu budou vaši vojáci v bitvách silnější a odolnější. A božskou pětici uzavírá Bastet, Bohyně domácnosti, která dokáže zapříčinit, že obyvatelé vašeho města budou spokojenější a méně vybíraví. A o tom že takové Bohy není radno rozzlobit, se radši nebudu ani zmiňovat, protože pokud by se vám to přeci podařilo, dokázali by udělat z vašeho mírumilovného města úplné peklo.
Pokud si teď myslíte, že vybudovat v Pharaoh úspěšné město, je hračka, že stačí postavit pár domů, farmy, jednu dvě sýpky a nějaký ten chrám a tím to hasne, pak se velice mýlíte. Lidé jsou totiž cháska nevděčná a poté co si zvyknou na střechu nad hlavou a dostatek pitné vody je už pro ně samozřejmostí, začnou požadovat další a další věci. Začne to celkem nevině, když po vás chtějí různá zábavní místa. No tak jim je postavím, řeknete si, mají přece právo, se po celodenní dřině na farmách a v dolech taky trochu pobavit. Ale nějaký žonglérský stánek jim nebude stačit a požadavky se na vás poženou ze všech stran. Začnou chtít školy, doktory, soudce a plno dalších. Ale tím to nehasne, začnou také požadovat různá zboží. Nejdříve nádobí, pak pivo, plátno atd. A že nemáte ječmen na výrobu piva nebo jíl na nádobí, je vůbec nezajímá. No a tak přichází na řadu obchodování.
Pokud nechcete skončit v dluzích, budete muset začít obchodovat se sousedními městy. Každé město prodává a kupuje různá zboží a pokud třeba budete vlastnit důl na měď a blízké město zrovna potřebuje zbraně, není nic snazšího než postavit výrobnu zbraní a začít vyvážet. Zbraně jsou ve Pharaoh nejdražším zbožím a tak při správném využití měděných dolů, si můžete dovolit dovážet plno zboží a surovin a ještě vám zbude dost, aby jste při hrábnutí do pokladnice, nedřeli o dno. Ale nemyslete si, že různé diamantové doly a podobně jsou jen pro vaši potřebu. Třeba v jedné misi zvaná Důlní expedice, jste samotným faraónem vysláni do blízkosti bojové Sinaje a nejen, že musíte tento národ jak se patří uklidnit, ale každou chvíli po vás faraón požaduje velké množství různých surovin a nejvíce zbraně, aby mohl vést válku i na jiných frontách.
Co se vojáků týče, ty jsou Rekrutem povolání z řad lidí a po patřičném výcviku odveleni do vašich tvrzí. Ty jsou jak pro pěšáky, tak pro lukostřelce. Pharaoh je spíše neválečná hra a tak nečekejte velké množství vojenských jednotek. Po napadení se nepřítel objeví na okraji mapy a po chvilce zaútočí směrem k vašemu městu. Vy pak popadnete své vojenské útvary, které jsou, pokud jste se na případný útok patřičně připravili, v kasárnách po celé mapě. Můžete měnit mezi pár druhy formací, ale hlavní je mít dost lukostřelců, kteří z dálky nepřátelskou armádu očešou a pěchota pak dodělá špinavou práci.
Řekněte, co by to bylo za Egypt bez monumentů. Pyramidy jsou jeho součástí a ani v této hře autoři nezapomněli na rozličné hrobky. Začíná to Mastabou v Men-nefer a končí známou pyramidou v Gize. Stavění těchto kolosů je jak finančně tak časově náročné a je na jejich výstavbu potřeba velkého množství pracovních sil. Ale řeknu vám, že po dobře odvedené práci, se pak už jenom můžete kochat tou nádherou, když se vaše bohaté město nachází ve stínu obrovské faraónovi hrobky.
Po technické stránce není co bych této hře vytknul. Grafika je skvělá. Zvuky a hudba jakbysmet. Zaručuji vám, že po delším hraní si ani nevšimnete, že si zrovna pobrukujete nějakou egyptskou melodii, kterých je tato hra plná. Celé to pak doplňuje skvělou atmosféru této sluncem rozžhavené země.
Abych pravdu řekl, nemám co bych této hře vytkl. Možná jenom méně trpělivým, bude hra připadat po několika misích stereotypní, "protože jde stejně jen o postavení nějakého města". Ale nenechte se jimi splést, mise jsou doplněny o různá historická fakta a autoři se snažili stereotyp, u těchto her tak častý, omezit různorodými misemi. Je pravda, že pro hráče, kteří musí mít ve hře potoky krve, Pharaoh asi nebude. Ale pravověrný stratégové by si ji neměli nechat ujít.
Poslední dobou se na Internetu rozmáhají češtiny do všech možných her. Nejinak tomu je i u Pharaoha. Překladatelem je Pavel Plachý, ostřílený to autor již mnoha češtin. Na rozdíl od jiných her, kdy se češtiny objeví až dlouho poté, co je již hra v obchodech. Tak čeština na tuto hru je v této době asi ze 70% hotova. Zkoušel jsem si zahrát s touto češtinou několik misí a musím říct, na to že je tato verze hodně pracovní, je překlad velmi kvalitní. Autor se dokonce piplá i s takovými věcmi jako jsou české názvy egyptských Bohů. Díky tomuto překladu se hra stává dostupnější i těm co si s angličtinou zrovna netykají.
| ||||||||||||||||||||||||
A nakonec, jak je zvykem, patří verdikt, který bych rozdělil do tří částí podle toho, jaký typ hráče jste. 1. Hráli jste Caesara a hodně vás bavil? Tak na co ještě čekáte, tato hra je pro vás jako stvořená. A věřím, že u ní strávíte plno krásných chvil. 2. Nehráli jste Caesara, ale máte rádi strategie, ale městské strategie vás nikdy nijak zvlášť nelákali? Zkuste začít touto hrou, možná vás mile překvapí a pokud vás nebude bavit Pharaoh, tak ani jiné hry tohoto typu. 3. Hrajete jen samé 3D hry? A pokud někomu alespoň jednou denně neustřelíte hlavu, jste nevrlý. Pak vám Pharaoh asi nedoporučím, v této hře se musí rychle myslet, ale akce si tu moc neužijete.
PS: Pokud neumíte anglicky a vlastníte k této hře i češtinu tak si k hodnocení přičtěte 5% navíc.
