O tomhle projektu, koncipovanému primárně pro online, jste jistě slyšeli. Asi nemusím připomínat ani chystané pokračování, které má mít řadu důstojných vylepšení. A v neposlední řadě netřeba mluvit o smutném faktu, že Outbreak v Evropě bude hratelný toliko v režimu offline. Spousta otazníků a pochybení při hraní singleplayerových kapitol má své logické opodstatnění či vysvětlení pro online, nicméně z důvodu, že si po síti nezahrajeme, těžko lze z pohledu hry pro jednoho hráče níže popsané chyby ospravedlnit. Začněme však pěkně popořadě.
Zbrusu nový Resident Evil je tedy znovu umístěn do zombíky zamořeného Raccoon City a v pěti krátkých kapitolách zde musíte ukázat svůj um, důvtip a schopnost kooperace s dalšími důležitými postavami na scéně. Každá kapitola nabízí zcela jinou lokaci a výběr z osmi přednastavených hrdinů, přičemž každý je něčím unikátní. Jedno však mají společné. Kromobyčejně malý inventář (čtyři okna) a nezadržitelně postupující nákazu ve svém těle, která se dá na krátký okamžik zastavit s pomocí medikamentů, nicméně i tak vytváří spolu se stále běžícím časem hotový Damoklův meč nad vaší dobrodružnou poutí. Čas se tady nezastavuje ani při prohlížení inventáře, mapy či řešení některého z častých rébusů, kde dostane prostor taktéž obvyklé hledání správného kódu, karty či klíče pro postup do dalších lokací. Sympatické na tomhle je, že podobně jako v Resident Evil 3 kódy variují, takže musíte i při opakovaném
hraní najít a přečíst si příslušný dokument. Pokud si ke stále běžícímu času přidáte další nepříjemnou skutečnost a to tu, že se nelze během jednou rozehrané kapitoly zapsat, může se u řady hráčů dostavit jisté rozčarování.
Problém spočívá v nevypočitatelné a značně nevyvážené AI.
Asi takhle, uložit se sice lze, ale po načtení pozice se save automaticky smaže - jedinou alternativou, kterak tenhle systém obelstít, je mít ve svém vlastnictví dvě paměťové karty. Nemusím říkat, že jestliže v dané kapitole nedojdete zavčas k cíli nebo někde umřete (ve vyšších obtížnostech docela častý jev), musíte si to celé martyrium zkusit ještě jednou úplně od začátku. Bodový zisk, za nějž si pak kupujete pěkné FMV sekvence, artworky, songy či v neposlední řadě další obtížnosti a speciální módy, je v takovém případě zanedbatelný.Byla-li řeč o obtížnosti. Ze začátku máte k dispozici docela umírněné easy, resp. normal, ale po dokončení hry lze získat hodně nepříjemný hard s neskutečně odolnými protivníky a také jinak rozmístěnými předměty v lokacích, takže ač jdete stále stejnými interiéry, nudit se rozhodně nebudete.
Co se týče prvotního výběru postavy - každý charakter je něčím unikátní. Policista Kevin má speciální slot pro vlastní pětačtyřicítku, servírka Cindy zase čtyři další okna v inventáři pro tradiční byliny s možností jejich mixování a následným ozdravováním NPC na scéně. Opravář David umí z nalezených propriet vytvořit díky svému náčiní (využitelné i pro obranu) unikátní zbraně, atp. Vedle toho má každá postava specifickou sekundární dovednost, v případě Kevina to je hodně efektivní kop nohou pro odražení dotírajícího nepřítele, malá Yoko zvládá stejně jako Alyssa (natolik investigativní novinářka, že si dokáže poradit se zámky) rafinovaný úhybný manévr, atd. Všichni zúčastnění pak mohou využívat vpravdě bohatý zbrojní potenciál, který vedle střelných zbraní nabízí docela praktické využití nožů, tyčí a podobných předmětů pro častý souboj tváří v tvář, přičemž uvedené věci mají zpravidla hodně limitované využití. Byl jsem napoprvé značně otřesen, když jsem tyčí tloukl již ležícího zombíka a tato se k mému nesmírnému zděšení posléze ohnula tak, že se stala nevyužitelnou pro další podobně laděnou komunikaci.
Překvapivě vyšuměla zcela do ztracena atmosféra, jež na přímou konkurenci jako je Forbidden Siren či Project Zero II vzhlíží ze suterénních prostor.
Vedle hlavní postavy, jejíž ovládání je víceméně znovu ve známých intencích téhle série nahrávající všem kritikům, se na scéně objevují i dvě NPC z výše zmiňované osmičlenné skvadry, s nimiž kooperujete svůj postup. Což obnáší možnou výměnu předmětů
v inventáři, palebnou podporu a párkrát za vás dokonce vyřeší i časově náročné puzzle. Skvělé!! Bohužel má nápad, kdy skrze
pravý analog usměrňujete aktivity NPC, značné trhliny. Problém spočívá v nevypočitatelné a značně nevyvážené AI, pročež se nezřídka stane, že parťák kašle na vaše požadavky a jde si svou vlastní cestou, nebo se dokonce dočkáte natolik tristní situace, že máte na sobě pověšeného hladového zombíka, voláte o pomoc, a NPC se špacíruje okolo vás jako mistrová v tanečních a dobře se baví. Budete si prostě muset zvyknout, že špinavou práci musíte povětšinou odedřít vy, že navzdory skutečnosti, že bodové hodnocení po skončení příslušné kapitoly reflektuje fakt, zdali přežili i vaši kolegové, je holt někdy budete muset pustit k vodě. Protože nýmand, který trvá na nápadu probíhat jako šílenec mezi lokacemi s generujícími se zombíky, od nichž se nechá opakovaně pokousat, je prostě a jednoduše na odepsání.
|
V souvislosti s novými prvky musím zmínit šikovné schovávání ve skříňkách á la Metal Gear Solid, pod postelí (obé pochopitelně jenom na několika málo vymezených místech), chvilkové zapření dveří, jimiž se do místnosti dere zombík (zmíněné momenty jsou však využitelné spíše v online, kde tak mají jednotliví hráči čas připravit se na souboj), postupování podél zdí po úzké římse s možným ručkováním a naposledy eventualita proplazení se do nové lokace skrze malý otvor či šachtu ve zdi. K tomu tu je samozřejmě
standardní chůze a běh, v případě vážného zranění nepříjemné zpomalení pohybové fáze - potácení či dokonce předsmrtné plazení se po zemi s rychle postupující virovou nákazou, rychlá otočka o 180 stupňů a příležitostné odtlačování objektů. Animačně se nedočkáte ničeho omračujícího, postavy opětovně v prostoru poněkud plavou a jsou díky ovládání lehce nemotorné.
Nahlížení na zdejší dobrodružství a grafické zpracování připomíná z mnoha důvodů spíše stařičký Dino Crisis než podobně koncipovaný Resident Evil: Code Veronica. Připravte se na mix tradičních staticky umístěných kamer a dynamických nájezdů, jenž umožňuje místy velice podařené 3D polygonové prostředí, které je však spektrem zvolených barev trochu chudokrevné, tedy jak bylo výše řečeno spíše v intencích Dino Crisis než o poznání barvitějšího Code Veronica. A zde mám na mysli původní Dreamcastovou verzi Code Veronica a nikoliv vybledlý port na PS2. Je nicméně
s velkým podivem, kterak tvůrci odflákli technické zpracování. Tím myslím časté a únavně zdlouhavé loadingy při přechodu mezi místnostmi, lokacemi a dokonce i nehratelnými sekvencemi, což začne už po chvíli HODNĚ iritovat! Uvedené pak má výrazný podíl na výsledné známce, která by mohla být o jeden celý stupeň (číselně vyjádřeno: 10%) vyšší.
Překvapivě vyšuměla zcela do ztracena atmosféra, jež na přímou konkurenci jako je Forbidden Siren či Project Zero II vzhlíží ze suterénních prostor atrakce zvané Dům hrůzy. Třebaže zvuková stránka není špatná (až na otravné opakující se hlášky vašich kolegů ve zbrani), hudební doprovod je špatně čitelný, až bych řekl nevýrazný a jediným strašákem se tak bohužel stává časový limit. Úplně poslední výtkou je velice krátká doba pro dohrání, pět kapitol - každá cca na hodinu, což není příliš akceptovatelné a záměr Capcomu nutící hráče k opakování již jednou dokončených úrovní mi nepřijde příliš férový, potažmo nějak zvlášť přínosný!
| Resident Evil Outbreak | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
