Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Reportáž z ECTS - den nultý

  12:08aktualizováno  10:18
První z reportáží z letošního ECTS se zaobírá letovými podmínkami na trase Praha - Londýn, kvalitou anglického alkoholu, pohledností anglických žen a útulností anglických hotýlků. Koho zajímají spíše herní novinky, ten si musí počkat do zítřejšího dopoledne.
Vysmátý Jarek Kolář z Pterodonu (v brýlích) krátce po přistání v Londýně

Jak jsme stoupali a letěli a dopadli...
Je sobota 2. září a já společně s kolegou Honzou Bílkem sedíme v letadle a cestujeme do Londýna na největší v Evropě pořádaný mezinárodní veletrh o počítačových hrách - ECTS. Letíme ve výšce deset tisíc metrů, rychlost je 800 kilometrů v hodině a venku je hluboko pod bodem mrazu, konkrétně -45 stupňů Celsia. Letadlo se chvěje v turbulencích, notebook se mi chvěje na klíně a jídlo, které jsme dostali přímo na palubě letadlo, které bylo chutné a jehož bylo dost, se nám chvěje v žaludku. Dvě řady za námi sedí Jarek Kolář z Pterodonu a devítičlenná výprava z Illusion Softworks vedená bossem Petrem Vochozkou. Protože v této mini-sérii článků budu popisovat hlavně to, co zažíváme a jaké z toho máme pocity, upozorňuji vás na to již nyní, abychom se po návratu z veletrhu v diskusních fórech nedočetli, že jsme trotlové a že vás naše plky nezajímají. Takže nezajímá-li vás to, nečtěte tuto sérii, zpravodajské články najdete jinde na těchto stránkách.

Krátce před přistáním jsme se dostali do šílené turbulence, která brutálním způsobem ovlivňovala náš let. Nečekané propady o několik desítek metrů, prudké naklánění se letadla zleva doprava, při němž jsme si s Honzou mysleli, že jsme na lodi. Mořská nemoc nás nakonec naštěstí neskolila, avšak nepříjemný tlak v uších, který u mě osobně odlehl až po dvou Guinessech a jednoho menu u Burger Kinga, také nepatřil mezi vítanou vlastnost oněch turbulencí a přistání. Ačkoliv jsem téměř neslyšel, pasovou kontrolou jsem prošel bez vážnějších problémů a bez prasklého močového měchýře jsme s Honzou a "Vochozkovou bandou" dorazili po půlhodině jízdy metrem a pár minutách pěší chůze do našeho hotelu.

Londýn - město plné krajánků a krajanek
Jak už tento podnadpis napovídá, během prvních pár hodin v Londýně jsme potkali řadu lidí z České a Slovenské republiky (nepočítám lidi z naší dvanáctičlenné výpravy) - ať už se jednalo o krásné slečny (zejména Slovenky byly fakt nádherné... já to vždycky říkal, že na Slovensku jsou nejhezčí holky na světě :-)), které nám zvedly náladu, nebo o kolegy z "pařanských" magazínů, s nimiž setkání také jistě potěšilo, avšak co se pohledu na ně týče - už to přeci jenom nebylo ono. A to jsem vám ještě nepopisoval do růžové blůzičky a černých upnutých kalhot oděnou prsatou blondýnku, která podle Petra Vochozky "neměla Takhle nějak vypadá bordel na pokoji, kde bydlíme - televize, notebooky, mobilní telefony a hadrypodprsenku a stály jí bradavky". Prostě první den jsme na práci neměli náladu, narozdíl od šmírování zdejších slečen. S uspokojením jsme pak konstatovali, že Češky a Slovenky jsou mnohem pěknější než Angličanky a s tímto jsme šli také obhlídnout zdejší putyky a otestovat anglické pivo.

Protože se zrovna dnes, tedy v sobotu 2. září, hrál fotbalový zápas mezi Anglií a Francií, bylo vskutku obtížné najít místo. Proto jsme se nejprve občerstvili v Burger Kingu, přičemž cestou do něj jsme potkali výpravu Art Consultingu - šéfredaktora PlayStation magazínu Honzu "Bludra" Modráka a někoho ze Score, protože však byla tma, nevšiml jsem si, s kým si to Bludr kráčel večerním Londýnem. Tipoval bych to však na Tukana nebo na Bílčocha. Každopádně jsme pokračovali uspokojit náš žaludek a následně co nejdřív najít nějakou tu dobrou putyku, v níž by bylo alespoň trochu místa, neboť jedenáctá hodina večerní se povážlivě blížila a kdo zná Anglii ví, že později už se žádný alkohol neprodává a to nejen v pohostinských zařízeních - překvapilo mě, jak v jednom non-stopu jako do trezoru uzamkli všechny alkoholické nápoje - skříně byly zavázány zámkem a před nimi byla ještě mříž, pochopitelně také opatřena velkým visacím zámkem.

Každopádně beztak nebylo o co stát, do Anglie jsme si s Honzou "na zahřátí" propašovali lahvinku Whiskey, Honza navíc nešel s námi testovat zdejší stravu a pivo, ale prošel si noční Londýn a objevoval jeho krásy, což jsme se my (já, Petr Vochozka a další lidi z Illusionu) snažili napodobit u Angličanek, avšak ani po dvou pivech se nám to nedařilo. Bohužel ani zdejší pivo není nic moc. Ačkoliv mi byl doporučen irský Guiness, vůbec mi nechutnal (a nebyl jsem sám) a tudíž jsem si dopil svou skleničku a do další se nepouštěl, naopak Fostress nebyl vůbec nejhorší. Nicméně o pivu tahle reportáž není.

Jak jsme bydleli, bydlíme a pár dní ještě bydlet budeme
Newern hotel - průměrný hotel střední velikosti na Newern street, v němž jsme byli ubytováni. Zástupci bratislavského a pražského týmu Illusion Softworks byli ubytováni ve třetím patře, Petr Vochozka spolu s "Mafiány" si zabrali přízemní pokoj a místnost číslo 22 ve druhém patře zbyla na mě, Honzu a kluky z Hidden & Dangerous 2 týmu - game designera Sepa a animátora Alexe. Místnost byla malá, zato zde bylo pět postelí, což kompenzovalo nedostatek prostoru. Malá televize taky potěšila, byť jsme ji museli kvůli nabíjení notebooků (našeho a Sepova) a mobilních telefonů (roamujeme všichni) odpojit a ještě k tomu připlatit 4 britské libry za zapůjčení dvou konvertorů do elektrické sítě, neboť do anglických zástrček evropskou bez konvertoru jen stěží zapojíte.

Takhle vypadá záchod a koupelna v kosmické lodi a taky v hotelu, v němž bydlíme

Velice zajímavě vypadala také koupelna, záchod a sprchový kout dohromady v jedné místnosti 3x1 metr. Sprchový kout připomínal sprchu v kosmodromu (ani ne metr krát metr, všechno z plastu a všechno v béžové barvě), záchod byl hodně nízko a neustále existovalo riziko, že se někdo z nás netrefí a ani vypínače světla na provázku nebyli pro našince zrovna nejobvyklejší. Naštěstí jsme se se všemi nástrahami malého anglického hotýlku vyrovnali, na toaletu a koupelnu v kosmonautském stylu jsme si zvykli a naše přístroje také nedostatkem energie v akumulátorech netrpěly. Jen naše peněženky to vše nesly s nelibostí - jen za prvních pár hodin padly desítky liber, například cesta "undergroundem" z letiště do hotelu stála v přepočtu zhruba 150,- Kč, pivo přišlo na stejnou částku a za menu u King Burgera byste u McDonnalda nebo v KFC měli tři střední menu. Nicméně na zdejší ceny si musí našinec zvyknout, ostatně platy redaktorů herních magazínů třeba nejsou o mnoho menší než renta zdejších nezaměstnaných :-).

Jediné, co mě hodně mrzelo, byla nemožnost stabilně roamovat s využitím data/fax. Ačkoliv jsem byl vybaven mobilním telefonem Ericsson R320 s infrared-portem a tímtéž disponoval i notebook, abychom mohli bez problémů zasílat nezávisle na provozu ECTSáckého press-centra kolegům v České republice články, spojení přes jakéhokoliv operátora jelo neuvěřitelně pomalu a po pár minutách padalo, což vás zhruba po deseti neúspěšných pokusech, kdy neodešlete ani bajt a přitom zaplatíte něco kolem stovky rozhodně nepotěší (stejně jako hovor na info-linku operátora se stížností a prosbou o radu, kdy se za téměř pět set korun nedozvíte nic jiného, jen si můžete poslechnout pěknou novou písničku RadioMobil help-line). Každopádně ani tato komplikace nás nesložila na lopatky, vymysleli jsme způsob jak vám aktuálně předávat informace z Anglie a věřím, že se nám bude dařit zasytit váš hlad po nejnovějších informacích ze světa počítačových her. Takže pokud jste dočetli první díl této mini-série reportáží až sem, věřím, že se setkáme i u té zítřejší a prvních zpravodajských článků.

Autor:




Nejčtenější

Dungeon Keeper (2014)
Activision vymyslel způsob jak lidi motivovat utrácet za mikrotransakce

Firma Activision si nechala patentovat úpravu mechanismu, který se stará o to, aby se v multiplayerových hrách potkávali hráči na stejné výkonnostní úrovni....  celý článek

Divinity Original Sin 2
Divinity Original Sin 2 je kandidát na RPG roku. Sežere ovšem moře času

Hry na hrdiny jsou si často podobné jako vejce vejci, zvlášť ty z ranku fantasy. Vznešení elfové, věčně nabručení trpaslíci a k tomu hromada kostlivců, draků a...  celý článek

The Orange Box
Risk, který vyšel. Legendární The Orange Box oslavil desáté narozeniny

Už je to deset let, co vyšel slavný The Orange Box od firmy Valve. Nápad vydat tři nové, zcela odlišné hry v jedné krabici, byl sice na první pohled šílený,...  celý článek

Oficiálně neoznámená StarWars hra od Visceral Games
Herní Star Wars v potížích. Electronic Arts zavřeli studio Visceral

Autoři Dead Space už žádnou hru pod značkou Visceral Games nevytvoří. Slibovaná příběhová hra ze světa Star Wars, na které studio poslední roky pracovalo, bude...  celý článek

Grand Theft Auto 5
Jakým typem hráče jste?

Stejně jako se hry dělí do mnoha různých žárů, z nichž každý má svoje specifické publikum, dělí se do kategorií i hráči. Vzájemné nepochopení těchto skupin pak...  celý článek

Další z rubriky

Hajime Taniguchi aka Tokido
Na každém detailu záleží. Profík sedí přesně 80 centimetrů od obrazovky

Legendární hráč vystupující pod přezdívkou Tokido pobavil na turnaji všechny přihlížející, když vytáhl z kapsy metr a odměřil si ideální vzdálenost od...  celý článek

Tekken 7
Lidé chtějí tutoriály, ale pak je ani nehrají, říká producent Tekkena

Jak donutit hráče, aby se vaši hru opravdu naučili, když se jim nechce trénovat? Nejlépe speciálním příběhovým módem, myslí si Katsuhiro Harada, producent...  celý článek

Age of Empires: Defintive Edition
Legendární strategie Age of Empires v nové grafice se vrátí až příští rok

Nečekaný odklad na poslední chvíli postihl modernizovanou verzi kultovní strategie Age of Empires. Navíc to vypadá, že hra bude k dispozici pouze přes...  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.