Pro Cycling Manager 2005

Lance Armstrong uzavřel svou fenomenální kariéru sedmým triumfem na Tour de France. Toužíte zjistit, jak chutná takové vítězství? Není nic jednoduššího než sáhnout po Pro Cycling Mangerovi. No, vlastně si nejdříve přečtěte naší recenzi!

Vydávání cyklistického manažeru od francouzských Cyanide Studios už má svou letitou tradici. Ačkoliv nejde o takový bestseller, jakými jsou tradičně fotbalové odnože tohoto žánru, dokáže si najít dostatečně velké publikum, které přinese peníze na vývoj dalšího pokračování, a to i přesto, že máme každoročně poměrně dost výhrad. Cyklistika v současné době stoupá a jde o velice oblíbený sport i mezi diváky, kteří s radostí sledují heroické výkony sportovců na Tour de France, Giro di Talia nebo Vueltě. Jméno Lance Armstronga je symbolem vítězství nad zhoubnou nemocí i neporanitelnosti v pelotonu. Podobné příběhy zkrátka táhnou, a i proto je virtuální cyklistice věnována čím dál tím větší pozornost.

Pro Cycling Manager si každý rok vybírá nejlepší možný příjezd na pulty obchodů a sice v době konání nejdůležitějšího závodu – Tour de France. Zatímco tak Jan Ullrich rok co rok v souboji s Lancem Armstrongem prohrává a miliony lidí spolu s nimi sledují další stovky cyklistů, jsou mnozí fandové naloženi u počítače a bojují za vítězství své stáje. Musíme přiznat, že minulý díl byl hodně tuhým a na první pohled hodně neatraktivním oříškem, který ocenili jen ti nejvytrvalejší. Cyanide slibovali u pokračování mnohá zlepšení, avšak hned si můžeme prozradit, že se jim to tak úplně nepodařilo. Asi jsou to skuteční odborníci, takže na nějaké to pozlátko moc nedají.

Cyanide slibovali u pokračování mnohá zlepšení, avšak hned si můžeme prozradit, že se jim to tak úplně nepodařilo.

Opět se stáváte šéfem jedné z cyklistických stájí, tu se budete snažit provést sezónou 2005/2006 s co možná nejlepším výsledkem. Na výběr je ze čtyřiceti týmů, jež se však po bližším prozkoumání jeví autenticky pouze zčásti. Stejná situace platí i u jezdců. Vývojářům bylo evidentně líto vyhazovat peníze za kompletní licenci, takže pravými jmény se můžou pyšnit akorát poměrně nevýznamné stáje a cyklisti, které nikdo nezná. Jana Ulricha byste hledali marně, namísto něj zde vystupuje jakýsi dublér J. Ullrich závodící za tým T-Lekom. Jeho konkurent Lance Nuistrong se zase nechal zaměstnat jakýmsi Lost Chanellem.

Virtuální manažeři mající co do činění s předchůdcem rychle poznají, že se na ošklivém menu, tabulkách a statistikách připomínajících Excel, mnoho nezměnilo. Také váš zápisník s úkoly zůstal v podstatě při starém. Jako šéf se staráte o tréninky, plánování termínů, investice financí do moderní výbavy a vedete jednání se sponzory, stejně jako s nejrůznějším personálem. Oproti jiným managerům, kdy jsou rozhovory jednou z elementárních složek a jsou k tomu náležitě a komplexně upraveny, působí zde značně nedomrle a hubeně. Častokrát k uzavření kontraktu stačí odeslat jeden jediný email. Aspoň, že se nyní vyplatí provádět scouting a poohlížet se po nadějných sportovcích. Dorůstající jezdci se totiž vyvíjejí docela spolehlivě i rychle a také hladce sbírají zkušenosti ze závodů.

Vylepšená grafika, v níž závodníci už nevypadají jako figuríny jedoucí na mechanickém oslu, tak přichází maličko nazmar, ale aspoň je na co se koukat.

Dohromady na vás od ledna do prosince čeká těžko uvěřitelných 200 oficiálních závodů. To není malá porce a jednou z velkých předností hry je samozřejmě dynamický a neočekávaný vývoj situace, která je však manažerskými možnostmi docela dobře ovlivnitelná, rozhodně však neříkáme jednoduše. Očekávaný výkon se odvíjí od vámi zvolené obtížnosti. Právě podle ní dostanete před sezónou stanoven hlavní úkol, přičemž další dílčí povinnosti mohou přibývat. Obtížnost je vlastně stanovena výběrem týmu. Nováčci jsou například šťastní, pokud skončí v Top 10 celkového zúčtování, avšak zaběhnuté profi stáje chtějí bezpodmínečně bojovat o vítězství ve většině klání. Během sezóny dostáváte dokonce i nabídky od jiných stájí, k nimž můžete přestoupit, což iluze manažera dodává na uvěřitelnosti.

Nový ročník se rozšířil i o předsezónní část, kdy je zapotřebí rozdělit v týmu role, stejně jako to funguje ve skutečnosti. Určíte tak, kdo bude kapitánem, kdo se bude soustředit na vyhrávání sprintů nebo koho degradujete na prostého nosiče vody – samozřejmě se toto kastování projeví i na morálce vašich svěčenců. Ta může být buď negativní či pozitivní, její dopad už zajisté pochopíte sami. Několik úvodních hodin je velikánským problémem orientace v nespočtu statistik, odborných termínech a v hodnotách jednotlivých charakterů. Chybí jakýkoliv tutoriál a i pomocníci si vzali dovolenou. Pokud jste však skutečnými odborníky přes cyklistickou problematiku, budete se cítit jako ryba ve vodě.

Přestože by obrázky mohly svádět k domněnce, že si snad sami sednete do sedla a budete mít možnost si zazávodit, žel tomu tak není, i když bych si to představit dokázal a dokonce mě tato myšlenka i láká. Jenže toho se od Cyanide asi nikdy nedočkáme. Vylepšená grafika, v níž závodníci už nevypadají jako figuríny jedoucí na mechanickém oslu, tak přichází maličko nazmar, ale aspoň je na co se koukat, ačkoliv špička vypadá přeci jen jinak. Vzhledem k tomu, že můžeme volně pohybovat kamerou, nedoporučoval bych vám, abyste zoomovali příliš blízko, jinak se stanete svědky nepěkné pixel show. Okolní prostředí by zasloužilo mnohem větší péči, protože až na cílovou rovinku jde o holé pláně, přičemž pohled na ně po čase začíná unavovat. Kdyby si k enginu sedli zkušenější grafici, mohl by výsledek vypadat o pár tříd lépe, jelikož potenciál tento motor rozhodně má.

Klady a zápory

Velký záběr
Fandy potěší spousta detailů
Uvěřitelný průběh závodu

Závody jsou nudné
Příliš komplikovaný interface
Některé aspekty jsou příliš povrchní

Můžeme jásat, že závody netrvají už dlouhé hodiny, jež bylo třeba přihlížet, nýbrž maximálně třicet minut. I tak se však jedná o docela nudný časový úsek, jelikož pořád není moc co dělat. Kromě několika příkazů (sprint, protiútok, útok na špičku, práce pro tým apod.) můžete jen a pouze přihlížet. Pravda, někdy je to i celkem napínavé a takticky náročnější, jenže jindy zase k uzoufání nudné a stereotypní. Je trochu škoda, že chybí obecné týmové strategie, což by hru ještě o kousek oživilo.

Oproti minulému dílu se toho tedy moc nezměnilo, a to je velká škoda. Autorům nemůžeme upřít odbornost na každém kroku, kterou však neocení masy hráčů, jimž život navíc ztěžuje absence tutoriálů a přítomnost napráskaných tabulek, nýbrž jen zbytečně málo profíků. Přitom by hru stačilo jen o něco uživatelsky zpříjemnit, přidat nějaký ten zábavný obsah navíc a spokojenost by byla na všech stranách. Takhle však musíme opět hodnotit jen mírně nadprůměrně a hru doporučit jen skutečným fandům cyklistiky, nebo ještě lépe – její manažerské části.