Průvodce zkázou: herní světy v zajetí postapokalyptických klišé

aktualizováno 
Jaderná válka, mimozemšťané a zombie. Postapokalyptická fikce je jedním z nejvděčnějších témat, které herní průmysl zná. Ponořte se do našeho průvodce apokalyptickým herním světem. Může to být váš poslední článek.

Atomová bomba, nebo klaun? V postapokalyptickém žánru žádná pravidla neexistují.

Videohry znají širokou škálu apokalyptických událostí. Do základní výbavy patří epidemie a pandemie, morové rány a jaderné války, totalitní vlády a vojenské diktatury, náboženský fanatismus a mezinárodní terorismus, ale také nevydařené vědecké experimenty a zvrhlé utopické projekty.

Fotogalerie

Chybět nemohou ani mediálně oblíbená témata změn klimatu, ekologických katastrof či vyčerpání zdrojů, stejně jako mimozemských invazí a jiných pohrom přicházejících k nám z vesmíru.

Scénáře globální zkázy jsou velmi pestré a je nepěknou vizitkou herních tvůrců, že sami sebe až příliš často drží v zajetí neoriginálních klišé s jadernými katastrofami a mimozemským terorem v čele.

Literární předehra

Apokalyptické vize nás vzrušují od úsvitu dějin. Všechna velká náboženství nějakým způsobem pojímají soudný den, po kterém recitátoři modliteb odkráčí do nebe a nevěřící odpad bude přesunut do pekla.

Samotný termín "apokalypsa", který má evidentní náboženské konotace, pochází z řeckého názvu poslední novozákonní knihy Zjevení Janovo. Ale byla to až Mary Shelleyová, autorka kultovního Frankensteina (1818) a věhlasná romantická spisovatelka, která z literární postapokalypsy udělala populární žánr. Děj jejího sci-fi románu The Last Man (1826) je situován do druhé poloviny 21. století, kdy lidstvo vymírá na morovou pandemii.

Apokalyptické fikce se pak zvláště v posledních sto letech staly oblíbeným tématem zábavního průmyslu. Jedním ze slovutných představitelů žánru poslední doby je britský spisovatel John Wyndham, který proslul literárními klasikami The Day of the Triffids a The Chrysalids.

V současnosti je následován např. Cormacem McCarthym a jeho románem The Road či Maxem Brooksem s knihou World War Z, jejíž zfilmování v letošním roce dokonal Brad Pitt. Postapokalyptických motivů jsou ostatně filmy plné, vzpomeňme klasiky žánru 12 Monkeys, Mad Max a Planet of the Apes, z novější doby pak trilogii Matrix či aktuálně běžící seriál The Walking Dead, jehož komiksové kořeny infikovaly už i herní průmysl.

Román The Road (Cesta)

Román The Road (Cesta)

Postapokalyptická definice

Postapokalyptický žánr nás naučil jedno základní pravidlo, tedy že žádná pravidla neexistují. Katastrofické příběhy se mohou odehrávat bezprostředně po apokalypse, někdy s odstupem několika let, jindy až po uplynutí celých století.

Katastrofa může být popsána do nejmenších detailů, případně jen v hrubých obrysech, jindy může zůstat pouze nepojmenovaným mementem kdesi v minulosti. Většinou platí, že svět je zpustošen, civilizace zhroucena, technologie zničeny a veškerá minulost mytizována.

Poučka o neexistenci pravidel pak v konturách jednotlivých příběhů vyvstává ještě výrazněji. Je to dáno primárně tím, že společnosti přežívající katastrofu globálních rozměrů většinou existují v naprostém chaosu, kde zákony jsou luxus, jenž si mohou dovolit jen ti, kteří oplývají dostatkem palebné síly. Svět po apokalypse je charakterizován bojem všech proti všem, a to zdaleka ne jen netvorů (mutantů a zombíků) proti lidstvu, ale i skupinek lidí proti skupinkám jiných lidí.

Mezi postapokalyptické hry můžeme zahrnout i tituly, které katastrofu pojímají jen lokálně. Dobrým příkladem je celá série Bioshock (2007 - 2013) včetně letošního pokračování Infinite (recenze).

Hry tohoto typu zobrazují apokalypsu jen na určitém, velmi omezeném místě, ať už je to podmořské město Rapture, nebo nebeská Columbia, zatímco zbytek světa si žije pohromou nedotčen. Je samozřejmě pravda, že ve finále není mezi Bioshockem a třeba Falloutem vlastně rozdíl, protože i navzdory tomu, že obě hry popisují katastrofy rozličného rozsahu, hráč to ve všem tom chaosu ani nepostřehne.

Každá katastrofa má svůj začátek

První díl titulu Wasteland, zdroj: Wikipedia.org

Wasteland

Už pětadvacet let uteklo od doby, co se ve videoherním odvětví rozsvítilo první jaderné slunce. Tahová hra na hrdiny Wasteland z roku 1988 není první hrou postapokalyptického žánru, ale rozhodně v raném období zanechala nejvýraznější stopy.

Odehrává se v nehostinném světě po atomové válce mezi USA a Sovětským svazem, kam je hráč uvržen zcela ve stylu slavnějšího, i když mladšího Falloutu. Právě ve stařičkém Wastelandu se Fallout bohatě inspiroval, ať už šlo o zpustošené americké reálie, systém boje, nebo bohaté možnosti při průchodu příběhem. Proto všichni, kteří u Wastelandu a Falloutu strávili dětství, zpozorněte: druhý Wasteland (více o hře), nakopnutý Kickstarterem a v režii zkušených inXile Entertainment, se brzy objeví na PC.

Midwinter (1989)

Midwinter (1989)

O rok později vydaná akční hra na hrdiny Midwinter se odehrává na planetě Zemi, ze které se po dopadu obřího meteoritu stala ledová kostka. Konkrétně je děj situován do roku 2099, kdy už je veškerý zemský povrch zachvácen novou dobou ledovou.

Herní plocha je omezena na vulkanickou činností vytvořený ostrov, kde mezi mnoha zoufalými uprchlíky řádí dvě znepřátelené frakce. Originalita veškerá žádná, hra však ve své době šokovala otevřeným světem o rozloze až 400 tisíc kilometrů čtverečních, po němž bylo možno cestovat pěšky i pomocí několika desítek různých vozidel.

Matka všech katastrof

Fallout (1997)

Fallout (1997)

Zmiňovat Fallout (retro článek) v článku o postapokalyptických hrách je nošením radioaktivního spadu do Pripjati.

Dnes už dávno kultovní izometrická hra na hrdiny, odehrávající se století po jaderné válce, nabídla detailně zpracovaný svět, příběh s řadou morálních voleb, bizarní postavy, unikátní atmosféru a řadu neotřelých nápadů. To vše v roce 1997.

Pokračování (dobová recenze), které následovalo hned o rok později, přineslo ještě větší, lépe fungující a uvěřitelněji zpracovaný svět.

Fallout 3 (PC)

Fallout 3 (PC)

Kdo nesouhlasí s tím, že Fallout je klasikou žánru nejen katastrofického, ale her na hrdiny všeobecně, ten by si měl okamžitě dát pět otčenášů a instalaci všech čtyř dílů, pokud počítáme hlavní linku série, tedy první dva díly, "obilivionský" Fallout 3 (2008) a New Vegas z roku 2010.

Samo za sebe hovoří přesvědčení mnoha zkušených hráčů, že pokračování New Vegas od Obsidian Entertainment bylo výborné, ač kvalit prvních dvou Falloutů nedosahovalo ani z poloviny. Nutno podotknout, že vedle příběhových dílů existuje i jakási vedlejší větev, kam patří titul Fallout Tactics: Brotherhood of Steel (2001). Ten se však spíš než na příběh soustředí na boj a taktiku, takže většinu fanoušků původní série nezaujal.

Přemnožené zombie

Současnému postapokalyptickému žánru vládnou zombie. Ochutnávači mozků v klasickém balení na nás v posledním desetiletí útočili ve více jak desítce velkých herních titulů.

Dead Rising 3

Dead Rising 3

Typickým představitelem je první a druhý Dead Rising (2006-2010), který se s příchodem nové generace konzolí uzavře do trilogie. Hráč se stává drsným chlapíkem, který musí několik dní a nocí vydržet mezi oživlými mrtvolami v obřím nákupním centru.

Zábavné na tom je, že jako zbraň poslouží prakticky všechno, co najdete: od golfových míčků až po plyšáky naplněné granáty. A pokud by vás jízda na vozíčku s připevněnými kulomety nebavila, můžete si nakombinovat takřka jakoukoliv superzbraň (viz. video na YouTube), která vám jen přijde na mysl.

Dead Island Riptide

Dead Island Riptide

Obdobně, i když trochu vážněji vyznívá Dead Island (2011) s pokračováním Riptide (2013), který je však střílečkou z pohledu první osoby situovanou na tichomořský ostrov.

Pokud se poohlížíte po nějakém jiném, byť obdobně intenzivním zombie holokaustu, pak by pro vás odpovědí mohla být konzolová Dead Nation, kde hráči jen rok od vydání hry zlikvidovali už 11,7 miliardy zombíků. Z konzolí na počítače se dostal alespoň Deadlight, napínavá akce, která v sobě mísí prvky klasické plošinovky a survival horroru.

Left 4 Dead 2

Left 4 Dead 2

Mezi zombie akcemi najdeme dvojici her mimořádně úspěšných nejen prodejně, ale i z pohledu kritiky. O prvním a druhém dílu Left 4 Dead (2008-2009) ze stájí Valve Corporation by každé slovo bylo skoro zbytečné.

Existuje jen málo hráčů, kteří tuto survival pecku nevyzkoušeli na vlastní myš, a troufám si tvrdit, že ti, kteří o ní neslyšeli vůbec, už možná ani neexistují. Celá značka prodala kolem 12 milionů kopií.

The Walking Dead: 1 sezóna

The Walking Dead: 1 sezóna

Ještě většího ohlasu u jindy chladné kritiky se dočkala hra The Walking Dead, inspirovaná stejnojmenným komiksem. Epizodicky koncipovaná adventura prodala na 17 milionů epizod a k dnešnímu datu se chlubí až 90 tituly, jež ji označují jako hru roku.

Pro bezpodmínečnou chválu ostatně nemusíme chodit daleko, na Bonuswebu získala hodnocení 93 procent a označení nejlepšího herního seriálu všech dob.

Postapokalyptický sandbox

Na postapokalyptickém žánru nás baví především ona vzrušující představa, že jsme z hodiny na hodinu uvrženi do zdevastovaného světa, jehož extrémně zredukovaná populace se zčásti paranoidně a zčásti po právu děsí sama sebe.

State of Decay

State of Decay

Svět, ve kterém chybějí zdroje a suroviny a naopak přebývají nemoci a nemrtví, s sebou nutně přináší degradaci jakékoliv civilizovanosti. Je to samozřejmě evergreen všech katastrofických titulů, který nechybí ani v letos vydané akci State of Decay (recenze na IGN).

Ta však k tomu všemu přidává poutavý obsah, který je ztělesněn zvláště otevřeným světem, na jehož vcelku rozlehlém území se můžete svobodně pohybovat. Vedle doplňování party a získávání zbraní hra boduje možností nalézt si a postupem času upgradovat svůj vlastní úkryt.

Velmi dobrou, ale v podstatě rutinní zombie apokalypsou v otevřeném světě je i Red Dead Redemption: Undead Nightmare, rozšiřující balíček ke stejnojmenné akční adventuře z roku 2010. Renomovaní tvůrci z Rockstar San Diego udělali jednoduchou věc: převzali svůj mistrně nadesignovaný svět divokého západu a naplnili jej zombie obyvatelstvem a zombie zvířectvem.

DayZ

DayZ

Pokud vám tedy z nějakého důvodu nesedí povedená, ale technicky pokulhávající State of Decay, určitě se poohlédněte po dobrodružství Johna Marstona, který vedle amerického západu zavítá i na mexický jih.

A pokud preferujete autenticitu, není nic jednoduššího, než se vydat do světa DayZ (číst více o fenoménu), což je fenomenální modifikace české taktické akce ARMA 2, pro kterou se momentálně připravuje plnohodnotný herní titul.

Atomovky a mimozemšťané

Dvě příběhové linie si spojíme, protože se dá říci, že svět po jaderné válce a po útoku mimozemských vetřelců vypadá skoro stejně. A kdo viděl Den nezávislosti (1996), ten ví, jak náramně to atomovkám a mimozemšťanům v jedné scéně sluší.

Earth 2140

Earth 2140

Mezi staršími kousky z této oblasti doporučíme trilogii Earth 2140, 2150 (recenze) a 2160 (recenze, 1997-2005). Polská strategie staré školy popisuje sérií jaderných válek, po které lidstvo už ani nemůže vylézt na zemský povrch. Armády Spojených civilizovaných států a Euroasijské dynastie tak načatou pohromu už jen dokončují.

Značného úspěchu mezi (taktickými) strategiemi se pak na PC dočkala ještě česká verze klasiky UFO s podtituly Aftermath (recenze), Aftershock (recenze) a Afterlight (recenze, 2003-2007).

Resistance 3

Resistance 3

A když už jsme načrtli trilogie, doplňme, že mimo PC se největší popularity dočkala série Gears of War (2006-2011) na konzoli Xbox 360 od Microsoftu a trojdílná Resistance (2006-2011) pro změnu na PlayStation 3 od Sony.

Pravděpodobně nejpřesněji se do chutě po zkáze toužících hráčů trefila stealth akce S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl (recenze) s pokračovánímiClear Sky a Call of Pripyat (2007-2009).

Metro: Last Light

Metro: Last Light

Černobylská trilogie a ukrajinské Metro 2033 (recenze), které se spolu s pokračováním Last Light (2010-2013) odehrává v moskevském podzemí, jedinečným způsobem ukazují, jak má vypadat pravá tíživá survival atmosféra.

Obě značky pak dokazují, že nejen Američané, ale i slovanské národy mají v otázkách globální zkázy vytříbenou chuť a po ruce vždy dostatek neotřelých nápadů.

Totalitní (světo)vláda

Half-Life 2

Half-Life 2

Někoho to může překvapovat, ale naprostou špičkou v postapokalyptickém žánru je Half-Life 2 (recenze, 2004). Podle mnohých je to nejlepší střílečka všech dob, kterou před devíti lety do světa vypustili lidé z Valve Corporation. Nesmírně autentickým způsobem zpracovává svět ovládaný tajnou policí a samozvanými autokratickými vládci.

Hra je situována převážně do města označeného jednoduše jako City 17, které jako by z oka vypadlo nám dobře známým východoevropským městům z období komunistické diktatury. Celé dění je hráči o to bližší, protože to byl právě nepovedený experiment ve vládních laboratořích známých jako Black Mesa, kterým jsme v prvním dílu celou destrukci světového řádu sami odstartovali.

I Am Alive

I Am Alive

Města ostatně jsou ideálním prostorem pro zobrazení následků ničivých katastrof. Příkladem jsou hry rozličného žánru, jmenovitě adventura Dark Earth (1997), akční hra na hrdiny Deus Ex: Invisible War (recenze, 2003), diablovka Hellgate: London (recenze, 2007), survival horror I Am Alive (herní karta, 2012) či akce v otevřeném světě Prototype 2 (recenze, 2012)

Režisérem vlastní zkázy

Dvojice her si zaslouží speciální zmínku. Zánik světa v nich totiž nesledujeme z pozice přeživšího, ale v roli autorů zkázy samotné. Ještě vcelku konvenční je real-time strategie DEFCON (recenze), kterou v roce 2006 vyvinulo studio Introversion Software.

Defcon

Defcon

Ve hře se před námi rozprostírá notně stylizovaná mapa světa, která jako by vypadla z počítačové obrazovky poloviny osmdesátých let, kdy studená válka prožívala jedny ze svých horkých chvilek. Hráč se vžívá do postavy, která drží prst na červeném tlačítku a může kdykoliv rozpoutat jaderný armageddon.

Ostatní velmoci ovšem nechtějí zůstat pozadu, a tak se vítězem stane ten, v jehož řadách zůstane nejméně milionů mrtvých. Málokdy se stane, že jen minimalisticky ztvárněná mapa světa postačí k vynikajícímu hernímu zážitku, na který dlouho pamatujeme.

Plague Inc.

Plague Inc.

Zdá se to nemožné, ale ještě morbidnější je Plague Inc. (recenze), rozkošný simulátor epidemie. Vaším hlavním úkolem je s láskou vyšlechtit zabijácký patogen a následně jej vyslat do světa. Hráči se nabízí vcelku pestrá paleta možností, kterak si může svoji bakterii modifikovat, aby se náhodou nestalo, že lidstvo vyvine protilátku a váš sen o smrti sedmi miliard lidí skončí v troskách.

Navzdory svému prostoduchému námětu je hra velmi propracovaná a na poli simulátorů smrtících epidemií nic lepšího nenaleznete.

Svět bez lidí

Jedním z možných dopadů globální apokalypsy by mohlo být úplné vymizení lidí z povrchu zemského. To se z pochopitelných důvodů svého úspěšného ztvárnění ve videohrách zatím nedočkalo.

Pokud vás ovšem zajímá, jak těžce by naše planeta nesla, kdyby ji lidstvo nadobro opustilo, podívejte se po knize The World Without Us od amerického spisovatele Alana Weismana. Autor v textu promýšlí, za jak dlouho bez lidského zásahu by došlo ke zhroucení městských systémů, výškových budov, metra či jaderných elektráren, co by se dělo s národními parky a památkami a jak by na to všechno reagovali živočichové, kteří by přežili a kteří by naopak lidstvo následovali do studeného hrobu.

Tokyo Jungle  (PS3)

Tokyo Jungle (PS3)

Kniha, podpírající se o studie archeologů, paleontologů, klimatologů, zoologů, biologů, fyziků a inženýrů, je mixem hypotéz a populárně-vědecké literatury. Stala se americkým bestsellerem a knihou roku podle magazínu Time.

A pokud si chcete svět bez lidí vychutnat v poněkud odlišném duchu, zkuste japonskou zběsilost Tokyo Jungle (recenze, 2012), ve které se na troskách japonského velkoměsta rodí hrůzovláda domácích mazlíčků.

Slavný otec nestačí

Příklady z minulosti ukazují, že mnoho slavných tvůrců se věnuje hrám postapokalyptického střihu. Ale ne vždy platí, že je slavný vývojář zárukou úspěchu. Jedním z příkladů je Enter the Matrix (recenze, 2003), akce viděná z pohledu třetí osoby, kterou pro filmové pokračování kultovního sci-fi připravili Shiny Entertainment. Tvůrci lítých akcí MDK, Messiah a Sacrifice doplatili především na skutečnost, že museli svou hru vydat ve stejný týden, kdy se do kin dostal film, podle něhož vznikla.

Rage

Rage

Ještě znatelněji se nedostatky projevily u střílečky Rage (recenze, 2011) od id Software.

Hra samotná sice dosahovala nad průměr, přesto od autorů her jako Doom, Quake a Wolfenstein dnes čekáme už o něco více než jen pusté kaňony, sedmihodinovou hrací dobu a mizivou interakci s okolním prostředím.

Videohry, druhý domov pro pohromy

Videohry jsou pro apokalypsu jako stvořené. Herní vývojáři nejsou rozpočtem svazováni tak otrocky jako jejich filmoví kolegové. Technologie a enginy dnes už samozřejmě mají svoji cenu, ale vysokorozpočtové filmy stále většinově vedou.

Zatímco katastrofický film vyžaduje nákladnou výpravu, komplikované masky, náročné kostýmy a týmy o několika stech členů, které se o drobné technické záležitosti dnem i nocí starají, herní produkce si vystačí s šikovnými vývojáři, kteří koncepci navrhnou a svět posléze naprogramují.

Podobně je na tom i hráč, jehož prožitek je živější než u čtenáře, který se musí spolehnout na svou představivost, a bohatší než u publika v kině, jemuž pasivní role diváka dovoluje jen omezený zážitek. Hráč je vržen do trojrozměrného světa, na jehož dalším osudu se aktivně podílí.

Last of Us - Jeden z prvních zveřejněných obrázků

Last of Us

Katastrofickému žánru se na videoherním poli daří neobvykle dobře. Jen v rozmezí letošního května a června vyšly tři výrazné, kritikou ceněné a hráči pozorně sledované tituly (The Last of Us, Metro: Last Light, State of Decay).

První jmenovaná je přitom novináři i hráči už od začátku léta pasována do role hry roku, 93 procent je ostatně výsledek, na který letos žádná jiná hra na Bonuswebu nedosáhla.

A teď mě omluvte, DEFCON a já jsme se rozhodli na Blízkém východě trochu pozměnit poměr sil.

Autor:


Nejčtenější

Herní rekordman má 1 720 platinových trofejí. Vypadá, jako kdyby nespal

Herní rekordman Hakam "Hakoom" Karim

Bahrajnec Hakam Karim, vystupující pod přezdívkou Hakoom, se stal oficiálním držitelem Guinnessova rekordu v počtu...

Kvůli ukliknutí se ze hry stal nečekaný hit, vývojáři stejně nezbohatli

Evolvation

O tom, že i špatná reklama je stále reklama, se přesvědčili nezávislí vývojáři z nizozemského týmu HyperReuts. Poté, co...



Poslední Tomb Raider je ve slevě a autoři za to čelí vlně kritiky

Shadow of the Tomb Raider

Ani ne dva měsíce po vydání je hra Shadow of the Tomb Raider ve slevové akci. Někteří hráči nemohou unést fakt, že ji...

Sedm nejtypičtějších výmluv chudáka hráče

Hráč na kokainu - ilustrační foto (Angry Gamer)

Za okny pomalu vychází slunce, na krku spousta povinností a rozechvělé prsty ospalého hráče se jen velmi neochotně...

RECENZE: Call of Duty: Black Ops 4 je pro sérii přelomovým dílem

Call of Duty: Black Ops 4

Veleúspěšné Call of Duty letos poprvé odvrhlo kampaň pro jednoho hráče a láká fanoušky na svoji verzi populárního módu...

Další z rubriky

OBRAZEM: Knížka ukazuje vývoj grafiky v adventurách za posledních 33 let

The Art of Point-and-Click Adventure Games

Právě vydaná 460stránková kniha The Art of Point-and-Click Adventure Games ukazuje vývoj grafiky tohoto žánru od dob...

Jak hrát celou noc a nezničit si záda? Ani sebelepší křeslo vás nespasí

South Park

Propařená noc neznamená pro hráče počítačových her těžkou ranní kocovinu a výpadky paměti, ale syndrom karpálního...

Bonusweb slaví 20 let. Bylo to moje nejšťastnější období, říká zakladatel

Zdeněk Polách

V pondělí 5. října 1998 se na českém internetu objevil nový internetový projekt jménem BonusWeb. Psal nejen o hrách,...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz