Už čtvrtý díl pravděpodobně nejpromyšlenější karaoke hry pro PS2 je tu. Po SingStar, která nabídla zajímavý mód kariéry, SingStar Party, která se pro změnu soustředila spíše na zpěv (no, jak u koho) více hráčů a konečně SingStar Popworld, kde byly ve středu pozornosti opět skupiny rádoby zpěváků, je tu SingStar´80s. Podle toho, jak jsme vám nastínili předchozí vývoj, nebude pro vás ničím, co by vás šokovalo a nutilo vás třeštit oči to, že pokud nemáte kamarády, kteří se nebojí ztrapňovat svými hlasovými výkony před ostatními, moc legrace si neužijete.
Pokud šolicháte mikrofon jako jediný, pak vám zbudou jen dvě možnosti. Buďto zpívat vybranou píseň a nechat svůj výkon bodovat nebo zpívat vybranou píseň a bodování mít vypnuté. Jestli jste hudební fanatik, který má nahrané všechny díly SuperStar a pouští si je 24 hodin denně, rádi si sólo vystoupení své osoby užijete. Ale pokud jste zpěvák amatér (rozumějte – řvete jako pavián), sežeňte si ještě někoho, ať se necítíte trapně sami.
Pro multiplayer hru tu máme mnohem více šancí předvést, jaká jsme pěvecká dřeva.
Ani vás nenecháme hádat, z kterého období jsou připraveny songy z nichž můžete vybírat. Ano, jsou to 80tá léta. My jsme si sice v té době ještě cucali palce u nohy, ale překvapivě vybrány jsou kousky tak notoricky známé (podívejte se do tabulky), že jsme znali melodii více singlů než v původních SingStar titulech, které jsme měli v ruce (a nejsme žádní suchaři, současnou hudební scénu máme docela zvládnutou). Nebudete samozřejmě znát všechny, ale troufáme si tipnout, že většina z přítomných možností vám bude něco říkat. To, jestli je zazpíváte, to už je trošku jiná věc.
Systém hraní se nemění. Vyberete si přezdívku, počet hráčů, obtížnost, mód, píseň a jde se na to. Na obrazovce běží klip, pod ním text, naznačeny jsou výšky, do kterých byste se měli trefovat.
Dále tu máme uplynulý čas hudebního filmu a body. Hádejte, co je vaším cílem? Získat, co nejvíce bodů. Je to sice šokující, ale je to tak. Pokud se hodláte umístit v přítomné hitparádě zpěváků co nejvýše, doporučujeme si píseň, kterou hodláte předvést, pustit několikrát bez zpěvu, naučit se text a melodii. Jestli to, stejně jako my, neuděláte, pak se těšte na obligátní výkony ala „La lala la la“. Asi tak nějak budete vyplňovat situace, kdy nebudete stíhat slova, která by měla oficiálně zaznít.
Z původních titulů zůstaly zachovány sestřihy zvané Medley. To jsou tématické mixy několika částí různých songů dohromady. Upřímně, zvládnout je, to je umění. Člověk se stěží naučí jednu píseň, natož aby zvládl 10 částí jiných v čase čtyř minut. Na druhou stranu, pokud se chcete vážně zasmát, pak spoluzpěvákovi pusťte právě Medley. Je jich několik a jsou rozděleny podle stylů. Například na filmové melodie, Party On atd.
Japonci už dávno pochopili, že největší prču si užijí u karaoke.
Pro multiplayer hru tu máme mnohem více šancí předvést, jaká jsme pěvecká dřeva. Je tu Battle, kde se dva lidé současně snaží získat více bodů než soupeř. Duel – každý má na starosti část písně, aby se nakonec jejich bodové zisky sečetly. Pass the Mic – předáváte si mikrofon (až pro 8 hráčů) a musíte plnit různé úkoly. Novinkou je pak sing-song. Jde o hru, kterou jistě znáte – dvě čárky, každá na opačné straně obrazovky (variace na ping pong). Úkolem je odpinkávat míček, aby ho soupeř minul. Ovšem rozdílem oproti standardní hře je, že musíte vše ovládat hlasem. Respektive zpěvem. Podle výšek vašek výkonu se pohybuje vaše čárka (tak si připravte buďto balónky s heliem nebo někoho, kdo vás v případě potřeby „potěší“ ranou do vašeho pohlavního klenotu). Je to sice jednoduché, ale zábavné zpestření.
Grafika i hudební podbarvení menu i intra je stylizováno do 80tých let minulého století. Tehdy světu vládly audiokazety, výrazné líčení, gigantické brýle a pestrobarevné oblečení. V mnohých z nás
to ovšem nevyvolává nostalgii, protože si toho z té doby moc nepamatujeme. Měli jsme trošku jiné starosti – krást svačiny menším spolužákům a utéct větším, aby je neukradli nám. Ale i tak to má své kouzlo.
Co ovšem říct k tomu, že jedinou novinkou je právě sing-song? To upřímně řečeno není moc. Jenže u her podobného typu je v podstatě inovace něčím, co není až tak důležité. Pokud vám nesednou nabízené písně, pak je vám absolutně jedno, jaké jiné novinky titul přináší. Naopak pokud se vám výběr zamlouvá, koupíte si hru tak jako tak. Alespoň na to sázejí tvůrci. A myslíme, že by jim to mohlo vyjít. Vlastně by si s tím mohli vystačit docela dlouho. To je ale neomlouvá. Měli by se trošku snažit a přinést něco nového nebo alespoň do hry implementovat story mód pro jednoho hráče, jak tomu bylo v prvním titulu. Trošku nám děvčata a chlapci z autorského týmu zlenivěli.
|
Jestli si rádi zazpíváte, osmdesátá léta vám nejsou až tak cizí a sousedi jsou nedoslýchaví, tak byste si mohli SingStar ´80s pořádně užít. Jak bylo řečeno v recenzích ostatních projektů z řady SingStar, nejvíce si je užijete, když je vás víc. Nejlépe, když pořádáte „mejdlo“ a lidé už jsou příjemně rozjaření. A protože jak jsme řekli, sestava písní je dobrá a jde o skutečné klasiky, pak právě tento díl by se asi hodil nejvíc. Nebudete tak muset poslouchat klasickou výmluvu „Když já to neznám, to jsem v životě neslyšel, neumím text“ atd. atd. Teď jednoduše můžete vrazit mikrofon do jejich ruky a vyzvat je, aby předvedli, jak umí rozvibrovat hlasivky.
Otázkou ovšem je, jak hru zhodnotit. Mohli bychom říct, že nenabídne téměř nic nového. Vše už jsme si mohli vyzkoušet dříve. Současně je ale pravdou, že zdejší skladby jsou opravdu dobře vybrané, a neskončíte tak u toho, že budete zpívat stále čtyři songy dokola. Těžké, těžké. Uděláme to jednoduše. Konečný procentuální výsledek je odrazem toho, jak jsme se u SingStar ´80s pobavili.
|
Zajímavý tracklist
Minimum novinekA mimochodem, Japonci už dávno pochopili, že největší prču si užijí u karaoke. Není vůbec ničím výjimečným to, že ve větších městech jsou neustále plné hotely, které nenabízejí ubytování, ale malé místnosti s karaoke. U nás to asi tak daleko nedojde (přece jen, asi nemáme tak odolné ušní bubínky jako Asiati), ale i tak si můžeme užít trošku srandy, když budeme poslouchat sebe a přátele, jak se snaží a snaží a stejně ze sebe vyloudí jen tóny, které připomínají intenzivní snahu zbavit se obědu na toaletě.
| SingStar ´80s | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
