Rage of Mages 2 - The Necromancer

  • 21
Rage of Mages 2 - The Necromancer
Rage of Mages 2 - The Necromancer

Opět nová hra od našich Ruských bratrů. Tentokráte jde skoro o RPG a to již podruhé.

Malé firmy to nikdy neměly lehké. A jednalo-li se ještě k tomu o firmy, které byly ze samotné matičky Rusi, nebo Ukrajiny, bylo to ještě mnohem těžší. Ono sehnat nějaké peníze na vývoj alespoň trochu konkurence schopné hry je dost velký problém (možná ještě o něco větší, než sehnat peníze na tvorbu konkurence schopného a čtivého webmagazínu - by Vreco). A i když se tyto potřebné peníze seženou, tak vůbec není jisté zda hra bude hit nebo shit a není ani jisté, jestli hra vůbec někdy vyjde (např. Scavanger a jejich úchvatný Into the Shadows). Dalším velkým problémem je sehnat distributora na hru od, pro hlavouny, neexistující firmy a v našem případě (myšleno v případě naší malé, milé zemičky) z neexistující země. Protože se často stane, že distributor se sežene jen pro určitou část světa, nekteré hry jako byl třeba ROM (to opravdu není provokace našich tmavších spoluobčanů, ale jde o zkratku názvu hry Rage of Mages), jsou u nas legální cestou nesehnatelné. Mám pocit, že byl distribuován čistě v Americe firmou Monolith (to vím), ale na nás v Evropě, tedy alespoň střední, se nějak zapomnělo, což byla velká chyba, protože ROM byla naprosto skvělá hra postavená na jednoduché myšlence a nápadu, která stavěla na své obrovské hratelnosti a chytlavosti.

Rage of Mages 2 - The Necromancer

ROM byl skloubením realtimeové strategie a jednoduchého RPG. Ze soudku strategií si vzal pohled na svět, který byl udělán z ptačí perspektivy pod úhlem takových 75° a dále si propůjčil ovládání vaši družiny. Bylo to naprosto jednoduché, klasické RTS, kdy jste označili své postavičky a už jste jen klikali, kam mají jít či na koho zaútočit, no a přitom jste do všeho metali velké množství kouzel se svými mágy. Tak to by byla strategická část hry, teď bychom se mohli podívat na část jistě zajímavější, tedy na RPG pozitivní část hry. Z RPG si hra vzala získávání zkušeností za zabití nepřátel, ROM obsahoval klasické povyšování levelů po dosažení určité hodnoty zkušenosti, čímž jste si vylepšovali své vlastnosti, podle toho jakou jste měli postavu. Když jste hráli za bojovníka, tak se vám zlepšovaly vlastnosti jako síla, nebo odolnost, no a pak hlavně zručnosti v zacházení s různými druhy zbraní. U kouzelníka jste si vylepšovali mysl, což ovlivňovalo množství many, a stejně jako u bojovníka jste získávali zručnost s elementy různých kouzel. Rage of Mages 2 - The Necromancer Na začátku jste si vybrali jednu ze dvou nabízených postav (bojovník/kouzelník - buď babu nebo chlapa) a byli jste vhozeni na mapu, kde jste měli jediný úkol, a to dostat se do nejbližšího velkého města. Když jste se už do nějakého města dostali, tak jste mohli zajít za kovářem, nebo do hospody. U kováře jste mohli nakupovat a prodávat všechny možné druhy zbraní, brnění, magických holí, knih a taktéž jste zde získávali magické lektvary na doplnění zdraví a many. V hospodě jste mohli na rekrutovat za žold místní dobrodruhy, kteří vám ve vašem následujícím dobrodružství pomáhali. Také jste si v hospůdce mohli pokecat s lidmi, dozvědět se o jejich problémech a nabídnout jim vaši pomoc, takže hospoda měla dva významy, posilování své družiny o žoldáky a získávaní nových úkolu. Když už jste byli ve městě dostatečně vybaveni, tak jste mohli vyrazit za dobrodružstvím. Abych řekl pravdu, většina těchto questů se nesla v duchu najdi někoho, zabij někoho, vymlať všechny potvory, zabij draka a seber od něj mocný artefakt, nebo doprovoď někoho někam. I když to možná zní nudně, tak jste se při plnění úkolů náramně bavili, i když je pravda, že později hra začala být hodně nezáživná, ale to je úděl skoro všech strategií a bohužel i RPGček. Rage of Mages 2 - The Necromancer A jak jste tak bojovali jako vzteklí, tak jste se dostali do poslední mise, kde jste zabili krutého démona, který sužoval celou zemi (fakt už nevím jak se jmenovala), a pak přišel konec hry, což, alespoň mě, přišlo poměrně líto.

A tak přišel po nějakém 3/4 roku ROM2, tedy pokračování, které začíná přesně tam, kde ROM skončil. Vracíte se do města, kde se potkáte s mocným mágem, který vám řekne, že potřebuje pomoct ve vzdálené zemi Yassel. Vy, jako správný hrdina a dobrodruh v jedné osobě okamžitě nabídnete svoji pomoc. Mág vas teleportuje do tohoto vzdáleného světa náramně připomínajícího Arábii. Všechno, co jsem psal o ROM, platí i zde, hlavně s tou zábavností. Opět se jedná o velmi zábavný kousek, který ale vypadá, jakoby z oka vypadl svému bratříčkovi. Ono se víceméně nic nezměnilo, koncept hry zůstal naprosto stejný, což je ale jenom dobře. Grafika zůstala taktéž naprosto nezměněná, což už tak dobré není. Vlastně celý ROM2 vypadá jako nějaký datadisk, ale on jím není. Prodává se totiž za cenu normální plné verze nové hry a to je neuvěřitelné. Sice je pravdou, že ROM2 je opět zábavný, ale, bohužel, ke konci opět stereotypní a komu se bude chtít hrát zase dalších zhruba 40 misí s opravdu obdobným námětem, jako v díle prvním? Autoři navíc hru opuncovali velmi vysokou obtížností, které jen hráče uvádí do šílených frustrací. Jedna z mála novinek je možnost v boji spojit se s určitou rasou proti společnému nepříteli. Také je obsažen editor map, kde si můžete udělat svoji úplně novou kampaň.

Rage of Mages 2 - The Necromancer
Výrobce: Nival Entertainment
Distributor: Monolith
Minimální konfigurace: P133, 32 MB RAM, 150 MB HDD
Doporučená konfigurace: P2, 64 MB RAM, 300 MB HDD
3D karty: ne
Multiplayer: ano
Verdikt: Zábavné pokračování, které je bohužel spíše datadiskem, než pokračováním.
Hodnocení 6/10

Opravdu už nevím co o ROM2 napsat, snad jen že je pro mne velkým zklamáním. Rozhodně jsem nečekal jen, dá se říct, datadisk. Velká škoda, protože potenciálem, jaký ROM má, by se nemělo jen tak plýtvat. Pokud se chcete něco o ROM ještě dozvědět, podívejte se na moji recenzi minulého dílu, který byl jednou z prvních recenzí na BonusWebu.

Teď, na závěr této neskonale nudné recenze (to jsi teda uhodil hřebík na hlavičku, jsem u toho málem usnul :o) - by Vreco), by se zde hodil nějaký fórek či nějaké vtipné shrnutí celého článku. Komu se ale chce psát vtipně, když je vám řečeno, že už jste zbyteční (ale, ale, ale... kdo ti takovej nesmysl řekl? - by Vreco)? Tak někdy na viděnou u nějaké recenze, kdy už snad redakční nálada dostane pořádný doping.


Témata: Posilování