Hru před pár dny představilo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Řecká část názvu hry není vybrána náhodně. "Jedná se o nápis z olověného křížku, který se našel v Sadské výšině ve výplni předpecní jámy. Je unikátní, protože přímo odkazuje k Byzanci," řekl Chrástek.
Na jedné straně křížku je nápis Iesus Christos Fos Zoe Nika, což znamená Ježíš Kristus světlo život vítězí. Právě tento křížek má ve virtuálním 3D příběhu důležitou roli a hráči se opakovaně připomíná.
"Děj má dvě časové linky. Jednu v současnosti, druhou v době Velké Moravy," prozradil autor scénáře.
Hlavní hrdinkou je studentka archeologie Sára, která připravuje referát o lokalitě Sady. Tím, jak navštěvuje jednotlivé objekty muzea, začne se děj postupně prolínat s tím, co se na tom samém místě odehrávalo v době Velké Moravy.
Hráč se přitom seznámí nejen s hrdiny minulosti, ale pozná také prostory muzea a jeho současné zaměstnance, kteří mu coby animované postavy na cestě příběhem pomáhají.
O počítačové hřeHra Veligrad Fos-Zoe-Nika se vrací ke kořenům klasických adventur, ale je oděna v novém a moderním hávu. Celá hra je vytvořena v Unity 3D herním enginu, který zprostředkovává realistický herní zážitek. Hráč se vžívá do role studentky archeologie Sáry a mnicha Nauma. Sářiným úkolem, tak jako každého správného vědce, je shromáždit známá fakta k archeologické lokalitě Uherské Hradiště - Sady 'Špitálky'. Její pátrání jí zavede nejenom na samotnou lokalitu, ale i na Památník Velké Moravy ve Starém Městě či na konzervační oddělení ve Slováckém muzeu. Současně, jak se jí daří postupovat v její vědecké práci, se odehrává na Sadské výšině příběh mnicha Nauma. Jeho očima sledujeme, jak se areál postupně rozrůstá a prožíváme spolu s ním i důležité dějinné milníky Velkomoravské říše, jako je příchod věrozvěstů či Slavomírova vzpoura. Zdroj: velehrad.eu |
Nápad vytvořit počítačovou hru se v hlavách archeologů, tehdy ještě studentů, zrodil už před čtyřmi lety.
"Napadlo nás to po jedné přednášce. Přemýšleli jsme, jak témata, o kterých se učíme, pojmout a zprostředkovat nějak nově," vzpomněl Chrástek.
Když se pak chystala publikace k výročí věrozvěstů, navrhl jejich kolega Miroslav Vaškových vznik videorekonstrukce Sadské výšiny.
"Přišlo mi, že je škoda dělat jen video a navrhl jsem počítačovou hru. Věděl jsem hned, kdo mi s ní pomůže," vypráví Chrástek.
Scénář psali s Hlavicou půl roku. Než byla hra použitelná, zabralo to rok a půl.
"Vymysleli jsme dějovou linku, dialogy, interakce lidí a předmětů, zbytek už dělali grafici a programátoři ze studia open/mind," přiblížil Chrástek.
A jak hru zhodnotili první hráči? "Můj mladší bratr s ní byl spokojen, přestože je víc vzdělávací než napínavá. Kdybych ji měl před lety k dispozici já, byl bych nadšený," přiznal archeolog.
Kromě samotné hry Slovácké muzeum představilo také další části svazku nazvaného Pravdivý příběh Konstantina a Metoděje. Ten obsahuje i román spisovatelky Renaty Štulcové, studii archeologů Luďka Galušky a Miroslava Vaškových, komiks Johany Motičákové a CD doplněné hudbou Jiřího Pavlici
