Na konci roku 1999 jsem byl zcela okouzlen, když se mi dostal do rukou první díl tohoto boxerského titulu (na Dreamcastu) a jeho hratelnost mi spolu s fantastickou vizuální kulisou přišla jako báječná pohádková kreace od mistra Andersena. Ten čas utekl jako voda a na našich pultech se objevuje pokračování, jež se stejně jako v minulosti nevyhnulo žádné dostupné platformě (vyjma GameBoye). Zde je nutno říci tolik. PSX verze, jíž tady recenzuji, není vůbec špatná; ale vyjma nesrovnatelně horší grafické stránky (oproti verzím pro PS2 či Dreamcast) jí chybí některé „drobnosti“ (např. má horší dynamiku boje a pomalejší odezvu úderové fáze), které v konečném součtu řadí tento titul na poslední místo ze všech mě známých konzolových inkarnací. Nicméně to nic nemění na skutečnosti, že Ready 2 Rumble 2 (dále jen RR2) je solidní box s řadou úsměvných momentů. Takže chutě do toho…
Pakliže jste měli možnost stejně jako já hrát první díl RR, brzy seznáte, že se nic zásadního v koncepci hry nezměnilo. Je tady větší počet postav pro základní výběr vašeho boxera, přičemž nechybí staré známé tváře jako Afro Thunder, Jet „Iron“ Chin, Lulu
Valentine či Boris „the Bear“ Knockimov. Zajímavostí tu může být přítomnost některých vážených celebrit, jejichž účast v ringu si budete moci posléze vybojovat. Za všechny tu jmenujme alespoň krále popu M. Jacksona, který tak zvolil opravdu drastický přístup ke cause Moje Další Plastická Operace.
Při volbě herního módu můžete zvolit mezi Arcade, Championship, Tournament a Team Battle. Ještě předtím nechybí klasické nastavení počtu kol, délky kol, atp. V Arcade se o nic moc nestaráte, tedy vyjma nutnosti porazit v po sobě jdoucích utkáních všechny své soupeře, abyste stanuli na pomyslné bedně pro šampióny. RR2 je sice ryzí arkáda, ale boxování by zde mohlo mít poměrně realistické obrysy nebýt toho, že tu v podobě křehké dívčiny dokážete skolit protivníka, jehož velikost a objem mluví cosi o genetickém křížení s hrochem. Tomuto pojetí nahrává i nepříliš silný výčet dostupných úderů. Tyto dokážete rozdávat pravičkou či levičkou se zacílením na spodek i vršek oponenta, ale váš atak se může nadít i určité, byť malé variability při součinnosti daného úderu a stisknutí směrového kříže. Na druhou stranu, z direktů, háků a zvedáků vám Tekkena neudělá ani pan
Copperfield. Při souboji v ringu si povšimněte ukazatelů v horní části obrazovky, jež symbolizují vaší sílu a odolnost. Odolnost postupně klesá tím více, jak se do vás váš sok dokáže úspěšně trefovat a celé to nezřídka končí pádem jednoho z boxerů k zemi. KO je tady totiž velice častá záležitost, navíc doprovázená efektním vizuálním aspektem, kdy je zohledněno, jak je daný rohovník nehezky „zmalovaný“. Při výpadech protivníka se můžete bránit úhyby a bloky, po gongu navíc následuje fiktivní pauza, v níž zregenerujete něco sil. Pokud jste dostatečně úspěšní při atacích soupeře, objevují se vám v dolní rohu písmenka ze slova Rumble. Jestliže toto slůvko dáte dohromady, můžete se nakrátko „nabít“ zdrcující silou, se kterou přichází čas na mohutnou ofenzívu. Slovo Rumble má celkově tři úrovně svého složení a jestliže posečkáte a zdárně dotvoříte tu poslední, nadějete se takové síly, že budete moci vystřelit svého oponenta z ringu. K dokonalosti tu už jen chybí písnička V. Špinarové „Raketou na Mars“…
V režimu Championship se vše tváří o poznání komplexněji. Vybraný borec prochází relativně obsáhlým tréninkovým režimem (skákání přes švihadlo, zvedání činek – jednoručky,
boxing do velkého pytle, atd.), jenž determinuje jeho parametry jako rychlost či sílu a má pak vliv pro nadcházející střet. Tréninkový program má sice své dobré a vtipné momenty, ale jelikož je vše odvislé od správného načasování stisku tlačítek, může to po nějaké době přestat bavit. V tu chvíli asi vezmete zavděk automatickým systémem tréninku, kdy za vás počítač udělá tu „černou práci“ a na vás zbude „zábava“ v ringu. Toto slovo má své opodstatnění. Jednotlivé postavy totiž mají zcela rozdílný přístup k boji a jejich chování v ringu často svádí k úsměvu. Každá postava má typické pohybové kreace a něco speciálních ataků, které zahánějí možnou jednotvárnost boxu. Navíc, pakliže svého protivníka knokautujete, tento se ještě nějakou chvíli bezvládně motá po ringu a v tu chvíli pociťujete podivné uspokojení, když si do něj ještě párkrát ťuknete – zejména, když se už nedokáže bránit. Přes vcelku dobré fyzikální ztvárnění boje však přicházejí drobná faux-pas. Nemohu si totiž pomoci, ale při některých úderech evidentně nedochází ke kontaktu, nicméně přesto je boxer zasažen.
Mód Tournament nabízí systém vyřazovacího pavouka a poslední režim – Team Battle - obvyklé klání dvou skupin, ve kterých se postupně utkávají vybraní borci obou stran.
Samozřejmě lze tyto alternativy hrát buď jako singleplayer nebo multiplayer a na rovinu, hra pro dva hráče je vždycky velmi inspirativní, neboť lidský element nabízí mnohem větší vzrušení z boje.
Grafické zpracování není přese všechno vůbec špatné, byť zde těžko kdy rozhoupáte provazy a příležitostně se do sebe borci zaklesnou polygony, ale vzato kolem a dokola, je tato část vzhledem k hardwarovým možnostem výborně ošetřena. O zvukové stránce se to samé říci ani zdaleka nedá (tedy vyjma vtipných hlášek), ale tato vám celkový kladný dojem nijak zvlášť nenaruší.
Co říci nakonec? RR2 je rozhodně zajímavý způsob, kterak oživit poněkud fádní boxování na PSX. Pakliže máte jedničku, asi nestojí koupě druhého dílu za to. Ale pokud vám první RR unikl a hledáte něco pro víkendové párty, RR2 si vaši pozornost určitě zaslouží.
| Ready 2 Rumble Boxing Round 2 | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
