Red Steel 2 je zábavnou střílečkou z Divokého východu

Ve střílečkách je nejdůležitější být dobře ozbrojen. A duo katana a kolt tomuto účelu slouží dobře.

Red Steel 2

Pokud se nějaká hra nepovede, tak se v drtivé většině případů nedočká pokračování. Střílečka z pohledu vlastních očí Red Steel, která vyšla zároveň se samotnou konzolí Wii, slibovala skvělé souboje s katanou a akční přestřelky s arzenálem pistolí, kulometů a dalších zbraní. První slib splnila, druhý už však příliš ne. Hra tak vcelku právem zapadla mezi ostatními akčními tituly.

O to překvapivější je, že se po čtyřech letech od jejího vydání dočkáváme pokračovaní. To je ale mnohem hezčí, lépe hratelné a celkově je ve všech aspektech lepší, než jeho předchůdce. Důvodem toho je také nejspíš fakt, že jediný společný rys s prvním dílem je hratelnost, která kombinuje šermování s katanou a střelbu zbraněmi.

Pryč je příběh z prostředí japonské mafie. Stejně tak jsou pryč omšelé chodby a prázdná skladiště. Red Steel 2 se totiž odehrává v naprosto odlišném prostředí než jednička. Nutno dodat, že toto prostředí je dostatečně šílené na to, aby vás hraní v něm bavilo až do konce hry.

Hra vyžaduje ke spuštění přídavnou periferii Wii MotionPlus.

Hra se totiž odehrává na Divokém východě, kde naleznete nejenom pistolníky, ale také nindži a dokonce stroje. Pokud vás už teď napadá, že Red Steel 2 je dílem některých šílených asijských vývojářů, tak se nenechte zmýlit. Hru má na svědomí studio Ubisoft Paris.

Příběh vás postaví do role posledního žijícího člena klanu Kusaragi. Bezejmenný hrdina se po pěti letech vrací za svým učitelem Jianem, aby se mohl konečně pomstít za vyvraždění klanu. Příběh je jednoduchý, jak může být, a po většinu času pravděpodobně ani nebudete vědět, co se děje.

Těch několik pár postav, se kterými se na své cestě setkáte, je totiž sbírkou mdlých osobností, jejichž řeči nebudete chtít v žádném případě poslouchat. A to přinejmenším kvůli otřesnému dabingu. Bohužel je řeč i o hlavních protivnících. Nezajímavost příběhu ale lehce opomenete díky nevídaným reáliím.

Hratelností je Red Steel 2 střílečkou z pohledu první osoby, která mimo střelby přináší zmiňované souboje s meči. Ty jsou mnohem propracovanější než v prvním dílu. Aby také ne, když hra vyžaduje ke spuštění přídavnou periferii Wii MotionPlus, které ještě lépe snímá pohyby, než samotný ovladač wiimote.

Nemohli jsme se ale zbavit dojmu, že by se hra ovládala téměř totožně i bez Wii MotionPlus. U Wii Sports Resort, jiné hry využívající totožnou periferii, se nám totiž kvalita snímání pohybu zdála na vyšší úrovni. Důležité však je, že zlepšení pohybu je znatelné, i když si za něj v případě Red Steel 2 musíme zaplatit pořízením Wii MotionPlus.

Při základních útocích katanou hra kopíruje vaše pohyby ovladačem. Je však nutné si uvědomit, že ovládací schéma není nastavené na identické snímání vašich pohybů a jejich zobrazení ve hře. Skutečnými pohyby ovladačem totiž aktivujete pohyby, které má hlavní hrdina ve svém repertoáru. Po dvou vymrštěních ovladačem vzhůru tak neseknete do protivníka dvakrát zespodu, ale odpálíte ho do vzduchu.

Toto schéma funguje dobře a díky jeho pojetí můžete provádět nejrůznější úderové sekvence. Přesto však hra některé pohyby ovladače občas nezaznamená. Takovýchto případů zaznamenáte při hrání jen několik, ale když se stanou, tak naštvou pořádně. Mimo útoků se ale budete muset naučit i obranu. Při vykrývání úderů protivníků si budete muset dát pozor, jakým směrem je provádějí, abyste je mohli včas vykrýt.

Jednoznačně se jedná o jednu z nejpohlednějších her pro Wii.

Zatímco sekání katanou provádíte šermováním wiimotem, při střílení s ním budete mířit na televizi jako s dálkovým ovládáním. Spodní tlačítko B slouží jako spoušť. K dispozici je několik stylových zbraní jako kolt, dvouhlavňová brokovnice nebo kulomet, ve hře nazvaný Johnny gun. K pohybu slouží druhý ovladač nunchuk, konkrétně jeho analogová páčka. Celkově je ovládání povedené, i přes jeho menší mušky.

Při souboji s nepřáteli se ke slovu dostane automatické zaměřování. To se zaměří vždy na nejbližšího nepřítele. Mezi zaměřenými nepřáteli pak můžete přepínat tlačítkem Z na ovladači nunchuk, ale ne vždy se po jeho stisknutí dostaví požadovaný efekt.

Nepřátel je několik druhů a na každého z nich platí jiná taktika. Dojde tedy k používání střelných zbraní, meče i jejich kombinování, které je k poražení protivníka občas velmi užitečné. V Red Steel 2 nechybí ani bossové, nejtvrdší nepřátelé, kteří jsou obvykle ještě větší a šílenější, než řadoví nepřátelé.

Za poražené protivníky, rozbité předměty či otevřené sejfy získáte finance, za které si můžete v Jiangově doju pořídit nové údery. Mimo nich zde nakoupíte nové speciální síly, pojmenované po nebezpečných zvířatech. Díky nim budete moci odrážet kulky katanou, zpomalit čas a vystřílet celý zásobník do nepřítele nebo zabodnutím katany do země vyvolat menší zemětřesení.

Dojo ale není jediné místo, kde si můžete vylepšit své náčiní. V šerifově obchodě si lze zlepšit vlastnosti všech zbraní, ať už jde o sílu, rychlost nabíjení nebo průraznost kulek. Poslední obchod patří obchodníkovi jménem Songana a koupit si u něj můžete zdraví nebo brnění.

Design levelů je lineární, ale nelze říci, že nepovedený. Podíváte se do westernových salónů, asijských chrámů, dolů i na jedoucí vlak. V kaňonech si zase pořádně zaskáčete a zjistíte, že váš hrdina přeskočí i čtvrtkilometrovou propast. O nudě tak nemůže být řeč. Díky mapě vždy víte, kam máte jít. Prostředí je částečně interaktivní, malé předměty lze většinou rozbít.

Líbí se vám hra? Koukněte na film Nemilosrdný střelec

Prostředí, které kombinuje Divoký západ s asijskými prvky jako samurajové a katany, je velmi originální a osobité. Pokud se vám v Red Steel 2 líbil, tak vám doporučujeme shlédnout snímek Nemilosrdný střelec (v originálu Sukiyaki Western Django) od kultovního japonského režiséra Takashi Miikeho (Ichi The Killer, série Dead or Alive). I v něm se bojuje kolty i samurajskými meči. Příběh se točí kolem dvou znepřátelených gangů, bílých a rudých, které se po desetiletí nemohou vystát. Vše se změní, až když se dva členové protichůdných klanů do sebe zamilují. Film hojně odkazuje na snímky Pro hrst dolarů od Sergia Leoneho a Yojimbo od Akiry Kurosawy. Za vyzdvihnutí v Nemilosrdném střelci stojí i nezapomenutelný "štěk" režiséra Quentina Tarantina.

Vizuální podoba hry je perfektní a jednoznačně se jedná o jednu z nejpohlednějších her pro Wii. Tvůrci se oprostili od seriózního vzhledu prvního dílu a zvolili grafický styl Cel-Shading. Díky němu vše vypadá komiksově a neuvěřitelně stylově. Téměř každý záběr vypadá jako propracované komiksové okénko, na které je radost pohledět. Není přitom nouze ani o detaily, které často odkazují na asijskou i americkou kulturu. Na hardwarově slabém Wii je to prostě krása.

Herní zvuky jsou v pořádku a hudba kombinuje dávné asijské motivy a odrhovačky ve stylu spaghetti westernů. Nad dabingem jsme si postěžovali již výše, za moc opravdu nestojí.

Mimo hlavní náplně v příběhovém režimu naleznete ve hře i několik vedlejších misí. Obvykle jde o zlikvidování určitého počtu nepřátel nebo nasbírání několika předmětů. Vedlejší mise se bohužel často opakují. Mimo příběhový režim stojí výzvy, ve kterých se postavíte řadám po sobě útočících protivníků a pokusíte se získat co nejlepší skóre.

Herní doba ale celkově není příliš dlouhá. Na střední obtížnost Red Steel 2 dokončíte za sedm až osm hodin. Když se poté rozhodnete pro novou hru, tak začnete s veškerým vybavením, které jste při prvním hraní získali. Důvodů k opakovanému hraní ale příliš není.

Přesto je Red Steel 2 zážitkem, který stojí za to okusit. Neokoukané reálie, pěkná grafika a zábavné souboje s mečem i koltem z něho totiž dělají jasnou volbu pro majitele konzole Wii.