Resident Evil 5 PC: hrůzu nečekejte, zábavu ano

Počítačová verze pátého dílu slavné série je dobře zpracovaná, fandům značky ale bude vadit málo hororových momentů.

Resident Evil 5 PC

Japonský Capcom se už před časem rozhodl, že nebude tvořit své hry exkluzivně pro konzole. Slovo dané počítačovým hráčům do puntíku plní, a tak se po očekávaných konverzích titulů Street Fighter IV či Bionic Commando konečně dostáváme k pravděpodobně největšímu jménu, které Capcom dnes může nabídnout. Resident Evil 5 sice vychází půl roku po svých konzolových bratříčcích, ale můžeme si rovnou říct, že trocha toho času pro vývojáře navíc konverzi jednoznačně prospěla. Například pamětníci předělávky minulého dílu mohou na všechny ty strasti s ovládáním a technologickou nekompatibilitou zapomenout.

Kdo si přečetl recenze konzolových verzí, už to asi ví, ale ostatní možná překvapí, že nejnovější pokračování slavné a několikrát zfilmované série na své předchůdce příliš nenavazuje.

Příběh z "residentevilovského" univerza není vytržen, herním konceptem však série vkročila do 21. století se vším, co k tomu patří. Se spoustou efektů a vynikající inscenací, zároveň ale i s určitou ztrátou jedinečnosti.

Protiteroristický specialista Chris Redfield je vyslán do fiktivního afrického státu Kibuju. Až tam se dostal T-Virus a v součinnosti s vratkou vládou dělá neplechu. Navíc se ho chopí obchodník se zbraněmi Ricardo Irving.

Virem je zanedlouho nakažena polovina africké populace. Projevy nákazy jsou samozřejmě mnohem horší než třeba u zde obvyklé malárie. Lidé se poměrně rychle mění v zombíky.

Už samotné intro si zaslouží poklonu. Je velmi dobře zinscenováno a hráče plynule zatáhne do zhruba patnáct hodin trvající singleplayerové kampaně, v níž vám po boku stojí sličná Shiva Alovar.

Když budete k Resident Evil 5 přistupovat jako k prosté hře, navíc ještě konverzi, pravděpodobně vás ohromí brilantnost, jakou autoři prokázali ve vedení kamery a střihu in-game sekvencí, ozvučení, nadabování či samotném grafickém provedení. Modely postav a jejich rozpohybování patří k tomu nejlepšímu, co v žánru můžete potkat.

Resident Evil 5 tak ze všeho nejvíc připomíná interaktivní filmovou jízdu někde na pomezí thrilleru a hororu. Jen škoda, že nadějný příběhový rozjezd se po několika hodinách, zejména pak uprostřed hry, poněkud rozplývá a ztrácí drajv. Ke konci ho ovšem chytne. Finále pro změnu zase zklame.

Také zamrzí, že autoři nevysekali víc z dvou zajímavých ústředních postav. Chris a Sheva sice docela dost mluví, jenže nemluví dostatečně mezi sebou na to, aby se s nimi hráč dokázal dokonale ztotožnit.

Stejně jako Leon Kennedy v Resident Evil 4 se i Chris Redfield ovládá z pohledu třetí osoby. Kdo už si ale začal protahovat ruce ve snaze vůbec zvládnout krkolomné ovládání, může být v klidu. Poprvé v sérii hra nabízí bezproblémovou kombinaci klávesnice a myši, takže se nebudete muset koncentrovat na správný prstoklad a můžete si hru náležitě vychutnat.

A komfortní přístup pokračuje. Kdo by se byl po zkušenostech s konverzemi Capcomu nadál, že si budeme moct namapovat klávesy podle svého? Také v menu se dá pohybovat relativně dobře, i když inventář je přece jen lehce zmatený.

Přesto si ale na určité principy hry budete muset zvyknout. Autoři třeba uznali za vhodné, že se hrdina při manipulaci se zbraněmi nebude moct hýbat. To znamená, že při přebíjení, míření, mlácení či sekání jste docela zranitelní, zejména ocitnete-li se v chumlu nepřátel.

Ačkoliv se Resident Evil 5 odehrává jen ve zdánlivě pusté Africe, málokdy člověk narazí na tak krásně a do detailu propracované prostředí. V šesti kapitolách se budete postupně prodírat špinavými slumy, v nichž se vydáte hledat ztracené vojáky. Na vznášedle si zblízka prohlédnete tovární komplex. A zapomenout nesmíme ani na průzkum gigantické podzemní ruiny.

Úrovně bodují důrazem na drobnosti a vizuální opulentnost. I nejchudší světadíl totálně zamořený nákazou tak může svým způsobem vypadat krásně a uvěřitelně. Tuto autentičnost však do jisté míry shazuje přísně lineární design levelů a ne vždy ideálně posazených překážek.

Nicméně, přemýšlet o těchto nedostatcích stejně nebudete mít čas. Resident Evil 5 se totiž odehrává ve vysokém tempu. Pravidelně se na vás vrhají vlny poměrně rychlých zombíků, sem tam vyztužené nějakým tím tužším předákem. Prakticky tak nevyjdete z akce.

Akční pasáže jsou díky poměrně preciznímu ovládání a dobře zvládnutému chování zombíků (o umělé inteligenci se tu tak docela mluvit nedá) zábavné a lehce frustrují jen tehdy, když se musíte dlouhé minuty bránit náporu nemrtvých.

Fandové série se ale každopádně musí smířit s přehozením výhybky a mnohem menším množstvím napětí. Rozhodně nečekejte mrazení v zádech a strach podívat se za další roh. Možná je to škoda, ale Resident Evil 5 to dokáže vynahradit jinými přednostmi.

Jednou z největších předností hry je pak možnost zahrát si kampaň kooperativně. Pokud si tuto možnost nastavíte, může k vám do hry kdykoliv přiskočit kamarád a chopit se role Shevy. Tu jinak ovládá umělá inteligence a nutno říct, že docela schopně.

V boji se bez parťačky neobejdete, jelikož vás v krizových chvílích podrží, například vás vysvobodí ze spárů zombíka nebo vám vrazí injekci, když doděláváte. Sličná kolegyně jen poněkud plýtvá drahocennou municí a léčivými spreji, ale to se dá odpustit.

S živým spoluhráčem je vše pochopitelně zábavnější. Hra je zcela evidentně designována pro dvojici hrdinů, takže si nejsou k ruce jen v bojových pasážích, ale i při zdolávání překážek, vykopávání dveří nebo na zmíněném vznášedle, kdy Chris řídí a Sheva pálí po pronásledovatelích.

Co dodat, Resident Evil 5 je asi jiným pokračováním slavné série, než by si její pravověrní fanoušci přáli. Zároveň lze ale namítat, že není možné pokračovat neustále v těch samých kolejích. To by se brzy omrzelo.

Smiřme se proto s tím, že v tomto dílu zažijete méně hororových chvil, ale zase si užijete skvěle inscenované a dynamické akce, která se dobře ovládá i na počítačích a která je obzvlášť zábavná v kooperativním módu. Takže, milovníci rozšmelcovaných zombíků, tohle je něco pro vás.