Na 32-bitových videoherních platformách Saturn a PSX se v polovině devadesátých let objevil hororový titul Resident Evil. Byl to první díl komerčně a kritiky velice pozitivně přijaté série, který hráče uvedl do neuvěřitelně autentického prožitku hrůzy a strachu. Oč šlo?
V okolí Racoon City dochází k podivným událostem, které posléze vedou k vyslání speciálního policejního komanda Bravo do blízkých hor. Po náhlém a nečekaném odmlčení se této skupiny přichází na řadu druhý oddíl – Alpha, mezi jehož členy nacházíme hlavní představitele zdejšího story. Jedná se o Chrise Redfielda a Jill Valentine, přičemž na začátku hry máte na výběr, za který charakter chcete hrát. Podle toho se pak odvíjel příběh, jehož jste mohli sledovat z jiného úhlu a také váš postup hrou měl trochu jinou posloupnost!
Zatímco Chris toho při ataku nepřátel více vydržel, zase disponoval omezenějším inventářem. A Jill, ač fyzicky slabší, měla cestu díky schopnosti odemykat některé zamčené dveře paklíčem o něco jednodušší. Oběma postavám pak ještě zdařile sekundovaly dva NPC charaktery,
v případě Chrise to byla mladá medička Rebecca Chambers, poslední přeživší z Bravo týmu; u Jill se stal jakýmsi jejím mentorem Barry Burton, člen Alpha oddílu a specialista na zbraně.
Ústředním motivem celé hry bylo dostat se ze smrtelně nebezpečné lokace, v níž jste se stali nedobrovolnými vězni. Neboť po nečekaném ataku divokých zmutovaných psů se byl oddíl Alpha nucen ukrýt v nedaleké usedlosti, která se pak stala opravdovým zámkem hrůzy. Jednalo se totiž o tajnou laboratoř společnosti Umbrella, kde docházelo k biologickým experimentům, které se posléze vymknuli kontrole a výsledkem bylo strašlivé zmutování veškerého personálu a také okolní fauny a flóry. Lidé se zde proměnili na strašlivé zombie a výjimkou nebylo ani shledání s masožravými rostlinami, obrovitými pavouky či děsivým žralokem! Vše bylo navíc prezentováno na svou dobu ve vynikající předrenderované grafice, která tvořila pozadí pro bojácné pobíhání vašich polygonových charakterů, kteří zde za pomoci nalezeného zbrojního potenciálu (brokovnice, bazuka apod.) bojovali o holý život. Cestu vám ztrpčovali i nepříjemná puzzle, časté hledání klíčů k uzavřeným dveřím nebo podivné chování Alberta Weskera, vedoucího
celého speciálního týmu STARS, jenž však dojde svému zaslouženému konci! O hrůzyplnou atmosféru se rovným dílem dělila zvuková a hudební stránka, zmíněná grafická kulisa a také příležitostně neočekávané vstupy nepřátel na scénu. Nezapomenu na situaci hned na začátku, kdy jsem byl při prostupu chodbou k smrti vylekán praskajícím sklem, neboť skrze okno do místnosti vskočili dva zmutovaní psi. Také okamžik, kdy jsem byl uvězněn v místnosti s pozvolna sjíždějícím stropem, byla jen pro pevné nervy. Abyste se lépe vyrovnali s nástrahami zdejšího komplexu, který byl tedy kromobyčejně rozlehlý a členitý, museli jste vzít zavděk též různobarevnými bylinami, jejichž účinnost vzrůstala díky jejich zdařilé kombinaci (byly tu hnedle tři druhy). Vedle nacházení potřebných propriet jste se mohli setkat také s rozličnými zápisky, které vám mimo jiné napověděly více o nehezkém osudu zdejších vědeckých pracovníků. O jejich zvláštních pocitech, předcházejících osudné mutaci, resp. transformaci v zombie. Což je další střípek do mozaiky opravdu vynikající atmosféry hry, která se místy dala téměř krájet.
Jako takové správné vyvrcholení vašich snah byl závěrečný úprk na svobodu s olbřímím hlavním bossem v patách, navíc při aktivovaném autodestrukčním
systému celého komplexu, což dávalo zdejšímu finále až neuvěřitelné grády a to tím spíše, že šlo doslova o sekundy. V závislosti na vašem postupu hrou (a obtížnosti) jste se mohli dočkat několika různých konců, kdy však žádný z nich nebyl zcela optimální, neboť vždy zůstal někdo na štítě.
Co se týče ovládání hlavní postavy, tady byl pohříchu prostor pro řadu výtek, neboť systém nebyl (a stále není!) příliš vstřícný. Měli jste tu otáčení vůkol vlastní osy, chůzi a běh, odtlačování objektů, šplhání po žebříku či stoupání po schodech a naposledy automatické zacílení nejbližšího oponenta v lokaci. Jenomže pohybování ústředního hrdiny bylo poněkud těžkopádné a také díky statickým kamerám - což byl navzdory tomu poslední krok k vytvoření doslova filmového prožitku hry - jste se mnohokrát dočkali okamžiků, kdy jste se někde nepříjemně zasekli a nebyli jste s to adekvátně reagovat a dostatečně rychle se vymotat z obležení nepřátel na jedné straně a objektů v obraze na straně druhé. Přes tento nedostatek, díky němuž Resident zkrátka nemůže dostat známku Bonusweb hit, se však jednalo o nesmírně zajímavý počin, který vás doslova přikoval do židle a ve
vypjatých chvílích jste se skutečně a též hodně báli. V souvislosti s rébusy nemůžu nevzpomenout na asi nejvíce problémový okamžik, kdy jste museli u fontány použít dva symboly, ale tyto jste nikde nemohli najít. Přitom jste je měli celou dobu u sebe, ale jelikož byly rafinovaně schované v knihách ve vašem inventáři, málokomu se zadařilo na tento fígl přijít – Capcom však poté asi usoudil, že je to příliš obtížné a tento jinak skvělý nápad již v sérii nikdy dále nerozvedl. Také musím zmínit motiv s hacknutím počítačového systému, který si získal – jakožto konzolisty – mé sympatie:o)
Závěrem stojí za připomenutí verze pro Segu Saturn, která se údajně odlišovala (nehrál jsem) v několika drobnostech, kdy tou nejvíce stěžejní byl speciální Battle mód po dokončení hry, jenž byl koncipován podobně jako ten v . Tedy implementace "klasické" střílečky, v níž procházíte předdefinovanou cestou a jako munici využíváte tu, co zůstane po zlikvidovaných oponentech. Další verzí prvního dílu Resident Evil byl posléze Director’s Cut pro PSX, který přinesl mimo jiné lepší grafické zpracování, jiné umístění kamerových pohledů na hru a hlavně předmětů (z nichž některé byly navíc ještě rozdělené na díly), takže vás čekalo další martýrium při jejich vypátrání.
Suma sumárum se dá říci, že Resident Evil byl skvělým a téměř filmovým prožitkem, který vás donutil k silným emocím – totiž takovým, že jste se u téhle hry báli, jako by šlo o nějaké skutečné dobrodružství. A i z tohoto pohledu si Resident Evil své připomenutí v řadě dosud nerecenzovaných PSX titulů jistojistě zaslouží!
| Resident Evil | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
