Není tomu tak dávno, co jsme na našich stránkách uveřejnili dva články zabývající se provozem vlastního herního webu – ať již z pohledu začínajícího nadšence, nebo rozjetého týmu profesionálů. Během návštěvy veletrhu ECTS se nám do rukou dostaly zajímavé analýzy ekonomiky provozu herních webů provedené redaktory herních „business“ magazínů – tedy časopisů, které píší o hrách z obchodní stránky. V takovém MCV či CTW (dva největší tituly v této branži) si nepřečtete moc recenzí, ani preview. Místo nich jsou stránky plné rozhovorů s producenty, žebříčků prodejnosti a právě zmiňovaných tržních analýz. Jakkoliv se z pohledu „obyčejného“ hráče můžou zdát grafy, změti čísel či fundované prognózy nudnou a veskrze nezajímavou záležitostí, v případě pohledu na budoucnost herních webů překvapí jejich závěry nejednoho ostříleného počítačového veterána.
S razantním ukončením internetového boomu, kdy se do každé byť miniaturní webové firmičky investovaly nemalé finanční prostředky, přišlo vystřízlivění investorů, kteří se začali ptát, zda mají vůbec šanci, aby se jim vložené prostředky vrátily. Zkrátka a dobře – projekt, který není schopen vydělávat, bude ukončen. Bohužel i v oblasti počítačových her pomalu ale jistě vstupuje v platnost nepsané pravidlo, že samotné bannery nedokáží web uživit. Poslední rok se tak nesl ve znamení recese, která zlámala vaz mnoha známým a velmi kvalitním zpravodajským serverům (DailyRadar, Gamecenter) a jiné dostala do vážných finančních problémů. Podle redaktorů MCV zažívají obzvláště těžké časy zejména „linkovací“ weby jako například Voodoo Extreme či Blue’s News, kterým nestačí reklamní kampaně pokrývat poplatky za relativně drahý hosting tvořící největší nákladovou položku (vzhledem k copy+paste povaze všech článků není nutné držet profesionální tým redaktorů – stačí dva, tři lidé, kteří zpracovávají e-maily). Problémy široce zaměřených serverů, u kterých existuje velká konkurence, naštěstí nemají čistě oborové weby – zatímco placený přístup za zpravodajství takového GameSpotu by zcela jistě znamenal odliv většiny čtenářů k jiným, stejně kvalitním, ale bezplatným serverům, v případě CombatSimu, jasné simulátorové jedničky, tento model provozu funguje relativně solidně. Důstojná konkurence CombatSimu totiž neexistuje a ani to nevypadá, že by se v nejbližší době mohla objevit.
Ještě výraznější je celý problém v případě webů, které se specializují na nabídku souborů (dema, patche, addony...) ke stažení. Hosting je totiž poměrně drahá věc a ačkoliv existuje řada providerů, kteří mají poměrně tlusté internetové linky po celém světě, účtují si za přenesená data nemalé peníze, což zlámalo vaz i tak věhlasnému serveru, jakým byl bezesporu 3D Files. Ten denně dosahoval cca 3 TB trafficu, k čemuž se pomalu, ale jistě, blíží i BonusWeb se svými 0,5 TB přenesených dat denně. Vezmeme-li v potaz ceny, které nejsou vzhledem k tomu, že zhruba polovina trafficu směřuje do zahraničí (Slovensko je také považováno za zahraničí), příliš nízké, pak je jasné, že downloady jsou pro herní servery poměrně riskantním podnikem. Ostatně ukončení provozu 3D Files byl pro nás impulsem toho, abychom si lépe zabezpečili naše soubory, což v průběhu tohoto týdne vyústilo v nepopulární, leč potřebná ochranná opatření.
Samozřejmě že zavedení této ochrany, které čtenářům znemožňuje používat některé stahovací prográmky (např. Download Accelerator) a u jiných může způsobit vzhledem k různým konfiguracím zpočátku problémy, nebylo jedinou možnou variantou. V podstatě jsme stáli před rozhodnutím aplikovaným na konkurenčních zahraničních webech, tedy buďto soubory ke stažení nenabízet a linkovat pouze stránky, kde je možné je stáhnout, nebo downloady omezit a rychlé a okamžité připojení k serveru zpoplatnit po vzoru FilePlanet. Upřímně řečeno, ani jedna z těchto dvou variant nám nepřišla příliš ideální a to, co jsme vybrali a následně aplikovali na BonusWebu, považujeme za nejmenší zlo. Čtenářům nabízíme stále rychlý mirror na české páteřní síti s kvalitní konektivitou do zahraničí (ať už do Evropy, USA či na Slovensko), to všechno navíc zadarmo a jedinou nevýhodou zůstávají ony výše popsané problémy. Myslím si ale, že je lepší se přes ně přenést a postupně nějakým způsobem vyřešit, než nadobro znemožnit stahování souborů z našeho serveru či v nejhorším případě ukončení provozu BonusWebu.
To zatím naštěstí nehrozí, ačkoliv poměry na českém trhu v mnoha věcech předběhly vývoj ve světě. Například zde již neexistuje žádný nezávislý komerční (tj. s placenými full-time redaktory) herní web – jinými slovy všechny profesionální internetové magazíny mají nad sebou „patrona“, který jejich provoz z velké části financuje z jiných aktivit než příjmů stránek samotných. Nejzajímavější obchodní model však na českém herním internetu reprezentuje bezesporu server GameZone, který v mnohém předběhl dobu jak u nás, tak ve světě. GameZone byla vytvořena proto, aby modemisté strávili co nejvíce času on-line u providera IOL, který poté logicky inkasuje více peněz v podobě „providerského“ podílu z telefonních poplatků (proto také ony omezovače přístupu z jiných free providerů – z nich nemá IOL ani korunu). Projekt GameZone má rovněž silný marketingový potenciál, tudíž bylo relativně (opravdu jen relativně – sami bychom nechtěli ono martyrium zažít) snadné obhájit počáteční milionové investice do nákupu serverů a vývoje specializovaného software. Právě takový přístup, který motivuje uživatele k volbě toho či onoho providera v ostře konkurenčním prostředí, je jednou z cest k poměrně solidnímu fungování herního webu.
Je více než jasné, že stávající poměry na trhu s internetovou reklamou jsou neslučitelné s provozem nezávislého profesionálního herního serveru. Provozovatelům stávajících nezávislých webů tak zbývá jen několik málo možností – buď se nechat pohltit někým silnějším (např. vydavatelstvím, internetovým portálem, nebo telekomunikačním operátorem), nebo se spojit s konkurencí ve snaze přežít co nejdéle (a čekat na prodej, či změnu situace s reklamou), zavést placený přístup (v případě obecně zaměřeného webu katastrofa), nebo to všechno prostě a jednoduše zabalit. Dokud nebude celosvětově fungovat systém placení za zpravodajský obsah (ať již v podobě mikroplateb nebo předplatného) alespoň stejně dobře, jako například u pornografických serverů, nedá se při současném objemu peněz v internetové reklamě očekávat významný zvrat situace. Stačí se podívat o kousek vedle na trh s papírovými novinami – i tady tvoří reklama u naprosté většiny titulů pouze doplňkový příjem vedle ceny samotného periodika. Současné zpravodajské servery by se pak daly přirovnat k deníku Metro, který žije pouze z reklamy. A jsou snad trafiky plné Metra a jeho klonů?
Existuje zde ovšem i jiné, leč mnohem složitější řešení – zvýšit objem peněz v internetové reklamě. Aktivita naprosté většiny současných obchodníků či reklamních agentur zabývajících se inzercí na internetu se bohužel omezuje na zadávání více či méně rozsáhlých bannerů (přiznejme si, že většina tzv. „skyscraperů“ není nic jiného než přerostlý banner), které již nemají tak velkou odezvu mezi spotřebiteli. Musí proto nastoupit nové, kreativnější formáty internetové reklamy, které dovedou lépe využít potenciálu velmi specifické cílové skupiny. A co víc, tyto nové formáty si musejí získat důvěru zadavatelů, kteří by měli mít nějaký pádný důvod, proč investovat poměrně značnou částku za kampaň právě na internet. Tohle všechno má ale jeden malý háček – zatím nikdo nepřišel na to, jak by ony nové formáty měly vypadat. Jistě, existují zde modely, kdy se loga inzerentů zobrazí na pár sekund a pak teprve přesměrují čtenáře na titulní stránku webu, existují zde roztomilé podivnosti létající po obrazovce, ale to všechno je, zdá se, málo. Internet je specifickým světem a jako takový potřebuje stejně netradiční a specifický přístup.
Internetové velkopodnikání se pomalu ale jistě stává přes všechny nadšené zprávy o raketových startech jednotlivců, kteří si před dovršením třicítky mohou dovolit vlastní letadlo či ostrov v Karibiku, doménou velkých firem, stejně jako ostatní důležité sféry obchodu. Jednotlivcům nebo malým skupinkám tak nezbývá než se přizpůsobit, nebo se smířit s tím, že časem „zavřou krám“. A nejinak tomu je i v herní branži....
