Portal

Epizoda 2 není jediná nová hra v Orange Boxu. Kromě Team Fortress 2 je tu ještě Portal, nenápadná logická hříčka, ve kterou jsem nevzkládal velké naděje a považoval ji za pouhou odreagovačku. Kdybych tenkrát věděl...

Když s prvními obrázky druhé epizody Half-Life 2 uveřejnili vývojáři z Valve i informaci, že s hrou budou mimo jiné distribuovat i logickou hru jménem Portal, nevěnoval jsem tomu tenkrát nijak zvlášť velkou pozornost (hra se původně jmenovala Narbacular Drop a měla ji na svědomí parta studentů, které Valve hned zaměstnalo). Po shlédnutí prvního traileru jsem si už říkal, že je to zajímavý nápad a jako logická odreagovačka od kýblů krve v současných hrách to může přijít vhod. Zmínkám o napínavém příběhu a nervy drásající atmosféře jsem se však jen tiše smál a veškerou „čekací energii“ vynaložil na Episode Two. Po jejím dohrání mi to ale nedalo a byl jsem zvědavý, cože si to tedy pro hráče Gabe Newell se svým týmem přichystal dalšího. Rozehrál jsem tedy Portal, dohrál Portal, dohrál znovu Portal a ještě teď nevycházím z úžasu.

Ke slovu se dostane i fyzika, takže pokud do portálu normálně vejdete, pohodlně vyjdete na druhé straně. Pokud do něj ale skočíte z větší výšky, na druhé straně vyletíte jako po zásahu raketometem.

Princip celé hry je v pravdě jednoduchý. Na herní svět pohlížíte vlastníma očima a v ruce třímáte futuroidní zbraň, která dovede vytvářet portály. Levým klikátkem vystřelíte modrý, pravým oranžový portál (to až později ve hře). Fígl je v tom, že z jednoho do druhého portálu můžete oběma směry libovolně cestovat a pokud vystřelíte nový, ten starý zmizí. Není ani problém umístit oba portály do rohu a honit sám sebe nebo dát jeden na strop a druhý pod něj na zem a zacyklit se. Cílem je dostat se na konec úrovně k výtahu, který vás vyveze do dalšího levelu. Aby to ale nebylo tak jednoduché, tak na spousty míst nejde portál umístit a musíte vykoumat, jak se dostat dál. Portálem procházejí i předměty, což budete velice často využívat při navádění energetické koule do speciálního zařízení, ovládající pojízdné plošinky apod.. Ke slovu se dostane i fyzika, takže pokud do portálu normálně vejdete, pohodlně vyjdete na druhé straně. Pokud do něj ale skočíte z větší výšky, na druhé straně vyletíte jako po zásahu raketometem, čímž třeba přeskočíte propast nebo se dostanete na vyšší úroveň.

Ač je to neuvěřitelné, i hříčka jako Portal má příběh a to i celkem zajímavý. Hra se odehrává v budově patřící společnosti Aperture, která je přímým konkurentem Black Mesa a neustále spolu soutěží. Vaše jméno je Chell, probudíte se v malé místnůstce s podivnou kójí na spaní, toaletou a stolečkem a z reproduktoru vás uvítá strojový hlas systému GLaDOS (Gentic Lifeform and Disk Operating System). Ten vás bude provázet celou hrou a dočkáte se od něj i nějakého toho vtípku. Celou dobu jsem měl ale pocit, že mi neříká všechno a při hláškách typu „When the testing is over, you will be missed.“ mě skutečně trochu mrazilo v zádech. Celou dobu nevíte, k čemu se vlastně neustále dopracováváte a jediná vaše motivace je oslava a dort, který je vám GLaDOSem neustále slibován. Když ale najdete malou místnůstku s nápisem „cake is a lie“ na zdi a pár dalšími neméně povzbudivými větami, začnete být opatrní. Už jen to, že tu byl někdo uvězněn před vámi a nikdo vám o něm nic neřekl, nevěstí nic dobrého. Celou tu temnou atmosféru umocňují neustále vás sledující kamery a všude přítomné místnosti s poloprůhlednými skly, odkud vás může kdokoliv pozorovat. Nakonec se ale dostanete přes všechny nástrahy až na plošinku, která vás poveze k velkému symbolu dortu a za rohem vás čeká... ne, tohle vám rozhodně nemůžu prozradit. Jen řeknu, že po naprosto grandiózním dějovém zvratu, kdy už si myslíte, že je konec hry, vás čeká přibližně ještě jedna třetina a rozhodně ne ledajaká. Poslední třetina je úchvatná, dech beroucí a tak napínavá, že vstát od počítače je prakticky nemožné. Když jsem nad tím později uvažoval, přijde mi hra svou atmosférou velice podobná staršímu psychothrilleru Kostka (The Cube). Nikdy bych neřekl, že mě takhle pohltí jednoduchá logická hříčka, ale je to tak.

Po dohrání můžete hru rozehrát znovu a zkusit některou z výzev, jako udělat úroveň za co nejkratší čas (a vězte, že na

Klady a zápory

Celková atmosféra a brilantní zvrat
Skvělá poslední třetina
GLaDOS

Krátké
Pomalý rozjezd

1 299 Kč (celý Orange Box)
Anglicky

první místo jsou to limity více než šibeniční) nebo s použitím co nejmenšího počtu portálů či kroků. Pokud vám je to málo, můžete, stejně jako u Episode Two, zapnout komentátorský mód a poslechnout si spousty zajímavých věcí od vývojářů, jak řešili konkrétní problémy.

Verdikt: Portal je naprosto brilantní kousek, kterému do dokonalosti chybí jen větší rozsah. Hra lze dohrát za nějaké dvě tři hodiny a skončí v tom nejlepším (což je ale možná dobře). Ale díky snadné modifikovatelnosti celého Half-Lifa se nebojím o tom, že se co nevidět objeví na internetu balíky nových úrovní, které vám protočí panenky a zavaří mozkové závity. Celková obtížnost Portalu totiž není nijak vysoká a za více logické hádanky bych se rozhodně nezlobil. I tak je pro mě ale Portal velice příjemným překvapením, který ze sebe díky směšné ceně dělá kandidáta na jasnou koupi (lze ho přes Steam stáhnout i bez zbytku Orange Boxu).