Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Project: Snowblind

  12:00aktualizováno  14. března 3:26
Co mají společného Nathan Frost, J. C. Denton a Robocop? Zkuste se zamyslet. Pokud nepřijdete na žádnou kloudnou odpověď, zabrouzdejte do následujících řádků a možná zjistíte, že více než by se na první pohled mohlo zdát.

Project: Snowblind Píše se rok 2065. V Hong Kongu zuří občanská válka vyvolaná militantním seskupením Republika. Při jedné z jejich ofenzivních akcí dojde k napadení základny mírových jednotek Liberty Coalition, při níž je smrtelně zraněn dosud neznámý nadporučík Nathan Frost. V okamžiku, kdy lékaři zjistí vážnost jeho zdravotního stavu, je rozhodnuto o jeho dalším osudu. Podobně, jako tomu bylo v případě legendárního Murphyho ve filmovém snímku Robocop (1987), je Nathan Frost v rámci projektu Snowblind podroben operaci, při níž je jeho tělo vylepšeno nanotechnologickými implantáty, tzv. augmentacemi, které zlepšují celou řadu jeho bojových schopností. Po provedené operaci je Nathan připraven postavit se třeba i bojovým mechům a z anonymního vojáka se ve chvíli stává vůdčí osobnost v boji za lepší zítřky.

Ryzí FPS nehodlá kalkulovat s ničím jiným, nežli s počtem vystřelených nábojů, bez ohledu na typ nebo ráži palné zbraně.

Zmínili jsme se o augmentacích a bylo by neodpustitelným hříchem nevzpomenout na herní titul, v němž slovo “augmentace” poprvé zaznělo. Stalo se tak před pěti lety a oním titulem byl nezapomenutelný Deus Ex z pera Warrena Spectora, který i v dnešní době má schopnost zaujmout a v lecčems předběhnout aktuální, graficky pokročilejší hry. Jeho kouzlo Project: Snowblind spočívá zejména ve specifickém herním stylu, který lze popsat jako směsici 3D akce a RPG. Pokud jde o Project: Snowblind, žádná podobná směsice se nekoná a přestože se údajně na jeho tvorbě podílela řada spoluautorů Deus Ex, příliš shodných prvků hry zde nehledejte. Ryzí FPS nehodlá kalkulovat s ničím jiným, nežli s počtem vystřelených nábojů, bez ohledu na typ nebo ráži palné zbraně. S ohledem na tento fakt není dějová zápletka nijak složitá a herní příběh se v podstatě odvíjí velmi lineárně, bez ohledu na způsob procházení úrovněmi. Koneckonců, s ohledem na pravidla žánru ani jinou funkci plnit nemá. Mnohem důležitějším aspektem FPS by měla být schopnost navození adrenalinové a neutuchající atmosféry, plné explozí všeho druhu, výstřelů a nářku zraněných. Takže povedlo se nebo nikoliv?

Vývojáři v Crystal Dynamics si rozhodně dali záležet a uvedené herní aspekty skutečně akceptovali v plné míře. Dostatečný počet oponentů slibuje adrenalinové hody v rámci několikaminutových přestřelek a rozmanitost augmentací ještě více znásobuje hratelnostní úroveň hry. Nicméně nejedná se pouze o bezduchého zástupce žánru. Project: Project: Snowblind Snowblind disponuje i jistými alternativami z hlediska způsobu absolvování herních úrovní. To je dáno strukturou jednotlivých levelů, které jsou prezentovány jako bojové mise, jejichž celkový počet je vyjádřen úctyhodným číslem osmnáct. Provedení primárních úkolů tvoří základní předpoklad úspěchu a veskrze lze toto zvládnout za použití plné palebné síly. Kromě primárních úkolů se však často objeví úkoly sekundární, jejichž splnění většinou vyžaduje jistou dávku taktiky a strategického myšlení. V případě zmíněných druhořadých cílů je totiž nutné například projít úrovní bez vzbuzení pozornosti nepřátelských hlídek či v jiném případě vyslechnout rozhovor dvou nepřátelských vojáků. V takové situaci nastává radikální zvrat, neboť doposud klasická střílečka rázem dostává příchuť stealth akce.

Grafické zpracování si jistě zaslouží obecnou pochvalu, nicméně nějakou tu skvrnku zanechává na jinak čistém listu papíru poměrně nedotažená grafika postav a nízká kvalita in-game animací.

Najít řešení pro splnění sekundárních cílů mise není jednoduchou záležitostí. V reálu totiž obdržíte jejich zadání formou strohé zprávy typu “získejte utajené informace”. Je zřejmé, že v tu chvíli víte pouze, že daný úkol lze splnit pouze v aktuální lokaci. Nalezení správné taktiky, například již zmíněné vyhledání dvojice rozmlouvajících mužů, se může stát pro mnohé velmi zdlouhavou prací. Zároveň hrozí možnost, že si sami (zastřelením Project: Snowblind “informátorů”) zapříčiníte definitivní nezdar. V takovém případě nezbývá než loadovat uloženou pozici a pokusit se o reparát. Ukládání pozic je do hry stylově implementováno v podobě tzv. “Save Roomů”, což jsou místnosti s ukládacím panelem, připomínající svou konstrukcí podzemní bunkry. Způsob ukládání pozic se tak stává vpravdě velmi realistickým mezičlánkem akce a proces komunikace s paměťovou kartou nijak nenarušuje atmosféru, vybudovanou předešlým děním. To je nutné ocenit obzvláště v korespondenci s realističností akčních scén jako takových. Pohyby zasažených postav, destrukce některých částí interiérů a exteriérů, všechny tyto součásti scény působí velmi opravdově a výjimkou nejsou ani zbraně.

Pokud jde o výzbroj a výstroj, její variabilita dozajista nezklame ani náročnějšího vyznavače first person stříleček. Kromě standardního zástupce palných zbraní – útočné automatické pušky doplněné granátometem, je k dispozici řada silnějších donucovacích prostředků, mezi nimiž se najdou i opravdové skvosty. Zatímco raketomet nikoho ze znalých nerozhodí, energetické náboje vystřelující Flechette či destruktivní Rail Laser určitě nenechá příznivce Project: Snowblind zbraní v klidu. A navíc – většina z nich umožňuje alternativní střelbu, a to je pak teprve nářez! Výzbroj pochopitelně netvoří jen útočné zbraně, k dispozici je i řada podpůrných předmětů. Mezi nimi se najde spousta užitečných pomůcek, ať už jde o Kinetic Kicker pro přemísťování těžších beden anebo o Ice Pick, využitelný pro hackování se do elektronicky řízených mechanismů (tzn. ovládacích panelů či bojových mechů).

Pohyby zasažených postav i destrukce částí interiérů a exteriérů působí velmi opravdově a výjimkou nejsou ani zbraně.

Nejen primárními heblátky živ je pařmen, takže což takhle sekundární zbraně? Nabídka je rozmanitá a zahrnuje celou řadu granátů, neprůstřelné zátarasy a další hi-tech vychytávky. Z nich uveďme alespoň miláčky publika – Spider boty, což jsou takové malé, nezbedné, plechové potvůrky, bránící svého pána EMP útoky před všemi poblíž se vyskytujícími nepřáteli anebo účelné, injekční stříkačku připomínající Nano Boosty, jejichž aplikací je možné docílit znovuzrození Frosta v případě náhlého úmrtí, případně urychlení jeho biologických funkcí v rámci boje. “A jako bájný pták Fénix z popela vstal a vrhnul se znovu do boje za pravdu a spravedlnost!” Ideály jsou věčné a cesta k nim je v mnoha případech dlážděna krví nevinných. To platí i v tomto případě – pár civilistů to sice odnese, Project: Snowblind ale za ten výsledek to stojí. Nebo ne? Ale zpět ke hře. Grafické zpracování si jistě zaslouží obecnou pochvalu, nicméně nějakou tu skvrnku zanechává na jinak čistém listu papíru poměrně nedotažená grafika postav a nízká kvalita in-game animací, které nejsou – vzhledem k současným standardům – nijak oslnivé. Celkový audiovizuální dojem tak trpí i přes vysokou úroveň zvukových efektů a zpracování dialogů postav.

Jestliže bychom měli ohodnotit námět hry, nemůžeme upřít jejím tvůrcům určitou dávku originality v pojetí žánru. Na druhou stranu si ale nelze nevšimnout podobnosti s dříve distribuovanými videoherními tituly, jmenovitě s GoldenEye: Rogue Agent a Psi-Ops: The Mindgate Conspiracy, ve kterých také máme co dělat s “vylepšenými” lidskými jedinci, schopnými porazit legie nepřátel díky svým technologickým vymoženostem. Stručně řečeno, nejedná se ani o nastavenou kaši, ani o výrazně originální projekt, nesetkáte se s čistě realistickou grafikou, ale v zásadě vám to příliš vadit nebude. Co tedy říci závěrem? Nebudete se nudit a o ztrátě času také nemůže být řeč. Project: Snowblind je tudíž dosti dobrá zábava v dané cenové skupině. Snad jen škoda těch několika chyb. Ale řekněte sami, kdo je nemá?

Ve stejném čase na jiném místě...

Nejen děj hry Project: Snowblind je zasazen do roku 2065. Rovněž i tvůrci animovaného snímku Final Fantasy: Spirit Within se rozhodli situovat svůj příběh do zmíněného letopočtu. Na rozdíl od zde recenzované hry, ve které máme co dočinění s lidskými agresory, disponujícími celkem reálnými typy zbraní, v případě filmového zpracování FF jde o invazi vesmírných vetřelců, pustošících svět lidí za pomoci vyloženě fantastických metod. Rovněž z hlediska prostředí, v němž se dvojice příběhů odvíjí, se jedná o rozdílné šálky kávy. Project: Snowblind nás zavádí do přirozeného prostředí, podobného tomu, které známe z dnešní doby. V FFSW naproti tomu figuruje očividně technologicky vyspělejší civilizace, čemuž odpovídá i krajina, poznamenaná útoky spirituálních monster. A konečně, zatímco Nathan Frost je ve své podstatě klasickým příkladem lidského tvora, pohybujícího se v pochopitelné realitě, Aki Rossová je ztvárněna jako půvabná vědecká pracovnice, pohybující se ve dvou dimenzích světa, přičemž ani s jednou z nich se pravděpodobně nikdo z nás neztotožní. Na základě uvedených dvou rozdílných pojetí blízké budoucnosti si můžeme položit otázku, jak vlastně bude Země v roce 2065 vypadat. Bude podobná té dnešní anebo se stane analogickou k Zemi Aki Rossové? Až budete hledat odpověď, nezapomeňte na knižní příběhy Julese Verna, které byly za doby jeho života vyloženou utopií a dnes...?

Project: Snowblind
Výrobce/Vydavatel Crystal Dynamics/Eidos
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: 16 hráčů
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 804 kB
Verdikt: Lineární, příjemně hratelná FPS, která nedělá žánru ostudu, ale nijak výrazně jej neposouvá vpřed.
Hodnocení: 80% (info)

Autor:



Nejčtenější

První zahraniční ohlasy na českou hru Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Některé zahraniční servery již publikovaly recenze na českou hru Kingdom Come: Deliverance. Jak si vede? U kritiků...

OBRAZEM: Vychází Kingdom Come, přinášíme své dojmy po prvních 20 hodinách

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji sice pár...

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji pár dnů testujeme, ale vzhledem k jejímu obrovskému...



Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...

O Kingdom Come: Deliverance je v Česku zájem, mnohé obchody mají vyprodáno

Kingdom Come: Deliverance

Česká hra Kingdom Come: Deliverance sice vyšla teprve v úterý, mnohé obchody však měly rozprodanou většinu z první...

RECENZE: Subnautica je nejlepší podmořská hra všech dob

Subnautica

Podmořská Subnautica je na první pohled nenápadná hra, která se od svého vydání drží mezi nejprodávanějšími hrami na...

Další z rubriky

RECENZE: Přídavek k Life is Strange je až zbaběle nekonfliktní

Life is Strange: Before the Storm

Pokračování fantastického teenagerského seriálu sice není tak dobré jako originál, ale fanoušci by ho rozhodně minout...

RECENZE: Fallout 4 VR je pro nadšence povinnost, škoda nic moc ovládání

Fallout 4 VR

DOOM VFR od Bethesdy byl velmi milým překvapením. Podařil se port postapokalyptického Fallouta 4 do virtuální reality...

RECENZE: Seven: The Days Long Gone je mix Thiefa, Commandos a Diabla

Seven: The Days Long Gone

Mix Thiefa, Commandos a Diabla? Že to zní jako skvělý nápad? Nemůžete se dočkat, až si hru zahrajete? Než začnete...

Najdete na iDNES.cz