Před časem jsme si tuhle nadějnou taktickou akci představili v prvních dojmech a jelikož se mílovými kroky blíží její vydání i u nás, dozrál čas pro recenzi. Tato bude stejně jako v případě prvního dílu zhodnocením toliko singleplayerové části, neboť stejně jako v případě prvního dílu se režim online pro naše končiny nekoná. Nicméně i tak se jedná o po čertech kvalitní kousek, který by milovníkům tohoto žánru rozhodně neměl ujít!
SOCOM II nás zavede do čtyř různých koutů světa, kde se musíte vypořádat s rozličnými teroristickými skupinami, hrozícími povětšinou destabilizovat zemi. Na pomoc vám čas od času přispěchají "místní" speciální složky, jako jsou kupř. Spetsnaz v Rusku, ale až na změnu jména a trochu odlišnou výzbroj se nic zásadního pro vás nemění, celou akci stále vede vaše maličkost, jejíž přežití je pro zdar mise klíčové.
Musím předeslat, že každá kampaň má jakés takés příběhové pozadí, jež
podtrhuje několik "drobností". Především skvělý briefing, předcházející vstupu do akce, díky němuž se dozvíte vše potřebné a nechybí ani rozličné skicy a mapky, parádním způsobem oživující již zaběhlý rámec. Během mise jste pak nezřídka konfrontováni s nepřáteli logicky mluvícími řečí své země a třebaže v případě ruštiny - až na perfektní přízvuk - mám značné pochybnosti o akurátním slovníku, i tak jde o další záležitost, přispívající k autenticitě hry a atmosféře. Kompletní namluvení dialogů zakončují barvité reakce členů vašeho týmu na momentální situaci či info z ústředí. K tomu ještě stylový hudební doprovod, upozorňující kupříkladu na změnu ovzduší. To samozřejmě nemluvím o klimatu… Ale když už je o tom řeč, připravte se na zasněžené lokace nebo naopak džungli s hustou vegetací, na relativně otevřené exteriérové prostory či plovoucí tanker.
Grafické zpracování má určitě své nezapomenutelné chvilky, ale globálně vzato se jedná spíše a jen o solidní prezentaci, sloužící však svému účelu.
Jsou tu k vidění takové maličkosti jako stopy na sněhu, otisky kulek na zdech, pokud je někdo z týmu zraněn, zanechává pod sebou krvavou kaluž apod. Moc pěkně je vyřešena interakce s okolním prostředím, která probíhá skrze ikony na obrazovce zohledňující provedení nějaké konkrétní činnosti ve hře. Takže sbírání věcí (třeba zbraní po padlých), jakož i těl, zavírání a otevírání dveří či přelézání terénních nerovností (potažmo šplhání po žebříku), to všechno vám hra inteligentně symbolizuje skrze nepřehlédnutelné značky. Výborně!
Před vstupem do akce máte samozřejmě možnost upravit výzbroj vašeho týmu, uvedené se postupem času lehce rozroste o pár nových propriet, abyste po skončení hry dostali za odměnu dramaticky rozšířený arzenál o zbraně nepřátel, jakož i vašich kolegů v akci ze spřátelených zemí. Je tu několik typických útočných pušek i v tlumičových variantách, odstřelovačky, brokovnice, ale též rozličné granáty a trhaviny. Není to sice
ani zdaleka takový výčet co v konkurenčním Ghost Recon, ale svému účelu to bohatě poslouží.
Málem bych zapomněl, bylo pamatováno i na několik stupňů obtížnosti, přičemž ještě další dva jsou prvotně uzamčeny, a na několik přednastavených konfigurací padu, kde vedle odlišného rozmístění tlačítkových funkcí najdete i hardcore mechanismy pro ovládání vašeho vojáka.
V akci totiž ovládáte aktivně jenom jednoho vojáka, zbytek skupiny kooperuje skrze neskutečně bohatou nadílku příkazů, jež zadáváte při zapauzovaném dění, takže se nemusíte nějak zběsile angažovat - naopak, zmiňovaná featurka přeje rozvážnému naplánování postupu (který je samozřejmě možný i skrze headset). Skupina je přitom tvořena z oddílu Able a Bravo, každý oddíl sestává ze dvou mužů. Separace je
vyřešena tak, že voják, který vám kryje záda v Able, vás nenechá vzdálit se příliš daleko od své maličkosti, zatímco Bravo tým můžete nechat stát na začátku úrovně a nikam se za vámi nepohrne. Díky citovanému bohatému spektru příkazů můžete v akci provádět rozličné kousky. Přesouvat druhý tým na vámi zvolené místo určení (což znamená buď oblast, na níž míříte svou zbraní, nebo je lze vyslat na na mapě určená stanoviště, jakési waypointy defaultně zadané pro každou misi) a tady pak determinovat také rychlost jejich přesunu; nechat je vpadnout na několik způsobů do místnosti, o které se domníváte, že se v ní skrývá ozbrojený nepřítel; nechat je odstřelit vámi určený cíl (co si budeme povídat, vaši kolegové v akci střílejí mnohem lépe a přesněji než vy, což je pochopitelně dáno skutečností, že nahánění protivníka skrzevá analogová tlačítka je někdy docela fuška) a nikoliv v neposlední řadě jim lze přikázat, aby zaujali vaše postavení.
Vedle mapy se skvěle zapracovanými úkoly pro splnění se dočkáte i radaru, na němž se vedle nejbližšího waypointu zohledňuje i postavení nepřítele, kterého někdo z vaší skupiny právě zahlédl. Novinkou oproti minulosti je přesná indikace zdravotního stavu jednotlivých členů týmu a potěší již předtím použité textové zohlednění napovídající, jakou činnost kdo z nich právě provádí. Nemusím jistě připomínat, že jak na mapě, tak radaru, vidíte i rozmístění ostatních členů mužstva.
Tedy doposud to bylo na výbornou. Bohužel na modrém nebi se brzy ukáže pár vskutku nepříjemných mráčků. Tím prvním je nevychytaná AI. Není to celkově vzato tak tristní, co u prvního dílu, nicméně narazíte na neuvěřitelně hluchá místa, kdy zamrzí zejména špatná kooperace ve vašem mužstvu, což může příležitostně vést ke ztrátám na životech. Povětšinou se nic až tak zásadního neděje, neboť do další mise jste znovu
pohromadě, ale některé herní úseky přímo vyžadují větší počet lidí na place - na vaší straně, jinak se situace stává nezvládnutelnou. Typickou ukázkou budiž taková ochrana ambasády, do níž nabíhají ve vlnách teroristé. Na této misi pak mohu demonstrovat, jak jsou na tom kvalitativně vaši soupeři. Bohužel zde nehrozí nějaké schovávání a taktické ostřelování, namísto toho slepě nabíhají po předem definovaných cestách na vaše pozice, takže se z toho stává pomalu lov divokých kachen. Pravda, uvedený příklad usvědčující vaše protivníky ze slabého intelektu je trochu hraniční, ale i tak. Při častých přestřelkách z podobně koncipované série Conflict: Desert Storm jsem měl nezřídka mnohem lepší pocit.
Druhým mráčkem jsou časté bugy, doprovázející taktéž první kapitolu SOCOMu. Tam se mi např. stalo, že voják propadl skrze zeď do zavřené místnosti. Svědkem podobně extrémní situace jsem ve dvojce zrovna nebyl, ale engine ani zde není zrovna konzistentní. K tomu si připočtěte
občasné zasekávání se za překážkami, padání ze žebříků, nepřesné akceptování zadaného povelu či vlastní aktivity při hledání cíle, což už není možné beze zbytku označit přímo za chybu, nicméně jedná se minimálně o dvousečnou záležitost - však uvidíte v praxi!
Možná posledním závažným nedostatkem hry je absence save pointů či aspoň checkpointů během mise, kterou v případě nezdaru (jenž nemusí přijít nota bene vaší vlastní chybou) musíte tak celou opakovat. Je samozřejmě moc hezké, že většina misí, ač ve své podstatě lineární a omezená, se příjemně větví a nabízí několik možností prostupu k zadanému cíli, nemluvě o řešení, ale abyste si hru zejména ve stealth manévrech pořádně vychutnali, neškodilo by, kdyby nám to tvůrci v tomto směru drobet ulehčili.
Zatímco SOCOM II již nenabízí možnost likvidace světelných zdrojů, jako tomu bylo v jedničce (jenom na efekt), stále počítá s odnášením padlých
těl, což je vzhledem ke skutečnosti, že mají tendenci mizet, také spíše přežitek z minulosti a podobně jako ve SWATu je to v drtivé většině případů (bohužel) zbytečná námaha. Pakliže si uvedené chcete užít, musíte zkusit stealth akci Rogue Ops, kde se na tenhle mechanismus mnohem více dbalo.
Po skončení hry rozhodně potěší možnost vyzkoušet si jakoukoliv z již absolvovaných misí v další obtížnosti, stranou pozornosti nemohou zůstat ani bohaté bonusy, nabízející mj. výčet použitých hudebních kompozic stejně jako opakované zhlédnutí pravidelných FMV sekvencí (ale jinak se tady oproti minulosti spíše sází na enginové animace).
Jak to tedy zrekapitulovat? SOCOM II by mohla být skutečně vynikající hra, mohla být… Řada bugů znepříjemňujících hraní by se bývala dala odpustit, kdybyste každou misi i třeba kvůli nim nemuseli začínat znovu a znovu. AI nepříjemně osciluje, ale navzdory těmto místy skutečně dramatickým chybám se jedná o představení, které nemá konkurenci a to prosím bez rozdílu platforem** (a přitom ještě nenabízí jinak žádaný kooperativní režim). Minout SOCOM II v případě, že patříte do komunity vyznavačů taktických akcí by tak bylo naprosto neodpustitelným omylem.
A závěrem ještě pozvánka do naší zbrusu nové screenshotové galerie.
**P.S. Je tedy pravdou, že se mi nedostala do ruky druhá kapitola řady Hidden & Dangerous, takže onen hodnotící výkřik s dovětkem bez rozdílu platforem musíte brát trochu s rezervou; nicméně po zkušenostech s prvním dílem H&D a zdejším nedobrým ovládáním by se musela dvojka v mých očích setsakra vylepšit, aby byla konkurence schopná pro SOCOM II…
| SOCOM II: US Navy SEALs | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
