Bez kvalitního chladiče obvykle nedocílíte toho, aby váš procesor běžel na plný (přetaktovaný) výkon. To platí dvojnásob u procesorů firmy AMD, které se zahřívají podstatně více než jejich intelovské protějšky. Proto se nespokojujte s těmi nejlevnějšími chladiči, které vám prodejce nabídne, ale ptejte se po lepších, které jsou samozřejmě také dražší. Typů chladičů existuje celá řada, přičemž cena těch nejdražších již není zanedbatelná (1500 Kč i více). Díky agresivní marketingové politice firmy TNTrade s.r.o. a vysoké užitné hodnotě si na našem trhu velmi dobře vedou chladiče tchajwanské firmy Titan Computer – jejich nabídku najdete například na www.chladice.cz. Mezi overclockery je oblíbená řada Titan Majesty, která navíc vyniká efektním designem. Heslo tedy zní: co nejkvalitnější chlazení! Chladič musí být nasazen tak, aby dokonale přiléhal k čipu procesoru, a na styčné ploše musí mít správné množství teplovodivé pasty, která zlepšuje odvod tepelné energie. Než se do toho dáte...
Ještě jednou zvažte své schopnosti. Pokud má na počítači, jehož procesor chcete pokoušet, někdo uložena důležitá data nebo je závislý na jeho chodu, rozmyslete si raději několikrát, zda jste dostatečně připraveni na možné problémy, které jsem stručně naznačil v minulém teoretickém článku. Máte vhodnou základní desku?
Ne všechny základní desky pro procesory Duron umožňují nastavit hodnotu multiplikátoru, a to i tehdy, je-li níže uvedeným způsobem odemčen. Základní deska musí disponovat buď příslušnými přepínači (anglicky switch) nebo ještě lépe, umožňovat změnu multiplikátoru z BIOSu. Výhody BIOSového řešení jistě není nutné zdůrazňovat – nemusíte při experimentování lézt pod stůl, nořit se do útrob počítače a přecvakávat switche. Osvědčenými motherboardy umožňujícími změnu multiplikátoru jsou například ABIT KT7, ASUS A7V nebo MSI K7TPro2. Důležitá je také možnost měnit napětí jádra procesoru (označováno jako Vcore) a napětí čipsetu (VIO). Jak umožnit změnu multiplikátoru Durona
Procesory Duron mají uzamknutý multiplikátor: jeho hodnotu nelze bez úpravy integrovaného obvodu měnit. První série tohoto procesoru sice měly multiplikátor uzamknut jen „lehce“, takže ho bylo možné nastavovat pomocí prostředků základní desky; takovéto Durony však už dnes neseženete. Durony, které jsou dnes na trhu, však lze naštěstí odemknout poměrně snadno – stačí vodivě propojit všechny přerušené můstky L1 na povrchu procesoru tak, jak je naznačeno na obrázku. K tomuto propojení je zřejmě nejjednodušší a nejbezpečnější použít obyčejnou pentilku s normální tuhou o šířce 0,5 mm a tvrdosti HB. Můstky L1 jsou umístěny v pravém horním rohu procesoru.
Je zapotřebí dbát na to, abyste tuhou navzájem propojili pouze ony dva body ležící naproti sobě – vaše čára tedy nesmí být tak tlustá, aby body propojila ještě s některým z vedlejších. Je vhodné udělat několik tahů tužkou tam a zpět, aby nanesená vrstva tuhy byla dostatečná a spolehlivě vedla proud.
Minulý článek jsem zakončil tezí, že je nejlepší začít overclocking procesoru změnami multiplikátoru a dokončit ho pomocí FSB. Zde je konkrétní algoritmus, který ukazuje možný postup (předpokládá se, že již bylo provedeno výše popsané odemčení procesoru a že je počítač smontován a funkční):
1) Umožňuje-li to vaše základní deska, zvyšte napětí čipsetu a jádra procesoru, a to na nejvyšší možnou hodnotu. Pokud by čirou náhodou vaše deska umožňovala jít s hodnotou Vcore nad 1,85 V, zastavte se právě na této hodnotě a výš už nechoďte (ledaže byste chtěli opravdu riskovat :-).
2) Nastavte multiplikátor na nejbližší vyšší hodnotu oproti stávající.
3) Nastartujte počítač do Windows. Pokud bez problémů naběhne, vraťte se do bodu (2). Jestliže se nedostanete do Windows nebo počítač nenaběhne vůbec, pokračujte dalším bodem.
4) Snižujte multiplikátor na nejbližší nižší hodnotu tak dlouho, dokud se vám nepodaří se bez problémů dostat do Windows (mělo by se to povést hned po prvním snížení).
5) Otestujte stabilitu počítače delším hraním náročných 3D her (Quake 3 apod.) nebo opakovaným spouštěním 3D benchmarků (3DMark atd.).
6) Pokud počítač při hraní zatuhne, snižte multiplikátor na nejbližší nižší hodnotu, nastartujte do Windows a vraťte se na bod (5). Naopak, je-li po alespoň hodinovém hraní a benchmarkování vše v pořádku, pravděpodobně jste nalezli optimální hodnotu multiplikátoru pro váš procesor.
Nyní opakujte body (2) až (6) s tím, že místo multiplikátoru budete obdobně manipulovat s FSB. Nejprve tedy FSB po krůčcích zvyšujte a bootujte do Windows, a jakmile se do Windows nedostanete, začněte FSB ubírat, až znovu získáte stabilní Windows. Pak otestujte systém 3D hrami a/nebo benchmarky a případně ještě uberte FSB. Na konci tohoto procesu byste měli získat stabilní počítač s lepším výkonem.
Závěrečné poznámkyPodotýkám, že výše uvedený postup je třeba brát pouze jako základní kostru, a to nijak dogmatickou – je to prostě jen kuchařka typu „snadno a rychle“. Různí lidé mohou mít své osvědčené postupy, které se budou od výše uvedeného poněkud lišit. Někdo by mohl protestovat proti tomu, že navrhuji zvýšit napětí na maximální hodnotu hned na začátku, a raději by ho zvyšoval postupně až při neúspěšných pokusech. Tím by se však algoritmus zkomplikoval a já jsem se snažil o maximální jednoduchost a pochopitelnost – pokud máme dostatečně dobré chlazení absorbující účinky zvýšené voltáže, nemělo by to být na závadu. Uvítám samozřejmě vaše názory a případné dotazy v diskusním fóru nebo na svém mailu.
Zdroje: WDSoft.com, Tom’s Hardware
