Ilustrační obrázek z titulu Unreal Tournament 2004, ve kterém probíhá soutěž o nejlepší umělou inteligenci.

Ilustrační obrázek z titulu Unreal Tournament 2004, ve kterém probíhá soutěž o nejlepší umělou inteligenci.

Počítačem řízený bojovník chce porazit lidský mozek. Soupeří o 137 tisíc

  • 11
Bojovníci ovládaní umělou inteligencí se v každoroční soutěži pokoušejí ošálit lidské rozhodčí. Úkolem sudích je totiž rozhodnout, kteří válečníci ve střílečce Unreal Tournament 2004 jsou skuteční lidé, a které ovládá počítač. V uplynulých čtyřech ročnících soutěže se to zatím žádné umělé inteligenci nepodařilo. Jejich autoři však věří, že se to může změnit.

První cenou v soutěži je sedm tisíc dolarů, tedy zhruba 137 tisíc korun. Podmínky pro výhru však doposud nikdo nesplnil. Sponzor soutěže totiž vyžaduje úspěch v upravené verzi testu známého jako Turingův test.

V původní verzi lidští porotci diskutují s lidmi i umělou inteligencí. Cílem je posoudit, kteří z respondentů jsou skuteční lidé. Vědcům se však doposud nepodařilo vyvinout program, který by sudí zcela ošálil.

Pro soutěž nazvanou BotPrize pak týmy programují válečníka pro střílečku Unreal Tournament 2004. A úkolem rozhodčích je posoudit, kteří z účastníků virtuálního zápasu jsou skuteční lidé.

Soutěž Bot Prize

Cílem soutěže je podpořit vývoj programů, které zvládnou pohyb v prostoru podobně jako lidé. Takovou umělou inteligenci je pak možné využít v počítačových hrách, ale i při simulaci davu v nouzových situacích.

Pokud žádná z umělých inteligencí porotce dostatečně nepřesvědčí o své lidskosti, vyhrává program, který porotci nejčastěji vyhodnotí jako člověka.

Horkým kandidátem na vítěze letošního ročníku je program nazvaný Neurobot, jehož algoritmy simulují fungování lidského mozku. Neurobot loni skončil na druhém místě.

Neurobot simuluje dvacet tisíc neuronů i elektrický proud, který mezi nimi plyne. Vzniká tak 1,5 milionu spojení. Takové číslo však představuje zlomek lidské kapacity, kterou tvoří zhruba 120 miliard neuronů.

V případě Neurobota jsou virtuální neurony rozděleny do různých skupin určených pro zpracovávání rozličných vjemů i odlišné akce. Jedna skupina například zpracovává smyslové informace, třeba cizí pohyb v zorném poli. Jiná skupina neuronů pak vyhodnocuje různé akce, jakými jsou například orientace, pohyb či střelba.

Umělá inteligence tak sama volí reakce na konkrétní situace a ani její autoři nevědí, proč se v libovolný moment rozhodne pro danou akci. "Netuším, proč se rozhodne střílet, když střílí," řekl autor programu Zafeirios Fountas pro časopis New Scientist.

Největším Neurobotovým soupeřem letos bude program ICE-CIG2012, který se soutěže zúčastní s taktikami, které se v minulosti naučil od lidských hráčů. Loňský ročník soutěže ostatně vyhrála právě tato umělá inteligence. Autoři Neurobota však letos do svého výtvoru vkládají značné naděje.


Témata: Robot, virtuální