Resistance: Burning Skies je trefa sekyrou přímo mezi oči

Je těžké nemít rád sérii Resistance, pokud máte v oblibě střílečky z pohledu první osoby. Jsou v ní odpudivě designovaná monstra, nápadité zbraně a hrdinové ochotní riskovat vlastní život pro záchranu lidstva. To vše nalezneme i v nejmladším členovi této famílie stříleček s podtitulem Burning Skies, který svým obsahem není kdovíjak jedinečný, ale zpracováním ano.

Série Resistance opět zamířila na přenosný systém, na rozdíl od prvního vedlejšího titulu Resistance: Retribution pro PSP (recenze zde), který byl akcí z pohledu třetí osoby, je Burning Skies klasickou střílečkou se vším všudy. A tím myslíme zejména bravurní ovládání díky dvěma analogovým páčkám PS Vity. Díky páčkám se hra hraje báječně a není problém dávat ani precizní zásahy do hlavy.

Hlavním hrdinou je Tom Riley, hasič, který si invazi mimozemských mutujících Chimér nenechal líbit, vzal svou požární sekyru a postavil se na odpor. Boj se pro něj stal o to osobnější, že do zajetí padla jeho manželka s dcerkou. Parťákem se mu stává další členka odboje Ellie, postava se silným ženským charakterem. Nic si nenechá líbit, zbraně jí nejsou cizí a vždy si můžete být jisti, že vám bude krýt záda.

Resistance: Burning Skies se odehrává ve Spojených státech poté, co jsou devastovány invazí Chimér. Samozřejmě v alternativní minulosti. Tom se postaví celé řadě z nich, od čerstvě vylíhnutých stvůr, hybridních vojáků, poletujících Longlegs, přes větší otesánky až po tradiční bossy gigantických rozměrů.

Šestioké stvůry jsou ohyzdné, nepřátelské a nápadité. Mají prostě vše, aby vás jejich posílání na onen svět bavilo od začátku do konce. Ten v případě kampaně pro jednoho hráče přijde spíše dřív, než později. Story netrvá déle než 7 hodin, což je zhruba současný standard.

Povolání Toma ho vybavilo na invazi alespoň sekyrou, hráč tím získává jeden z nejefektivnějších a nejefektnějších útoků na blízko. Chiméry bude půlit vedví nebo jim zasekávat jim sekyru do krku. Váš pomocník na blízko se ale stejně jako granáty neovládá tlačítky, ale dotykovým displejem. Ať už držíte v rukou cokoliv, stačí kliknout na ikonku sekyry a s blížící se Chimérou je amen. U granátů pak navíc můžete ikonku přesunout přímo na místo, kam ho chcete hodit, a Tom vrhne granát požadovaným směrem.

Kombinace používání analogových páček a dotykového displeje má jednu mouchu. Abyste mohli kliknout na displej, musíte jednou rukou pustit jednu stranu Vity, čímž vzniká nepatrná prodleva. V praxi vám to jednou, dvakrát za celou dobu hraní zkazí útok, ale není to nic zásadního, co by vás mělo štvát.

Využití dotykového displeje k otevírání dveří a používání specialit zbraní je nápadité a zábavné. Tak například Bullseye, základní puška Chimér. V Burning Skies využijete uzamknutí nepřítele tak, že na něj jednoduše kliknete a všechny další kulky, které vypálíte, poletí jeho směrem. U lidské pušky pak dotykem na obrazovku pálíte granáty. U raketometu můžete dokonce zaměřit až čtyři cíle najednou a výstřelem pak odpálíte potřebný počet raket.

V tradičně povedeném zbrojním arzenálu najdete i Sixeye, emzáckou ostřelovačku, rotační kulomet, laserovou pušku Hunter a Auger, paprskovou zbraň střílející skrze zdi. Nejnápaditější novinkou však zůstává Mule, kombinace kuše a brokovnice. Pro natažení šípu musíte provést patřičný pohyb po obrazovce.

Prostředí jsou zničená útoky Chimér. Podíváte se do ulic měst, svedete boj o obří most, zavítáte do laboratoří, prostě klasika, kterou jsme od Resistance všichni čekali. Úrovně jsou nesmírně lineární, takže se volnost omezuje na nakouknutí za roh, jestli se tam neschovává nějaká zpráva nebo mimozemská krychle, sloužící k vylepšování zbraní.

Mimo kampaň nabízí hra i on-line multiplayer až pro osm lidí, který je zpracován ve stylu staré školy. Nabízí totiž pouze klasický deathmatch všichni proti všem, jeho týmovou variantu (čtyři versus čtyři) a režim survival. V něm se proti sobě utkají dva týmy, jeden čítá šest lidí. Druhý dvě Chiméry. Jakmile ale někoho zabije Chiméra, poražený se stává infikovaným, mění se v toto monstrum a zároveň mění tým, za který kope. Multiplayer je fajn, pobavíte se u něj, ale mohl by mít více možností.

Vylepšete si arzenál

Během hraní narazíte na mimozemské krychle, které jsou čistě náhodou kompatibilní i s lidským zbrojním arzenálem naší alternativní historie. Každou zbraň lze přitom vylepšit hned na několika frontách. Získat můžete lepší přesnost, efektivitu kulek, větší zásobník nebo nějakou specialitu. U Augeru je to například penetrační střela, která projde hned dvěma Chimérami najednou. Takže sbírejte, co to jde. Každá krychle přijde vhod.

Resitance: Burning Skies je technicky zpracována obstojně. Nahrávání je obvykle maskováno stylově rozmazanými videosekvencemi, zvuk je akurátní, jen ta vizuální stránka je rozporuplná. Jednou budete valit všech šest očí na to, jak je rozbořený most pochmurně zpracován, viditelnost je neuvěřitelná, jindy si budete zase zoufat nad kostičkovanými zákopy, které se do hry dostaly z éry PlayStation 2.

S Resistance: Burning Skies a jejím umístěním na trhu je to jednoduché. Má zatím velkou výhodu v tom, že je jedinou FPS pro PS Vita, k tomu navíc podařenou. Pokud chcete střílečku z první osoby, tato vás potěší.

Má totiž vše, co má mít, i když ničím nepřekvapí. Pobaví jak má a díky dvěma analogovým páčkám se vám bude hrát dobře, ať už jste doma v pelechu, nebo v dopravním prostředku. Samozřejmě pokud neřídíte.