Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Planet of the Apes – překvapení na Zemi

  12:00aktualizováno  12:40
Planeta opic se díky nedávno uvedenému celovečernímu filmu znovu dostala do našeho podvědomí. A my se tímto také vrátíme k nejstaršímu, prvnímu dílu známé filmové řady, neboť právě z něj čerpali autoři námět pro svoji - a nutno podotknout, že vůbec ne špatnou - akční arkádu situovanou na handheld GBA.

Planet of the Apes

Planeta opic, již starší kultovní scifi film s několika nepříliš povedenými pokračováními, se znovu dostal do naše podvědomí díky nedávno uvedenému remaku v kinech. Pročež i tady se vrátíme zpět k úplně prvnímu dílu, protože právě z jeho děje, ano, trochu překvapivě, vychází právě vydaná gamesa. O co jde? Několik hezkých kreslených obrázků suplujících intro nám představí posádku astronautů, kteří se vracejí z kosmu domů. Ale abychom se nudou neukousali, ztroskotají na, ehm ehm, neznámé, pusté planetě. Vás přítel Taylor se ztratil, proto by asi nebylo od věci obhlédnout vrak kosmického korábu, sebrat užitečné drobnosti a pustit se směle do pátrání. Zní to jednoduše, ale můj panák záhy zjistil, že zdánlivě pustou planetu neobývá sám – pohybují se tu opice s obušky, později pak střelnými zbraněmi, a vůbec nejeví známky přátelství. Oproti tomu lidé pozavíraní v klecích nedávají v patrnost známky vysoké inteligence, neumí ani mluvit. Opice ano. Ne, nemyslím si, že existuje někdo, kdo by neznal smutného příběhu o planetě plné opic a myslím, že nikomu nepokazím ani případné překvapení pramenící ze skutečnosti, že naši hrdinové neztroskotali na nějaké neznámé planetě, ale na Zemi starší o pár set let.

Planet of the Apes

Vztah "mluvící člověk" – "mluvící opice" nevěstí mnoho dobrého, což vlastně hodně prozrazuje o pojetí hry. Kdo tipoval adventuru plnou dialogů, spletl se, naopak se můžeme těšit na arkádu, která klade silný důraz na skákání a boj s nepřáteli. V Planet of the Apes prakticky nebloudíte. Hra je rozdělena na hodně velký počet relativně krátkých úrovní, ve kterých musíte projít z jednoho konce na ten druhý. Délka těchto sekcí mi přijde rozumně úměrná tomu, že ve hře si nemůžete v pravém slova smyslu uložit pozici, pouze po dokončení úrovně obdržíte přístupový kód. Ten posléze nadatlíte do GBA a vesele pokračujete od posledního pokořeného levelu. Herní systém mi přijde ve své jednoduchosti téměř geniální, neboť se navrací k prapůvodní ideji prvorozených arkád. V horní části obrazovky jsou tři okénka představující inventář a po straně pak nádržky se zdravím, případně pak s počtem nábojů do zbraní. Inventář samozřejmě nepojme pouze tři věci, ale mnohem víc – přičemž mezi všemi si rotujete tlačítky po stranách handheldu. Za aktivní se považuje věc v okénku přímo uprostřed. Třeba, chcete-li vytasit nůž, nastavíte nůž jako aktivní předmět a posléze stisknete tlačítko B. Tím nůž vyndáte z pouzdra a už jím můžete Planet of the Apes likvidovat - tlačítkem A - překážky i nepřátele (stejně to funguje i se zbraněmi). Pokud nemáte žádnou zbraň připravenou k použití, tak se přes tlačítko A skáče, zatímco B je stále připraveno pro případný střet.

Sám za sebe mohu říci, že ovládání mi přešlo velmi rychle do krve a lví díl "vinny" na tom nese jedno z nejlépe zpracovaných uživatelských rozhraní. Panák běhá, kutálí se, skáče - i s rozeběhem, zachytává se okrajů propastí, krokuje a to vše je prezentováno krásnými animacemi. Nicméně přednější mi přijde, že vždy je zřejmé, jaké překážky (a jakým způsobem) lze zdolat a které si žádají jinou cestičku. Ono totiž, ačkoli jdete pouze zleva doprava, nechodíte po jedné rovině, ale občas v jakémsi systému – a nehodí se mi sem to slovo – bludišť. Abych to vysvětlil: máte před sebou jakoby rozdělení trasy – lze třeba skákat po střechách, či naopak sejít po schodech dolů a pokračovat spodem. Jenže pouze jedna cesta je správná a vede ke svému cíli, ta druhá končí ve slepé uličce... ALE – v té slepé obvykle narazíte na cenné náboje či zdraví, čili nelze nikdy předem říci, co je výhodnější (a hlavně to dopředu nevíte). Samozřejmě, později Planet of the Apes přijdou vychytávky s pákami a zamčenými dveřmi, ovšem to už hrám tohoto typu neodpářete. Občas si dokončení levelu vynutí sebrání nějakého toho předmětu, prostě klasika.

A nepřátelé? Mohlo by se zdát, že tupé zvířectvo – tj. hadi, medvědi a podobná obtěžující havěť – představuje snadné protivníky. Chyba lávky, například had, třebaže se nehýbe a syčí pouze na jednom místě, dokáže při doskoku či pádu nepříjemně překvapit. Zvířata se k vám totiž přibližují až na tělo, což prakticky znemožňuje použití střelné zbraně – a než stačím přepnout na obyčejnou, poctivou kudlu, mávám na rozloučenou. Z tohoto důvodu bych základní nůž nepodceňoval, přestože se munice všude válí dostatek. Konečně se dostávám ke zbraním – brzy se základní výbava á la MacGyver rozroste o pistoli. Její nevýhoda spočívá v nízké kadenci. Protože po výstřelu chvilku trvá, než znovu vypálí, dává to prostor, řekněme velmi malý prostor, nepříteli. I tak může vydržet do konce hry, přestože přítomnost samopalu beru jako nespornou Planet of the Apes výhodu. Samopal akorát žere moc nábojů, ale mimo to nemá chybu. Jinak – opice jsou všude a ať už drží obušek nebo střelnou zbraň, bývá vždy lepší věnovat jim kulku.

Jak vidno, hra Planet of the Apes se mi líbí, ale pár výhrad – a třeba jsem srab – bych měl. Poněkud kruté mi přijde, když na vás (třeba úroveň hory) zničehonic spadne téměř neviditelný šutrák, díky čemuž ihned zemřete. Také nepřátelé v malých prostorech, kteří se s oblibou schovávají před koncem úrovně, na náladě nepřidají, neboť i se cvikem vás klidně o nějaký ten život připraví. A nakonec – přestože hra mění vzezření téměř po každé úrovni, přestože obtížnost stoupá a přibývají nový nepřátelé, i navzdory uvedenému může tohle dobrodružství časem omrzet. I přesto vám jej však s klidným svědomím doporučím :-).

Planet of the Apes
Výrobce/Distributor Torus Games / Ubi Soft
Platforma GameBoy Advance
Vibrace: ne
Ukládání pozic: ne, passwordy
Multiplayer: ne
Verdikt: Další zajímavá arkáda do sbírky.
Hodnocení: 80%

Autor:




Nejčtenější

Cook, Serve, Delicious! 2!!
Ukažte Pohlreichovi, kdo je tady šéf. Recenze Cook, Serve, Delicious 2

Gastronomie už pomalu proniká i do her. Druhý díl originální akční hry Cook, Serve, Delicious! 2!! je tak povedený, že pobaví i toho, koho vařit vůbec nebaví.  celý článek

Huang Wenbin při návštěvě fotbalového klubu Runcorn Linnets.
Fanoušek cestoval přes půl světa, aby poznal oblíbený tým z fotbalové hry

Čínský fanoušek cestoval více než 10 tisíc kilometrů ze své domoviny, aby mohl navštívit klub hrající až devátou nejvyšší fotbalovou ligu v Británii.  celý článek

Legacy of Kain
Bude nová hra ze série Legacy of Kain? Vývojáři něco naznačují

Majitelé práv na dlouho opuštěnou značku Legacy of Kain začali na sociální síti sdílet obrázky upíra Raziela. Mohlo by to znamenat nový díl?  celý článek

South Park: Fractured but Whole
Pšoukání se časem omrzí i v South Parku. Recenze Fractured but Whole

Populární seriál Městečko South Park se vrací v ambiciózním herním zpracování a ani tentokrát své předloze ostudu nedělá. Kromě třaskavé nálože záchodového...  celý článek

Watch Dogs
KOMENTÁŘ: Herní kauzy a pseudokauzy. Čemu věřit?

Pokud pravidelně sledujete dění na herní scéně, jistě vám nebude dělat problém vybavit si nějaký prohřešek, trapas, nebo prostě „fail“, kterého se vůči...  celý článek

Další z rubriky

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

StarCraft: Remastered
Strategická legenda baví i po 19 letech. Recenze StarCraft: Remastered

Blizzard ohlásil něco, co snad každého hráče z devadesátých let muselo zahřát na duši. Remaster nejproslulejších her, na kterých už se, buďme upřímní, zub času...  celý článek

Life is Strange: Before the Storm
RECENZE: Nový díl Life is Strange není jen pro holky, rozpláče každého

Life is Strange je zpátky, a i když máme tentokrát více výhrad než minule, pořád je to hra, která prakticky nemá konkurenci.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.