Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Posel bohů

  8:17aktualizováno  10. července 2001 10:28
Posel bohů
Posel Bohů

"Zítra si půjdu už potřetí zažádat o modrou knížku... tentokrát to zkusím zahrát na 'hysterii z pokusů o otvírání zakódovaných sejfů'..."

Za svůj dlouhý život, což se rovná asi délce života bitvami protřelého indiánského čokla, jsem se ve všemožných adventure hrách setkal se vším možným, ale to, co jsem zažil u Posla Bohů, bylo opravdu moc. Tři hodiny jsem si lámal hlavu (měls říct, já bych ti ji zlomil během vteřiny -LEECH) nad jedním trezorem a až se mi ho konečně podařilo otevřít (za vlast padla už třetí myš během posledního měsíce), byl přede mnou další. Zlatý to trezor v Pandoře Directive, a jak jsem si při jeho otvírání zanadával! Řeknu vám, bez jakékoliv nápovědy otevřít trezor s šestimístným kódem se podaří buď super vytrvalci, nebo profesionálnímu kasaři (já nejsem ani jeden ani druhý, tudíž jsem musel vyhledat pomoc jinde) (v Bohnicích -LEECH). Kapičky potu a stopy šílenství jsou na mě znát ještě nyní, kdy už mám Posla zdárně za sebou (no a abyste nedopadli jako BIG PETER, připravili jsme pro Vás i návod - VRECO).

Od firmy Future Games, dříve Space Interactive, jsem toho slyšel a viděl už hodně (a všechno stálo za velký...), tudíž jsem k jejich prohlášení "nejlepší česká adventura" přistupoval velmi opatrně. Tentokráte ale musím uznat, že mají téměř pravdu, i když to tak zpočátku nevypadalo. Po shlédnutí rozporuplného intra a během několika prvních hodin hraní vypadal Posel jako další podprůměrná česká hra, co se technického zpracování i příběhu týče. Postupně se ale vše začalo zlepšovat a ke konci jsem se bavil přímo skvěle. Ale pěkně od začátku...

Posel Bohů

Posel Bohů je další z řady českých projektů, kterých se poslední dobou nějak vyrojilo (hlavně Brány Skeldalu, mňam! - LEECH). V tomto případě se jedná o klasickou point-and-click adventuru se statickými lokacemi viděnými z vlastních očí (něco jako hry od Legendu - Shannara nebo Callahans Crosstime Saloon). Jedná se taktéž o klasický český produkt, protože jej sestavila nepříliš početná partička nadšenců, alespoň podle údajů ze závěrečných titulků, nicméně na své podmínky odvedli velice slušnou práci. Asi nejlepší na celé hře je velmi obstojný dabing (Pavel Soukup, Antonín Navrátil, Jakub Saic, Eva Spoustová a další) a kvalitní hudba, jejíž motivy perfektně sedí k daným lokacím. Jinak to ale už tak slavné není. Tak především grafika je celá ve VGA (pro nepamětníky - 320x200), což je na dnešní dobu spíše už drzost. Navíc kvalita grafiky je velmi kolísavá (ze začátku hry příšerná - na konci už docela slušná), animace se téměř nevyskytují a pokud ano, tak to vypadá, jako když Leech vystupuje z autobusu (co kecáš, já jezdím zásadně autem! - by Leech) (hehe, oba kecáte, Leech se přiznal, že jezdí trolejbusem - by Vreco). To, že na obrazovce nevidíte hlavního hrdinu, lze brát jako jeden z největších kladů, protože pokud by byl rozanimován jako vše ostatní ve hře, bylo by to něco podobného jako 7 dní a 7 nocí. Zvukových efektů je tu jako vlaštovek v zimě (navíc to při jejich přehrávání občas lupe), tedy celkově můžeme brát technické zpracování jako lepší podprůměr (to jsou kecy -LEECH). Posel Bohů však má své silné stránky jinde...

Jednou z nich je příběh hry, i když originalitu zde asi téměř nenaleznete. Je to salát smíchaný převážně z Pandory Directive, Broken Sworda 2, Indiana Jonese 4 včetně několika dalších příchutí. Jako Stanislav Novotný, památkový ouřada z Prahy, se od starého nacistického bunkru v Čechách, kterýžto máte za úkol prozkoumat, dostanete přes Amsterdam až do střední Ameriky mezi Mayské indiány, kde budete muset vyvolat tamní božstvo (nejlépe pomocí rádia nebo televize - pozn. Leech). S humorem se příliš nesetkáte (narozdíl od většiny přiblblých českých adventur) - vše je bráno velmi vážně a myslím, že je to jen a jen dobře. Úkoly jsou vesměs logické a příčinou zátuhů jsou buď neviditelné předměty, nebo různé puzzly, z nichž některé jsou opravdu obzvláště tuhé (jestli někdo z vás vysloví přede mnou slovo "trezor" nebo "sejf", je mrtvej!) ("Trezor, trezor, trezor a tři sejfy k tomu" - LEECH) (Leechi, přeješ si zpopelnit nebo pohřbít klasicky? - by Vreco).

Dalším velkým plusem je velmi obstojná rozsáhlost hry. Asi 70 lokací, 45 postav a 105 použitelných předmětů vystačí začátečníkům na takových 30 hodin, no a těm otrlejším tak na patnáct. Problémy by nemělo dělat ani ovládání, které je přímo klasické - všechny úkony provádíte myší, tak jako ve většině jiných adventurek.

Posel bohů
Výrobce: Unknown Identity
Distributor: Future Games
Minimální konfigurace: 486 DX2, 8 MB RAM, 2xCD ROM
Doporučená konfigurace: Pentium 75 MHz, 16 MB RAM, 4xCD-ROM
3D karty: ne
Multiplayer: ne
Verdikt: Jedna z nejlepších a nejrozsáhlejších českých adventur alá Indy Jones, ale ta grafika zase pokulhává...
Hodnocení 6/10

Závěrem ještě musím upozornit na několik, většinou záporných, skutečností. Tak za prvé - Posel občas padá (na hubu -LEECH) (ale prd, tím myslím, že hra zatuhne) (však Leech brzo taky vytuhne - VRECO). To by se v dnešní době stabilních Windows (haha, vtipné - LEECH) nemělo stávat a pokud zrovna nemáte uloženou hru, pěkně to naštve. Dále mě mrzí, že nejdou odkliknout videosekvence a rozhovory, protože procházet několikrát to samé není dvakrát zábavné. No a nakonec je tu ta skutečnost, že některé předměty se pod kurzorem vůbec nehlásí, což může přivodit několik zákysů nebo jiných nedorozumění. Ještě bych se rád zmínil o občasném používání sprostých slov, ale jak říká Jan Ámos, děti se mají vychovávat už od malička...

Posel Bohů patří k těm vydařenějším českým hrám a vzhledem ke své ceně je to docela výhodná investice. Dostal ode mne 6/10, i když po první hodině hraní jsem to viděl tak na 4/10. Později jsem se ale do hry doslova zažral a vnořen do děje jsem v pohodě překousl i horší grafické zpracování. Navíc Indy Jones - like téma je stále zajímavé a oblíbené, takže není co řešit. Hru vřele doporučuji hlavně těm, kteří vezmou za vděk jakoukoliv hrou s českými titulky nebo dabingem, dále pak milovníkům Indy Jonesovek, kteří kvůli zajímavému příběhu dokáží přestát i horší grafické zpracování. Jinými slovy, kdyby měl Posel Bohů grafiku jako Broken Sword, dostal by osmičku jako vyšitou.

Autor:




Nejčtenější

Star Wars Battlefront II
Příběh nového Star Wars Battlefront 2 prý zvládnete za pět hodin

Kampaň pro jednoho hráče bude sice intenzivní, ale také velice krátká. Podle producenta hry Davida Robillarda její dohrání zabere něco mezi pěti až sedmi...  celý článek

Watch Dogs
KOMENTÁŘ: Herní kauzy a pseudokauzy. Čemu věřit?

Pokud pravidelně sledujete dění na herní scéně, jistě vám nebude dělat problém vybavit si nějaký prohřešek, trapas, nebo prostě „fail“, kterého se vůči...  celý článek

Cook, Serve, Delicious! 2!!
Ukažte Pohlreichovi, kdo je tady šéf. Recenze Cook, Serve, Delicious 2

Gastronomie už pomalu proniká i do her. Druhý díl originální akční hry Cook, Serve, Delicious! 2!! je tak povedený, že pobaví i toho, koho vařit vůbec nebaví.  celý článek

Wolfenstein: The New Order
Která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc?

Napište nám, která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc a proč. Na vaše odpovědi se těšíme v diskuzi pod článkem.   celý článek

Mario & Luigi: Superstar Saga + Bowser’s Minions
Hopsavé RPG je zpět a krásnější. Recenze Mario & Luigi: Superstar Saga

Netradiční, avšak stoprocentně funkční a zábavná kombinace RPG a hopsačky se ukázala jako recept na hit. Proč si tak nezopakovat díl, kterým to vše začalo?  celý článek

Další z rubriky

Total War: Warhammer II
RECENZE: Válečné kladivo opět udeřilo. Total War: Warhammer II je skvost

Pokud jste si mysleli, že strategický Total War: Warhammer byl vrcholem, tak jste se mýlili. V tomto případě známé pravidlo, že díl první je vždy lepší,...  celý článek

Hearthstone: Knights of the Frozen Throne
Hearthstone: Knights of the Frozen Throne patří k těm nejzábavnějším expanzím

Nová expanze Knights of the Frozen Throne pro karetní Hearthstone je venku pár dní, a tak se pojďme podívat, jak se hrou zahýbaly nové karty.   celý článek

StarCraft: Remastered
Strategická legenda baví i po 19 letech. Recenze StarCraft: Remastered

Blizzard ohlásil něco, co snad každého hráče z devadesátých let muselo zahřát na duši. Remaster nejproslulejších her, na kterých už se, buďme upřímní, zub času...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.