NAVIGACE
|
Battle Arena Toshinden
Battle Arena Toshinden
Žánr: bojovka
Rok vydání: 1995
Počet hráčů: 2
Verze: PAL
Hodnocení: 65 %
Hratelné dnes: Retro
Dnešní hráči si sérii Battle Arena Toshinden už jistě nevybavují, ale svého času šlo o známou ságu zaměřenou na zápasy bojovníků se zbraněmi. Pokud nás paměť nešálí, šlo ve skutečnosti o úplně první 3D mlátičku, v níž se bijci oháněli zbraněmi jako meči, bičem, drápy nebo kyjem. SoulBlade a Bushido Blade totiž vyšly později a Samurai Showdown je dvourozměrnou záležitostí. Battle Arena Toshinden vypadá překvapivě dobře i dnes, ale ovládání bylo toporné už v době vydání. A stále to skřípe.
Zaútočit v kombosekvenci je nadlidský úkol. Otočení postavy zase trvá celou věčnost. Přesto jde o plně trojrozměrnou bojovku i s úskoky do stran nebo neustálým nebezpečím v podobě hrozby vypadnutí z ringu. Bojovníků je v základu 8 a další 2 si lze odemknout. Kdyby bylo ovládání přívětivější, užila by si tuto mlátičku asi většina hráčů, takhle je to opravdové retro. Série se mimochodem dočkala mnoha pokračování, i když její popularita postupně opadala. Poslední vyšlo v roce 2009 na Wii, ale pouze v Japonsku.
Cool Boarders 2
Cool Boarders 2
Žánr: Sportovní
Rok vydání: 1998
Počet hráčů: 2
Verze: PAL
Hodnocení: 30 %
Hratelné dnes: Ne
Cool Boarders byla svého času známá snowboardová série. V Evropě se na PS1 dočkala čtyř dílů (v USA dokonce pěti) a zrovna zde přítomnou dvojku bychom se nebáli označit za ten zrovna nejslavnější. Zlepšení oproti jedničce byla znatelná. Grafika byla lepší, možností více a celkově šlo o pokračování, jak má být. A jasně, i když je čtyřka mnohem propracovanější, celkově nebyly na první konzoli od Sony kromě MTV Sports: Snowboarding a této série žádné pořádné snowboardy.
Hra nabízí 7 jezdců, 18 prken a 10 tratí. Je možné si zajet šampionát, volnou jízdu, na sněžné U-rampě nebo zkusit skoky z velké výšky. Jezdcům lze měnit oblečení, na prknech designy a převážně elektronický soundtrack je luxusní. Dříve to byla pecka, teď je to děs. Grafika je z dnešního hlediska nekoukatelná. Mnohdy ani nevíte, na co zíráte a modely postav jsou jenom barevné fleky. To ale není nic proti topornému, nepřesnému a pomalu reagujícímu ovládání. Provést nějaký trik je hotové peklo. Z nostalgie tuto hru respektujeme, ale bohužel zestárla k nehratelnosti. Ten, kdo vyzkoušel SSX, musí zákonitě nad tímto kouskem ohrnout nos.
Destruction Derby
Destruction Derby
Žánr: Závodní
Rok vydání: 1995
Počet hráčů: 1
Verze: PAL
Hodnocení: 65 %
Hratelné dnes: Retro
Kdo by neznal sérii Destruction Derby? Jednička však byla dost neohrabaná a upřímně nechápeme, proč zde není místo ní nejslavnější dvojka nebo pozdější Raw. Přesto má hra šanci vás zaujmout. Tedy pokud jste retro maniak. K dispozici jsou tři auta (haha), která symbolizují různé druhy obtížnosti. Jezdit lze klasické závody, demoliční závody (body získáte za dojetí do cíle i za destrukci ostatních závodníků), jízdu na čas nebo klasické demoliční derby. Poškození vozů je překvapivě propracované, zničit si je můžete ze všech stran, což se projeví i v jejich ovládání. Často se stane, že si káru odrovnáte dříve, než dojedete do cíle.
Ovládání je hodně tuhé a pokud do hry chcete proniknout, budete si na něj muset nějaký čas zvykat. Ale jde to. Hudební doprovod rave stylu 90. let je bombastický a grafika je tak stylově ošklivá, až se vám zalíbí. Vše je hranaté, zubaté a kostičkované. Vozy vypadají jako krabičky od zubních past. K naší nelibosti se však hra cuká, což kdysi nedělala, takže jde o neduh nepovedené emulace. Také původně podporovala hru dvou hráčů přes link kabel, což zde nejde. A mimochodem, za Destruction Derby stojí Reflections, autoři slavné série Driver.
Final Fantasy VII
Final Fantasy VII
Žánr: RPG
Rok vydání: 1997
Počet hráčů: 1
Verze: NTSC
Hodnocení: 100 %
Hratelné dnes: Ano
Nejlepší RPG všech dob? Podle mnohých ano a podle autora tohoto článku také. Final Fantasy VII je emocionální jízda, která chytí za srdce, a zároveň nesmírně propracovaná hra. Cloud Strife se vydává v řadách ekoteroristické skupiny Avalanche do boje proti zlotřilé organizaci Shinra, která z planety vysává veškerou její životní energii. FFVII bodovala na všech frontách a dodnes jde o geniální záležitost. Příběh je skvělý, hudba od Nobua Uematsy atmosférická a procítěná a grafika byla svého času top. I dnes se na hru dá koukat a texty jsou ostré a čitelné. Při průzkumu prostředí totiž používá renderované 2D pozadí, na němž si i v roce 2019 občas všimnete zajímavých detailů.
Trojrozměrné a dětsky vypadající postavy však na něm vypadají jen jako fleky a chce velkou dávku představivosti, abyste v nich viděli postavy s končetinami. Když se hra přepne do boje, je vše v pořádku, i když jde o polygonové 3D ztvárnění. Tahové boje jsou ihned pochopitelné, ale přesto velmi propracované. Systém materií, které obohacují vaše zbraně a výbavu, je dodnes brilantní. Jen pozor na japonské ovládání - kolečko je potvrzení. FFVII je fenomenální videohra a nezapomenutelný zážitek na celý život.
Grand Theft Auto
Grand Theft Auto
Žánr: Městská akce
Rok vydání: 1997
Počet hráčů: 1
Verze: PAL
Hodnocení: 85 %
Hratelné dnes: Retro
Hra, kterou to vše začalo. První Grand Theft Auto vzalo v roce 97 herní svět útokem. Tři města Liberty City, Vice City a San Andreas čekala na to, až si je se svým gangsterem podmaníte. Kradete auta, přejíždíte lidi, snažíte se pláchnout před policisty, pálíte z mnoha zbraní, na obrazovce to je jedna nadávka za druhou a všude kolem vás je 2D krev. Vizuálně vypadá dnes původní GTA naprosto otřesně. Nevzhledné pixely jsou na každém kroku a váš gangster je jen shlukem teček a musíte zapojit veškerou představivost, abyste v něm viděli člověka. I vozy jsou hodně legrační. A ovládání? To je peklo. Než si na něj zvyknete, bude to trvat klidně hodinu. A stejně se nezbavíte trapného otáčení antihrdiny kolem dokola.
Jenže jakmile do hry proniknete, čeká vás hotová extáze hratelnosti. Je to parádní příklad titulu, který je pro většinu dnešních hráčů již naprosto nehratelný, ale pro retro pařany jde o naprostý klenot, u něhož stráví klidně 20 hodin. A ten luxusní multižánrový sountrack plný rocku, hard rocku, hip-hopu i elektronických tucek. Je dokonalý. První GTA jsme hráli naposledy před 20 lety a při jeho nynějším zahrání nás přepadla nostalgie velká jako jako vykrmená kráva!
Intelligent Qube
Intelligent Qube (Kurushi)
Žánr: Logický rychlík
Rok vydání: 1997
Počet hráčů: 2
Verze: NTSC
Hodnocení: 60 %
Hratelné dnes: Ano
Jasný příklad lajdáctví Sony při vývoji PlayStation Classic. Ani se v evropské verzi konzolky nesnažili tuto hru prezentovat s názvem, pod jakým tu vyšla. Pokud vám název Intelligent Qube nic neříká, není se čemu divit. Jde totiž o logický rychlík, který se u nás jmenoval Kurushi. V této zvláštní videohře ovládáte hlavního hrdinu Eliota, který se pohybuje na ploše složené z kostek. Před vámi je vyvýšené místo, ze kterého se žene celá řada krychlí. Vaším úkolem je jejich zajetí. Zmáčknutím tlačítka X si označíte políčko, na kterém pak krychli jeho opětovným stisknutím seberete. Kostky se totiž ženou směrem na vás.
Občas se objeví i zelená kostka výhody, díky níž můžete po jejím zajetí a stisknutí trojúhelníku sebrat i všechny krychle kolem. Pozor však na zakázané černé kostky. Pokud jednu takovou seberete, přijdete o poslední řadu krychlí, které tvoří podlahu. Vzhledem k podmínkám hry je jasné, že nesmíte spadnout přes okraj ani být krychlemi převálcováni. Pokud jste frajeři, můžete hru uspíšit zmáčknutím čtverce. Kurushi doprovází zajímavý orchestrální soundtrack ve stylu Star Wars. Stejně jako v podstatě všechny logické rychlíky jde tento titul hrát v pohodě i dnes.
Jumping Flash!
Jumping Flash!
Žánr: Hopsačka
Rok vydání: 1995
Počet hráčů: 1
Verze: PAL
Hodnocení: 65 %
Hratelné dnes: Retro
Hodně divná videohra, naštěstí spíše v tom dobrém slova smyslu. Jumping Flash! je nezvyklou akční hopsačkou z pohledu první osoby. V roli robotického králíka Robbita hopsáte po nejrůznějších světech, střílíte nepřátele jako pavouky nebo motýly, sbíráte potřebné jet pody, abyste se dostali dále, a jednou za čas se také utkáte s přerostlým a vytrvalým bossem. Ve hře je spousta power-upů i zbraní a kromě nepřátel vás honí také nepříjemný časový limit. Hopsání po světech musíte podstoupit, abyste porazili zlého a šíleného vědce Barona Alohu, který si chce z Mléčné dráhy udělat soukromý resort pro své vlastní potěšení.
Grafika je neskutečně zubatá a mladé ročníky z ní budou bolet oči, ale i přes svou zastaralost má stále osobitý styl a retro kouzlo. Ovládání je trošku tužší, ale dá se s ním po pár minutách sžít. Věřte tomu, nebo ne, ale hra drží v Guinessově knize rekordů prvenství za první opravdu trojrozměrnou hopsačku v historii videoher. Dočkala se i dvou pokračování a jednoho spin-offu, ale kromě jedničky vyšla v Evropě pouze dvojka.
Metal Gear Solid
Metal Gear Solid
Žánr: Plíživá akce
Rok vydání: 1998
Počet hráčů: 1
Verze: NTSC
Hodnocení: 95 %
Hratelné dnes: Retro
I když nešlo o první díl série, šlo rozhodně o ten nejvíce průlomový, který ji proslavil po celém světě. Solid Snake se vydává na Aljašku, kde speciální jednotka Foxhound drží masivní mech Metal Gear REX, který je schopný odpálit nukleární hlavici. Hlavní hrdina musí potají infiltrovat místní základnu, ideálně se vyhnout kontaktu s vojáky a přemoci celou řadu ikonických bossů včetně Ninji, Revolver Ocelota, Psycho Mantise nebo samotného REXe a svého klonovaného bratra Liquid Snakea.
MGS byl svého času revoluční, propracovaný a s hollywoodským odérem. Jeho tvůrce Hideo Kojima právem platí za herní celebritu. Věci jako odhalení nastražených laserů pomocí zapálené cigarety nebo rozptýlení stráží pornočasopisy byly v době vydání nevídané. MGS je herní veledílo, ale zub času se do něj zakousl s pořádnou silou. Z kompletně polygonové grafiky docela bolí oči, i když má i svá světlejší místa. Hudba a dabing jsou profesionální, ale ovládání rozhodně není žádný med. Zvyknout si na jeho pravidla i kameru shora je peklo. Fandové budou asi prskat, ale podle nás je už MGS vyloženě retro zábavou, kterou mladíci zvyklí na Fortnite nezvládnou. Těm bychom raději doporučili přístupnější GameCube remake Metal Gear Solid: Twin Snakes.
Mr. Driller
Mr. Driller
Žánr: Logický rychlík
Rok vydání: 2000
Počet hráčů: 1
Verze: NTSC
Hodnocení: 60 %
Hratelné dnes: Retro
Jednoduchý logický rychlík, který když chytí hráče do svých spárů zábavnosti, tak ho z nich jen tak nepustí. Jeho princip je přitom velmi jednoduchý. S malým a rozkošným vrtačem se snažíte provrtat až k cíli, který se nalézá pod vámi. Podle zvolené obtížnosti se musíte provrtat do nejrůznějších hloubek, které jsou postupem času větší a větší. Vrtáte skrze barevné bloky ve tvarech známých z klasiky Tetris. Když si podvrtáte špatný tvar, mohou nějaké kostky spadnout a udělat z hlavního hrdiny placku. Jelikož jste v podzemí, potřebujete zásobu kyslíku, který neustále dochází. Kromě tvrdých kostek, za jejichž obtížné rozvrtání budete penalizováni, však budete nalézat i kyslíkové bomby, které vám pomohou přežít v podzemí.
K dispozici je klasický arkádový režim, hra na čas i survival mód. V něm stačí jedna smrt a je nadobro po vás. Hraje se jen s jedním životem. Mr. Driller se může i dnes pochlubit roztomilou a pestrobarevnou 2D grafikou. Celkově nejde o nic světoborného ani převratného, ale hra je příjemným logickým rychlíkem, který na pár chvil zabaví. A o to jde. Mr. Driller se dočkal slušného ohlasu a mnoha pokračování na všechny možné i nemožné platformy.
Oddworld Abe's Oddysee
Oddworld: Abe’s Oddysee
Žánr: Hopsačka
Rok vydání: 1997
Počet hráčů: 1
Verze: PAL
Hodnocení: 60 %
Hratelné dnes: Retro
V době původního vydání pěli všichni na Oddworld: Abe’s Oddysee samou chválu a není se čemu divit. Dvourozměrná grafika byla díky renderům excelentní a i dnes se na ni dá v pohodě koukat. Vysoká křivka obtížnosti však odrazovala hráče kdysi a dnes je bude odrazovat ještě více. Je to pekelně obtížná videohra. Zemřít můžete na každém kroku: po zásahu od nepřítele, spadnutí nebo nárazu na překážku. Hlavní hrdina Abe, příslušník rasy Mudokonů, kteří slouží jako otroci, v šoku zjišťuje, že je v plánu z něj a jeho bratrů udělat pochoutku. Bere proto nohy na ramena a na své cestě se snaží zachránit co nejvíce dalších Mudokonů. Problém je v tom, že když nějakého minete, nebo se vám ho nepodaří zachránit, nedočkáte se dobrého konce. A jelikož je jich ve hře 99, dá to pořádnou fušku.
Hra je protkaná osobitým humorem, který se projevil i v Abeho komunikaci s ostatními. Kromě verbálních pozdravů a úkolů si sem tam i upšoukne. Vtip je i falešný multiplayer, který když spustíte, funguje tak, že po smrti Abeho začne být s jeho oživením aktivní druhý ovladač. Hra je to stále zajímavá, ale i když je ji možné na PlayStation Classic uložit kdykoliv, stejně je příliš těžká. V roce 2014 se tento titul dočkal moderního remaku Oddworld: New ‚n‘ Tasty!
