Čas dokáže napáchat pěknou neplechu. Sám Perský Princ by o tom jistě mohl povídat hodiny. V případě série Prince of Persia napáchali největší neplechu sklerotičtí hráči. Označovat poslední díl s podtitulem Two Thrones jako třetí je opravdu pěkná pitomost. Ať to berete z jakéhokoliv úhlu, tak logicky musíte dojít k pořadovému číslu šest nebo sedm nebo kolik vlastně. První dva Princové byli čistě 2D a většinu platforem, na které vyšli (kromě PC) si většina dnešních hráčů ani nepamatuje. První trojdimenzionální pokus o převedení klasických dobrodružství perského válečníka obdařili tvůrci „originálním“ dovětkem 3D. Třetí díl však po zásluze propadl do zapomnění a s celou sérií to nevypadalo nijak zvlášť dobře. O dílech Sands of Time, Warrior Within a Two Thrones se ani nemá cenu rozepisovat, protože jste o nich jistě slyšeli již dost a zajisté znáte funkci odkazů. Sluší se jen poznamenat, že díky nim, se série POP po právu vrátila na herní výsluní. Společně s posledním jmenovaným pracovali v interních studiích Ubisoftu na dalších dvou
„bokovkách“ série Prince of Persia. Shodou náhod jsou oba tyto titulu určeny pro handheldy. První z nich - Battles
of Prince of Persia – je určen pro Nintendo DS a překvapivě půjde o tahovou strategii, jejíž největší předností bude jistě využití dotykového displeje.
Veškeré lokace z POPWW nejsou zkráceny ani jinak rozměrově upraveny.
Jak jste již jistě pochopili, tak druhým titulem je právě Prince of Persia: Revelations (dále jen POPR) pro PSP. POPR je konverzí Warrior Within, který nám poprvé představil Perského Prince jako daleko temnější postavu, než jak ho tvůrci prezentovali v předchozích dílech. Princovi jde v tomto příběhu opravdu o kejhák a fanoušci jistě moc dobře vědí, že ani jeden z konců moc optimistický není. Osobně jsem velmi rád, že tvůrci přeskočili SOT a v POPR nám vyprávějí příběh WW. Ten je opravdu temný a
pomaličku odhaluje, jak hlavní hrdina směřuje do záhuby. Samotná story je v POPR totožná s POPWW a žádné nové scény ani
dějové zvraty vás opravdu nečekají. Opět se setkáme s Kaileenou, její věrnou poddanou Shahdee, Dahakou – nesmrtelnou nemesis a samozřejmě samotným Princem.
Herní část se však dočkala oproti příběhu změny doslova rapidní, byť ne úplně v dobrém slova smyslu. Těch změn je v podstatě více, ale hezky popořádku. První, čeho si ve hře všimnete je, že chybí mapa. Tu jsem využíval v POPWW více než často a její absenci v POPR považuji za fatální. Na zadní části krabičky POPR se z popisků dozvíte, že hra obsahuje oproti POPWW několik nových lokací. Ano, na pár jsem jich opravdu narazil, ale moc jich tedy není. Za důležitější považuji, že veškeré lokace z POPWW nejsou zkráceny ani jinak rozměrově upraveny. Z vizuálního hlediska je to ale mnohem, mnohem horší. Textury jsou rozmazané,
bez detailu, anti-aliasing je na drtivé většině povrchů vypnutý a viditelnost je oproti POPWW též razantně zkrácena. Renderovaná
videa jsou navíc komprimována a jejich kvalita je opravdu bídná. Při hraní navíc běhají po obrazovce šedé šmouhy, které nemohu nazvat jinak, než ruchy.
POPR je dalším skvělým příkladem, že PSP citelně chybí druhý analog.
Nahrávací časy v POPR jsou znatelně delší než v POPWW a trvají často i několik desítek vteřin. Navíc se loadingy objevují i během hry a v naprosto nešťastně zvolených situacích. Často se vám stane, že se hra začne nahrávat při dlouhém skoku či běhu po zdi. Technických nedostatků je v POPR oproti POPWW přehršel. Nejstrašnější je, jak se hra každou chvíli trhá. Souboje, které jsou jinak velmi povedené, se tak stávají daleko tužšími a mnohdy skončí zbytečnou smrtí. Při těchto všech technických chybách vám
přijdou neustálé výpadky hudby jako nic. Hudba jako taková je povedená, ale díky již zmiňovaným neustálým výpadkům si ji opravdu moc neužijete. To samé platí o zvucích a dabingu. PSP rozhodně není nevýkonná platforma, a tak veškerá hanba ze
nepovedenou technickou stránku POPR padá na hlavy tvůrců.
Kamera je neposedná jako splašený kůň. V POPR ji sice můžete zase manuálně resetovat a pomocí tlačítka L lehce posouvat, ale oproti POPWW kde jste si ji mohli libovolně upravovat pravým analogem, je to jen slabý odvar technického komfortu. POPR je dalším skvělým příkladem, že PSP citelně chybí druhý analog. Jinak tlačítka reagují stejně přesně jako na PS2 Dualshocku a ovládání je v podstatě totožné s „velkými“ verzemi POPWW.
|
Veškeré moje výtky směřují k technické kvalitě portu na PSP. Jinak je totiž POPR naprosto úchvatná záležitost plná skvělé atmosféry, chytře designovaných hlavolamů a zábavnými souboji. Nechybí ani populární manipulace s časem, která vám v průběhu
hry jistě přijde vhod. Samozřejmě nesmím opomenout souboje s bossy, kterých si ve hře užijete ažaž. Jistě se nemusím rozepisovat, že má každý specifickou taktiku a že vás na nějaký ten čas zaměstná. Bojový systém zůstal stejný, lehčí RPG prvky jakbysmet. Bonusy v podobě artworků, konceptů atd. jsou též zpět.
POPWW jsem na Xboxu dohrál jedním dechem. Bylo to úžasné dobrodružství, které mě bavilo od začátku do konce. POPR je
|
POPWW na PSP
Příšerná technická stránka včetně grafiky, zvuků, loadingů a všeho ostatního| Prince of Persia: Revelations | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
