Šestý či chcete-li závěrečný třetí díl novodobé trilogie o Princi Perském máme již za sebou, ale jak se zdá, tak Ubisoft neřekl se svojí oblíbenou herní postavou poslední slovo. Stejně jako se Warrior Within dočkal nepříliš povedené konverze na PSP v podobě Revelations, tak stejnému osudu neunikl ani Two Thrones, který se nyní pod názvem Rival Swords objevil kromě PSP i Wii. Jak si ale poslední jmenovaná verze nakonec vede? Dokáže pohybové ovládání naroubované na téměř dva roky starou hru vynahradit fakt, že dalších novinek jsme se nedočkali?
Příběh Rival Swords navazuje na předchozí Warrior Within/Revelations s tím, že se perfektně vypořádává s faktem, že minulý díl měl i alternativní závěr. Prostě byl zmatek s písky času a dopadlo to tak, že Kaileenu nakonec Princ nezabil, ale odplul s ní do svého rodného Babylonu. Jenže co čert nechtěl, Babylon se ocitá v plamenech a všude kolem pobíhají nepřátelští vojáci. Navíc Princovu loď zasáhl projektil z katapultu a Kaileenu mu unesli padouši a situace se ne a ne zlepšit. Je
na čase zasáhnout, a to rychle! Díky časovým posunům a změnám je příběh Rival Swords opět řádně zamotaný, tak jak jsme si u Prince již zvykli. Kromě Kaileeny, zde potkáte i princeznu Farah ze Sands of Time a velkého zlého Vezíra.
U mnoha konverzí nejrůznějších her pro Wii nebylo ovládání implementováno příliš dobře.
Pokud jste měli co do činění s jakýmkoliv dílem z novodobé série, tak jistě víte, co vás přibližně v Rival Swords čeká. Opět zde naleznete obligátní kombinaci bojů s meči, řešení hlavolamů a skákání. Tato formule si získala mnoho příznivců a i zde funguje na jedničku. Fanoušci tak budou v sedmém nebi, zatímco odpůrci Prince odpůrci zůstanou. Je pravdou, že ne každému postup přeskočit propast, zachytit se za římsu, přeběhnout po zdi a vyskákat mezi sochou a zdí musí sednout. My ho máme však velmi rádi a i zde je tato stylová a specifická hratelnost perfektní a to především díky famóznímu designu levelů. Ten si zaslouží opravdu velkou pochvalu a je jedním z nejlepších prvků celé hry. Jedním slovem nádhera.
Všechny pohyby, které se Perský Princ naučil v předchozích dílech, samozřejmě umí nadále a vězte, že i zde je při mnoha příležitostech využijete. Samozřejmě naleznete i několik nových, takže vám nebude dělat problém vzepřít se nohama mezi zdmi nebo zabíjet nepřátele pomocí speedkillu, při němž budete plenit rychlým škubáním wiimotu dle instrukcí na obrazovce.
Prostě dva roky stará hra určená pro předchozí generaci konzolí.
A tady se dostáváme pomalu k ovládací metodě. My jsme se jí zpočátku dosti obávali a i po několika minutách hraní nás jímaly jisté pochyby. Jakmile jsme si však na ni zvykli, tak jsme si ji nemohli vynachválit. U mnoha konverzí nejrůznějších her pro Wii nebylo ovládání implementováno příliš dobře, ale Rival Swords rozhodně není tento případ. Jediné, co vás na chvíli zarazí, je ovládání kamery, se kterou se manipuluje nakláněním wiimotu. Ale i na tuto funkci si po chvíli zvyknete. Jinak je vše,
jak byste u hry typu Rival Words očekávali. Analogovou páčkou ovládáte postavu, mácháním wiimotu útočíte a tlačítky zastáváte zbytek funkci jako skok apod. Například takové zasekávání dýkou do otvorů ve zdech je pomocí krátkého škubnutí wiimotem daleko zábavnější než mačkání tlačítek na klasickém gamepadu.
Ovládání se opravdu podařilo skvěle.
Dobře se nám ovládal i temný Princ. Pokud jste nehráli Two Thrones, tak vězte, že Prince potkala nepříjemná nehoda a čas od času se ve hře bude měnit ve svoje temné já. To je daleko silnější a umí spoustu nových pohybů, včetně zachytávání lamp se svojí speciální zbraní – Daggertailem. Tu lze nazvat jakousi kombinací dýky a biče. Díky němu se s ním můžete ohánět kolem sebe jako s lasem a zlikvidovat tak několik nepřátel najednou. Další plus pro Wii verzi. Ohánět se kolem sebe Daggertailem pomocí nunchuku má něco do sebe! Jediná nevýhoda temného Prince je ta, že jakmile se v něj proměníte, tak čekejte pomalé ubývání zdraví.
Další novinkou oproti předchozím dílům jsou sekvence, ve kterých nasednete do vozu taženém koňským spřežením. Tyto pasáže zde jsou pouze kvůli rozptýlení a
hlubší smysl nemají. Svůj účel však plní na jedničku. Vyřádíte se u nich a občas si i zanadáváte.
Jak už bylo řečeno, vše z předchozích dílů je na svém místě. Vracení a zastavování času, souboje s gigantickými bossy, prostě vše. Celkově však lze hře vyčíst, že oproti Warrior Within se příliš nezměnilo, případně nejsou změny a novinky vůbec razantní. Na jednu stranu je to dobře, ale nějaké větší inovace by neuškodily. Temný Princ je sice fajn, ale hraje se za něj skoro stejně a část s koňským spřežením to také nezachrání. O to více tak zamrzí, že jedinou změnou v rámci Rival Swords pro Wii oproti Two Thrones je nová ovládací metoda. Jinak nic. Ano, pořád je to dobrá hra, ale Two Thrones si můžete na PS2 i Xboxu pořídit za zhruba šest set korun, zatímco Rival Swords je prodáván za cenu regulérní novinky.
|
|
Boje, skákání a hlavolamy – super kombinace
Pouze Two Thrones v novém baleníCo říci o Rival Swords závěrem? Když jsme hru hráli, tak nás opravdu bavila, ale zpětně to zas taková bomba není. Do jisté míry je to dáno tím, že se jedná prostě pouze o konverzi Two Thrones a též i tím, že se nám zpětně líbil více Warrior Within, který přinesl do série více inovací. Navíc je Rival Swords o mnoho kratší než předchozí jmenovaný a též i méně obtížný. Celkově se však pořád jedná o velmi vydařenou hru, hodnou vašeho času a zájmu.
|
| Prince of Persia: Rival Swords | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
