Bývají to drobnosti, které nás upoutají na osobně opačného pohlaví natolik, že po ní začneme toužit. Může to být úsměv, určitá vůně, barva hlasu, případně všechny možné maličkosti dohromady. Lidé se pak stávají lepšími – snaží se být příjemní, zábavní, ochotní, více o sebe dbají, ale i provádějí bláznivé kousky jenom proto, aby si získali přízeň. Něco takového zažívá i hlavní hrdina hry Project Rub. Když ji spatřil, jak jej míjí na ulici, byla to láska na první pohled. Jedná se přesně o ten typ chytré dívky s perfektním tělem, jejíž úsměv dokáže oblomit každé mužské srdce. Na druhou stranu jí obyčejný stydlivý kluk jen tak nezíská; naštěstí ale existuje naděje. Stává se členem skupiny nazvané Rub Rabbits, která si libuje v bláznivých kaskadérských kouscích a to by bylo, aby díky nim dívku svých snů nakonec nepřesvědčil o tom, že on je tím pravým.
Ve většině případů se jedná o akční hry na postřeh, těch logických je opravdu minimum.
V prvé řadě do očí udeří především zajímavá stylizace grafické stránky hry, která kašle na klasické podání grafiky (i když samozřejmě ne zcela). Postavy ve hře tvoří pouze černé obrysy zasazené do často surrealistických výjevů, na druhou stranu
veškeré animace jsou zcela klasické a plynulé. V akci to pak vypadá velmi dobře a i když by se mohlo zdát, že si jen grafici chtěli ušetřit práci, nevypadá to vůbec lacině.
Přejděme ale k tomu, jak se tahle hra vlastně hraje, což nemusí být na první pohled zřejmé. Jedná se o kolekci více jak třiceti hříček pospojovaných do jednoho příběhu, přičemž každou uvádí grafické střihy. Posléze si prohlédneme vysvětlení, co fakticky v té dané mini-hře máme dělat a můžeme se pustit do hry. Pokud se nám podaří hříčku pokořit, obvykle to bývá v několika fázích, získáváme plus body u své vyvolené. Pokud ne, body ztrácíme. Zpočátku získáváme body v rámci tří mini-her, avšak k dokončení
scény stačí dohrát třeba jen třikrát tu stejnou. Za to autorům blahořečím, poněvadž například tancování podle vzoru dívky a ještě
v rytmu, to se mi nepodařilo zahrát ani na první stupeň obtížnosti. Později ale hra přitvrdí a scény čítají jen jednu hru.
Za zmínku určitě stojí útěk ze střeženého prostoru, kdy klikáme na kočky, které svým mňouknutím upozorní na sebe stráže.
Nemá smysl vyjmenovávat všechny hry, které si během svého snažení hráč vyzkouší. Ve většině případů se jedná o akční hry na postřeh, těch logických je opravdu minimum. Společné ale mají jedno – využívají obou displejů a mimo dotýkání se a "drhnutí" obrazovky dotykovým perem budeme i křičet a foukat do mikrofonu. Hned ta úvodní vás pořádně rozesměje: vrazí do vás chlápek a nešťastnou náhodou spolkne několik zlatých rybek. Hráč mu masíruje dotykovým perem žaludek a snaží se rybky vytlačit tou cestou, kterou se do útrob dostaly. U toho samozřejmě vydává příslušné zvuky :-).
Hry si můžeme rozdělit na několik kategorií. V té první v zásadě předvádíme různé výstupy, které nám mají pomoci stoupnout v očích vyvolené. V další kategorii naší milou někdo nebo něco obtěžuje a my se samozřejmě snažíme, aby se tak nedělo. Zbývají
ještě souboje s hlavním padouchem, případně zbylé kousky a nemůžeme vynechat ani milostné scény. Ty se plně drží ratingu 12+, čili žádná erotika, ale třeba taková procházka v parku, kdy se oba drží za ruce (a obtěžují je vosy).
Project Rub je určen pro všechny, kteří hledají originalitu a mají rádi neobvyklé hry.
Vybrat pár nejlepších hříček asi nejde, protože každá má něco do sebe a přiznávám, že jsem se vždycky těšil na to, co autoři zase připravili. Máme zde například hledání ztraceného předmětu na pláži, kdy dotykovým perem odhrnujeme písek. Jízdu na velocipedu na čas po úzkých cestičkách, či bláznivou jízdu na nákupním vozíku z kopečka, kdy odhrnujeme stranou překážky v cestě. Plachetnici, s níž se snažíme vyhnout žralokovi a doplout na určité místo, zase řídíme foukáním do mikrofonu, respektive do plachet. Za zmínku určitě stojí útěk ze střeženého prostoru, kdy klikáme na kočky, které svým mňouknutím upozorní na sebe stráže a ty pak tím směrem posvítí baterkou. Vaši kamarádi tak mnohou strážím proklouznout bez povšimnutí za zády.
Více už neprozradíme. Hru dohrajete zhruba za jeden den, přičemž ke konci tvůrci docela přitvrdili – v úrovních "noční můra" nás totiž nutí hrát tři celkem náročné hříčky naráz, navíc v jakémsi psychedelickém vlnění. Možná škoda, že místo toho nepřipravili něco dalšího. Hry se po dohrání zpřístupňují i v hlavním menu, takže si je posléze může hráč otevřít kdykoliv. Po
dohrání hry existuje ale ještě další motivace, a tou je vyšší obtížnost. V režimu Maniac si zase měníme vzhled dívky, přičemž nové věci odemykáme dohráním hry, případě chytáním králíků v těch správných momentech. Na závěr nechybí ani jakýsi mixovací koutek se zvuky. A konečné rozuzlení? Project Rub je určen pro všechny, kteří hledají originalitu a mají rádi neobvyklé hry. Nezalíbí se všem, ale komu ano, ten si hru celkem dost užije.
| Project Rub | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
