Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Requiem: Avenging Angel

  10:05aktualizováno  10. července 2001 11:23
Requiem: Avenging Angel
Requiem: Avenging Angel

Někdy mě napadá, jak svět vypadá v posmrtném životě. Jestli se opravdu převtělíme do někoho jiného, nebo jestli se dostaneme do Nebe, či do Pekla. Je o tom mnoho teorií, ale chlapíci z 3DO věří, že se jednou dostanou do Nebe. Aspoň tak tomu nasvědčuje hra, na kterou právě čtete recenzi, tedy Requiem: Avening Angel.

Příběh hry nás staví do kůže nebeského anděla (i když abych pravdu řekl, se svým obličejem mi teda jako moc anděl nevypadal, spíš jak z nějaké kroniky "odpudivých vražd"), který se jmenuje Malachi (čti Malakaj). Byl jste vybrán z několika jiných, skoro stejně statečných andělů k nebeskému úkolu: Vymítit všechno zlo na Zemi a zabít samotného Lucifera. Těžký to úkol pro vás.

Musím říct, že hra na mě udělala dobrý dojem už ve chvíli, kdy jsem ji spustil. Takový ten pocit, který mám rád, pocit temnoty. On už nápad, zahrát si v kůži anděla, který kouzlí nebezpečná kouzla, dokáže se prostřílet ze šlamastiky a neříct ani jedno sprosté slovo, (zato já jsem si zanadával za něj) (no to je ti podobné - by Vreco) je vynikající.

Po grafické stránce je pár drobností, na které bych chtěl upozornit. Především se jedná o samotný engine hry. Nedivte se, že uvidíte starý, oprášený engine ze SiNu. Ale i tak vypadá celkově dobře. Grafika v celé hře je převážně temná, takže většina hráčů uvítá, že Malachi má kouzlo na světlo. Requiem: Avenging Angel Jednoduše opět řečeno: ve stokách to vypadá jako ve stokách, v opuštěném hotelu opravdu jak v opuštěném hotelu. Vaši nepřátelé i přátelé vypadají po většinou originálně, sice budete mít někdy problém, jestli střílíte do svých lidí nebo do protivníkových.

Zvuková stránka celé hry je velice dobře vymyšlená. Nejvíce vás pak bude mrazit v zádech, když budete hned ze začátku hry procházet peklem. Skřeky lidí mučených na křížích, umírající protivníkové, příšery z pekla atd. Bohužel zvuková část zbraní nebyla dotažena až dokonce. Nevím jak vám, ale já se svým SBLive jsem někdy slyšel výstřel brokovnice, pak zase, a ticho. A určitě to nebylo zvukovou kartou!!!

Příběh, jak jsem již říkal, není zrovna nejlepší, ale při velké dávce fantasie se vám bude líbit. Ale i tak je místy zapeklitá zápletka, rychlé zvraty, apod. Povězme si třeba takový menší příběh. Přicházíte do města jako naprostý neznalec místních poměrů a jako další žadatel o vstup do odboje. Přicházíte do místní hospůdky, kde se představíte barmanovi. Ten oznámí, že vás už očekávají. Ovšem, musíte se dostat k zástupci velitele. A tak po několika více bitvách a potocích krve se dostanete k její blízkosti. Ano, je to žena. Melijah, jméno toť její. Ta vás pošle, ať najdete jednu členku odboje, která se bez jakékoliv stopy zmizela. Requiem: Avenging Angel Jediné, co jsme věděli, že byla poslána do jakési továrny (či co). Tak se k ní probiji, osvobodím a rychle odnáším do hospody. Bohužel, ztratila po cestě spoustu krve. Byl jsem poslán pro náhradní krev. Po asi hodině hraní a několika nových loadech odnáším krev na místo odboje. Ovšem zjišťuji, že je bohužel mrtvá. A tak využiji své schopnosti oživovat mrtvé (je to neuvěřitelné, ale na tomhle hloupém bodě jsem strávil půl hodiny svého hraní). Prozradí nám důležité informace, které jsou pro vás úkolem. A po opětném střílení a zabíjení zemře Melijah, seznámíte se s dalším členem odboje, zničíte elektrický reaktor a vrátíte se do napadené odbojářské stanice. Jediní, kdo přežili v odboji, jste vy a váš velitel. Avšak později zjistíte, že váš velitel je... (raz, dva, tři: rozhodčí je... velitel :-) - by Vreco)

Hru jak jsem zmínil hrajete v několika prostorách. Ze začátku se probíjíte podle mě nejlepší fází celé hry - peklem. Musím podotknout, že jsem zatím neviděl peklo v lepším provedení. Strach na vás dýchá z každé stěny kolem vás, lidské ruky po vás chňapají ze stropu, ze zdi, lidské tělo se svíjí bolestí a svým řevem vás bodají do srdce. Poté však vcházíte do města, už se bohužel nedostanete do takové scenérie, jako byla před tím. Když se zamyslím nad tím, jak by hra vypadala v té prvé fázi, mé srdce plesá. A k již k ohlašovanému městu. Město je rozděleno na několik částí. Jsou to ulice, ulice zrádné Když netušíte, kde se váš nepřítel nachází, jste většinou ztraceni. Po celém městě, je většinou samozřejmé, že v něm budou holubi. Pochopitelně i teď. A ještě když si vzpomenu na jeden hrůzostrašný seriál v pátek, kdy se vlastně andělé převtělují do holubů, střílel jsem je s radostí.

Requiem: Avenging Angel
Výrobce: Cyclone Studios
Distributor: 3DO
Minimální konfigurace: P166, 32 MB RAM, 4x CD, HDD 100 MB
Doporučená konfigurace: Celeron 300MHz, 64MB RAM
3D karty: Ano
Multiplayer: Ano
Verdikt: Velice výjimečná hra. Škoda těch pár chybiček...
Hodnocení 8/10
Aniž byste si to uvědomili, přecházíte do prostor budov. Elektráren, nemocnic, hotelů... Do budov, kde dříve pracovali lidé a dnes tam většinou hlídají poskoci Ďábla. A na tyto prostory navazuje jedno: místní kanalizace. Kanalizace má svoje úskalí, ale i také výhody. Velkou nevýhodou je tma, která vás kanály provází. V těchto fázích hry velice uvítáte kouzlo světla, jak jsem se již zmínil. Avšak do teďka můžete být šťastní, že můžete hrát v těchto prostorách. A víte proč? Protože to hrajete ještě s příběhem. V pozdějších fázích hry se dostanete do vesmíru, na nějakou vesmírnou stanici. Od té doby se stává hra bezduchá a ubohá střílečka. A myslím si, že po dnešních návalech typu her jako jsou Half-Life, Alien vs. Predator a nebo již několikrát zmiňovaný SiN, musí být hráči velice zklamaní, že to 3DO nedotáhli do samotného konce.

Takže, pojďme si shrnout, co nám hra Requiem: Avenging Angel nabídla. Nabídla nám zcela zajímavý pohled na blízkou budoucnost, na nebe bojující proti peklu, zápletku a Bůh ví, co ještě. Ale zřejmě víme všichni, že nám hra nenabídla nový engine (kéž by už byl hotov Quake 3), v posledních fázích je hra bezduchá střílečka a někdy se mi zdálo, že questy byli nedomyšlené. Ale kdo ví...

Autor:




Nejčtenější

Watch Dogs
KOMENTÁŘ: Herní kauzy a pseudokauzy. Čemu věřit?

Pokud pravidelně sledujete dění na herní scéně, jistě vám nebude dělat problém vybavit si nějaký prohřešek, trapas, nebo prostě „fail“, kterého se vůči...  celý článek

Huang Wenbin při návštěvě fotbalového klubu Runcorn Linnets.
Fanoušek cestoval přes půl světa, aby poznal oblíbený tým z fotbalové hry

Čínský fanoušek cestoval více než 10 tisíc kilometrů ze své domoviny, aby mohl navštívit klub hrající až devátou nejvyšší fotbalovou ligu v Británii.  celý článek

South Park: Fractured but Whole
Pšoukání se časem omrzí i v South Parku. Recenze Fractured but Whole

Populární seriál Městečko South Park se vrací v ambiciózním herním zpracování a ani tentokrát své předloze ostudu nedělá. Kromě třaskavé nálože záchodového...  celý článek

Cook, Serve, Delicious! 2!!
Ukažte Pohlreichovi, kdo je tady šéf. Recenze Cook, Serve, Delicious 2

Gastronomie už pomalu proniká i do her. Druhý díl originální akční hry Cook, Serve, Delicious! 2!! je tak povedený, že pobaví i toho, koho vařit vůbec nebaví.  celý článek

Star Wars Battlefront II
Příběh nového Star Wars Battlefront 2 prý zvládnete za pět hodin

Kampaň pro jednoho hráče bude sice intenzivní, ale také velice krátká. Podle producenta hry Davida Robillarda její dohrání zabere něco mezi pěti až sedmi...  celý článek

Další z rubriky

Hearthstone: Knights of the Frozen Throne
Hearthstone: Knights of the Frozen Throne patří k těm nejzábavnějším expanzím

Nová expanze Knights of the Frozen Throne pro karetní Hearthstone je venku pár dní, a tak se pojďme podívat, jak se hrou zahýbaly nové karty.   celý článek

Total War: Warhammer II
RECENZE: Válečné kladivo opět udeřilo. Total War: Warhammer II je skvost

Pokud jste si mysleli, že strategický Total War: Warhammer byl vrcholem, tak jste se mýlili. V tomto případě známé pravidlo, že díl první je vždy lepší,...  celý článek

Life is Strange: Before the Storm
RECENZE: Nový díl Life is Strange není jen pro holky, rozpláče každého

Life is Strange je zpátky, a i když máme tentokrát více výhrad než minule, pořád je to hra, která prakticky nemá konkurenci.   celý článek

Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?
Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?

Vyšumění přátelství nemusí být jen vaše vina.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.