Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Phoenix Wright: Ace Attorney

  12:00aktualizováno  31. května 1:29
Pro tuto hru se u nás doma vžil termín „hra s právníkem“. Přestože patří do žánru adventur, je na ní něco jedinečného. Kromě vyšetřovacích meziher se totiž prakticky celá odehrává v soudní síni.

Phoenix Wright: Ace Attorney Právě jste začali číst recenzi na hru, kterou je těžké si neoblíbit. Je to takový ten typ, co vás chytne do svých spárů, mučí vás vědomím, že řešení existuje, ale vy jste příliš neschopní, abyste ho objevili. A když na to posléze přijdete, dostaví se pocit jásavého sebeuspokojení. Jde o neobvykle pojatou adventuru, v níž hrajete roli začínajícího obhájce Phoenixe Wrighta. Přibližně na způsob seriálů o Columbech a Perry Masonech se v pěti epizodách snažíte prokázat nevinu někoho, kdo byl obžalován z vraždy. Není to vždycky jednoduché a kolikrát z toho jde člověku až hlava kolem. Samozřejmě že se průběh hry příliš nepodobá skutečným soudním procesům. Za prvé jde o komedii, což by někomu nemuselo připadat jako odlišnost, ale zde je to komedie záměrná. Za druhé, děj se odehrává v imaginární, nepříliš vzdálené budoucnosti, o níž je řada věcí, včetně některých zákonů, předpokládána jednoduše proto, aby bylo pro hráče zajímavější se celé té věci zúčastnit. Jde o takové věci, jako je nutnost rozhodnout o vině či nevině během tří dnů, patnáctiletá promlčecí lhůta nevyřešených hrdelních zločinů, nebo pravidla týkající se Phoenix Wright: Ace Attorney předkládání důkazů. Z těchto detailů potom vyplývají situace či rozhovory, které pomáhají okořenit příběh o nečekané souvislosti.

Rozhodně si můžete být jisti, že se nebudete nudit.

Třetí důvod, proč nelze od hry očekávat jakoukoli bližší podobu se skutečnými soudy, je potom nasnadě. Stejně jako ve výše zmíněných seriálech, ani ve videohrách není místo pro nezajímavé či nekomplikované procesy. Některé z pěti případů vypadají na začátku naprosto beznadějně, člověk by býval řekl, že se stačí podívat na dostupná fakta a vynést rozsudek. Vždycky ale platí, že obžalovaný je prostě nevinen, z toho musíte vycházet jako obhájce i jako hráč snažící se o postup dál. V zásadě k tomu není potřeba naprosto žádné povědomí o zákonech. Jak už jsem napsal, ty jsou ve hře stejně upraveny podle potřeb scénáristy, a pokud se někdo o nich zmíní, pak jde o hráčem nekontrolovaný rozhovor. Jediná metoda, jak prokázat klientovu nevinu, tedy Phoenix Wright: Ace Attorney spočívá v hledání mezer a lží ve výpovědích svědků, samozřejmě za důkladného využití důkazních materiálů. V praxi to vypadá tak, že svědkova výpověď je rozdělena do několika částí, které lze považovat za jakési výroky. Každý z těchto výroků můžete podrobit doplňujícím otázkám, které si ale většinou nevybíráte. Klade je Phoenix dle předem daného scénáře. Na základě těchto otázek mohou vyplavat na povrch některé nové skutečnosti, a někdy se dokonce stane, že svědek je nucen změnit svou výpověď, přičemž třeba odhalí nějakou novou mezeru ve svém zdánlivě neprůstřelném svědectví.

Ještě zajímavější je přímá konfrontace svědkových výroků s nashromážděnými důkazy. Pokud se domníváte, že některá část výpovědi obsahuje zjevný rozpor, není nic snazšího než vznést námitku. To znamená vlézt do „soudního zápisu“ (v podstatě seznam důkazů) a vybrat předmět či záznam, o němž se domníváte, že prokáže nedostatky ve vyslechnuté řeči. Na základě hledání rozporů je postaven celý systém vedení soudních sporů v této hře, a přestože se to může zdát fádní, je to Phoenix Wright: Ace Attorney naopak velice zajímavé. A napínavé. Bohužel, pokud přemýšlíte příliš dopředu a přednesete některý z důkazů příliš brzy, případně vystřelíte jen tak od boku, dostane se vám trestu – jeden z pěti bodů, které máte od začátku každého soudního stání, vám je za každou takovou chybu stržen. Ztratíte-li všechny body, soud skončí odsouzením obžalovaného. Abyste nemuseli pokaždé začínat úplně znova, je tu ještě funkce ukládání, kterou lze využít téměř kdykoliv během hry. Sice máte k dispozici jen jedinou pozici, ale věřte mi, že k zažehnání smrtelné frustrace není více potřeba.

Už před vydáním téhle hry v Evropě byla americká verze hodně těžko k sehnání.

Zní to docela dobře, ne? Rozhodně si můžete být jisti, že se nebudete nudit. Před každým soudním stáním je potřeba řádně pokecat se všemi svědky, nasbírat potřebné předměty doličné a tak vůbec. Hra je k prasknutí přecpaná osobami, pro něž se vžil Phoenix Wright: Ace Attorney jednotný název „rázovitá postava“. Samotný Phoenix je mistr sarkasmu, přinejmenším ve svých myšlenkách (jeho nevyřčené komentáře jsou vám servírovány každou chvíli). Přinejmenším první čtyři epizody obsahují jeden vtipný dialog vedle druhého. Ta poslední, pravda, trochu zaostává. Není to jen otázka humoru, rovněž jsem si v páté kapitole všiml menších nedostatků v logice některých událostí. Nakonec sice všechno sedí, ale vybroušenosti zbytku hry to přece jenom nedosahuje, snad proto, že tato poslední část byla přidána až dodatečně. Přesto se nedá říct, že by tím hra jako celek nějak trpěla. Méně nároční hráči si patrně ničeho ani nevšimnou a hnidopichové jako jsem já nepopřou, že přes jejich výhrady je v komplikovaném řešení páté kapitoly cosi přitažlivého.

Kde se ta hra vzala?

Phoenix Wright není právě novinka. Jde o vylepšenou a rozšířenou verzi starší hry pro GBA, která vyšla pouze v Japonsku pod názvem Gyakuten Saiban. Hledače senzací bude možná zajímat, že ji má na starosti samotný Shinji Mikami, tvůrce . Gyakuten Saiban má už tři díly (a brzy budou čtyři), a podle všeho se dočkáme pokračování i u nás. Ale teď je řeč o téhle předělávce. Oproti originálu jsou zde jen dvě podstatné změny. Hra je podstatně delší, a to i ačkoliv je v ní jen jedna epizoda navíc. Kromě toho je zde velmi dobře zakomponována podpora speciálních ovládacích prvků NDS. Ve starých epizodách je trochu poznat, že jde o pouhý update – kupříkladu posouváte rozhovory kupředu klepáním na velkou šipku na spodním displeji. Jako alternativu k prostému výběru akce máte možnost zařvat do mikrofonu „Hold it!“ nebo „Objection!“. Nejpřirozeněji pak působí průzkum jednotlivých lokací na dotykovém displeji. Poslední kapitola byla vytvořena exkluzivně pro DS, takže je v ní pár skutečných inovací. Většina předmětů může být zkoumána ze všech možných úhlů a v průběhu vyšetřování máte k dispozici dva zcela nové nástroje. Sprej s luminolem je užitečný, když chcete najít stopy krve třeba tam, kde se je někdo snažil vyčistit. Na druhou stranu, sada pro snímání otisků prstů je dobrá k … eee, snímání otisků, samozřejmě. Prostě nanesete prášek a sfouknete jej, tak jednoduché to je. Ano, fouká se přitom do mikrofonu.

Klady a zápory

Plus Skvělý humor
Plus Logické argumenty a dedukce
Plus Absence frustrací díky možnosti uložení hry

Mínus Nutnost vést argumentaci a výslech lineárním způsobem
Mínus Pouze pět případů k vyřešení

V každém případě, hledáte-li pro své NDS nějakou fajnovou adventuru, doporučuji vám koupi Phoenixe Wrighta poněkud uspíšit. Už před vydáním téhle hry v Evropě byla americká verze hodně těžko k sehnání, a přestože nevím, kolik bylo vyrobeno kusů evropské verze, moc bych na její dobrou dostupnost za pár měsíců nesázel. Jistým handicapem některých hráčů by mohla být jistá jazyková náročnost tohoto typu her. S tím se bohužel nedá nic dělat. Já sám jsem si mohl vybrat pouze mezi angličtinou a francouzštinou, a není mi známo, zda jsou někde k dostání i jiné jazykové mutace. Na druhou stranu, tak už to s adventurami chodí. Kdo trvá na češtině, bude se muset držet svého PC. Všem ostatním doporučuji, aby na „té hře s právníkem“ blahosklonně spočinuli svým zrakem a velmi vážně uvažovali o jejím pořízení.

Phoenix Wright: Ace Attorney
Výrobce/Distributor Capcom / Capcom
Platforma Nintendo DS
Ukládání pozic: ano, 1 pozice
Multiplayer: ne
Verdikt: Adventura s větším důrazem na logické souvislosti, než je v žánru zvykem. Navíc s velmi specifickým humorem, který je natolik vhodně zakomponován, že nedělá ze hry grotesku.
Hodnocení: 80% (info)

Autor:


Témata: Humor

Nejčtenější

První zahraniční ohlasy na českou hru Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Některé zahraniční servery již publikovaly recenze na českou hru Kingdom Come: Deliverance. Jak si vede? U kritiků...

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...



OBRAZEM: Vychází Kingdom Come, přinášíme své dojmy po prvních 20 hodinách

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji sice pár...

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji pár dnů testujeme, ale vzhledem k jejímu obrovskému...

RECENZE: Kingdom Come naučí svět milovat českou historii

Kingdom Come: Deliverance

Nejočekávanější česká hra poslední dekády nezklamala. Je to sice o dost náročnější záležitost, než na jaké jsme si v...

O Kingdom Come: Deliverance je v Česku zájem, mnohé obchody mají vyprodáno

Kingdom Come: Deliverance

Česká hra Kingdom Come: Deliverance sice vyšla teprve v úterý, mnohé obchody však měly rozprodanou většinu z první...

Další z rubriky

RECENZE: PlayerUnknown's Battlegrounds je nejdůležitější hra roku 2017

PLAYERUNKNOWN'S BATTLEGROUNDS

Stovka lidí seskočí nad opuštěným ostrovem, přežít může jen jeden. Takto jednoduchá premise stačila největšímu hernímu...

RECENZE: Fallout 4 VR je pro nadšence povinnost, škoda nic moc ovládání

Fallout 4 VR

DOOM VFR od Bethesdy byl velmi milým překvapením. Podařil se port postapokalyptického Fallouta 4 do virtuální reality...

RECENZE: Subnautica je nejlepší podmořská hra všech dob

Subnautica

Podmořská Subnautica je na první pohled nenápadná hra, která se od svého vydání drží mezi nejprodávanějšími hrami na...

Najdete na iDNES.cz