Vstup
Výjimečnost této výstavy do jisté míry naznačuje už samotný vchod na výstaviště. Těžko říci, zda to byl přímo záměr architekta, ale dekorativní konstrukce hlavního vchodu naznačuje, že tu kdysi dávno asi bylo sídlo samurajů. Naproti tomu vnitřní vstupní brána na výstavní plochy již plně odpovídá představám moderního neony zalitého Japonska. Jen je škoda, že je vlastně úplně stranou.
Stánky velké, malé a zbytečné
Na každé výstavě jsou samozřejmě stánky jednotlivých vystavovatelů. Jejich velikost i velkolepost se liší podle významu a úspěšnosti dané firmy. V Japonsku tak výstavním halám dominují především domácí firmy, kde na návštěvníky vychrlí záplavu nových her. Najdou se ale i firmy téměř neznámé, které si pořídí velký kus plochy. Například onen zelený stánek na jedné z fotek byl dost rozlehlý a patřil i v Japonsku spíše méně známé firmě, která tam předváděla jednu jedinou hru!
Vedle toho je tu ale i řada firem menších, jejichž kiosky připomínají spíše jen malou trafiku. A potom se tu dá narazit i na naprosto bizarní produkce, jako je k vidění na poslední fotce. Netušíme, co je to za firmu, proč tam byli ani co tam dělali. Ale třeba si jen spletli akci a čekali až začne příští týden ta jejich. A možná jsme jenom měli vidiny.
Tiskové konference za plného provozu
V Evropě i Americe bývá zvykem, že velké firmy pořádají své tiskové konference v nějakém uzavřeném prostoru, případně po skončení otevírací doby výstavy. V Japonsku se s tím ale nemažou: udělají tiskovku přímo na výstavišti uprostřed dne. Do prostoru pod pódiem jsou sice vpuštěni pouze ti s pozvánkou, ale když stojíte o kousek dál, tak vidíte jak na pódium, tak hlavně na velkoplošnou projekci za ním. Tiskovky se tak může zúčastnit doslova skoro každý.
Rozdíl je pouze v tom, že pokud stojíte mimo vyznačené území, tak nesmíte fotit. Pokud vám to ale řeknou až poté, co snímek pořídíte, tak si domů odnesete třeba fotku šéfa firmy Sony, který právě představuje nový model handheldu PSP. Pravda, je nový jen v tom, že je to edice Monster Hunter, ale to je v Japonsku panečku něco!
Jindy zase jdete kolem stánku Konami a najednou se tam objeví legendární herní vývojář Hideo Kojima. A kousek vedle zas Sega představuje novou kolekci triček. A mimochodem, Kojima se zmínil, že k chystané hře Metal Gear Solid Rising hodlá Konami na trh uvést i nové sběratelské předměty: katany v životní velikosti.
Pohybové ovládání
Chybět samozřejmě nemohou ani prezentace nových systémů pohybového ovládání od Sony a Microsoftu. Nedá se ale říci, že by o ně Japonci jevili kdovíjaký zájem. Alespoň tedy co se týče zkoušení na vlastní kůži. Ono se možná není co divit, když některé předváděčky, jako třeba ta na prvním obrázku, jsou značně nezajímavé. Jiné ale bývají značně atraktivní.
Překvapivý počet PC
V Japonsku se hraje prakticky výhradně na konzolích a počítače tam coby herní platforma nemají na růžích ustláno. Přesto bylo na výstavní ploše k vidění až překvapivě mnoho počítačů. Pravdou ale je, že přinejmenším polovinu z nich prezentovali výrobci PC hardwaru. K vidění byly známé západní hry, asijské on-line tituly a několik typických japonských šíleností, ale málo platné, hernímu PC se v Japonsku nebude dařit asi nikdy. Zájem o předváděné PC věci byl totiž přinejlepším sporadický.
Nejen videohry
Tokyo Game Show je sice výstava specializovaná na videoherní segment zábavního průmyslu, ale dá se zde narazit i na věci, které s videohrami nemusí mít zase až tolik společného. Například na obří herní plochu pro japonskou karetní hru. A když budete mít štěstí, tak můžete z můstku vydávat jen povely a kartami za vás budou pohybovat sympatické asistentky.
Vydavatelský dům Square Enix pak mimo svých her předvádí třeba i online komiksy a narazit tu lze i na stánek s čínskými hrami. Tam sice nějaké hry jsou, ale nejvíce je tam prezentována nějaká hříčka s pandou. Ve výsledku to tak působí, jakoby spíše Čína jen chtěla ukázat, že tady je a že i v herním průmyslu se s ní do budoucna musí počítat.
Ale hlavně hry
Většina prezentované produkce je cílena na domácí použití, ale nedílnou součástí japonské herní kultury jsou i mincové automaty. Není tedy divu, že jsou i zde. V následujících dnech se tu budou konat finálová klání hráčů bojovek, a tak je téměř polovina jedné haly vyhrazena soutěžícím a divákům. Aby všechno probíhalo, jak má, je v jedné části zřízena i jakási servisní zóna, kde se automaty prohlížejí a opravují.
Hledám dívku, musí hrát hry
Zdá se, že hraní her patří k základnímu vzdělání každé moderní japonské ženy. Nezřídka jsou totiž k vidění dívky, které si s gustem nějakou hru vyzkouší. Na tom by nebylo nic divného, ostatně her pro ženy a dívky existuje mnoho. Zajímavé to ale začíná být, když se ukáže, že hrají tituly, považované spíše za zábavu pro kluky. Takže klidně i akční hry, fotbal a tak podobně.
Na jednom obrázku je k vidění hosteska. Ta ovšem nikomu nevysvětluje principy hry, ale sama si je nechává od kolegy vysvětlovat. Krátkou pauzu totiž místo odpočinku využila k vyzkoušení nové hry.
Technologie
K vidění jsou i ukázky zajímavých technologií. Tak například jedna singapurská firma se vytasila s konkurencí pro pohybové ovládání Kinect od Microsoftu. Před obrazovkou děláte pohyby, které jsou prostřednictvím kamery přenášeny do hry. Při hraní simulátoru výherního automatu to bylo naprosto v pořádku, ale při kopání fotbalových penalt se ukázalo, že to zatím nefunguje úplně ideálně.
Naproti tomu firma Zero C Seven předvádí technologii pro snímání a vyhodnocování pohybů v reálném čase, zvanou motion-capturing. Dnes se používá například při výrobě animací do her. Těm to funguje velice pěkně, ale problém je, že musíte být ve speciální bílé kóji a čtrnáct okolo rozmístěných kamer reaguje va vše, co není bílé. Je to poněkud rozměrnější, ale nebojte, asi to chtít nebudete. Cena totiž činí 90 milionů japonských jenů (zhruba 20 milionů korun).
A to nejlepší na konec. Technologický institut v Kanagawě vyvinul aplikaci, d9ky n96 lze s pomocí balanční podložky pro Wii simulovat lidská záda. Díky tomu se můžete naučit, jak svou (virtuální) milou odborně namasírovat.
Tradice
A ačkoliv je celá výstava zaměřená především na novinky, nesmí chybět ani starší legendy. I když nutno říci, že mnohé značky, které u nás považujeme již za časem vyčerpané, žijí v Japonsku dál velmi čilým životem. To je případ například modrého MegaMana, jenž je tam stále nesmírně populární. Mimochodem, to co vidíte na posledním obrázku, není figurína, ale v kostýmu je navlečený živý člověk. V roli MegaMana pak poskytuje hostesce rozhovor.
