Označení vesmírné porno se využívá pouze jako metafora pro možnosti, které titul nabídne. Má to být velkolepá hra, ve které je důležité prozkoumávání vesmíru. Zároveň však nabízí i pozemní akci podobnou tradičním střílečkám.
Herní návrhář Chris Roberts se zkrátka rozhodl, že vytvoří tu nejlepší vesmírnou simulaci všech dob.
Star Citizen je navíc symbolem i modlou crowdfundingu, neboli komunitního financování. A to nejen toho herního. Veteránovi Chrisi Robertsovi se daří něco stěží představitelného. Jeho stále se nafukující hra je financována výhradně z příspěvků hráčů - dobrovolných dárců.
Na jednu stranu tak má sice volné ruce, o čemž se drtivé většině jeho kolegů může jenom zdát, na tu druhou je ale vystaven enormním očekáváním fanoušků. Podle všeho si to dobře uvědomuje: "Každý si pod touhle hrou představuje něco trochu jiného," říká.
A pohled do rušných diskuzních fór naznačuje víc. Jedni si z celého srdce přejí nového Wing Commandera se silným příběhem, další si do Star Citizen projektují rozšířeného Freelancera s on-line galaxií, někteří sní o nekonečné volnosti Elite a nemalý zbytek si představuje komplexnost Eve Online.
Chtělo by se říct, že si na sebe Roberts upletl bič sám, když tak trochu oportunisticky nechal fantazii hráčů pracovat na plné obrátky a neurčitými náznaky ji dále jitřil. Není divu, že nejen každý podporovatel čeká ultimátní herní zážitek ve vesmírné galaxii. Jenže Roberts je v pohodě a stále víc to vypadá, že se mu ve hře podaří skloubit nebývalé množství prvků.
360 milionů korunK 1. září vybral Chris Roberts na Star Citizen od hráčů již 18 milionů dolarů (cca 360 milionů Kč). Za pouhý měsíc tak celková suma vzrostla o 2 miliony dolarů a nezdá se, že by ochota podporovatelů polevovala. Pokoření každé významnější hranice je podtrženo jasně definovaným přídavkem do hry či výhodou pro podporovatele. Pokud se podaří pokořit 19 milionů dolarů, budou se hráči moci stát správci a majiteli vlastní vesmírné stanice. Počet těchto stanic však bude omezen. |
Celý vývoj Star Citizen ostatně běží trochu jinak než u běžné produkce, která je - obestřena pouhými sliby - vyvíjena pod pokličkou do samého finále. Chris Roberts chce ale s hráči na vývoji spolupracovat, jakmile to bude možné.
Už v prosinci se proto objeví takzvaný Dogfight modul, který všem zájemcům umožní otestovat vesmírné souboje. Betatest kompletní on-line galaxie je pak naplánován na závěr příštího roku.
Ještě předtím by ale do fáze betatestu měla jít off-line verze zvaná Squadron 42, která se inspiruje již zmíněným Wing Commanderem a vesmírné potyčky zasazuje do poutavého příběhu. Na to je ale ještě spousta času, který chce Roberts zaplnit testovacími modely, ve kterých vyzkouší funkčnost jednotlivých mechanismů a konečně připraví hráče na to, co od Star Citizen vlastně čekat.
Vesmírné pornoV tomto článku jsme před rokem nastínili představu Chrise Robertse o příběhové hře pro jednoho hráče, která ze Star Citizen vychází, bude jeho součástí, ale ponese název Squadron 42. |
Jedno velké přání hráčů ale zkušený vývojář musí odmítnout už na začátku. "Bylo by skvělé, kdyby bylo možné plynule přistát na jakékoliv stanici či planetě, vystoupit, projít se a případně splnit nějaké úkoly. To ale zatím nemůžeme nabídnout," říká. "To ale neznamená, že se toho jednou nedočkáte. Plynulá přistání jsou jedním z bodů, na které se zaměříme hned po ostrém spuštění hry. Tím druhým bitvy na povrchu planet. Star Citizen se bude vyvíjet podobně jako Eve Online, na jejímž startu hráči také neměli takové možnosti jako dnes."
Do té doby budou přistání fungovat tak, že ve vesmíru otevřete komunikační menu a požádáte o povolení. Někdy budete moci volit mezi vícero cíli: například na Zemi můžete přistát mimo jiné v New Yorku či Moskvě. Následně se spustí sekvence zobrazující klesání z mračen k zemi.
Ale nebojte se, není to žádný renderovaný filmeček - vše si prožijete v herní grafice očima pilota. Hráči s větším plavidlem budou moci dokonce povstat z pilotního křesla a rozhlížet se okny. Na stanicích potom můžete chodit a navštěvovat bary či gildy. Z menu se lze přenést do dalších lokací - třeba z newyorské vesmírné stanice do centra. Sami tam ale nedojdete.
Mnoho hráčů se pochopitelně zajímá také o hospodářský systém on-line galaxie, protože to z velké části bude právě on, který má potenciál udržet jejich zájem o hru po velmi dlouhou dobu. Bude to tedy systém zcela svobodný jako v Eve Online, kde velké gildy drží obchodní monopoly a doslova tak ničí menší konkurenty?
"Dáme hráčům spoustu svobody," začíná vysvětlovat Roberts. "Mohou se stát magnáty v přepravě zboží, ocelářskými giganty nebo králi pašeráků. Nemyslím si ale, že by se někdo mohl zmocnit monopolu. Za prvé budou ve hře činní ještě počítačem ovládaní obchodníci a za druhé budeme hospodářství kontrolovat. Pokud někdo nahromadí příliš mnoho moci, zvýšíme na něj konkurenční tlak, aby to zůstalo zajímavé."
Zatím nedostupná minimální grafikaKe hraní Star Citizen bude zapotřebí alespoň grafická karta úrovně GeForce 880. Menší problém je, že ještě není ani v prodeji. V roce 2015, kdy hra vyjde, by už ale měla být i cenově dostupná. Pro grafické orgie to ale bude chtít něco lepšího - dnes těžko říct co. |
Takže nikoliv kapitalismus divokého západu jako v Eve Online, ale přeci jen kontrolovaný ekosystém. Mimochodem: zboží ve Star Citizen nebude z pásů padat jen tak, ale je třeba ho zhotovit z určitých surovin. Tak třeba rakety sestávají z oceli, výbušniny a elektroniky. Jakmile potřebuje nějaká fabrika ve vesmíru surovou hmotu, vygeneruje se automaticky úkol ve stylu "dovez sem tolik a tolik oceli". Hráči se mohou zakázky chopit a vydělat si peníze. Pokud se tak ale nestane, zaskočí za ně umělou inteligencí řízený obchodník.
Ten pak může být napaden piráty, například hráči, kteří přepady na určité obchodní trase chtějí zvýšit ceny. Tak jednoduché to ale nebude: pokud se v jedné části galaxie začnou přepadení množit, vypíše vojenská gilda úkol spočívající ve zneškodnění pirátů, pochopitelně včetně zajímavé odměny. Tímto způsobem se hospodářský systém pokouší o vyvážení.
Star Citizen ostatně nebude tak exkluzivní záležitostí jako Eve Online, kde má hráč nějaké šance a tím i požitek ze hry pouze v rámci některé z gild. Star Citizen si užijí i sólisté, například tím, že budou brát počítačem vypisované úkoly. I ty ho nakonec dostanou do interakce s ostatními hráči. Kdo chce hrát jen s několika přátel, má skvělou možnost vytvořit si menší eskadru, která se může složit na větší loď a společně ji ovládat. Třeba se z toho nakonec stane základ většího byznysu.
To ale neznamená, že Star Citizen nebude podporovat velké gildy - naopak. Jako pilot se můžete nechat těmito hráči vytvořenými aliancemi najímat a plnit pro ně potřebné mise. Lze si představit například zakázku, kdy gilda potřebuje ochránit velkou přepravní loď před přepadením. V takovém případě poletíte tedy eskortu.
Chris Roberts navíc slibuje, že hráčské gildy budou moci zakládat obchodní společnosti a konkurovat si navzájem, a to i za použití síly. Přestože to zatím nebylo potvrzeno, dá se tak počítat s obřími bitvami mezi gildami, kterých by se mohly účastnit i vesmírné stanice.
Virtuální realitaPřestože bude Star Citizen podporovat ovládání pomocí klávesnice a myši (stejně jako gamepad a joystick), cílem vývojářů je kompletní vnoření se do role pilota. Proto pracují také na implementaci Oculus Rift - brýlí virtuální reality, které by se v HD verzi měly na trhu objevit příští rok. |
Kdo se těší na jednoduché létání a přestřelky ve stylu Freelanceru, bude zpočátku možná trochu vykolejen mírou komplexnosti celého systému. Ten má být sice snadno přístupný, ale proniknout do jeho hloubky chvíli potrvá a rozhodně bude třeba se zaobírat jistou mírou taktiky.
Například některé instalované komponenty, jako třeba laserové kanóny, způsobují přehřívání lodi. V takovém případě je nutné nasadit dodatečné ochlazovací prvky. V boji je proto velkou výhodou, když podobnou loď rozeznáte a zaměříte se právě na její chlazení. Jeho zničením ji z velké části paralyzujete a snížíte její bojový potenciál.
Kromě toho můžete jednotlivé systémy lodi taktovat a zvyšovat tak jejich výkon, ale i tvorbu tepla a spotřebu energie. Taktování se proto vyplatí dobře načasovat.
Výzvou bude také skutečnost, že si hráči nebudou moci loď ovládat z pohledu zvenčí, který přeci jen kontrolu a přehled situace poněkud zjednodušuje. Roberts chce, aby všichni hráči měli plnohodnotný zážitek a pro ten je třeba pilotovat přímo z kokpitu, byť na krátkodobé přepnutí zde pár vnějších kamer bude.
Star CItizen působí dojmem obrovského projektu, který je vyvíjen s velkou radostí, kterou hlavnímu tvůrci zaručují dostatečné prostředky a dnešní pokročilé technologie. Výsledek tak snad ani nemůže být jiný než skvělý, ačkoliv zcela jistě nenaplní všechna ta, mnohdy nerealistická, očekávání. Rozhodně se jim ale vynasnaží co nejvíc přiblížit.
