Život není fér. Získáte si slušnou reputaci povedeným, arkádově laděným přírůstkem do pelotonu závodních her, získáte peníze i důvěru na to, abyste mohli konečně naplno realizovat svůj potenciál, získáte dokonce souhlas Lamborghini k tomu, abyste jej realizovali pod jejich vlajkou, kvalitami polotovaru pak přitáhnete na sebe nemalou pozornost...a váš chlebodárce zkrachuje. Vaše práce přijde v niveč a rozpracovaný polotovar skončí na smetišti nadějných, leč časem rozpáraných a zapomenutých kousků. Ale protože cítíte, jak vám potenciál rejdí v žilách a sny vám nedávají spát, založíte si vlastní studio, nastartujete sny poháněné perpetum mobile znovu, získáte nového chlebodárce a za čas se zase zaslouženě stočí nemalá pozornost k vašemu tvar nabírajícímu potenciálu. A když už jste konečně ve fázi, kdy jste připraveni jej vrhnout mezi davy a zúročit vložené vklady, tak...váš nový vydavatel taky zkrachuje. Trudná a temná je cesta ke světlu. Alespoň to platí pro všechno, na čem v poslední době vývojáři z Juice Games dělali. No a když už se jim nakonec po menší resuscitaci vydavatele přeci jenom poslední dlouho nošené "dítko" podaří dostat bolestivě na svět, přijde si nějaký recenzentík, jemuž ochotně dali vzorek zdarma, a klidně si po testnutí nahlas přede všemi s kyselou grimasou uleví "Co to k...a je?!" Život není fér.
Obdobně jako v NFS: Underground (a v řadě dalších závodních her - pro pořádek) jste na začátku hry jako larva budoucího šampióna vrženi do světa plného vám zatím zavřených dveří, k nimž jedinými klíči je sbírání zkušeností v nižších třídách, peníze a získávání respektu ostatních - tím, že je budete porážet.
Jenže když ta pitomá otázka s tou svojí odrovnávající kyselou příchutí prostě ne a ne slézt z patra. Ne a ne v celé řadě významově odlišných rovin přestat na sebe strhávat pozornost po nemalou část doby hraní Juiced. Chtělo by se pro účely větší dramatičnosti napsat něco jako "...a přitom to všechno začíná tak nadějně...", jenže to prostě nejde, protože ta šťavnatá kyselá chuť, která vedla k tomu širokému proříznutí úst a z nich vypadnuvší otázce, neodbytně bere chuťové buňky na patře ztečí ještě před tím, než vůbec začnete hrát. Měli jsme za to, že intra skládající se z mizerně digitalizovaných záběrů (ještě ke všemu neposlouchatelně rapující skupiny) kombinovaných velmi laciným způsobem s in-game grafikou, už nějaký ten rok patří minulosti, ale očividně jsme se spletli. Bleskurychlé ukončení intra splachuje kyselou pachuť a přijde nejvhodnější čas na to napsat "...a začíná to všechno přeci jen vypadat docela nadějně...". Vskutku, vtíravá kyselá pachuť mizí a hra vám začne mazat med kolem huby a po krátkém rozkoukání v herní nabídce vám strčí nekompromisně bez přípravy hlavu přímo mezi nohy svojí největší přednosti. Hlavního herního kariérního módu, na němž je po všech stránkách vidět, že tohle někdo prostě dělal s láskyplnou péčí v srdci...a tužkou opisující si do poznámek nápady konkurence v ruce.
Obdobně jako v Need for Speed: Underground (a v řadě dalších závodních her - pro pořádek) jste na začátku hry jako larva budoucího šampióna vrženi do světa plného vám zatím zavřených dveří, k nimž jedinými klíči je sbírání zkušeností v nižších třídách, peníze a získávání respektu ostatních - tím, že je budete porážet. A protože se Juiced veze na módní vlně tuningu, můžete si zapsat za uši, že klíče k zamčeným dveřím nezískáte s tím ořezávátkem, s nímž začínáte. Struktura rozhodně ne nepodobná té již viděné
v NFS:U, nicméně říznutá otevřeností a záběrem Gran Turisma a zabalená do velmi podařené a tematicky trefně zvolené prezentace. Na stůl dostanete kalendář s rozpisem všech aktuálních akcí včetně těch, kam vás ani jako diváka organizátoři nepustí dřív, než si vybudujete pořádné, bodově reprezentované renomé. Každá z akcí má přesně rozvržený program typů
závodů a i jako nováčkovi vám jich bude zpočátku měsíčně několik otevřených, byť některých z nich se budete moci účastnit jen jako divák (což opět souvisí buď s úrovní vašeho renomé nebo s jinými než požadovanými typy aut, kterými disponujete). K tomu si můžete prostřednictvím telefonních kontaktů domluvit vlastní, neoficiální akce a pochopitelně máte volný přístup k prodejcům automobilů i do vlastní garáže, kde se můžete v poklidu věnovat všestrannému tuningu vašich miláčků, provedením ne nepodobnému tomu z NFS:U...jen se širšími možnostmi, včetně alternativy upravit základní jízdní vlastnosti vozu. V ničem nejste omezeni stupňovitou lineární strukturou a je jen na vás kde, kdy, čeho a jak se zúčastníte. Jediné logické omezení představuje úroveň vaší reputace a záběr vašeho vozového arzenálu, resp. tučnost vašeho konta, poněvadž ty silnější kalibry jsou samozřejmě přístupnější jen těm majetnějším. Typy závodů na jednotlivých akcích jsou prakticky obšlehnuté z NFS:U (resp. ze skutečných tuningových akcí), což mj. znamená, že jsou zároveň i dostatečně variabilní. Ke klasickým typům normálních okruhových závodů, šampionátů, vyřazovaček, časovek, "drag" závodů a "show off" předváděčkám na body, přidává Juiced ještě navrch poměrně "svéráznou" formu týmových závodů nebo možnost sledovat všechno tohle jako divák...na výsledek sázející divák. Což je sice poměrně dobrý
nápad, jenže jen sledovat je jednak tak trochu nuda a druhak je to vítězství statistik poněkud průhledné a většinou snadno odhadnutelné. Nicméně nikdo vás k sázení nenutí, takže potud - pomineme-li odstrašující zážitek z intra - je všechno v nejlepším pořádku. Herní struktura hlavního módu hry je nápaditá a když už ne obsahově, tak alespoň formou prezentace a
rozhraním poměrně originální. Jenže jakmile jsme se z jejího bytelného mola odrazili do vod samotných závodů, kyselá grimasa se do našeho ksichtíku vrátila znovu a z našich úst opětovně vypadlo překvapivě nakyslé "Co to k....a je?!".
Typy závodů na jednotlivých akcích jsou prakticky obšlehnuté z NFS:Underground (resp. ze skutečných tuningových akcí), což mj. znamená, že jsou zároveň i dostatečně variabilní. Ke klasickým typům normálních okruhových závodů, šampionátů, vyřazovaček, časovek, "drag" závodů a "show off" předváděčkám na body, přidává Juiced ještě navrch poměrně "svéráznou" formu týmových závodů nebo možnost sledovat všechno tohle jako divák...
Protože autoři Juiced jsou velkými fanoušky Gran Turisma (kdo není?) i NFS, tak si nahlas řekli, jak by bylo skvělé udělat hru, která by měla to nejlepší z obou a nabídla tak něco každému fandovi závodních her. Takové Gran Turismo s přístupností NFS. Takový NFS s hloubkou Gran Turisma. Arkádové GT, realistický NFS. A jak si řekli, tak bohužel udělali, díky čemuž při hraní Juiced máte při ovládání aut "feeling" podobný tomu z GT, nicméně samotná auta se chovají jak v NFS či Ridge Racerech za mlada. Výsledkem je, že pokud znáte jak GT, tak NFS (případně RR), dlouhou dobu prostě nebudete
vědět, jakým způsobem Juiced vlastně hrát. Brzdit před zatáčkami, když vám auto jde krásně do smyku? Projíždět všechno v rychlosti smykem, když vám těžkotonážní ovládání dává okatě najevo, že auto něco opravdu váží a setrvačnost vás v případě smyku vynese ze zatáčky v závislosti na rychlosti pokaždé jinak? Jak to k čertu hrát, když spolehlivě nefunguje ani jeden herní styl a není to ani arkádově divoké, ani realisticky náročné a odhadnutelné? Pravda, podobný problém měl i NFS:U, jenže tam nakonec vždy snadno převážily sklony k arkádovému stylu hraní, protože projíždění zatáček s opíráním se o svodidla nebylo nijak zvlášť časově ztrátové a neexistovalo poškozování vozu. V Juiced neplatí ani jedno z toho...opírání o svodidla časově ztrátové je a po pár kontaktech urvete zavěšení kol a auto se vám začne divoce stáčet na stranu, případně vám při prudších nárazech přestane fungovat pořádně převodovka. Jenže naopak brzdit před zatáčkami je zoufale pomalé a většina z nich prostě je stavěna svým sklonem na prosvištění smykem. Odhadnutelnost toho, jak Juiced hrát, je tak jedním z jeho docela vážných problémů, protože starých návyků se jen tak zbavit nejde. Zvyk jej samozřejmě časem do jisté míry zvládne zpacifikovat, nicméně nevymizí úplně, protože když už začnete mít pocit, že to přehazování stylů před každou druhou zatáčkou zvládáte, dostanete se k silnějším autům a stejný problém začne dočasně prudit znovu.
Jenže na rozdíl od NFS:Underground jsou "dragy" většinou šíleně krátké a jezdí se jako všechny typy závodů v Juiced bez dopravy, a "show offy" se zase pro změnu nejezdí na k tomu uzpůsobených tratích.
Dílčí problémy související s ovládáním jsou patrné i u typově odlišných typů závodů jako jsou "drag" a "show off". Zatímco u "dragu" je přeci jenom tachometr s ručičkou poněkud malých rozměrů na přesné manuální přeřazování, u "show offů" zase budete mírně dezorientováni z toho, co vlastně máte předvést, abyste získali body. Juiced totiž od vás v této fázi chce vidět určitá, přesně specifikovaná "komba" manévrů, k jejichž provádění je ve hře sice vizuální instruktáž, ovšem krčí se schovaná někde pod jednou z položek základní herní nabídky, mimo stěžejní mód hry. Samotné "show offy" jsou navzdory obtížné proveditelnosti jednotlivých komb poměrně jednoduché, protože stačí na jednom úseku provádět pár těch jednodušších pořád dokola. Na druhou stranu právě v těchto módech je možné přeci jenom i pozitivně ocenit přidanou hloubku, protože je možné (místy i nutné) svoje počínání v těchto typech závodů usnadnit správným nastavením vozu. Do "dragů" vyrážet s co nejkratší převodovku, do "show offů" pro změnu pořádně zvednout podvozek a umocnit přetáčivost auta. Jenže na rozdíl od NFS:U jsou "dragy" většinou šíleně krátké a jezdí se jako všechny typy závodů v Juiced bez dopravy, a "show offy" se zase pro změnu nejezdí na k tomu uzpůsobených tratích. Ve výsledku tak i navzdory v tomhle směru zúročitelné přidané hloubce hře prostě pořád chybí šťáva.
Tohle, že má být řev motoru? Hmm.
Více než méně to samé platí i o audiovizuálním provedení. Tratě jsou sice na rozdíl od NFS:U svým prostředím poměrně variabilní a vcelku detailně provedené, nicméně potenciál jejich působivosti je v případě PS2 verze stahován k hladině průměru na závodní hru mizerným snímkováním a nevábně vybledlými barvami. Modely licencovaných aut jsou vcelku povedené s působivým environmental mappingem na lesklých plochách, ale celkový dojem z průměru nevytáhnou. A vizuálně docela chudý model poškozování vozu to rovněž nezachrání. Soundtrack plný licencovaných tracků je z větší části poměrně poslouchatelný, byť je na něm samozřejmě v porovnání s konkurencí znát mnohem větší omezenost finančních prostředků autorů hry. Chtělo by se dodat, že to je znát i na zvuku aut samotných, jenže nasamplovat kvalitně burácející zvuk motoru není finančně tak náročný problém a tak je skutečně záhadou, proč v tomhle směru Juice Games nepřitlačili pořádně na pilu a aspoň řev motoru nepumpuje do hry pořádnou šťávu. Tohle, že má být řev motoru? Hmm.
|
Život není fér. Juiced má za sebou pohnutou minulost, kterou si chudák nese s sebou...stejně tak jako i své v mnoha směrech nesporné kvality a i možná pro někoho slibné koncepční premisy. Rád by se altruisticky rozdal všem, potěšil každého a dokonce se i viditelně snaží...což je ovšem nejhorší, protože právě tou snahou potlačuje nejvýraznější klady obou podskupin žánru závodních her. Chybí mu tak šťáva závodních simulátorů i závodních arkádovek. Chybí mu vůbec z větší části šťáva jakékoliv jiné chuti než kyselé, což je u hry s jménem Juiced na pováženou. Nota bene je-li venku Burnout 3 a za dveřmi GT4. Když je žízeň, pít se dá ledasco a tohle zdaleka není nemyslitelná varianta, otázkou je, jak velkou žízeň máte. Je-li velká dosti, nenechte se naším kyselým ksichtem odradit...ale pak se netvařte kysele na nás:-).
| Juiced | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
