RECENZE: NHL 17 je na vylepšení skoupá, přesto se od ní nedá odtrhnout

Zatímco pro české hokejisty Světový pohár již skončil, těm virtuálním ta pravá zábava teprve začíná.

NHL 17 (PS4) | foto: Honza Srp, Bonusweb.cz

Vylepšený systém dorážek, pár brankářských animací navíc, soupisky aktualizované o divoké letní tradování (také se pořád nemůžete vzpamatovat z výměny P. K. Subbana?), licence právě probíhajícího Světového poháru a nové dresy Floridy Panthers, to je tak v kostce seznam všech vylepšení pro tento ročník.

NHL 17 (PS4)

Přesto nelze NHL 17 jednoznačně zavrhnout a největším fandům virtuálního hokeje ho můžeme doporučit i z méně prozaických důvodů, než jen proto, že se k němu přesunula celá komunita.

Chudý příbuzný

Zatímco letošní FIFA ohromila přechodem na nový engine a překvapivě dobrým příběhovým módem, NHL byla odsunuta na druhou kolej. Grafika, nabídka herních režimů, ovládání, fyzika, všechny tyto na první pohled viditelné faktory zůstaly prakticky beze změny. V manažerském módu lze sice nově nastavovat cenu lístků nebo třeba přestěhovat celý tým do jiného města, ale laborovat se všemi těmi posuvníky pomocí gamepadu není příliš zábavné.

Stejně tak mě příliš neoslovil nový Fantasy draft, kde si můžete zahrát s hokejovými legendami minulosti typu Erica Lindrose či Trevora Lindena. Ladit chemii v týmu, který vám zůstane jen na pár zápasů, není podle mě příliš smysluplné, ale ta možnost tady je. Mnohem důležitější jsou drobné změny v mechanismech zápasů.

NHL 17 (PS4)

Až po několika odehraných hodinách si uvědomíte, že byť vše na první pohled vypadá stejně, hraje se to zase o fous lépe.

Největší slibovanou změnou mělo být lepší zpracování hry před brankářem. Ony všechny ty samostatné nájezdy a rychlá přečíslení vypadají na zpomalených záběrech nadmíru efektně, ale v dnešním hokeji padají branky především díky clonění gólmanům a po dorážkách z naprosté blízkosti.

Snaha autorů je viditelná, ale výsledek dopadl tak nějak napůl. Variant gólových situací značně přibylo, ale že by se hráči vyloženě rvali o místo před brankářem, to se říct nedá. Zkoušel jsem všechny taktické varianty, které hra nabízí, ale střelba od modré pořád není tak efektivní, jak bych si představoval.

Starý pes, nové kousky

NHL 17 (PS4)

U NHL 16 jsem strávil desítky hodin, proto bylo kruté zjištění, že si tady s naučenými triky nevystačím. Jednoduchá klička už pro brankáře není nepřekonatelný problém, tlačítko pro krytí puku pozbylo své všemožnosti a obzvláště u mantinelu nemá prakticky žádný smysl, vypichování je daleko intuitivnější.

Namísto drilování naučených postupů je tedy potřeba více improvizovat, nahazovat kotouče o mantinely a střílet ze všech možných pozic. Pokud vám soupeř dovolí přihrát před bránu, tzv. „one-timer“ skončí prakticky vždycky jasnou brankou. K podobným situacím už ale dochází jen výjimečně. Padá tak více „špinavých“ gólů, kdy vlastně ani pořádně netušíte, co se stalo.

Mnohem častěji také dochází na videorozhodčího, jehož systém rozhodování mi přijde spíše nahodilý, než že by skutečně přezkoumal, zda např. nedošlo k omezení brankáře v brankovišti. I když jak jsme viděli v zápase proti Kanaďanům, tohle skutečnosti bohužel docela odpovídá.

Druhá kolej

Každý rok si vždy po několika zápasech nového ročníku zkusím zahrát na chvíli ten starý, abych lépe porovnal nové změn. Tentokrát musím říct, že to nebyl příliš veliký krok zpátky a největší problém jsem měl s tím, že trvalo třikrát déle nalézt nějakého spoluhráče.

NHL 17 (PS4)

V ideálním světě by se všechny letošní změny daly nacpat do jednoho většího stahovatelného balíčku a nedocházelo by tak štěpení komunity. Nedostatek konkurence však EA umožňuje požadovat za tento upgrade plnou cenu a jen na vás, zda na to přistoupíte.

Pokud hru máte jen na občasné odreagování, tak myslím, že NHL 17 můžete s klidným srdcem vynechat a počkat si na příští rok, který snad už přinese přechod na engine Frostbite. Ale to nic nemění na tom, že NHL 17 je momentálně nejlepší hokejová simulace, kterou lze pořídit.