Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po stopách Gabriela Knighta 3

  12:00aktualizováno  28. června 11:04
Jak hluboce dokáže člověka uchvátit opravdu kvalitní počítačová hra? Až tak, že se vydá po jejích stopách do míst, kde se odehrávala. Pokud jste hráli skvělou adventuru Gabriel Knight 3 a zajímá vás, jak ve skutečnosti vypadá městečko Rennes-le-Chateau a jeho okolí, neváhejte ani vteřinu a přečtěte si tuto vyčerpávající reportáž.

Předmluva

Letecký pohled na Rennes-le-ChateauPřed pár týdny k nám do redakce dorazil zajímavý e-mail od zajímavého muže. Muže, který nádherně dokumentuje, jak hluboce dokáže člověka uchvátit opravdu kvalitní počítačová hra. Gabriel Knight 3: Blood of the Sacred, Blood of the Damned – tak zní celý název 3D adventury z roku 1999, jež podle mnohých milovníků žánru patří k těm nejúchvatnějším hrám, jaké za posledních pár let spatřily světlo světa. Za nesporným kouzlem této hry stojí geniální vypravěčské schopnosti její tvůrkyně, Američanky Jane Jensen, která poutavost svého vlastního příběhu bravurně zesílila tím, že jej zasadila do reálného prostředí a ověnčila jej „skutečnými“ záhadami, které toto místo oplétají. Tím místem je malé městečko Rennes-le-Chateu, ležící v jižní části Francie, a právě sem zamířily kroky Petra Kmenta, jenž se spolu se svými přáteli rozhodl vydat po stopách Gabriela Knighta. Jeho reportáž z této velmi zajímavé výpravy vám právě předkládáme a já sám se musím přiznat, že ve mě následující řádky dokázaly vyvolat odhodlání vyrazit do Rennes-Le-Chateu taktéž. Jednou… ale už teď se na tu cestu nevýslovně těším.

PETR TICHÁČEK


Úvod

Začátkem května 2002 jsme podnikli ve skupince tří lidí, vesměs zavilých fandů trilogie Gabriel Knight, týdenní výpravu do Rennes–le–Chateau (dále jen RLC) – malého městečka, vzdáleného téměř 2000 km od Prahy. Přípravy na cestu byly velice krátké a jelikož jsme se chtěli do cíle dopravit co nejdříve, volili jsme trasu po dálnicích. Cesta z Prahy trvala s 1 přestávkou na přespání v Mulhousu cca 24 hodin čistého času.

Chateau de Rennes-le-Chateau, neboli ve hře hotel, starý hrad ve skutečnosti

Ono kýžené místo, kam jsme směřovali, se nachází v jižní Francii, v severním podhůří Pyrenejí, asi 50 km jižně od Carcassonne. Myslím, že na úvod nebude na škodu poskytnout těm, kteří by tuto cestu chtěli také někdy podniknout, pár užitečných rad. Asi nejideálnější je doprava autem, neboť ve skupině více lidí jsou náklady na benzín poměrně levné. Optimální trasa je dle mého názoru tato: Praha – Plzeň – Rozvadov – Nürnberg – Freiburg – Mulhouse – Lyon – Nimes – Narbonne – Carcassonne. Až sem se dá jet po dálnicích, které jsou v Německu zadarmo a ve Francii placené (průměrná cena 6 euro / 100 km). Kdo nechce ve Francii platit za dálnice, může jet po vedlejších silnicích. Tato cesta je sice delší, na druhou stranu se ale můžete kochat krásami přírody mnohem více než na dálnici. Z Carcassonne je nutné zamířit do města Couiza, což je nejbližší obec u RLC, která je ještě zobrazena v klasickém Euroatlasu, a zde již naleznete ukazatele přímo na RLC. Další praktickou informací je, že ve Francii se mluví francouzsky. Kdo si myslí, že se domluví anglicky, je na velkém omylu. Toto pravidlo ovšem neplatí v muzeu a v knihkupectví v RLC, které disponují lingvisticky velice zdatnými zaměstnanci (lze se domluvit i anglicky a španělsky).

A nyní již přejdu k vyprávění o samotném cíli naší cesty. Městečko má velice bohatou minulost, která je jistě všem hráčům Grabriela Knighta 3 dobře známa. Podrobnosti o historii oblasti a o Saunierově fantastickém objevu naleznete na serveru www.rennes-le-chateau.com, který poskytuje velice podrobné informace ve čtyřech jazykových verzích (F, A, N, Š).

Již samotný příjezd do městečka v horách byl fascinující…úzká silnice, která jakoby měla skončit na samém konci světa. RLC muselo být dříve opravdu hnízdo kacířů všech možných druhů, kteří svůj nepřístupný kraj pokládali za místo, kam již moc katolické církve nesahá. Leč, bylo tomu jinak. Poslední strašlivou událostí, která víceméně ukončila pestrý a tajemstvím nabitý příběh tohoto regionu, byla křížová výprava proti albigenským na začátku 13. století. Od té doby čekalo město na své znovuobjevení, o něž se postaral kněz Sauniere, až do začátku 20. století.

Věž Magdala

Jen velice těžko se dají vylíčit první dojmy z tohoto místa. Na sebe namačkané domečky velikosti českých garáží, mezi nimi metr a půl široké uličky, sem tam miniaturní náměstíčko. Co však zaujme na první pohled, jsou překvapivě davy turistů, které v takto zapadlém místě nikdo z nás nečekal. Ale nyní se již přesunu ke konkrétnějším věcem. Hned na první pohled bylo jasné, že rozmístění budov ve městě je jiné než ve hře, což platí pro všechny herní lokace. Nicméně mnohé objekty byly opravdu modelovány podle skutečných budov; například předlohou pro mohutný hotel se čtyřmi hranatými nárožními věžemi byl zajisté zdejší „chateau“ (viz pohlednice a srovnávací obrázek). Ten však ve skutečnosti žádným hotelem není, což naší výpravě udělalo menší čáru přes rozpočet, protože jsme zde měli v úmyslu alespoň 1 noc přespat. Tento problém jsme museli vyřešit tím, že jsme se ubytovali v hotýlku „Formule 1“ v nedalekém městě Carcassonne.

Rozmístění jednotlivých objektů ve městě je znázorněno na pohlednici. Pořídit vlastní snímek bylo téměř nemožné, protože občas pršelo a zachytit celé město z dálky by znamenalo vyšplhat na nějaký vzdálený vršek a několikrát překonat oplocení s cedulkou „Propriété priveé“. Vpravo dole na pohlednici je příjezdová cesta z Couizy, která se poté mění na hlavní ulici městečka a je zakončena parkovištěm mezi cisternou a Magdalou. RLC se dá prochodit za chvilku, nejsou tu sice turistické cedulky jako ve hře, ale najdete zde určitě všechno.

Městečko leží na vyvýšeném pahorku nad poměrně strmým srázem říčního údolí, který mu tvoří něco jako přirozené opevnění. Pohled z těchto „hradeb“ do údolí byl skutečně úchvatný. Rozsáhlé údolí mezi vysokými kopci v podhůří Pyrenejí, téměř všude Poussinova hrobka (byla v osmdesátých letech zbořena)jen bílé skály z vápence či pískovce a na nich, kam jen oko dohlédlo, samá vinice. Kdo do těchto míst někdy pojede, ať rozhodně navštíví nějaký lokální statek s označením „degustation et vente“, což znamená „degustace a prodej“ vína, nebo nějaký supermarket Geant či Carrefour v nějakém větším městě a francouzské víno okusí. Stojí to za to.

V následující části článku se pokusím vylíčit skutečný stav herních lokací.


Městečko

Hotel v RLC, kde se odehrávala podstatná část hry, byl modelován podle skutečně existující budovy. Leč ta nemá a nejspíš také nikdy neměla s hotelem nic společného. Jedná se o největší dům ve městě, něco mezi větší vilou a malým zámečkem. Jmenuje se „Chateau de Rennes-le-Chateau“, což v překladu znamená něco jako „hrad Rennes-le-Chateau“. V minulosti to bylo sídlo místní šlechtické rodiny, v současnosti již působí naprosto zdevastovaným dojmem a zbyly z něj jen obvodové zdi a relikt střechy.

Knihovna je zcela jiná, než ta ve hře. Skutečná je však kniha „Holy Blood, Holy Grail“, kterou jsem si tam koupil a podle níž Jane Jensen evidentně konstruovala příběh GK3 (mimochodem, tuto knihu taky ve hře vystavila za výlohu v místním knihkupectví). Můj kamarád si pro změnu koupil mapu, která bezesporu sloužila jako podklad pro řešení hádanky „Le Serpent Rouge“. V knihovně je možné si zasurfovat po netu, ale za hrozivou cenu 3 euro / 15 min. Zcela výjimečně se zde lze domluvit i anglicky.

Ty nejpodstatnější lokace ve hře, tedy kostel, hřbitov, muzeum, Vila Bethania a věž Magdala, tvoří ve skutečnosti jeden rozsáhlý komplex, jenž do dnešní podoby upravil kněz Sauniere. Právě on nechal postavit vilu, věž, zrekonstruoval kostel a provedl některé destruktivní úpravy na hřbitově. Na rozdíl od zbytku městečka je tento komplex udržován v dobrém stavu, neboť se jedná o turistické lákadlo. Vstupné je 4 euro na osobu, pro studenty 3 euro na osobu.

Interiér kostelaKostel je vymodelován skutečně do detailu. Zvlášť úchvatný je vstupní portál, démon Asmodeus a jistě všem známý nápis „Par ce signe tu le vaincras“ neboli „Tímto znamením nad ním (nebo tím) zvítězíš“. I zbylé části kostela jsou totožné jako ve hře.
Hřbitov byl vymodelován téměř přesně, avšak chybí velká hrobka s lebkou. Hroby Sauniera a jeho hospodyně Marie Denarnaudové jsou jako ve hře.
Vila Bethania má s herní verzí opět totožný vnější vzhled, interiér však porovnat nelze, neboť uvnitř se ve hře odehrávala pouze jedna scéna.
Věž Magdala byla jistě postavena tak, aby se z ní dalo pozorovat celé širé údolí. Právě odsud Gabriel sledoval dalekohledem dění na protilehlé Chateau de Blanchefort. Tento výhled na zříceninu je skutečně možný, ale jen s opravdu dobrým dalekohledem – je totiž dobrých 10 km daleko. Věž má stejný tvar jako ve hře, leč dovnitř je vstup zakázán!
Muzeum je, jak bylo uvedeno, součástí komplexu a i jeho interiér je jiný, než ve hře. Jsou zde informace o historii oblasti již od prehistorických dob, dále pak informace týkající se mystéria tohoto regionu a Saunierova nálezu. Vstupenky neprodává stará a protivná Madame Giraud jako ve hře, ale paní ve středních letech, která na nás koukala, jakoby jsme přiletěli z Marsu. Tato osoba mluví i anglicky a španělsky.
Fara, abbého pracovna a půjčovna mopedů neexistují.
Koček je ve městečku spousta, slepice volně na ulicích nejsou :o).
A co je ve městečku navíc oproti hře? Zaprvé je to radnice (mairie), na níž byla zrovna přibita vyhláška o prezidentských volbách mezi Chiracem a Le Penem. Dále pak cisterna na dešťovou vodu, kavárna, zahradní restaurace „U Abbého“ a stánek s pohledy a suvenýry (cartes postales). Zde mimochodem prodává osoba, která byla možná použita jako předloha pro modelování babky u vinného lisu v upírově statku (pozn. editora – tak od takovéhle „ježibaby“ bych si pohlednici v životě nekoupil :o)). Zbylá zástavba městečka sestává jen z obyčejných domů. Jinak celkový dojem z městečka je naprosto úžasný. I na toho, kdo o zdejších mystériích nemá ani tušení, musí padnout velice zvláštní a tajemná atmosféra.

Ďáblovo křeslo

Okolí městečka…

...svým rozmístěním více-méně odpovídá hře. Dokonce se dá říci, že až na některé detaily je naprosto totožné.

Couiza – jak bylo uvedeno, je to nejbližší větší město. Bohužel jsme ale vlakové nádraží, jedinou to herní lokaci, nenavštívili.
Chateau de Serres (sídlo upíra Montreauxe) je vymodelováno velice věrohodně podle skutečného chateau, které ale leží ve vesnici Serres (tedy nikoliv na samotě). Tuto obec jsme navštívili vlastně až v průběhu zpáteční cesty z RLC. Budova chateau, která byla opět něco mezi větším domem a malou tvrzí, působila narozdíl od herní verze velmi přívětivým dojmem. Bohužel nešlo zjistit, jestli majitel opravdu produkuje pouze víno, nebo mu jde i o něco jiného...
Chateau de Blanchefort (zřícenina hradu) leží na vršku velice strmého a nepřístupného kopce a zbyly z ní už pouze ruiny.
Ďáblovo křeslo (Le Fauteuil du Diable), kde ve hře došlo k vraždě mužů prince Jamese, sice existuje, ale značky na něm zanechává snad každý turista a celkově působí dojmem, jakoby bylo do pískovce vytesáno minulý týden. Nachází se pár desítek metrů za vesnicí Rennes-les-Bains.

Všechny výše uvedené lokality jsme osobně navštívili. Kromě nich samozřejmě skutečně existují l´Hermitage, Rennes-les-Bains, Coume Sourde. Jejich skutečný stav však bude jistě velmi odlišný od zobrazení ve hře.


Shrnutí

Co napsat na závěr? Snad jen to, že kdo propadl GK3, určitě propadne i atmosféře tohoto kraje, kde si každý najde něco svého – bohatou historii (např. zachovalé středověké „cité“ Carcassonne nebo katarské hrady), mystériemi nabitá místa, nádhernou podhorskou (a směrem dál ke španělským hranicím i velehorskou) přírodu, skvělá vína a spoustu dalšího. Návštěva tohoto kraje rozhodně předčila všechna má očekávání a přál bych každému fandovi Gabriela Knighta, aby se do tohoto kraje podíval.

Vila Bethania Kostel se hřbitovem Vstupní portál kostela Interiér věže Magdala Letecký pohled na Rennes-le-Chateau Letecký pohled na Rennes-le-Chateau Hrob kněze Sauniera a jeho hospodyně na hřbitově Vila Bethania na počátku století Věž Magdala


Autor:




Nejčtenější

Wolfenstein: The New Order
Která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc?

Napište nám, která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc a proč. Na vaše odpovědi se těšíme v diskuzi pod článkem.   celý článek

Gabe Newell
Gabe Newell se díky Steamu zařadil mezi 100 nejbohatších Američanů

Slavný ředitel firmy Valve patří podle magazínu Forbes mezi stovku nejbohatších Američanů.  celý článek

Civilization III
Třetí díl kultovní Civilization je dočasně zdarma. Nepropásněte ho

Využijte časově omezené nabídky a zařaďte si starší, ale stále skvěle hratelný třetí díl Civilizace do vaší steamové knihovny úplně zdarma.  celý článek

Cook, Serve, Delicious! 2!!
Ukažte Pohlreichovi, kdo je tady šéf. Recenze Cook, Serve, Delicious 2

Gastronomie už pomalu proniká i do her. Druhý díl originální akční hry Cook, Serve, Delicious! 2!! je tak povedený, že pobaví i toho, koho vařit vůbec nebaví.  celý článek

For Games 2017
Tipy z For Games: před vydáním si můžete zahrát očekávané pecky

Na veletrhu videoher a interaktivní zábavy For Games, který až do neděle 22. října probíhá v areálu PVA Letňany, si můžete zahrát hned několik her před jejich...  celý článek

Další z rubriky

Ovládání Oculus Touch v akci
Autor Oculus Riftu chce robotickou ruku pro porno ve virtuální realitě

Ve zvláštním diskusním pořadu se zakladatel firmy Oculus Rift, mladý kontroverzní miliardář Palmer Luckey, rozhovořil o tom, že budoucnost virtuální reality je...  celý článek

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Vývojáři prozradili některé triky, které používají k oblbnutí hráčů

Abyste se u her co nejvíce bavili, používají vývojáři spoustu triků, kterými nenápadně mění pravidla. Ve čtení pokračujte jen na vlastní nebezpečí, některé...  celý článek

Grand Theft Auto 5
Jakým typem hráče jste?

Stejně jako se hry dělí do mnoha různých žárů, z nichž každý má svoje specifické publikum, dělí se do kategorií i hráči. Vzájemné nepochopení těchto skupin pak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.