Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Polaruim - čtverečkovaný svět

  12:00aktualizováno  18. dubna 5:27
Je tomu již drahno let, co spatřila světlo světa legendární hra Tetris a variací tohoto nesmrtelného tématu, kterých jsme se následně dočkali, je doslova nepočítatelně. Se svým tradičně netradičním přístupem se k tomu nyní vyjadřuje i Nintendo.

Polarium V historii videoher najdeme nejeden příklad herního žánru, který svého času trhal rekordy oblíbenosti, ale dnes již přežívá víceméně pouze ve formách různých retro připomínek. Jako příklady uveďme kupříkladu scrollovací střílečky nebo point and click adventury, popřípadě adventury obecně. To se ale rozhodně netýká skupiny her označované jako logické rychlíky. Pokud nebudeme slovíčkařit a upustíme od teorie, že je vlastně Pong v lepší grafice, pak se dá říci, že se jedná o nejstarší aktivně žijící žánr, který se díky své povaze dnes rozlezl již napříč všemi platformami, mobilní telefony nevyjímaje. Při launchi NDS tak tento žánr rovněž nemohl chybět a byl zastoupen rovnou dvěma tituly, z nichž ten bizarnější si nyní představíme.

Jmenuje se Polarium a kdybychom ho měli stručně charakterizovat, řekli bychom, že se jedná o něco mezi Tetrisem, piškvorkami a kreslením nejrůznějších obrázků jedním tahem, což samo o sobě možná nezní ještě tak podivně, jako když se k tomu dodá, že grafika je v podstatě pouze dvoubarevná a drtivá většina vizuální stránky hry je tvořena dvoubarevnými Polarium čtverečky. Pokud jste náhodou zmateni přiloženými obrázky, pak vězte, že byly vybírány s tím, aby byly co nejméně fádní. Za nevýraznou prezentací ale stojí poměrně velmi zajímavá myšlenka.

K úspěšnému hraní je totiž potřeba brát obě barvy kostiček jako naprosto rovnocenné.

Hra se ovládá výhradně prostřednictvím dotykového displeje a herní princip je zde vlastně pouze jeden: po dotyku stylusem se daný čtvereček otočí, čímž se jeho barva změní na opačnou. Nasnadě pak je i jediný herní účel: obracet čtverečky tak, aby vytvořily horizontální řadu jedné barvy, přičemž tato řada pak zmizí. To je náplní i hlavního režimu zvaného Challenge. Do šachty vám padají útvary tvořené černými a bílými čtverečky a vy je musíte obracet tak, aby se šachta nikdy zcela nezaplnila. Rychlost je ale vcelku smrtonosná, takže s ťukáním po jednotlivých čtverečcích byste moc daleko nedošli. Mnohem výhodnější je vzít to pokud možno jedním vrzem a jedním tahem tak označit čtverečků co nejvíce, a odstranit tak pokud možno rovnou několik řad. To ovšem není zase tak jednoduché z několika důvodů. Především jde o to, že jsou čtverečky rozmístěny samozřejmě náhodně, a vy musíte zvolit dobrý poměr efekt/čas, protože bezhlavě otáčet se v dlouhodobějším výhledu nevyplatí, ale pokud Polarium budete přemýšlet až moc dlouho nad tím, kterak otočit co nejvíce políček, dostanete se do problémů rovněž. Druhým faktorem pak je skutečnost, že přes každý kachlík můžete přejet jen jednou, takže vyložená improvizace zde místo nemá, čímž se dostáváme ke smrtonosné nutnosti myslet dobře a rychle.

Naštěstí zde ale není pouze tento režim, který dokáže odradit dost spolehlivě během několika málo pokusů. Vedle tutorialu je tu i cvičný režim, v němž na vás hra čeká tak dlouho, dokud pro další várku kostiček nevytvoříte místo, ale zejména režim Puzzle, který se pravděpodobně stane stěžejním pro všechny, kteří s touto hrou teprve začínají. Jde v něm o to, že máte pevně daný obrazec, ve kterém musíte jedním tahem nakreslit takovou čáru, aby každá řada byla tvořena čtverečky stejné barvy, a obrazec tak mohl zmizet úplně celý. Těchto libůstek je zde na vás připravena celá stovka (a kdyby vám to bylo málo, pak zde na vás čeká slušný editor, v němž si můžete tvořit hádanky vlastní) a věřte, že vám vydrží na více než jen pár odpolední. Zvláště když se vám docela často po neúspěšném řešení a následném restartu úrovně zobrazí daný vzor inverzně, tedy co bylo předtím Polarium černé, je nyní bílé a naopak. Občas vám to sice pomůže a inverzní obrazec vás tak nějak lépe praští do očí, ale mnohdy vám tato operace přinese docela slušné zmatení.

Celkově je tedy Polarium titulem, který až nečekaně hodně prověří vaše mozkové závity.

S tím souvisí i další zajímavá věc. K úspěšnému hraní je totiž potřeba brát obě barvy kostiček jako naprosto rovnocenné, což je zpočátku docela problém a člověk má podvědomě tendenci brát jednu z barev jako jakési pozadí a zabývá se „odstraňováním“ těch druhých. To je ale zásadní chyba, kterou si ale uvědomíte právě v režimu Puzzle, kdy na vás hra velice záhy vyrukuje s úkoly, kde otáčet pouze políčka jedné barvy prostě nelze (typicky třeba v situaci, kdy leží na diagonále, „chodit“ totiž můžete pouze vpravo-vlevo a nahoru-dolů). Naštěstí je zde ale k dispozici jakýsi pomocný rámeček tvořený okrajem z neutrálních šedivých kostek, díky němuž můžete vyjet i mimo obrazec a po tomto okraji dojet třeba až na opačný konec zadání, aniž byste otočili jedinou kostku. Šedivé kostičky se totiž neotáčejí, ale přes každou z nich můžete projet rovněž pouze jednou.

Herní avantgarda

Polarium na první pohled působí jako nějaká amatérská záležitost, kterou si naprogramovali kluci po víkendech. Je to ale samozřejmě ryze komerční titul, který si na sebe samozřejmě potřebuje vydělat, což je možná tak trochu problém konzolí obecně. Zatímco na PC funguje scéna nezávislých tvůrců her na plné obrátky, konzoloví giganti chtějí mít všechno pod dohledem. Zatímco tak pro PC můžete najít skutečně skvělé kousky, které jsou navíc k dispozici zadarmo, na konzolích se hráčům přeci jen nechce platit třeba za takový Rez, který je dodnes naprosto vynikající záležitostí, ale ruku na srdce, k jeho tvorbě nebylo nutnou podmínkou dát dohromady vysoce profesionální tým starých herních harcovníků. V takových případech stačí skutečně „jen“ ten nápad. Otázkou ale zůstává, zda by otevření videoherních platforem i pro amatérské vývojáře nemělo víc silných negativ nežli pozitiv.

Polarium Celkově je tedy Polarium titulem, který až nečekaně hodně prověří vaše mozkové závity a představivost, ovšem je již na sympatiích jednoho každého hráče, zdali to pro něj bude dobře nebo špatně. Osobně jsem byl takovýmto hrám s jednoduchým konceptem vždy nakloněn, ale Polarium se mi trefilo do noty, ale pokud někdo nedá dopustit na akční hry všeho druhu, asi by o této hře neměl ani uvažovat. Velmi pravděpodobně se pro něj totiž bude jednat o velmi nezáživnou záležitost, na čemž nic nezmění ani slušný multiplayer, kdy se dá hrát i jen s jednou cartridgí. Na druhou stranu ale asi bude zdejší mulťáček poněkud neatraktivní, jelikož když vyzvete někoho, kdo tuto hru v životě neviděl, budou pro něj vaše předchozí zkušenosti velmi demotivující. Co se týče řešení stovky puzzlů, jedná se v mém případě o ideální záležitost na cesty, kde nějaké občasné kodrcání vlaku po výhybkách není vážným problémem. Vzhledem k náročnosti hlavního režimu, hodí se tento spíše na nějaká „seismicky klidnější“ místa.

Polarium
Výrobce/Distributor Nintendo / Nintendo
Platforma Nintendo DS
Ukládání pozic: ano
Multiplayer: ano, 2 hráči
Verdikt: Velmi povedená logická hra, která ale rozhodně není pro každého.
Hodnocení: 70% (info)



Témata: Srdce, Vlak

Nejčtenější

Žádný milovník vláčků by si neměl nechat ujít český projekt Mashinky

Mashinky

V českých luzích a hájích se kutí mnoho zajímavých projektů. Jedním z těch nejsledovanějších jsou cenami ověnčené...

RECENZE: První placený přídavek pro český Kingdom Come je rozpačitý

Kingdom Come: Deliverance: From Ashes DLC

Placený přídavek From the Ashes nepřináší nic z toho, proč Kingdom Come tak milujeme. Možnost spravovat vlastní vesnici...



Speedrunner dohrál nejtěžší hru loňského roku za 50 minut

Cuphead

Pouhých 50 minut stačilo hráči s přezdívkou TheMexicanRunner k tomu, aby pokořil neskutečně obtížnou skákačku Cuphead....

RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

KOMENTÁŘ: Lezou vám krkem hry pro každého? Nejste sami, ale máte smůlu

Far Cry 5

Při pohledu na herní průmysl vynikne jeden zajímavý rozpor. Velcí vydavatelé se snaží hráčům zprostředkovat herní...

Další z rubriky

RECENZE: Čím více zabíjíte, tím jste silnější. Vampyr není pro každého

Vampyr

Zvláštní kombinace detektivní adventury a akčního RPG se povedla jen napůl. Pokud byste ke skvělému příběhu chtěli i...

RECENZE: Adventura Forgotton Anne pod krásnou grafikou skrývá jen nudu

Forgotton Anne

Máte rádi filmy studia Ghibli? Tak se na nějaký běžte znovu podívat a nenechte se zlákat hrou Forgotton Anne, která...

RECENZE: Pamatujete na sci-fi simulátor Descent? Overload je to samé

Overload - fotky z recenzování

Descent patří mezi ty hry, na které hráči kolem třicítky vzpomínají s nostalgickou slzou v oku, zatímco ti mladší...



Najdete na iDNES.cz