Svého času se Pokémon stal doslova společenským fenoménem a to nejen proto, že se původně v dané době jednalo o velmi inovativní zjev i na videoherním poli. Dnes si ale již nejsme jisti, zdali nás hry s kapesními potvůrkami vůbec ještě zajímají. Poslední edici her ze světa pokémonů jsme totiž hráli už spíše jen tak nějak ze zvyku. V případě dvojtitulu Fire Red/Leaf Green se totiž jedná víceméně pouze o předělávku úplně prvních Pokémonů pro stařičký GameBoy Color podle standardů technogií dnešní doby. Proto asi nebyl úplně lichý náš dojem, že v poslední době jsou již všechny inkarnace této série lidově tak říkajíc „na jedno brdo“.
Opět se tedy ocitáte v Oblázkovém městě, z něhož se s hlavním hrdinou vydáváte na dobrodružnou cestu světem, na němž mimo lidí žijí i prapodivné potvůrky, které se při troše snahy a dobré vůle vejdou do malé kuličky ve vašem batohu. Jednou z
víceméně kosmetických novinek je vedle nutnosti zvolit vašemu roztomilému avatorovi jméno i možnost výběru, zda chcete hrát s chlapeckým hrdinou nebo s dívkou. Jinak zde ale vše funguje dle již dobře známých zákonitostí tohoto světa, což je ostatně dáno i tí, že obě tyto hry vycházejí ze základů daných svými prapředky. Vaší hlavní motivací tak samozřejmě není nic jiného než stát se absolutně nejlepším trenérem malých kapesních mršek na světě, ovšem při vašem putování na vás čeká dle zákonitostí každého správného RPG i spousta různých postranních úkolů, jejichž splněním si můžete pomoci k různým vzácnějším předmětům nebo třeba i k novému druhu pokémona ve vaší sbírce, respektive útočné skvadře. Zodpovědné dohrání této hry vám tak zabere několik slušných desítek hodin. V tomto ohledu tedy nelze mít zcela žádných námitek.
Celkově lze Pokémon Fire Red/Leaf Green hodnotit opět jako dosti slušnou RPG záležitost, ovšem každý musí přihlédnout ke svým vlastním preferencím.
Vcelku pozitivně lze hodnotit i skutečnost, že hra vychází velmi výrazně vstříc začátečníkům nebo těm, kdož nemají s Pokémony zatím vůbec žádné zkušenosti. Kdykoliv během hry si lze stisknutím některého z postranních tlačítek vyvolat
dosti slušně zpracovanou nápovědu, která vám tak může usnadnit další postup. Dokonce zde je možné shlédnout i program jakési výukové televizní stanice, v němž je vše ještě navíc názorně předvedeno. Pokud ale budete chtít být skutečně nejleším trenérem pokémonů se vším, co k tomu patří, rozhodně nebudete postupovat žádným zběsilým úprkem. Stejně jako v předchozích hrách nese totiž své ovoce mimo jiné i zodpovědná explorace herního světa, zejména pak brouzdání ve vysoké trávě. Nejenže tam můžete narazit na nějakého jedince, druhu, který vám ve sbírce chybí, ale hlavně se při soubojích s divokými pokémony trénují ti vaši, již ochočení (nebo snad zkrocení?). A mít vytrénovanou pořádnou partičku různých pokémonů s naučenými silnými útoky a speciálními možnostmi je pro úspěšné dobytí trenérského vrcholu základ. Stejně jako ve všech ostatních pokémoních hrách jsou totiž tyto potvůrky rozděleny do kategorií podle jejich životních „elementů“, což znamená zhruba to, že na ohnivé potvory je velmi vhodné vytáhnout nějakého vodního pokémona nebo že vytasit do boje s létajícím monstrem pokémona červího je, velmi eufemisticky řečeno, poněkud nepromyšlené řešení. Vzhledem k počtu a různorodosti pokémonů si tak
opravdu s tréninkem svých prvních pěti, šesti základních příšerek nevystačíte.
|
Otázkou ale zůstává, zdali vás tohle všechno bude stále ještě bavit. Nebo spíše takhle: bavit vás to bude, léty prověřená kvalita herního konceptu je totiž neoddiskutovatelná, ale jestli vás to bude opravdu bavit tak jako „tehdy před léty“ zůstává otázkou. Nový grafický kabátek ušitý dle poslední GBA módy je sice oproti původnímu zpracování na GBC nesmírně atraktivní, ovšem zda vás bude bavit hra, kterou jste (možná) již hráli jen s dílčími hratelnostními rozšířeními a v nové grafice, to si budete muset rozhodnout sami. Abychom to ale s těmi novinkami neviděli zase tak černě: oproti původním předlohám přibyla navíc kupříkladu možnost soubojů dvojic pokémonů a téměř maximální možná konektivita. Hra totiž umí spolupracovat s bezdrátovým adaptérem, díky němuž můžete bez propojovacího kabelu vyzvat na souboj i vašeho kamaráda vybaveného GameBoyem a touto hrou. V případě, že jste spíše mírumilovné nátury, můžete tuto možnost využít pro výměnu dat, typicky třeba vzácných nebo dobře vytrénovaných pokémonů. A pokud ve svém okolí nikoho takového nemáte, stále netřeba zoufat, stačí mít doma GameCube. Nejnovější pokémoni totiž umí spolupracovat i s GC hrou , přičemž využití je jasné: přes den
si kupříkladu trénujete na GameBoyi v autobuse, v metru či v kanceláři některého z pokémonů a po návratu domů jeho schopnosti předvedete protivníkům v GC aréně.
Celkově lze tedy Pokémon Fire Red/Leaf Green hodnotit opět jako dosti slušnou RPG záležitost, ovšem každý musí přihlédnout ke svým vlastním preferencím. Pokud jste pravidelnými hráči Pokémonů, bude pro vás Fire Red/Leaf Green možná již jen nastavovanou kaší, která v zásadě nepřináší nic nového. Možná ji pojmete jako sběratelský kousek, protože až dosud je už doma máte všechny!, a možná se k tomu postavíte úplně jinak. Každopádně ale tato hra potěší všechny RPG pozitivní hráče, kteří s Pokémony dosud něměli příliš zkušeností, zejména díky kvalitně zpracovaným nápovědám, jež usnadní proniknutí do zákonitostí místního světa. Osobně se stavím spíše k první zmíněné variantě, nicméně i tak již tuto recenzi raději ukončím. Vedle klávesnice mi totiž leží GameBoy s rozehranou Leaf Green verzí a jistě chápete, že je prostě musím „Pochytat všechny !!!“.
| Pokémon Fire Red/Leaf Green | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
